Online archiv

Když Petra Procházková pořádá besedy ve školách o Afghánistánu, děti se ji více než na tamější politickohospodářské problémy ptají na její život s jejím afghánským manželem. Přiznám se, že ani já jsem nebyla jiná.

Známka: 2 Jídelna, do které jsem dnes cestovala, je až v Pelhřimově. Cesta byla dlouhá a krajina, kterou jsem projížděla, byla ponořena do husté mlhy. Cestou jsem si říkala, jaká asi bude jídelna v tak staré budově. Gymnázium oslavilo již 140 let svého trvání. Děti prý nazývají gymnázium růžovým ústavem podle barvy budovy. Růžová barva je opravdu výrazná. Text:

Jak tráví čeští školáci svůj volný čas? Naše děti se rodí do světa, který je ve velké míře vytvářený mediálně a virtuálně. Média jsou významným socializačním činitelem i prostředkem vzdělávání a výchovy. Žije současná on-line generace po škole opravdu jiným životem než jejich rodiče?

Titulky deníků nás v poslední době neustále upozorňují na nekalé praktiky ve světě politiky, obchodu, a dokonce i spravedlnosti. A jestliže nedávný předseda vlády tvrdí, že „jen malé dítě může věřit tomu, že miliardář přišel ke svým miliardám neposkvrněnou cestou“, signalizuje to, byť nepřímo, že bychom se měli vážně obávat o řádnou správu věcí veřejných a de facto i o naši budoucnost. Možná by ale v této souvislosti mohlo přijít světýlko naděje od mladé generace.

Odbornou porotu ve Frankfurtu nad Mohanem, složenou z evropských pedagogů, didaktiků a nakladatelů, nejvíce zaujal český komplet učebních materiálů Prvouka pro 2. ročník základních škol. Na mezinárodním veletrhu byla kniha vyhlášena Nejlepší evropskou učebnicí. Zlatá medaile putovala v letošním, dvanáctém ročníku, do nakladatelství Fraus. Zvláštní cenu poroty pak přivezla i interaktivní učebnice zeměpisu pro 9. ročníky od stejného nakladatele.

Podle ministra školství, mládeže a tělovýchovy Josefa Dobeše mohou na tuto otázku odpovědět pouze srovnávací testy. Prý se vzdělávání našich dětí horší, a z toho podle ministra plyne nutnost plošného měření.

Tentokrát pojímáme rubriku Pro a proti trochu netradičně. Naleznete zde příspěvky z diskuse o biopotravinách ve škole, jež zazněly na celostátní konferenci Biopotraviny ve školním stravování, která v Praze přivítala na 130 účastníků. Vyvrcholila panelovou diskusí, z níž vybíráme nejzajímavější názory panelistů i publika složeného vesměs ze zástupců školské sféry. Nenajdeme zde proto tolik názorů „proti“, spíše nastínění obtíží, se kterými se při zavádění biopotravin do škol lze setkat.

Oběd pro Somálsko

Tentokrát jsem se vydala do školy, které se ozvala maminka jednoho žáka, že kvalita školní jídelny je velmi nízká. Po dohodě s paní ředitelkou jsem se do školy vypravila. Obavy maminky – zvláště ve srovnání s jinými školami – rozhodně nemohu potvrdit.

Evičce jsou tři roky. Tento věk přinesl, mimo jiné, i značné změny do jejího života. Nastoupila do mateřské školy, protože se její maminka navrátila po mateřské dovolené zpět do zaměstnání. Evička se tak ocitla v dočista nové situaci. Dosud byla zvyklá na permanentní přítomnost maminky, která plnila její přání a trávila s ní veškerý čas. V září se však ocitla v neznámé budově před skupinkou cizích dětí a před dvěma paními učitelkami, které mají po část dne nahradit známé domácí prostředí. Evička pociťovala obavy z neznámého prostředí, cizích lidí a nových pravidel. Stýskalo se jí po mamince a chtěla se vrátit zpět do bezpečí domova. Plakala, křičela, podléhala panice. Honzík je stejně starý jako Evička. V září taktéž absolvoval nástup do mateřské školy. Moc se tam těšil, protože se tam již dříve byl s maminkou a s tatínkem podívat a věděl, že je tam spousta pěkných hraček a hodné paní učitelky. Také se těšil na nové kamarády, které tam pozná. Nebál se, protože si byl vědom toho, že jej rodiče vždy vyzvednou a odvedou domů. Byl zavčas seznámen se svou novou rolí, rolí velkého chlapce, který už chodí do školky stejně jako jeho bratr Pavlík, který navštěvuje starší oddělení téže instituce. S obdobnými typy příběhů se lze setkat v předškolním zařízení začátkem každého školního roku. Mnoho dětí prochází touto nelehkou životní fází s rozličnou mírou úspěšnosti. Proč je pro některé děti složitější zvyknout si na nové prostředí než pro jiné? Jak nejlépe pomoci dítěti ve zvládnutí nové situace? Co dělat, když dítě adaptaci na mateřskou školu nezvládá?

V poslední době můžeme tu a tam zaslechnout termín intuitivní pedagogika. Představit si pod ním něco bližšího však může jen málokdo, neboť se v našem prostředí jedná o záležitost téměř zcela novou.