Online archiv

Vydání: 5/2005

Boj o psychoterapii

Jakub Hučín, 5/2005
Kdo smí nabízet psychoterapii a co to vlastně psychoterapie je? Na tuto otázku neexistuje mezi psychoterapeuty jednotný názor. Polemika o psychoterapii na stránkách Psychologie dnes pokračuje.

Jazyk a geny

Eva Rozehnalová a Michala ŠkrábováVojtěch Vlk, 5/2005
Nikdo již dnes nepochybuje o tom, že naši výšku, barvu vlasů a očí určují z větší části geny. Fakt, že by geny mohly byť jen ovlivňovat proces osvojování jazyka, je už přijatelný mnohem hůře.Běžně říkáme, že dítě se učí mluvit. Moderní výzkumy však ukazují, že zde hrají svou roli i geny.

Obaantanpa - mateřství po africku

Tereza SpörriPD, 5/2005
Vždy milující, ochotná, nesobecká, a také uvolněná a přirozená. Taková by měla být podle našeho názoru matka. Extrémní nároky, které na matky klade západní společnost, ústí v krajní řešení. V Ghaně je to jiné.Nároky na matky jsou v západní kulturní oblasti extrémní. Avšak není tomu tak všude na světě.

Naděje pro zítřek

Václav BřicháčekVojtěch Vlk, 5/2005
Stále rychleji se měnící svět klade na člověka značné nároky. Psychologové však mohou pomoci: podporou vzdělanosti, posilováním morálky a pozitivních emocí i mezilidských vztahů.Počet osob, ochotných přijmout adopci dětí na dálku narůstá... Altruistické osobnosti nemizí a plní vytýčené úkoly obětavě a samozřejmě.

Střet civilizací?

Jiří Diamantfotobanka.cz, Michal Kvarda, 5/2005
Třetí tisíciletí křesťanského letopočtu uvedl útok na Světové obchodní středisko v New Yorku - symbol hospodářské převahy západní technologické civilizace. Žijeme ve století systematicky navozovaného strachu?Muslimové v Nizozemí si chtějí udržet svou identitu, zvyklosti i tradice, přizpůsobování a integraci v rámci multikulturního soužití však někteří považovali za méně důležité.

Mám rád noc, říká psycholog a lékař Radvan Bahbouh

-red-, 5/2005
* Během týdne spíte velmi málo. Spíte stejně dlouho i o víkendech nebo během dovolené?

Když spánek vypadá jinak než obvykle

-red, 5/2005
Mám problémy s okolím, říká Andrea H., která trpí narkolepsií

První ovečka, druhá ovečka...

Jakub Hučín, 5/2005
Prospíme až třetinu svého života. Přesto spánku věnujeme jen málo své pozornosti. Co se při něm s člověkem děje a proč ho někdo potřebuje méně než ostatní? A co dělat tehdy, když nepřichází?

Výkonní lidé rádi sportují

Jakub Hučín, 5/2005
Sport není jenom pouhý pohyb, říká Petr Kavalíř, odborník v oblasti kinantropologie. Sport pomáhá zvyšovat sebedůvěru člověka, pocit vlastní hodnoty, povědomí o sebekázni, rozvíjí mezilidské vztahy a posiluje pocitsounáležitosti se skupinou.

Mytologizace v přímém přenosu

Jakub Hučín, 5/2005
Smrt Jana Pavla II. spustila nevídaný masový fenomén - nejprve reakce podpory v nemoci a později smutek a účast napříč populací od obyčejných lidí po státníky, napříč světonázorovými postoji od křesťanů přes příslušníky jinýchnáboženství až po agnostiky či ateisty, kteří v papeži viděli alespoň politicky významnou osobnost. Čím to, že se Karol Wojtyla stal během několika dní osobou, jíž byla věnována veškerá pozornost médií, titulní strany deníků,mimořádný prostor v hlavních vysílacích časech i bezpočet televizních a rozhlasových diskuzí (konference zabývající se jeho osobou patrně v blízké budoucnosti ještě přijdou)? Smrt Karla Wojtyly totiž nastartovala procesmytologizace, kdy se ztrácí samotná osoba člověka se svými klady i zápory a dotyčný člověk se stává symbolem, obrazem, ikonou. Najednou se mluví o"otci planety", jenž si zaslouží, aby byl okamžitě svatořečen, a ojehož srdce usiluje Kraków (což by v běžných případech bylo nejspíš považováno tak trochu za neúctu k zemřelému). Proces, který trvá i několik generací a předává se především ústně, nabral díky médiím obrovskou dynamiku, velmise urychlil a mobilizoval obrovské množství lidí.Mýtus v pravém slova smyslu neznamená falešnou skutečnost či lež, jak se ovšem bohužel ve většině případů toto slovo používá. Mýtus má určitou vazbu na skutečnost, ale přizpůsobuje si ji, aby vyhovovala potřebám osobníprojekce. Tak mýtus pomáhá chápat a vysvětlovat svět, aby se v něm člověk mohl cítit dobře a aby mu rozuměl (viz mýty o původu světa či zla, o původu lásky i třeba přátelství). Mýtotvorné prvky se typicky objevovaly vtelevizních diskuzích týkajících se osoby zemřelého papeže, kdy účastníci mluvili o tom, co bylo pro ně samotné důležité, a zaštiťovali se osobou Jana Pavla II. Citovali přitom třeba jen jednu větu, již kdysi kdesi pronesl,nebo o svém postoji prohlašovali, že to vlastně papež také tak cítil. Myslel si to ale opravdu? Na to už nikdo neodpoví. A diváci diskuze hltali navzdory tomu, že se tyto diskuze vlastně vedly proti pravidlům hermeneutiky. O tutotiž vůbec nešlo.Podívejme se na některé základní prvky mytologického obrazu Jana Pavla II. V první řadě velmi jasně vystupuje prvek otce a otcovství. Pramení z pozice rodiče, která je pro papežství a obecně pro pojetí kněžství typická.Rodič, který poučuje, napomíná, pečuje o svěřený lid (v katolickém pojetí ještě umocněný obrazem pastýře, který vede stádo ovcí, jež by bez něj zabloudilo). Podobný prvek najdeme i u jiných osob spjatých s mocenskou pozicí, unichž proběhl mytologizační proces třeba v rámci národa. V Česku k nim například patří Karel IV. či T. G. Masaryk, oba mimochodem také užívají v obecném pojetí titulu"otec". Prvek otcovství navíc vytváří velmi silnýdojem osobního vztahu. Řada lidí, kteří byli při papežských audiencích součástí davu návštěvníků, měla pocit, že je přece papež osobně zná.Dalším velmi silným prvkem obrazu Jana Pavla II. je otevřenost a tolerance. Tento prvek je pro Jana Pavla II. skutečně typický. Byl to on, kdo na oficiální úrovni otevřel mezináboženský dialog, kdo navštívil jako oficiálnípředstavitel církve takové množství cizích zemí. V záři série obrazů vykreslujících nesmírně otevřeného a tolerantního člověka ovšem zcela zaniká, že v papežských dokumentech nacházíme spíše konzervativní názory, že napapežských univerzitách vládly obrovské tlaky na pravověrnost, vyučující byli kádrováni způsobem typickým spíše pro totalitní systémy a biskupové byli jmenováni navzdory mínění místních církví.Proces, jehož jsme svědky, by určitě vydal na diplomovou práci ze sociologie nebo psychologie. Určitě o něm lze diskutovat i polemizovat, zasloužil by si to, v takovém rozsahu je totiž zcela ojedinělý.

Vzdělání souvisí s aktivitou mozku ve stáří

-red-, 5/2005
Nová studie kanadských vědců z University of Toronto, která byla uveřejněna v březnovém čísle časopisu Neuropsychology, vnáší nové světlo do problematiky stárnutí. Výzkum byl zaměřen na to, jak souvisí vzdělání s poklesemkognitivních funkcí ve vyšším věku a jak se tyto souvislosti odrážejí v činnosti mozku. Pomocí moderních zobrazovacích metod mozku se autorům studie podařilo zdokumentovat, že u starších lidí podstupujících paměťové testy jevyšší vzdělání spojeno s vyšší aktivitou čelních laloků mozku - to je opakem toho, co je pozorováno u lidí v mladším věku. Výsledky naznačují, že vzdělání posiluje jakousi schopnost mobilizovat rezervy duševní výkonnosti, kteréjsou v této části mozku ukryty.Tým psychologů vedený Mellanií Springer zvolil paměťové testy, protože paměť je funkcí, která se běžně ve vyšším věku zhoršuje. Autory studie zajímalo, jak je možné, že vzdělaní lidé s Alzheimerovou chorobou dokážíkompenzovat patologii mozku lépe než lidé s nižším vzděláním. Za tímto účelem autoři zkoumali vztahy mezi vzděláním a mozkovou aktivitou u dvou odlišných skupin. První tvořilo 14 dospělých ve věku 18-30 let s 11-20 lety školnídocházky. Ve druhé skupině bylo 19 lidí ve věku nad 65 let s 8-21 lety školní docházky. Každý z účastníků výzkumu podstupoval paměťové testy, během nichž byla monitorována aktivita mozku pomocí metody funkční magnetickérezonance (fMRI). Výsledky ukázaly, které oblasti mozku jsou během testových úkolů aktivní. Informace o aktivitě mozku pak vědci uvedli do souvislostí s délkou vzdělání jednotlivých osob.Výsledky ukázaly, že vztah úrovně vzdělání a aktivity čelních a spánkových laloků mozkové kůry je u mladých a starších lidí opačný. U mladých lidí podstupujících paměťové úlohy bylo vyšší vzdělání spojeno s nižší aktivitoučelních laloků a vyšší aktivitou ve spánkové oblasti kůry. U skupiny starších lidí provádějících stejné úlohy bylo vyšší vzdělání spojeno s nižší aktivitou spánkových laloků a vyšší aktivitou čelních oblastí.Výsledky lze interpretovat tak, že starší lidé - a zvláště ti s vyšším vzděláním - používají čelní kůru mozkovou jako alternativní"kompenzační pomůcku", jejíž funkce nahrazuje funkce, které v mladším věkuzajišťovaly jiné oblasti mozku. Existují i další výzkumy, které ukazují, že u starších lidí dochází ke zvýšení aktivity čelních oblastí mozku. Tato studie naznačuje, že využívání čelních laloků souvisí také se vzděláním člověka.Vzdělání významně souvisí s tím, jak jsou lidé ve vyšším věku schopni fungovat po stránce kognitivních funkcí. Tato studie umožnila lépe porozumět mechanismům, které jsou základem kognitivních rozdílů mezi starými lidmi svyšším a nižším vzděláním.