Online archiv

Jitka VysekalováPraha. Grada 2004, 283 s.Kniha Psychologie spotřebitele s podtitulem"Jak zákazníci nakupují"se zabývá zřejmě nejpřitažlivějšími problémy marketingu, evokovanými současným dynamickým vývojem tržních podmínek. Otázka reklamy je v tomto dílenahlížena z hlediska zákazníka. Jelikož se Jitka Vysekalová významně podílí i na nedávno vydaných a knižním trhem rychle přijatých hnihách Psychologie reklamy a Reklama, je možno hovořit o vzniku určité trilogie, která v každémsvém díle přináší nový pohled na aktuální marketingovou i společenskou tematiku. První dílo se zabývalo tvorbou reklamy i zkoumáním jejích účinků z hlediska psychologie, druhé dílo je zaměřeno na vlastní tvorbu reklamy. Třetíkniha je založena na analýze nákupního chování a rozhodování zákazníka. Z hlediska autorky a jejího přínosu pro teorii i praxi je naznačený sled zmíněných publikací zcela přirozený. Jde o uznávanou odbornici z oblastimarketingu a psychologie, která se řadu let zabývá výzkumem postojů české veřejnosti k reklamě na profesionální úrovni. Vedle široce pojatého teoretického rozhledu disponuje autorka bohatými zkušenostmi z praxe z různýchoblastí výrobní a obchodní činnosti. V devíti kapitolách Vysekalová postupně analyzuje osobu a roli spotřebitele z různých pohledů. Sympatické je mimo jiné to, že spotřebitele chápe po celou dobu jako individuální osobnost.Není pochyb o tom, že ho považuje za rozhodující tržní subjekt se všemi jeho právy a povinnostmi. Tím poskytuje významnou výzvu široké veřejnosti, v níž často vznikají pochybnosti o tom, zda marketing není jednoznačně abezohledně nasměrován proti zákazníkovi. Po vysvětlení obecných charakteristik spotřebitele a faktorů ovlivňujících nákupní a spotřební zvyky a rozhodnutí odborníky jistě zaujme kapitola třetí, v níž autorka odpovídá zasvěceněa pomocí konkrétních argumentů na otázku vlivu globalizace a existence či neexistence univerzálního spotřebitele. Kapitola čtvrtá se zabývá rolí atributů produktu ve světě spotřebitele. Podrobně jsou pak v dalších kapitoláchrozvedeny atributy dotvářející komplexní vnímání produktu, tj. v kapitole páté značka a v kapitole šesté obal. Sedmá kapitola je věnována psychologické tvorbě a analýze cen. Významné profesní zkušenosti autorky se pak musínutně projevit v erudovaném a podnětném pojednání o typologii spotřebitele v kapitole osmé. O tom, že autorka, významná marketingová odbornice, stojí na straně spotřebitele, svědčí též kapitola devátá, kde poskytuje čtenářikonkrétní informace k ochraně spotřebitele v našich podmínkách a přináší mu malý"kurz sebeobrany". A nebyla by to psycholožka, kdyby neuvedla i konkrétní příklady rozhovorů, ze kterých může zákazník odkoukatasertivní způsob obrany. Kniha veskrze odborná neztrácí po celou dobu na čtivosti, zajímavosti a vtipnosti. Je vhodná pro pracovníky výzkumu trhu, marketingové odborníky v různých funkcích, studenty a samozřejmě i prospotřebitele.

Hans JellouschekPraha, Portál 2003. 135 s.Kniha H. Jellouschka nese ve svém názvu slovo láska. V textu se autor věnuje sice pouze lásce v manželském svazku, probírá ji však s pozoruhodnou znalostí soudobé psychologie. V celkem 21 kapitolách probírá postupně problematikutrvalých manželských vztahů, přičemž uplatňuje své bohaté znalosti experimentálně zjištěných psychologických poznatků. Příkladem mohou být kapitoly o moci a agresivitě, případně o psychických zraněních, o odpouštění asmiřování, jejich příčinách, podobách a terapii - v mezích možností, které mají manželé k dispozici. Jellouschek věnuje pozornost jak obecným, tak konkrétním otázkám. Co se týče obecných témat, zabývá se např. kvalitoumanželských vztahů, pravidly krátkodobého a dlouhodobého soužití, rozdíly mezi muži a ženami, rovnocenností manželů, vztahem mezi dáváním a braním, problematikou vyrovnané a nevyrovnané bilance, dobrem a zlem v manželství (přiřešení této otázky se odvolává na Jungovu teorii stínů). Probrána je též problematika sebeovládání manželů ve vztahu. Příkladem zcela konkrétních témat mohou být kapitoly zabývající se sociální komunikací, hněvem, zlostí aagresí v manželství, vzájemným ubližováním, odpouštěním a smiřováním. Věnuje se též otázkám tajemství, zaměstnání muže a ženy, životních krizí. Třetí skupina témat se týká bolavých míst v manželském životě, tedy situací, kdyuhasíná původní vášeň, objevuje se žárlivost či nevěra. Ani zde se autor nezastavuje - věnuje pozornost i rozvodům a tomu, co přichází po nich - hledání opory a nové perspektivy, touhy po harmonii, vyrovnávání se s minulostí.Závěrečná kapitola je perspektivní. Pojednává o tom, co vnáší do manželství stabilitu a věnuje pozornost spolupráci, umění naslouchat, umění vyjednávat, umění koordinovat cíle a sjednocovat celkové zaměření manželského života.Autor klade důraz na samostatnost obou partnerů, na poměr mezi dáváním a braním i na rovnováhu mezi touhou po sjednocení a oddělení. Kladem knihy je i vidění kladů a záporů řady faktorů, s nimiž se v manželství setkáváme.Příkladem může být užití a zneužití moci nebo agrese, oživující a na druhé straně manželství ničící funkce žárlivosti. Zajímavý je na této pozoruhodné knize nevšední pohled na otázky manželských krizí, nevěry, rozchodu, rozvodua problémů případného druhého manželství. Je znát, že autor nepíše o něčem, co by sám nezažil. Jellouschek se před dvaceti lety rozvedl se svou první ženou. Prožitím této bolestivé události zmoudřel a zkušenosti využil ve svéknize. H. Jellouschek je psycholog, žije v Německém Tübingenu, kde se zabývá sociální psychologií, přiznává se k transakční analýze a věnuje se výchově studentů i manželských párů. Jeho knihu budou s úspěchem číst nejenmanželské dvojice jako doporučenou domácí četbu, ale i psychologové, kteří se zabývají sociální psychologií a pracují třeba již desetiletí v manželských poradnách.

Co čtu? Asi by bylo jednodušší udělat výčet zajímavých knih, které jsem ještě nestihla přečíst. Z odborné literatury mě v poslední době zaujaly knihy rodinných terapeutů, kolegů, s nimiž se znám: Šárky Gjuričové a Jirky KubičkyRodinná terapie a začátkem dubna pak Rodinná terapie psychosomatických poruch od Ludmily Trapkové a Vladislava Chvály, která je mimořádně čtivá. Křest této knihy se uskutečnil na sympóziu Čas pro rodinu v Hejnicích 2. dubna,což bylo velmi dobře organizované mezioborové setkání lidí, kteří k tomuto tématu měli co říci. Pořadatelé přislíbili, že příspěvky, jež tam zazněly, vydají ve sborníku. Tak se mají psychologové na co těšit. Nejen čtení, ale isetkání s lidmi, kteří četli totéž, a diskuse nad přečteným titulem jsou pro mne velkým přínosem. Zajímavé bylo moje náhodné setkání s mimem Ctiborem Turbou a povídání o životě a mimo jiné i o knížce, která nás oba v té dobězaujala. Jde o knihu Paula Coelha Veronika se rozhodla zemřít. Příběh slovinské dívky po pokusu o sebevraždu, kdy uvažuje o životě, o hranici mezi zdravým rozumem a šílenstvím na pozadí svých setkání s duševně nemocnými vsanatoriu a kdy pociťuje náhlou touhu žít. Mistra Turbu velmi zajímají příběhy lidí, jak ostatně bylo vidět i na jeho televizním seriálu o historii českých cirkusových a varietních umělců. Loni jsem velmi pilně sledovalatelevizní pořad Po Karlově mostě s profesorem Františkem Dvořákem a pak jsem s potěšením objevila i stejnojmennou knihu sestavenou podle tohoto pořadu. Jde o poutavé a zasvěcené vyprávění našeho předního znalce dějin umění otvůrcích Karlova mostu, o detailech jejich děl i o širších souvislostech historie Karlova mostu. Velmi ráda čtu poezii a také pohádky a báje. Z poezie se vracím nejen k našim klasikům, Nerudovi, Seifertovi, Nezvalovi,Hrubínovi, ale také tam patří starojaponská pětiverší Verše psané na vodu nebo Zpěvy staré Číny. Abych nemluvila jen o literatuře. Letošní dubnový benefiční koncert pořádaný Obecním domem pro Tyfloservis s již tradičním názvemS jarem za ruku byl mimořádným zážitkem, zejména vystoupení violoncellistky Lucie Štěpánové, mladé nadané umělkyně působící převážně v zahraničí. Prožitek dětství a mládí v jižních Čechách měl vliv i na to, že ráda poslouchámlidové písně i dechovou hudbu. Měli jsme v základní škole vynikající učitelku, která s námi hodně zpívala, a tak když se každoročně sejdeme se spolužáky, hodně času ze společného setkání prozpíváme a vždy se na to těšíme. Létaodebírám časopis Lidé a země, kde je mnoho poučného a zajímavého o krajinách a řada autentických reportáží, lidských příběhů, což je obohacením mé práce.

Jiří V. MusilOlomouc, Cyrilometodějská teologická fakulta UP 2003. 363 s.Své celoživotní bádání v oblasti sociometrie shrnul J. V. Musil v rozsáhlou monografii, kterou předkládá v přehledné formě psychologům, sociologům a pedagogům. Práce je tematicky členěna do čtyř částí. V první se autor zabýváobecnými otázkami sociometrie a sociální mapy. Vychází z klasického Morenova pojetí situace člověka v sociální interakci a zabývá se klinickými aspekty sebepojetí a sebeprožívání. Pozornost věnuje malým sociálním skupinám aživotě v nich - sociální interakci a jejímu vystižení. Ve druhé části se Musil věnuje sociometrii a její metodologii. Zabývá se metodologickými otázkami této vědní disciplíny a hlouběji se zamýšlí nad objektivitou, reliabilitoua validitou sociometrických zjištění. Podává též pohled na vývoj sociometrie v našich podmínkách. Třetí část je věnována nejčastěji používaným sociometrickým metodám. Dvěma sociometrickým metodám zde autor věnuje mimořádnoupozornost - sociometrické technice Longa a Jonesové a Engelmayerově milieusociogramu. Jde o velice podrobné vysvětlení základních pojetí na jedné straně a o názorné seznámení s praktickým použitím těchto metod na straně druhé.Okrajově se autor zmiňuje o technice hodnocení stupně agresivity členů skupiny v pojetí A. Krkoviče a Ljubomira Krneta, sociogramu školní třídy E. Wartegga a metodě nazvané ,Guess Who?' autorů Hartshornea, Mallera a Maye.Čtvrtá část knihy je nejrozsáhlejší. Obsahuje experimentální práce, které autor prováděl v průběhu desetiletí, často za spartánských podmínek, když byl za minulého režimu násilím odsunut ze středu kulturního dění na jeho okrajv Holčovicích v Jeseníkách. Máme tak možnost seznámit se s dosud nepublikovanými studiemi o sociometrickém šetření hospitalizovaných toxikomanů v kontextu socioterapie alkoholiků. Uvedeny jsou i výsledky výzkumu vpsychoterapeutických komunitách dětských neurotiků, výchovně náročných tříd středních odborných učilišť, studie vzájemných vztahů dětí v mateřských a základních školách. Nechybí ani sociometrické studie učitelských sborů asouboru činoherců - sociometrie činoherního souboru. Knize J. V. Musila bylo uděleno čestné uznání za vědeckou monografii rektorky univerzity Palackého v Olomoucí, paní prof. MUDr. PhDr. Jany Mačákové, CSc. Na publikaci se lzedívat jako na obraz celoživotního díla váženého olomouckého psychologa. Je možno se radovat, že byly publikovány výsledky celé série sociometrických výzkumů. Je možno mít radost z toho, že autor umožnil nahlédnout do tajů dvounejdůležitějších soudobě používaných metod - sociometrické techniky Longa a Jonesové a Engelmayerova milieusociogramu - a to takovým způsobem, že jím naznačenou cestou lze jít dál. A především poděkovat autorovi, že nám dalmožnost nahlédnout do svého cílesměrného celoživotního studijního snažení. Na závěr snad již zbývá jen dodat, že knihu si lze objednat na fakultě, která ji vydala.

Jeffrey Kottler a Jon CarlsonPraha, Portál 2003. 295 s.Mumie u jídelního stolu je zajímavým názvem knihy dvou významných amerických psychoterapeutů. O obsahu tohoto díla nám však více prozradí jeho podtitul:"Pozoruhodné případy z praxe dvaatřiceti předních současnýchpsychoterapeutů". Autoři v této publikaci shromáždili neobvyklé, mnohdy až bizarní příběhy z psychoterapeutických praxí, které přístupnou formou dokládají tvořivý, originální a svým způsobem jedinečný přístup jednotlivýchvýznamných psychoterapeutů při práci se svými klienty. Prostřednictvím této knihy se čtenář seznamuje se způsoby myšlení a jednání klienta i psychoterapeuta a má možnost se na konkrétních příkladech dozvědět způsoby řešeníindividuálních lidských krizí a metody, jak se vyrovnat s obtížnými životními okolnostmi. Autoři ve svém díle oslovili významné žijící teoretiky i praktiky psychoterapie se žádostí, aby ze své praxe vybrali ten nejzajímavější anejneobvyklejší případ, se kterým kdy pracovali. Vznikla beletristicky a neformálně psaná kniha, jež je unikátní sbírkou vyprávění o psychoterapeutických vztazích, které znamenaly změnu jak pro klienta, tak pro terapeuta. Vknize oslovení psychoterapeuti se ve vzpomínkách vracejí k mnohdy i několik desítek let starým a zcela unikátním případům ze své praxe a barvitě líčí vnitřní život klienta i názor a opatření terapeuta a jeho vnitřní prožitek zpřípadu, to vše i pro laika srozumitelným způsobem. Každý v knize oslovený odborník používá sobě vlastní přístup k řešení nestandardních klinických problémů, na něž nebyl a priori připraven, a díky tomu se může čtenář seznámits novými teoriemi a způsoby realizace psychoterapeutické péče. V knize se setkáváme se zcela rozdílnými pohledy terapeutů, kteří jsou původem z různých částí světa, prošli různými výcviky, byli vzděláni v různých vědníchoborech: psychologie, psychiatrie, sociální práce, rodinná terapie, poradenství, a představují často diametrálně odlišné přístupy k psychoterapii: psychoanalytický, kognitivně-behaviorální, konstruktivistický, feministický,humanistický, systemický, emočně orientovaný a další. Po formální stránce je kniha přehledně členěna na dvaatřicet kapitol podle původních autorů jednotlivých námětů. Úvod každé kapitoly je věnován stručnému popisu profesnídráhy a odbornosti psychoterapeuta s uvedením jeho nejvýznamnějších publikovaných prací (včetně publikací přeložených do českého jazyka) a jeho převažujícím přístupem (myšlenkovou základnou) k terapeutické práci. Toto díloumožňuje čtenáři lépe pochopit jedinečnost způsobů a možností vyrovnávání se se složitými životními situacemi a srozumitelným způsobem se seznámit na konkrétních komplikovaných příkladech s často nelehkou a obětavou pracípsychoterapeutů a hlouběji porozumět lidskému utrpení.

Richard A. WarshakPraha, Triton 2003. 389 s.V češtině vyšla již druhá knížka významného amerického psychologa - erudovaného praktika a fundovaného teoretika z texaského Dallasu. Její vydání považují i za mimořádně hodnotné, užitečné i potřebné počínání!"Jedy"vtitulu nepovažuji za úlitbu komerci, nebo dokonce bulváru, nýbrž za případnou, nepřehánějící metaforu. Hlavní výchozí myšlenka publikace zní: Jeden z rozvedených či rozvádějících se rodičů (dříve to byly hlavně ženy-matky, dnesuž to platí i pro otce) nezvládá rozpad manželství do té míry, že systematicky, více či méně rafinovaně vkládá do dětské duše očerňující či přímo otravující"kapky jedu"s cílem vypěstovat hluboké, trvalé a jakýkolikontakt odmítající nepřátelství dítěte vůči druhému rodiči; a případně též prarodičům nebo i dalším příbuzným z jeho či její strany. Je-li toto úsilí úspěšné, a bohužel často bývá, nabízí se označení SZR = syndrom zavrženéhorodiče. Zahrnuje: rodiče zavrhujícího nebo programujícího, rodiče zavrhovaného či zavrženého a dítě, u kterého se syndrom projevuje - odcizené dítě, dítě zavrhující jednoho z rodičů, případně dítě postižené SZR. V devítikapitolách autor zevrubně rozebírá a na četných příkladech dokresluje procesy při manipulování s dítětem, popisuje jejich podoby i motivace v jednotlivých rozvodových etapách, přičemž pečlivě odlišuje oprávněné výtky odpomlouvání, napadání či popouzení - a to vše od systematického programování pomocí"rozvodových jedů", pro což se též hodí označení"vymývání mozků". V centru pomáhajícího zájmu R. A. Warshaka jsou děti,jimž rozvodové jedy vymývají nedozrálé, někdy až příliš snadno ovlivnitelné mozky. Hned na druhém místě, někdy i společně se zaměřením na děti, se autor obrací k zavrhovaným rodičům. Nabízí jim řadu cenných a užitečných rad: Coa jak v té či oné situaci dělat - a čeho se vyvarovat. Jak aktivně a efektivně jednat proti rozvoji syndromu zavrženého rodiče; kdy a jak už to vzdát, a to bez ztráty naděje do budoucnosti. A též: Jakého odborníka z právnické,psychologické či psychoterapeutické branže přizvat na pomoc - a komu se obloukem vyhnout, byť se může zdobit všelijakými tituly. Recenzovaná knížka aspiruje na široký okruh čtenářů: advokáti, rozvodoví soudci, psychologové,manželští a rodinní poradci, psychoterapeuti, pedagogové, psychiatři, sociální pracovnice - v neposlední řadě se autor přímo obrací na rodiče. Je možné nějak vyladit styl a zaujmout tak různorodé publikum? Jsem přesvědčený, žeautorovi se to povedlo. Recenzovaná knížka představuje čtivou symbiózu odborných a vědeckých poznatků i pochybností, zkušeností z praxe odborné - i osobně žité. A tudíž by ji měli prostudovat všichni ti, kdož se jakkoli -profesně i životně - přímo či nepřímo setkávají či setkali s rodinnými rozvraty a rozpady. A jak už to tak bývá i s jinými knihami odborného okruhu: hlavní aktéři, programující své děti pomocí rozvodových jedů patrně ani tuhleknížku nepročtou. Nebo snad přece?

Porozvodová situace bývá často provázena popuzením a programováním dítěte jedním z rodičů proti rodiči druhému. To může vést až ke vzniku syndromu zavrženého rodiče. Jak se v takovýchto situacích chovat?

Boj s terorismem se netýká pouze USA, ale celého civilizovaného světa, což znovu ukázal útok v Madridu. Co může člověka vést k chladnokrevnému zabíjení civilistů?Reakce mnohých demonstrantů byly v souladu s tím, čeho chtěli teroristé docílit: odchodu koaličních vojsk z Iráku.

Podle odhadů žijí na světě přibližně 3 miliony HIV pozitivních dětí. Jak se HIV pozitivita odráží v jedné z nejznámějších projektivních psychodiagnostických metod - v v kresbě postavy podle Goodenoughové?

Negativismus má ve vývoji dítěte své místo již nedlouho po narození. Pro rodiče je však zvládání vzdorujícího potomka často obtížné. Emoce, prožívané v interakci s nepodrobivým, svéhlavým a negativistickým dítětem, patří k těmnejhůře kontrolovatelným.Podle odborníků má projevování nesouhlasu na raný vývoj dítěte významnější vliv než prostý souhlas.

Nové a neobvyklé zážitky při holotropním dýchání mohou pomoci člověku k uzdravení z psychických potíží, říkají zastánci této metody. Její kritici je mají za více či méně nebezpečné šamany.

Je všeobecně přijímáno, že existují rozdíly v kvalitě škol i učitelů. Stanovení této kvality je však nesmírně obtížné, existuje množství kritérií, hledisek a zájmů.Na konci června se rozdávají vysvědčení. Toto období je pro děti časem velkého bilancování.