Online archiv

StručněAmerickým vědcům z Yale School of Medicine se podařilo vyvinout metodu, která umožňuje diagnostiku schizofrenie s 94 - 97 % spolehlivostí. Metoda je založena na identifikaci abnormálního vzorce mozkové aktivity ve sluchovéoblasti mozkové kůry pomocí funkční magnetické rezonance. Pomocí této zobrazovací techniky autoři studie vypočítali tzv. nezávislé synchronní hemodynamické mapy (SHIMs) sluchové kůry. O výzkumu informoval lékařský portál www.medinews.com.

StručněAmerická diabetologická asociace prezentovala na své 64. konferenci v Orlandu začátkem června výsledky výzkumu, který se týkal toho, jak rodiče vnímají obezitu u svých dětí. Výzkum byl proveden ve Velké Británii a zahrnovalnáhodně vybraných 300 dětí (a jejich rodin). Ukázalo se, že jednu třetinu obézních dívek a dokonce polovinu obézních chlapců v tomto souboru vnímají jejich rodiče jako"v pořádku".V jiné studii (provedené v USA) se zjistilo, že téměř polovina dětí v osmých třídách má nadváhu a přibližně 40 % dětí splňuje kritéria pro tzv. pre-diabetes (mírně zvýšená hladina glukózy v krvi). U těchto dětí je zvýšené rizikovzniku diabetu i dalších zdravotních problémů spojených s nadváhou.

Stručně7. června byla v časopise Archives of General Psychiatry publikována studie australských vědců, podle níž se autistické děti rodí častěji matkám ve vyšším věku, které měly komplikace během těhotenství a porodu (např. méně než 6bodů ve škále Apgarové). Na základě analýzy lékařských zpráv došli autoři studie i ke zjištění, že autismem jsou postiženy častěji prvorozené děti.

StručněVýzkumníci z Marylandu zjistili, že samci krysy narození matkám, kterým byl během gravidity podáván aspirin, bývají méně sexuálně aktivní (mají snížený sexuální drive). Podle autorů studie, která byla publikována v časopiseNature Neuroscience, platí totéž u lidí. Proto by se měly ženy během těhotenství vyvarovat užívání aspirinu a jemu podobných léků.

StručněSpolečnost pro návykové nemoci ČLS JEP a občanské sdružení Sananim udělily letos již počtvrté Cenu Jaroslava Skály. Tato cena je určena autorům inovativních přístupů, článků, přednášek, publikací a výzkumů v oblasti prevence,léčby a resocializace osob závislých na návykových látkách. První cenu získal Kamil Kalina a kolektiv za mezioborovou učebnici"Drogy a drogové závislosti - mezioborový přístup". Druhým oceněným se stal Jiří Dvořáčeks prací"Trvalá abstinence z neurobiologického pohledu". Třetí cenu získal Matěj Černý za práci"Rozvoj klíčových kompetencí drogově závislých pomocí Modelu růstu". Ceny předal osobně Jaroslav Skála 24.května ve Vojenské zotavovně Měřín (Slapská přehrada). Současně byla udělena také Literární cena Sananim pod patronátem Jáchyma Topola. Tato cena je určena klientům a bývalým klientům léčebných zařízení (komunity, léčebny adoléčovací centra). Cenu za nejlepší povídku získal Jiří Vídeňský.

StručněPod názvem Gymnasion vyšlo první tištěné číslo časopisu pro zážitkovou pedagogiku. Populárně-odborná revue, vedená Ivo Jiráskem (Fakulta tělesné kultury UP Olomouc), přináší vedle odborných studií a recenzí také praktickézkušenosti a návody. Základní princip zážitkové pedagogiky, tedy využití reálného prožitku k výchově a vzdělávání, je poměrně univerzální. Lze jej využít při terapii stejně jako ve škole či v mezinárodní firmě, liší se"jen"podle způsobu navození zážitku a jeho zpracování. První číslo Gymnasion v teoretické části charakterizuje obor, dále mj. popisuje zkušenosti z Nového Zélandu a rozebírá dramatickou výchovu a sebepoznání. Vpraktické části vedle her rozebírá bezpečnost a dramaturgii zážitkových aktivit. Nechybí ani řada kontaktů spolu s představením jednotlivých pořadatelů těchto aktivit. Časopis vydává Prázdninová škola Lipnice (www.psl.cz).

Syndrom pondělí (Monday syndrome) je jistě zajímavým syndromem, jakkoli může přinášet těm, kteří jím trpí, vnitřní nouzi a tenzi. Zdálo by se, že se většina lidí, ne-li všichni, těší na víkendové volno. Přesto existují jedinci,kteří prožívají víkend jako stresor - o víkendech jsou nevrlí, mrzoutští, chybí jim pracovní chvat. Syndrom pondělí představuje obtížně překonatelný sklon odreagovat si během prvního pracovního dne nastřádanou agresi, naplnit,či dokonce"přeplnit"životní vakuum dvou předchozích dnů. Vrhají se do hektických aktivit. Jde o následek víkendové neurózy (někdy i o víkendovou migrénu). Svou akumulovanou tenzi se snaží uvolnit latentní čiotevřenou agresivitou, především verbální. Podnikají zbytečné horečnaté nákupy nebo se oddávají zběsilému plánování, jen menší část upadá do apatie. Děti s tímto syndromem mívají v pondělí ve škole více prohřešků nebo střetů svrstevníky. Jejich agresivita vyvolává averzivní postoje okolí, a tím se stupňuje. Nejčastěji jde o workoholiky s vychýlenou rovnováhou hodnotového systému. O víkendech jako by byli vyhnáni do cizího světa. (Týká se to ibiblioholiků, zajatých závislostí na horečné četbě. Žijí v imaginárním světě, identifikují se s knižními hrdiny a neporadí si rozumně s realitou.) Fyziologicky vede takový stres k zvýšené produkci adrenalinu a endomorfinů. Můžedocházet i k jiné psychosomatické odezvě - k víkendové migréně (Weekend migraine): projevuje se někdy až záchvatovými bolestmi v jedné polovině hlavy, a to zvláště ráno po procitnutí. Doprovází ji nauzea, světloplachost,jiskření v očích, ušní šelesty a závratě. Léčí se farmakologicky nebo psychoterapeuticky (desenzibilizací). Syndrom pondělí je mementem pro psychologii osobnosti i pro psychoterapii. Postojová a hodnotová vyváženost jepředpokladem zdravého tvořivého prožívání. Poruchy hierarchie hodnotových orientací se projevují impulzivními reakcemi a neuspořádaností aktivit. Nejsou tak vzácné, jak se může zdát. Účinným protilékem je trávit víkendy s někýma pro někoho, s nímž si rozumíme. Osvědčila se nám také dereflexivní terapie podle Lukasové. Tam se dosahuje"vytárování"duše k empatickému vnímání bližního. Starost o hodnotový systém, o jeho rozvíjení, patří keklíčovým požadavkům výchovy a sebevýchovy. Jakýmsi protipólem k uvedenému syndromu by mohl patřit"syndrom modrého pondělí"; zde jde naopak o vytěsňování pracovního týdne (hodnota práce je nutné zlo, rozhodněnefiguruje v popředí našich zájmů nebo hodnot)."Modré pondělí"je, zdá se, důvěrně známé. Vzniká otázka, který z obou syndromů dokáže více zaneřádit naše nitro. Určitě zhoubnější je syndrom pondělí. Je nejen jaksinepřirozený, divně protilidský, ale také hůře upravitelný.

Hladina testosteronu v děloze během vývoje plodu má pravděpodobně zásadní vliv na pozdější sociální chování dítěte. Toto zjištění může být také vysvětlením, proč autismus postihuje přibližně čtyřikrát častěji muže než ženy.Výzkum týkající se této problematiky byl proveden na skupině 58 dětí narozených v letech 1996 a 1997 a byl publikován v posledním čísle časopisu Journal of Child Psychology and Psychiatry. Britský výzkumný tým pod vedenímSimona Baron-Cohena (Autism Research Centre, Cambridge) měřil hladinu testosteronu v plodové vodě matek těchto 58 dětí. Tato hladina odráží také hladinu testosteronu přímo v těle plodu. Při pozdějším sledování se ukázalo, žeroční děti, u nichž byla během nitroděložního vývoje naměřena vyšší hladina testosteronu, měly menší slovní zásobu a méně často navazovaly oční kontakt. Jiný výzkumný tým zase zjistil, že osmileté dívky s vyšší hladinoutestosteronu před narozením vykazovaly lepší výsledky v úkolech jako je mentální rotace dvoudimenzionálních obrazců. Všechna tato zjištění jsou v souladu s teorií, jejímž autorem je Baron-Cohen. Podle ní je úroveň plodovéhotestosteronu důležitá pro rozvoj mozku směrem k lepší schopnosti vidět vzorce (patterns) a analyzovat systémy. Jde o schopnosti, které jsou většinou lépe rozvinuty u mužů. Testosteron však naopak potlačuje schopnost komunikacea empatie - tedy vlastnosti obvykle lépe rozvinuté u žen. Výše zmíněná studie 58 dětí byla mj. zaměřena na zájmy a sociální dovednosti dětí ve věku 4 let. Výsledky potvrdily očekávání - děti s vyšší hladinou testosteronu přednarozením byly méně sociálně rozvinuté a zájmy chlapců byly omezenější než zájmy dívek. Autoři poukazují na nutnost pokračovat v podobných výzkumech na větších vzorcích dětí. Pak bude možné ověřit například také hypotézu, žehladina testosteronu plodu může být zodpovědná za rozvoj autismu.

Nevraživost a agresivita mezi sourozenci může předznamenávat násilí v partnerském vztahu. Rodiče by měli vědět, že násilí mezi sourozenci může mít pokračování i v pozdějším životě. Studie na toto téma vyšla v posledním číslečasopisu American Journal of Health Behavior. Hlavní autorka studie, Virginia J. Noland z University of Florida, se svými spolupracovníky zjišťovala na vzorku studentů, jakým způsobem se chovali (a chovají) ke svým rodičům,sourozencům a partnerům. Zvláštní pozornost věnovala fyzickým útokům a agresivnímu chování. Tři čtvrtiny dotázaných studentů přiznalo násilné chování ze strany sourozence anebo vlastní násilné chování vůči sourozenci. U mužů sečastěji vyskytovalo násilí mezi sourozenci, ženy uváděly častěji násilí v partnerské dvojici. Vyšší četnost násilného chování mezi sourozenci byla zjištěna tam, kde nebyl věkový odstup sourozenců velký. Nejvíce se přitom násilíprojevovalo v době, kdy staršímu ze sourozenců bylo 10 - 14 let. K redukci agresivního chování dochází, pokud mohou děti trávit více času venku (mimo domov) se svými vrstevníky. Jak uvádí Noland, agresivita u obou pohlaví je vsoučasné společnosti mnohem přijatelnější, než tomu bylo dříve. Navíc je násilí v mnoha rodinách podporováno agresivitou v okolním světě - ve školách, v televizi apod. V médiích jsou např. často prezentovány ženy páchajícínásilí na mužích.

V letech 2003 - 2004 byl v Česku proveden první rozsáhlý výzkum stavu péče o nevyléčitelně nemocné a umírající. Výzkum dospěl k následujícím zjištěním:•Veřejnost je nespokojena se současným stavem péče o umírající. Dokonce i v nejlépe hodnocené oblasti péče o umírající (tj. v léčbě bolesti) se pouze 7 % dotázaných domnívá, že je léčena skutečně dobře, a 29 %, že jeléčena"spíše dobře".•Alarmující je hrubý rozpor mezi preferencemi veřejnosti a současným stavem péče o nevyléčitelně nemocné a umírající: cca 75 % všech úmrtí nastává ve zdravotnické či sociální instituci, 80 % z dotázaných si však nepřeje vtomto prostředí zemřít.•Zkoumaná skupina studentů hodnotí současnou péči o umírající ještě kritičtěji než veřejnost. Není tedy divu, že 91 % z nich považuje zlepšení péče o umírající za důležité.•Nejkritičtěji hodnotí současnou péči o umírající ti, kteří s ní mají největší zkušenost, tj. zdravotníci a pracovníci sociálních zařízení. Z nich pak opět ti, kteří se s umírajícími setkávají nejčastěji (onkologové,pracovníci léčeben dlouhodobě nemocných, domovů důchodců a hospiců).•Velká část umírajících trpí nedostatečně mírněnou bolestí a ostatními symptomy, ačkoli moderní léčba bolesti dokáže naprostou většinu takových případů účinně léčit. Nejkritičtěji hodnotí jak laická, tak odborná veřejnostpéči o psychické utrpení nemocných a pozornost věnovanou jejich sociálním vazbám.•90 % dotázaných mladých lékařů se cítí být nepřipraveno komunikovat s nevyléčitelně nemocným a jeho rodinou.•Specializovaná moderní paliativní péče hospicového typu je dostupná pouze 1 % všech terminálně nemocných a umírajících.•Kontinuita a koordinace péče o umírající je často velmi nedokonalá. V posledních týdnech života jsou nemocní často překládáni mezi různými zdravotnickými zařízeními.•Účast pacienta a rodiny na důležitých rozhodnutích o léčbě je spíše výjimkou. Komunikace mezi lékaři a pacienty o diagnóze a prognóze má velmi proměnlivou a celkově značně nedostatečnou úroveň.•Pokud se rodina nemocného rozhodne o terminálně nemocného pacienta pečovat doma, podstupuje riziko nesmírně náročného a v mnohých ohledech často nezajištěného procesu, nezřídka bez podpory, a nejednou dokonce přes odpor zdravotníků.•Žádná instituce v Česku nemonitoruje kvalitu péče o umírající. Standardy této péče nejsou vypracovány.

Obvykle máme zato, že příroda rozděluje lidem vlastnosti víceméně náhodně, podle pravidla"každému něco". Podle této představy ten, kdo není fyzicky atraktivní, bývá zase třeba inteligentní, a naopak. Málokdy všakčlověk podle této představy získá v genetické loterii obojí - krásu i inteligenci. Červencové číslo časopisu Intelligence však přináší studii"Proč jsou krásní lidé inteligentnější", která tuto laickou představuvyvrací. Autoři studie - sociologové Satoshi Kanazawa (London School of Economics) a Jody L. Kovar - uvádějí, že krásní lidé bývají většinou současně také inteligentní, a naopak. Autoři analyzovali výzkumy realizované vuplynulých desetiletích. Tyto studie většinou potvrzovaly teorii tzv. velké unifikace (krásy a rozumu). Výsledky studií dokládají, že inteligence a fyzická krása jsou vrozené a pravděpodobně geneticky podmíněné. Autořipředkládají teorii, která zmíněnou souvislost vysvětluje: Inteligentnější muž získává zpravidla vyšší sociální status a uzavírá sňatek s krásnější ženou. Jejich děti jsou pak fyzicky atraktivní a chytré. Existuje množstvílongitudinálních studií, které potvrzují, že IQ významně souvisí se sociálním a ekonomickým statusem (vyšší vzdělání, příjmy apod.). Jiné výzkumy zase ukázaly, že krásné ženy si jako životní partnery vybírají častěji muže svyšším socioekonomickým statusem. V jedné nedávné americké studii se např. zjistilo, že fyzická atraktivita ženy je velmi dobrým indikátorem výše příjmu domácnosti. Čím krásnější žena, tím vyšší příjmy domácnost má. V jinémvýzkumu se zase ukázalo, že krásnější ženy mívají zpravidla také vyšší vzdělání. Podle všeho se tedy zdá, že krása a inteligence jdou často ruku v ruce. Autoři však upozorňují na výjimky. Je sice pravda, že inteligence a krásavzájemně významně pozitivně korelují (často se vyskytují současně), existují však i výjimky.

Opakovaně jsem byl svědkem situace, kdy lidé měli k dispozici řadu využitelných informací k tomu, aby se mohli správně rozhodnout, ale nakonec se rozhodovali, jako by žádné neměli, říká psycholog Radvan Bahbouh.