Online archiv

Vydání: 3/2010

Autobusák

Jana Kárníková, 3/2010

Už umím bydlet sama

Dak, 3/2010
Petru ve třech letech adoptovali noví rodiče. Když jí bylo dvanáct, rodina se rozpadla a Petra se znovu ocitla v dětském domově. Od 18 let pracovala v tkalcovně, bydlela na ubytovně, kde ji spolubydlící týrala a zneužívala. Petra se zhroutila a byla odvezena do psychiatrické léčebny v Beřkovicích. Odtud vedla její cesta do ústavu sociální péče, kde žila několik let. Mladá žena trpí mírnou mentální retardací, je spíše tichá, neprůbojná. Dosavadní životní peripetie jí neposkytly příliš prostoru pro rozvoj samostatnosti ani sebevědomí. Sama netušila, že „má na víc“ a bez pomoci by nebyla schopná udělat krok z ústavního řádu a jistoty do světa, v němž musí rozhodovat sama. Právě v ústavním zařízení ji kontaktovala pracovnice Agentury Pondělí a nabídla jí, že může jezdit do denního centra agentury učit se různým dovednostem. A tak se Petra učila žehlit, prát, vařit, uklízet, vyrábět svíčky…

Jak zabránit sebevraždám vojáků?

Marie Těthalová a Dak, 3/2010
Po osmi letech války v Afghánistánu USA nedokážou zastavit epidemii sebevražd ve své armádě. Přes investice milionů dolarů do programů prevence sebevražd a podpory vojáků, kteří trpí „neviditelnými ranami“, armáda ztrácí půdu pod nohama. Dne 15. ledna 2010 ministerstvo obrany USA oznámilo, že v roce 2009 spáchalo 160 příslušníků americké armády sebevraždu, což je o dvacet více než v roce 2008. Podle plukovníka Christophera Philbricka byl loňský rok pro americkou armádu opravdu bolestný. Nárůst sebevražd je skutečně alarmující, protože podle statistik bývá u příslušníků ozbrojených složek naopak nižní výskyt suicidálního chování než u běžné populace. Rodiny vojáků, kteří spáchali sebevraždu, apelují na vedení státu i na armádu, aby podpořily své muže, kteří bojují za jejich zájmy. Vojáci musejí především vědět, že pokud vyhledají pomoc, protože cítí, že jsou pod silným psychickým tlakem, nebude to nikdo brát jako jejich selhání a nebude tak ohrožena jejich armádní kariéra. Obamova administrativa navíc reviduje dosavadní neoficiální armádní přístup, kdy rodině vojáka, jenž spáchal sebevraždu, armáda nezasílala ani kondolenční dopis. Kevin Lucey z Belchertown v Massachusetts, jehož třiadvacetiletý syn Jeffrey se oběsil necelý rok poté, co se vrátil z Iráku, říká: „Tato politika odráží bezcitnost k vojákům, kteří byli ve službě. Rány, které utrpěli, byly sice skryté, ale to neznamená, že byly méně smrtelné než jiné.“ Nyní by vojákům, kteří spáchají sebevraždu, měla armáda vystrojit pohřeb stejně jako jiným mužům a ženám, kteří zahynou v boji.

Co chce český volič?

Ivana Vajnerová, 3/2010
Jaké hodnoty považujeme v životě za důležité? A jak se to odráží v našich volebních preferencích? Mění se v průběhu života sympatie k levici či pravici a čím jsou tyto změny ovlivněny? Sociologické výzkumy v mnohém potvrzují pravdivost psychologických teorií lidských hodnot a potřeb.

Najdi si svého terapeuta!

3/2010
Čtenáři nám často píší o kontakty na psychology. Zejména ve venkovských oblastech a pro osoby, které nemají přístup k internetu, je obtížné psychologa najít. Přispět ke zlepšení by měla i naše servisní rubrika.

Cítím se méněcenná. Kde se mám léčit?

Tomáš Novák, 3/2010
/ Poradna /

Dokážete se smířit se svými démony?

Jan Benda, 3/2010
Zažili jste někdy situaci, v níž jste jednali v rozporu se svým přesvědčením? Chtěli jste něco udělat, ale přemohl vás pocit silnější než vy? „Co to do něj vjelo?“ říkáváme v takových chvílích. „Co ji to popadlo? Vůbec jsem ji nepoznával…“

Co má dobro a zlo společného s ekonomikou?

Barbara Hansen Čechová, 3/2010
Který autor se u nás v loňském roce prodával lépe než Paulo Coelho, Michael Viewegh nebo Dan Brown? Odpověď je více než překvapivá: na žebříčcích bestselerů zabodoval oproti výše zmíněným čtenářsky daleko náročnější traktát Tomáše Sedláčka Ekonomie dobra a zla, kterého se loni prodalo více než 33 000 výtisků. U čtenářů vyhrál, na akademické půdě propadl. Co nám Sedláček a přijetí jeho knihy říká o dnešku?

Umíte chytit své publikum?

Barbara Hansen Čechová, 3/2010
Škola komunikačních dovedností II .

Kalendárium

3/2010
březen 2010

Zeptali jsme se psychologa Karla Netíka, který testoval budoucí soudce

Dak, 3/2010
* V poslední době se v médiích objevila kritika výběru soudců a státních zástupců, který podstatným způsobem ovlivňují psychotesty uchazečů. Pavel Prunner, jeden ze dvou psychologů, který je v ČR oprávněn adepty testovat, se prý nechal slyšet, že to on rozhoduje, kdo se stane soudcem. Prunnerova předchůzce, psychologa a soudního znalce Karla Netíka, jsme se zeptali: Jak vznikl stávající systém výběru soudců?

nešpor/n/oviny

Karel Nešpor, 3/2010
Podvodné praktiky provozovatelů hazardu Pana Alfonze reklama přesvědčila, že vydělávat peníze prací je staromódní a zdlouhavé. Dal se na hazard. Dnes závidí těm, kdo nemají nic. On má půlmilionový dluh. Podle kanadské studie 60 % zisků z provozování hazardních automatů pochází od patologických hráčů. Provozovatelé hazardu bezostyšně a rafinovaně klamou. To lze ukázat na příkladu tzv. „výherních“ čili proherních a hazardních automatů. Mezi klamavé praktiky majitelů a provozovatelů těchto automatů patří nadhodnocování pravděpodobnosti výhry oproti prohře. Vítězná kombinace se často objevuje nad nebo pod kombinací hráče, takže se v něm vzbuzuje iluze, že výhra mu unikla jen o vlas. Iluzi vyhrávání zvyšují i malé a časté výhry provázené mohutným blikáním a rachtáním. Velké prohry se odehrávají naproti tomu tiše a rychle. Při každé prohře by naopak mělo znít táhlé zavytí, jehož délka a intenzita by odpovídala výši prohrané částky. Symboly výher jsou někdy větší než symboly proher. Tyto přístroje navíc vzbuzují falešný dojem, že hráč má situaci pod kontrolou, ačkoli opak je pravdou. Jak by tedy vypadala pravdivá reklama hazardních heren? Namísto neonové návnady o výši jackpotu by měly herny uvádět třeba toto: „Obchodní aktivity této herny už přivedly 5894 osob do výkonu trestu. Dále jsme se zasloužili o rozpad 9316 manželství, o 112 infarktů, 108 zpronevěr a 63 přepadení. Máme také na svědomí zanedbávání nebo zneužívání 1140 dětí a rozvoj 673 případů závislosti na alkoholu a drogách. Naší zásluhou předčasně ukončilo školní docházku 92 nezletilých. Nápoje a jídlo tady dáváme zdarma. Činíme tak proto, aby nám někdo neodešel dřív, než bude oškubán.“