Online archiv

Vydání: 7-8/2014

SINGLE ZÁJEZD

Jana Kárníková, 7-8/2014

Chcete prožít dovolenou v pohodě?

7-8/2014
Každý z nás chce vychutnat zasloužené týdny volna co nejlépe podle svých představ. Mnohdy si ani nepřipouštíme, že by nám je něco mohlo pokazit. A přitom velmi dobře víme, že poměrně častým a ne příliš vítaným doplňkem letní rekreace bývají i různé zdravotní obtíže.

V páru, single, nebo s harémem?

Martin Ježek, dak, 7-8/2014
Jak to vidí Petr Weiss:

Pramínek vlasů si vytrhnu potají…

Miroslav Orel, 7-8/2014
Trichotillomanie Napětí, které v sobě cítila, stoupalo. Měla dojem, že nevydrží na jednom místě. Vnímala neklid v celém těle i v hlavě. Znovu se podívala na hodiny. Ještě pár minut! Jako by to byla celá věčnost. Ale pak už bude mít prostor. Prostor pro sebe a uspokojení své touhy. Při té představě jí po zádech proběhlo zdaleka ne nepříjemné zamrazení… … Jemně otočila několik svých vlasů kolem ukazováčku, jako by si s nimi chtěla hrát. Vnímala jejich hebkost mezi prsty. Vnímala tlukot svého srdce. A v momentě, kdy prudkým a jednoznačným trhnutím drobný chomáček vlasů vytrhla, projela jí příjemná a uvolňující vlna zklidnění. Zavřela oči, aby si vychutnala tu chvíli…

Ayahuasca. Džungle nabízí lék na závislosti

Rita Kočárová, 7-8/2014
V hlubinách amazonské džungle se možná skrývá naděje pro jedince závislé na tvrdých drogách. Ayahuasca jako medicína je původními obyvateli Jižní Ameriky užívána staletí, možná tisíciletí, západnímu světu ale byla poprvé představena až v roce 1851 prostřednictvím etnobotanika Richarda Spruce. Opravdové pozornosti laického i vědeckého světa se ayahuasce dostává až v posledních letech. Ať už je míra rituálnosti prostředí či odborného zázemí jakákoliv, po jejím užití řada lidí uvádí vyléčení z nesnází psychických i fyzických. A zdá se, že především pro léčbu závislostí má ayahuasca unikátní spektrum účinků. Pro ně je k léčbě závislosti užívána v různých kontextech s více či méně původními a zkušenými šamany, psychoterapeuty či na improvizovaných setkáních různých nadšenců. Mezi nimi vyniká především centrum Takiwasi v džunglích Peru. Takiwasi je léčebna pro závislé a centrum pro výzkum tradiční medicíny, kde se těžké závislosti s úspěchem léčí pomocí unikátní kombinace západní psychoterapie a tradiční medicíny amazonské oblasti s přídavkem pozitiv komunitního života, přičemž stěžejní postavení zabírá právě ayahuasca. Takiwasi založil v roce 1992 doktor na cestách Jacques Mabit. Ač ho do jisté doby závislosti nijak zvlášť nezajímaly, během jedné ceremonie mu ayahuasca ukázala tuto cestu a on se rozhodl po ní jít. A zdá se, že toto rozhodnutí obohatilo pole výzkumu v oblasti těžkých drogových závislostí a nabídlo novou šanci řadě mladých lidí, kteří s ní bojují.

Proč jsou malí, zločinci tlustí a oškliví?

Petr Houdek, 7-8/2014
Při soudním řízení uvedl obviněný na svoji obhajobu, že je přespříliš ošklivý na to, aby si našel práci, musí proto krást. Mnoho prospěchu mu vysvětlení před soudcem pochopitelně nepřineslo, nicméně Naci Mocan a Erdal Tekin, ekonomové pracovního trhu z Louisianské, resp. Georgijské státní univerzity, si uvědomili, že škaredost může být docela racionální důvod pro kariéru zločince. Analytici zaměstnanosti již dříve odhalili, že oškliví lidé vydělávají méně. Slavná studie Daniela Hamermeshe a Jeffa Biddla nejdříve zpochybnila, že by krása byla jen v „oku pozorovatele“, a ukázala, že shoda o atraktivitě člověka je v každé jednotlivé zemi poměrně značná a s časem se příliš nemění. Sami pak využili americké a kanadské šetření zaměstnanců, v němž v šíři zjišťovaných údajů byl hodnocen i fyzický vzhled respondenta. Ovšem již dříve se očekávalo, že některá vysoce příjmová zaměstnání jako herectví, modeling či TV zpravodajství přilákají pohledné zaměstnance, čímž by se dal vztah krása–vysoký výdělek vysvětlit. Popřípadě že zákazníci u některých profesí mnohem více odměňují, jednají-li s atraktivními lidmi, jako třeba v pohostinství a službách. Vše z toho platí – třeba velmi atraktivní servírky či ty s bujným poprsím vydělávají na spropitném až o třetinu více. Nicméně Hamermesh a Biddl dokázali, že hezčí lidé vydělávají v průměru o 5 % více obecně, bez ohledu na sektor, v němž pracují. Oškliví zaměstnanci mají pak zhruba o 5–10 % nižší mzdy. Efekt je silnější u začínajících pracovníků, kteří ještě nemají příliš praxe. Překvapivě je vyšší u mužů než u žen (což se dá z části vysvětlit tím, že velmi neatraktivní ženy mnohdy nevstoupí na trh práce a zůstávají v domácnosti). Efekt přitom naopak nelze vysvětlit tím, že vnímaná krása jen skrývá jiné osobní kvality jako třeba lepší zdravotní stav či vyšší inteligenci. Rovněž se nezdá, že by závislost šla opačným směrem, tedy že by lépe vydělávající lidé mohli více investovat do svého zevnějšku, což by se projevilo na jejich vyšší atraktivitě. Z dlouhodobé povahy analyzovaných dat totiž vyplývá, že pociťovaná atraktivita se u jednotlivců de facto téměř nemění, zatímco příjem ano. Zaměstnavatelé prostě nadržují hezkým lidem.

NAŠLAPUJTE OPATRNĚ

The Beastess, 7-8/2014
Meditace chůze pro ty, co chvíli neposedí

Hrozí nám digitální demence?

Václav Cílek, 7-8/2014
V letošním roce vyšla v češtině kniha špičkového mozkového specialisty Manfreda Spitzera, ředitele univerzitní psychiatrické kliniky v německém Ulmu, o riziku „digitální demence“.

Cesta za Jungem

Eva Boháčková, 7-8/2014
Zdá se, že zůstali svými protiklady i poté, co odešli do pomyslného psychologického nebe. Zatímco Freudovým rodným domem v moravském Příboru vás prostřednictvím sluchátek provede průvodce zastupující samotného Freuda a v tamních krámcích si můžete pořídit ledasjaký freudovský suvenýr, Junga si musíte objevit docela sami.

Životní styl

Daniela Kramulová, 7-8/2014
Hlava v lednici. Ňadra slavných žen vydražena za 735 tisíc. Válka v českém dabingu. Děsivý únik prasete za svobodou – vyskočilo z jedoucího náklaďáku. Slavná herečka chrastí kostmi. Matka v slzách: označili ji za couru, když v Costa Cofee kojila své dítě. Horor: čínské batole šlukuje před kamerou. Vyhladovělá doga sežrala souseda zaživa. Pokud jste dostali po přečtení titulků chuť pustit se do celých článků, hledejte je na stránkách českého a britského bulváru (Blesk, Aha, The Daily Mail, Sun). Oblíbenost bulvárních deníků není českým specifi -kem, stojí si dobře i v jiných zemích – a nejen v postkomunistickém Polsku, Maďarsku či Slovensku, o nichž bychom si mohli myslet, že si starší čtenáři užívají drbů v míře, o které se jim zamlada ani nesnilo. Silné postavení na mediálním trhu má i německý Bild, ve Velké Británii jsou nejčtenější The Daily Mail a The Daily Mirror. Zato ve Francii a v jihoevropských zemích bulvární deníky prakticky nevycházejí. Ne že by zde měli o tolik kultivovanější čtenářskou obec, ale historicky tu místo deníků fungují bulvární týdeníky. „Ve Španělsku například mají velmi zajímavý segment, který se jmenuje Prensa de corazón – něco jako tisk srdce –, složený spíše z týdeníků. Zabývá se celebritami, showbyznysem, je hodně založený na vizualizaci, mívá bohatý fotografický doprovod a podrobně řeší například to, jak se celebrity oblékají,“ říká mediální odborník Tomáš Trampota, ředitel Institutu komunikačních studií a žurnalistiky při FSS UK.

Ňadra paní nadlesní

dak, 7-8/2014
a tajemství šéfkuchaře

Jaký jste typ jedlíka?

Kateřina Mallotová, 7-8/2014
Nejenže jsme tím, co jíme, ale i v našem postoji k jídlu a způsobu, jak ho konzumujeme, se lišíme. Dokonce natolik, že se dají vysledovat určité typy jedlíků, vyznačující se víceméně výraznými společnými rysy.