Online archiv

V České republice vychází nový diagnostický a statistický manuál duševních poruch DSM-5, klíčový klasifikační systém duševních onemocnění. V USA byl vydán v roce 2013 a obsahuje výsledky dvanáctiletého úsilí stovek profesionálů a odborných týmů. Ve srovnání s předchozím DSM IV-R přináší rozšíření především o vývojové, kulturální a genderové aspekty duševních poruch a zpřístupňuje informace o funkčních důsledcích jednotlivých poruch. Profesora Jiřího Rabocha, vedoucího odborného týmu, který měl na starost překlad manuálu do češtiny, jsme se zeptali:

Infantilní rysy vyspělé společnosti Dětská hravost přetrvávající do dospělosti umožňuje například bouřlivý rozvoj moderních technologií, má ale i stinné stránky, které raději přehlížíme.

Hodně studentů si představuje, že sbírání ovoce je snadno dostupná brigáda, kterou si mohou při cestování v zahraničí dobře přivydělat. Na Novém Zélandu jsme se přesvědčili, že všechno je trochu jinak…

„Už kojenec výrazně preferuje usměvavý obličej před mračícím se, když si ve svém zorném poli může vybrat. Pokud malému dítěti ukážete fotku někoho smutného a zeptáte se, co je na obrázku, bude schopné vytvořit velmi empatický příběh, ve kterém se odráží smutek,“ konstatuje psycholožka Barešová. „Základní emoční abecedu“ v sobě máme intuitivně zakódovanou, jak je to ale s rozpoznáváním kratičkých mikrovýrazů ve chvílích, kdy se někdo snaží svoji pravou emoci skrýt? Je každý schopen naučit se tyto mikrovýrazy číst? „Primárně jde o prohloubenou intuitivní dovednost, takže do určité míry ji může zlepšit každý. Jde o to, že se naučí, čeho si má ve tváři všímat,“ vysvětluje Ženatý a pokračuje: „Lidé mají tendenci prohlížet si celý obličej najednou a přeskakují z jedné svalové partie na druhou. Jenže ve chvíli, kdy se oko hýbe, nic nevidíme, říká se tomu sakadická slepota. Mikrovýraz jim mezitím uteče. Je potřeba zrakem fixovat kořen nosu a periferním viděním se snažit rozšířit vnímání celého obličeje. Přes podobná jednoduchá doporučení jsou lidé i během intenzivního jednodenního tréninku schopni zlepšit svoji schopnost čtení emocí třeba na dvojnásobek. V delším horizontu je reálné dostat se až na 95 % procent úspěšnosti. Stoprocentně každý mikrovýraz neodhalí nikdo.“

Po letech výzkumů zjistil americký psycholog Paul Ekman, že základní emoce vyjadřují lidé na celém světě stejně, bez ohledu na rasu, kulturu či vyspělost civilizace, v níž vyrůstají. A taky je umějí ve tváři druhých přečíst. Ekman zašel mnohem dál: dokáže poznat i záblesk emocí, které se snažíme utajit, a vytvořil metodu, díky níž se této dovednosti můžeme naučit i my.

Malá typologie prarodičů Dovolila vám babička s dědou skákat do louží, nebo do nich dokonce skákali s vámi? Jiný si pamatuje spíš přísnou babičku, která ho zkoušela ze slovíček, nebo prarodiče, od nichž nejčastěji slyšel: Neběhej, nebo upadneš! A umíte si vůbec představit sebe v této roli?

11. díl Seriál o tom, co všechno potřebujeme umět, abychom dokázali být v partnerství šťastní. Jak mám poznat tu pravou, když seznamování je pořád dokola to samé? Prvního půl roku je to jako filmový trailer, jednoduše sestřih „the best of“ - je upravená, usměvavá, směje se mým vtipům a navíc vaří a peče. A pak je z ní najednou protivná a vyčítavá holka v teplácích…

V centru odborného zájmu psycholožky Simony Horákové Hoskovcové je výzkum psychické odolnosti dětí. A protože v předvánočním čase v souvislosti s dětmi nejčastěji myslíme na hračky, stočilo se naše povídání na situace, kdy se rodičovské výchovné snahy dostávají do střetu s dětským přáním.

Koupili byste svému blízkému k Vánocům dárek, po kterém touží, i když Vám se vůbec nelíbí?