Online archiv

Psycholog Gene Alexander společně s antropologem Davidem Raichlenem z University of Arizona přišli s originálním konceptem, vysvětlujícím důležitost fyzického cvičení pro správné fungování mozku.

Možná zastáváte tradiční, ačkoli dnes pomalu ustupující přístup, že tělo a mysl spolu zas tolik společného nemají. Výzkum kalifornské doktorky Kirsten Tillisch a jejího týmu ovšem ukázal, že jedno bez druhého opravdu funguje jen těžko. 

Melatonin – hormon, který velmi úzce souvisí s navozováním spánku. Dobrý sluha, ale zlý pán. Vhodně dávkovaný může být pro některé pacienty trpící nespavostí skvělou volbou, podobně jako sádra u pacientů se zlomeninou. Nahodilá konzumace melatoninových tablet z e-shopu ovšem často připomíná důkladné zabetonování paže s představou, že pevnější beton musí být lepší než sádra.

Celý rok vás na poslední stránce Psychologie dnes provázeli Michelle a Miloš se svými příběhy o mužích, ženách a vztazích. Graficky je svými kresbami doprovázela Bára Balgová. Se všemi třemi jsme se sešli kavárně Slavie nad několika rundami Becherovky. Prý je to jejich tradice. Docela příjemná tradice…

Už pár týdnů v kinech můžete narazit na dokument Camino na kolečkách, který sleduje poutní cestu muže, odkázaného na invalidní vozík. Není ani zdaleka sám. Pozapomenutý fenomén poutí se vrací do evropské reality a připomíná nám, že pouť nemusí být jen ta mateřská. Co vede novodobé poutníky k absolvování dlouhé a náročné cesty?

S pojmem osobního prostoru se asi setkal každý. Na různé vzdálenosti se lidé chovají jinak. Je to evidentně spojené s pocitem vlastního bezpečí a se sebezáchovným instinktem. Málokdo se svým osobním prostorem experimentuje tak, aby odhalil jeho vlastnosti. Existují ale činnosti, které k aktivnímu využití osobního prostoru přímo vybízejí – třeba argentinské tango. Je to pohybová improvizace ve dvou, která není možná bez vzájemného porozumění, to není možné bez spolehlivého fyzického kontaktu a ten zase není možný bez zásahu do osobního prostoru člověka. Má to ale svá úskalí. Hlavně zpočátku.

Čerstvý nositel Nobelovy ceny za ekonomii Richard Thaler (1945) není typickým ekonomem. Snaží se tuto suchou vědu propojit s psychologií. Nazval to behaviorální ekonomií a celé je to o tom, že lidé se nerozhodují jen racionálně – na základě zákonů nabídky a poptávky.

Dokážete si představit plnohodnotné svátky bez Třech oříšků pro Popelku, Pyšné princezny a dalších nestárnoucích klasik? Asi těžko. A možná se na ně podesáté či podvacáté díváte se stále stejným nadšením. A děláte dobře. Možná vás ani nenapadlo, kolik moudra v sobě tyhle perly skrývají.

Už jsou zase tady. Nikdo před nimi neunikne, adventní čas je jimi vyplněný skoro více než připomínky Kristova narození. Ať se nám to líbí, nebo ne, i letos se nám jen těžko podaří vymanit z jejich vlivu. O čem je řeč? Samozřejmě o dárcích, které dokážou pořádně zahýbat rodinnou pohodou. Jak tohle nebezpečí zvládnout?

Kdy, jak a zda vůbec se po narození dítěte vrátit do práce? Málokdy jindy v životě na sebe narazí dva tak silné a protichůdné motivy jako silné pouto k dítěti a existenční nutnost či touha po kariéře. „Duch doby“ velí k návratu do práce – z ekonomických důvodů i kvůli vlastnímu naplnění. Ale nepřipravujeme se tím o něco? A kolik mámy vlastně potřebuje dítě?

Příběh spisovatelky Věry Noskové je známý mimo jiné i z jednoho dílu televizního seriálu 13. komnata. Manželství rodičů skončilo krachem, zlobu na bývalého manžela obrátila matka proti ní. Bránila jí ve styku s otcem (včetně zabavování dopisů), ošidila ji o lásku a podporu táty i jeho rodiny. Následoval útěk z domova.