Online archiv

nehorují učitelé, ani rodičeRespekt žáků slábne. Výhrady k jejich chování má polovina učitelů základních škol.

Ve Spojených státech i v Británii se na mnohých školách tvrdě prosazuje zákaz nošení mobilů do škol. Důvodem tohoto kroku je „happy slapping“, focení nebo natáčení videosekvencí ponižování, bití a jiných forem šikanováníspolužáků. Videosekvence pak kolují po školách. Méně problematické jsou nahrávky přebrebtů učitelů, ovšem ani o šíření takových vtípků pochopitelně pedagogové nestojí. „Učitelé se stávají obětmi psychologického násilí,“ říkáAndy Brown, ředitel Ballymena Academy v americkém Coloradu. „Jsou potají nahráváni a natáčeni, obrázky jsou pak upravovány a vystavovány na internetu. Udělat to komukoli jinému, bylo by to trestné, ale učitelé se nebrání!“ AndyBrown se snaží prosadit vyhlášku, která by umožňovala v podobných případech zabavit mobil jednou provždy.Pomohou ale zákazy mobilů? „Telefony byly v naší škole zakázány už před lety,“ uvádí patnáctiletá Angličanka Kitty. „Spolužáci je ale stejně mají i v naší třídě. Dokonce jsem viděla jak si natáčeli šikanování. Učitel jimpak řekl, ať to vymažou, ale myslím, že to neudělali.“ Z pořadu televize BBC vyplynulo, že rodiče většinou považují za řešení vybírat mobily od dětí při vstupu do školy a vracet jim je při odchodu. „Ve škole se přece obezpečnost dětí starají učitelé,“ říkají. Polovina dětí ale právě z důvodů nepředvídatelných nebezpečí navrhuje, aby mohly mít mobily i ve třídách. Druhá polovina se zákazem souhlasí - většinou jde o ty, kteří byli svědkykrádeže nějakého mobilu.Podle britského ministerstva školství významně narůstá počet zneužívání mobilů už na základních školách. Sir Alan Steer proto vede kampaň, která má omezit rostoucí počet případů dokumentování šikany pro zábavu vládnímnařízením, podle něhož by telekomunikační společnosti měly na školách umožnit zablokování funkcí vyjma telefonování v nebezpečí.

Čtyři z pěti německých středoškoláků používají mobilní telefon, nejčastěji je pochopitelně používán zamilovanými dvojicemi. Ovšem nedávný výzkum provedený mezi německými teenagery přinesl další zajímavé informace. Majitelémobilů častěji telefonují i z pevné linky a častěji používají internet. Chlapci uvádějí, že je na mobilech přitahují technické vymoženosti, zatímco dívky zdůrazňují citovou stránku komunikace a větší pocit bezpečí, když majímobil v kapse. Dívky mají v mobilech víc kontaktů, častěji volají a častěji komunikují esemeskami.Výzkum potvrdil rostoucí význam mobilů pro sebeocenění dětí a pro jejich přijetí třídním kolektivem. Mobilní komunikace zřetelně posiluje vztahy k vrstevníkům. Ovšem zajímavé je, že ti, kdo mobil nevlastní, po něm ne vždytouží. Jinak řečeno, někteří středoškoláci odmítají mobil z přesvědčení. A zatímco s přáteli si dospívající nejčastěji esemeskují, s rodiči si častěji volají. Respektive rodiče volají jim. Je třeba doplnit, že rodiče hradíalespoň částečně náklady na volání 55 procentům dotázaných. Studie také shodně s podobným výzkumem ve Švýcarsku tvrdí, že mobily a způsob jejich používání jsou jen výjimečně konfliktním tématem mezi dětmi a rodiči.

Mobilní telefon má polovina českých dětí. Dostávají ho mnohdy už v prvních letech školní docházky, na jejím konci zůstává bez mobilu sotva pětina dospívajících. Do školy jej nosí téměř všichni, podle průzkumu jednoho mobilníhooperátora jej při vyučování desetina vypne úplně, 85 procent vypíná jen zvonění a ti zbývající klidně risknou zazvonění uprostřed hodiny.Hned po zvonění žáci mobil zapínají, takže se někdy nestačí připravit na další hodinu.

V průběhu několika let mají být čeští žáci 5. a 9. ročníků základních škol každoročně podrobováni centrálnímu testování. Výsledek v testu má sloužit jako podklad v přijímacím řízení na střední školu. Máme tuto zprávu vítat, nebok ní přistoupit s obavou?Žáci se neučí přemýšlet, ale drilují se podle požadavků testové zkoušky.

Chceme-li měnit školu, zamysleme nad její kulturouV současnosti se v souvislosti s reformou školství stále víc používá pojem kultura školy. Jde o termín, jehož obsah je těžké vymezit, přesto je podle některých odborníků důležité se jím zabývat. Je tak totiž možné zjistit, jakémá škola rysy, kde jsou její „kuří oka“, na co naopak lze vsadit, říká docent MILAN POL z brněnského Ústavu pedagogických věd.Milan Pol: Pro každou školu je důležité udělat si představu o tom, kde se asi nachází na pomyslné cestě za určitou vizí.

Výhrady proti znění testů v programu Maturita nanečisto, který má školy připravit na reformu maturitní zkoušky a který realizuje Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT), mají učitelé, žáci i politici. Největšírozbuškou se stala otázka, jejíž znění lze vykládat tak, že stranou pečující o nejchudší vrstvy je především sociální demokracie. Proti ní protestovali hlavně politici, avšak odborníci nejsou nadšeni ani z dalších otázek. „Ztechnického hlediska je test sestaven amatérsky, protože musí být sestaven tak, aby otázka byla zaprvé jasně formulovaná a aby na ní byla možná jenom jedna správná odpověď, a to tady v řadě případů tedy rozhodně není,“ uvedl vtelevizi Nova profesor Petr Čornej z pražské pedagogické fakulty. Podle deníku Právo se mnohým pedagogům nelíbil ani text o VyVolených, na jehož základě pak žáci měli řešit zadané úlohy. „Je podle nich z morálního a etickéhohlediska pod úrovní propagovat obdobnou reality show. My ale přece neděláme reklamu. Myslíme si, že není možné zavírat oči před tím, co se děje kolem nás. I toto je součástí života mladých a oni se musejí naopak naučit získatnad tím nadhled,“ řekl k tomu ředitel CERMAT Martin Chvál. A někteří studenti navíc tvrdí, že testy jsou triviální. „Maturanti se o úrovni požadovaných znalostí vyjadřovali s despektem, podle mnohých to bylo lehčí než přijímacízkoušky na naši školu,“ řekl týdeníku Euro ředitel pražského Gymnázia Na Pražačce Miloš Macek.

Zhruba polovina studentů prvních ročníků středních škol tvrdí, že jejich loňské rozhodování, na kterou školu se přihlásí, neovlivnil fakt, že si mohli dát v prvním kole jen jednu přihlášku. Vyplynulo to z loňského šetření Českéškolní inspekce (ČŠI). Letos se inspektoři ptají na stejnou otázku žáků devátých tříd základních škol. Z jejich průběžného šetření vyplývá, že 70 procent těchto žáků možnost jedné přihlášky při výběru střední školy neovlivnila.„Z toho vyplývá, že nové přijímací řízení nepůsobí žákům v praxi problémy,“ zdůrazňuje mluvčí ČŠI Petra Nováková. Rodiče však i nadále jsou jiného názoru. „Systém jediné přihlášky mě mrzí, jsou to nervy. Přes ubezpečování, žeto není žádná změna, si to nemyslím,“ řekla třeba deníku Právo Radka Vančurová, matka patnáctiletého Vaška.

Některé vysoké školy jsou ochotny vzdát se přijímacích zkoušek a akceptovat výsledky státních maturit. Univerzity to udělají poté, až se prověří kvalita nových zkoušek. Na zasedání školského výboru sněmovny to v polovině dubnařekl místopředseda České konference rektorů Václav Cejpek. „Vysoké školy jsou připraveny a byly by velmi rády, pokud by existovalo něco takového (státní maturity), co by dávalo solidní záruku nabytých znalostí. Vysoké školy bytak ve většině případů nemusely provádět další selekci,“ uvedl V. Cejpek. Předpoklady nových uchazečů o studium by podle něj dostatečně prověřily první semestry bakalářského studia. Proti státním maturitám mají ale výhradyněkteří ředitelé středních škol. Předseda Unie školských asociací Czesha Jaroslav Ponec už dříve řekl, že na ně zatím nejsou dostatečně připraveny školy a úplně hotové podle něj nejsou ani materiály pro novou zkoušku.

Televizní studio Kopce, které funguje od počátku roku v Základní škole Na Kopcích v Třebíči, se stalo oficiálním partnerem České televize v připravovaném projektu s pracovním názvem Digitální náves. Informovala o tom regionálnípříloha deníku Mladá fronta Dnes. Deset různých subjektů z různých míst republiky bude sledovat dění kolem sebe a jednou týdně dodá televizi příspěvek v délce jedné až tří minut. „Témata budeme s předstihem konzultovat spověřeným pracovníkem České televize,“ uvedl ředitel školy Pavel Pacal. ČT půjčí školákům malou kameru, počítač se střihovým programem, zabezpečí průchodnost internetu do televizního štábu a naučí děti ovládat potřebnoutechniku.

Brutalita agresivního chování šikanujících jedinců na školách vzrůstá a množí se případy, kdy smyslem jednání se stává právě agresivita. Navíc se šikana nevyskytuje jen ve vztazích mezi vrstevníky. „Často děti šikanují také svérodiče a učitele a snaží se je ovládat. Proto je potřeba, aby pedagogové byli vyzbrojeni dovednostmi a dokázali toto jednání odhalit a reagovat na ně,“ uvedl psycholog Jiří Němec na konferenci o prevenci kriminality a dalšíchsociálně patologických jevů, která se 14. dubna uskutečnila ve Vsetíně. Velkou roli při eliminaci tohoto jevu hraje také prevence. „Je důležité, aby si pedagogové uvědomili ekonomické, sociální a psychologické příčinyagresivního chování a věnovali pozornost jeho předcházení. Agresi přitom mnohdy vyvolávají i tzv. obětní beránci, neboť svým jednáním okolí provokují,“ zdůraznil psycholog Němec. Velký vliv na chování dětí však mají také médiaa virtuální realita. „O to víc je potřeba s dětmi pracovat, aby byly schopny rozlišit dobro od zla,“ tvrdí J. Němec.O něco příznivější zprávu přednesl odborné veřejnosti Ivan Douda, specialista na drogovou problematiku. „Dá se říci, že situace v oblasti užívání drog se v naší zemi stabilizovala. Česká republika se tak v tomto směrustala standardní a příkladnou zemí,“ zahájil svůj referát I. Douda. A to i přesto, že patříme mezi státy, v nichž mají mladí lidé bohaté zkušenosti s lehkými drogami. „Avšak o to méně je tady tvrdých drog. Mladí lidé už jsoudostatečně poučení,“ zdůraznil I. Douda. Velký vliv na celkovou stabilizaci situace mají podle něj dobře fungující služby, jako jsou substituční programy, „streetová“ práce či důsledná výměna stříkaček. „V tomto jsme opravdovírekordmani. Jen pracovníci DROP IN denně vymění přibližně 1000 stříkaček. Tím chráníme a snižujeme náklady na léčení nejen drogově závislých, ale především ostatních lidí, kteří by se následně mohli nakazit,“ dodal I. Douda.Odborníci na konferenci diskutovali také o peer programech pro žáky druhého stupně základních škol a významu speciální pedagogiky v prevenci proti drogám. V pořadí už osmou konferenci s tímto programem zorganizovalavsetínská radnice ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci. Sešlo se na ní sedmdesát odborníků z České republiky a Slovenska.Na konferenci vystoupil také psycholog Ivan Douda (vlevo), vedle něj sedí místostarosta Vsetína Jaromír Kudlík a profesorka Libuše Ludíková.

Dobře v českém jazyce a ve studijních dovednostech, ale špatně v matematice, dopadli žáci devátých tříd, kteří 1. února absolvovali takzvané výstupní testy Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT). V testu nadovednosti v češtině dosáhla průměrná úspěšnost žáků 66,5 procenta, u studijních dovedností to bylo 61,5 procenta, ale u matematiky jen 43,2 procenta. „Test z matematiky činil žákům devátých tříd větší potíže než ten zčeštiny,“ komentoval výsledky podle deníku Právo ředitel CERMAT Martin Chvál. Podle analytičky Jany Strakové ovšem fakt, že děti dosáhly lepšího výsledku v českém jazyce, vypovídá pouze o tom, že testy z češtiny byly snazší nežtesty z matematiky. „O vědomostech a dovednostech dětí to nevypovídá zhola nic! Jistě bychom uměli vyrobit i takové matematické testy, které by děti vyřešily správně z 90 procent. Pak bychom se mohli radovat, jak se nám smatematikou na našich školách daří,“ napsala v deníku Lidové noviny.