Online archiv

Vydání: 3/2011

Co mohou číst malí vědci a výzkumníci?

Marie Těthalová, 3/2011

Publikace VÚP pomáhá učitelům pochopit gramotnosti

3/2011

Děti můžete snadno nakazit „virem“ dobra

Barbara Hansen Čechová, 3/2011
Matej Mináč vytváří dokumenty a filmy o Nicholasu Wintonovi tak trochu pro děti a mladé lidi. Zapojuje je do svých filmů a i na světovou premiéru filmu pozval hlavně školy. Důvodem je způsob, jak děti na Wintonův příběh reagují. Wintonův čin má podle jeho slov takový přesah, že dnes na jeho základě tisíce a tisíce mladých lidí na celém světě se snaží dělat něco pozitivního pro druhé.

Stop nálepkování dětí

Robert Herák, 3/2011
„Jsou příšerní. Drzí, neukáznění, agresivní a líní. Nečtou. Nemají žádné zájmy. Znají jen počítač.“ Podobné výroky na adresu dnešních dětí slýcháme od učitelů často. Jsou ale opravdu tak hrozné? A nemůžeme za to spíše my dospělí?

Pomůcky pro dyslektiky

Bára Hansen Čechová, 3/2011
Dyslexií nebo dysgrafií, tedy specifickými poruchami učení, trpí čtyři až patnáct procent populace. Můžeme proto předpokládat, že v každé třídě se nějaký dyslektik či dysgrafik najde. V současné době vzniká spousta metodických materiálů a pomůcek pro tyto děti. Zkusili jsme mezi nimi zapátrat a představit vám ty nejzajímavější.

Co se děje na školách

Mgr. Zdeněk Lusk, 3/2011
Slavnost čtení v České škole bez hranic

Nová příručka pro multikulturní výchovu

-red, 3/2011
V Evropě se nyní diskutuje, zda je multikulturní přístup pro naši společnost ten správný a nevede naopak k segregaci menšin. Jak přenést toto dilema do školní výuky, kde jsme doposud toleranci ke specifikům menšin učili jako jediné možné řešení? Nová příručka doporučuje výuku postavit na skutečných příbězích lidí, kterých se tento problém týká. Tím určitě nic nezkazíme.

Návštěva školy v Čechticích

Růžena Milatová, 3/2011
Byl krásný slunný den a já se vydala na návštěvu. Protože nevlastním řidičský průkaz, byla pro mě návštěva školy hezkým vyhlídkovým výletem zastávkovým autobusem po Středočeském kraji.

O české děti se starají chůvy. Mají na to vzdělání?

Michaela Hrivňáková a Helena Dvořáková, 3/2011
Služba hlídání dětí v nepřítomnosti rodičů „cizí“ osobou, tzv. chůvou, je v současné době stále využívanější, zvláště v situaci, kdy školky jsou plné. V mnoha evropských zemích musí mít chůvy pro svou práci odpovídající vzdělání. U nás v této oblasti kvete práce „na černo“, ale situace se pomalu mění. Chůvy si nyní mohou projít kurzem, kde se během 160 hodin učí základům první pomoci, psychologie, ale i péče o domácnost.

Zpětná vazba učitelům, nebo „něco navíc“?

Marie Těthalová, 3/2011
Srovnávací zkoušky žáků 5. a 9. ročníku základní školy - pro někoho samospasitelné řešení pro české školství, pro jiného bič na učitele nebo „holý nesmysl“.

Jak zlepšit výsledky PISA?

Sylvia Jančiová, 3/2011
Tentokrát se ředitelé škol poměrně shodují. Základním problémem je nízká motivace žáků, kteří se nemusí příliš snažit - na školy se vždy dostanou. Dalším problémem jsou víceletá gymnázia, která zhoršují vzdělávací podmínky na základních školách druhého stupně, nezájem rodičů o školu a v neposlední řadě didaktické schopnosti učitelů.

Jakými nemocemi trpí učitelé nejčastěji?

Jana Vodáková, 3/2011
Profese učitele patří k psychicky náročným povoláním stejně jako jiné profese společně označované jako pomáhající. Každý den se učitelé potýkají s četnými situacemi, mají hlavní úlohu při tvorbě vyučovací hodiny a vedení sociální interakce se žákem, kolegy, rodiči. Nároky kladené na učitele jsou poměrně velké, vysoká pracovní zátěž je spojená s určitým ohrožením psychického a fyzického zdraví. Obojí spolu úzce souvisí.