Online archiv

* Co se vám vybaví, když se řekne základní škola?

RADEK „GIPSY“ BANGA INSPIRUJE ŠKOLÁKY

S MARIANNE FRANKE-GRICKSCH

„Jednoho dne, bylo to na začátku devadesátých let, jsem zcela nečekaně řekla dětem v šesté třídě, kterou jsem mimořádně převzala: ,Vidím vás ve třídě stále v doprovodu vašich rodičů. Jsem si jistá, že tady přede mnou nesedí 22 dětí, ale 22 rodin, takže společně s rodiči celkem 66 osob, k tomu já se svými dětmi a jejich otcem.’ Dvanáctileté dívky se chichotaly. Když jsem je ale ujistila, že jsem to myslela vážně, začaly o tom přemýšlet.“ (úryvek z knihy Marianne Franke-Gricksch Patříš k nám) Systemický pohled na rodinu jako systém vztahů uplatňovaný v systemické rodinné terapii už od 60. let minulého století přenáší německá pedagožka a psychoterapeutka Marianne Franke Gricksch nově také na prostředí mateřských, základních a středních škol. Velký důraz při tom klade na trojúhelník rodina-žák-škola, a proto se na jejích seminářích schází zdánlivě nesourodá skupina tvořená učiteli, vychovateli, terapeuty, rodiči a dětmi. Systemická psychologie nahlíží každou lidskou bytost jako složenou jednotku -systém. Pro každý systém platí, že jsme schopni specifikovat jeho komponenty a jejich propojení: u člověka jednotlivé smysly, části lidského těla, vědomí apod. O každém systému platí, že je víc než jen suma jednotlivých součástek. Každý systém funguje na základě vnitřní dynamiky, která se při poruchách nebo poraněních vždy snaží nastolit zpět ztracenou rovnováhu, která mu umožní dál fungovat. Jakákoliv změna na kterémkoliv místě vyvolá změnu celku. Nikdy nelze dopředu odhadnout, jak bude organismus na vnější zásah reagovat, a proto i malé nárazy mohou vést k velkým změnám a naopak. Tyto poznatky hrají pro Marianne FrankeGricksch důležitou roli v pozorování rodiny, výchovy a vyučování. Školu lze také vidět jako celý soubor podsystémů tvořený školní budovou, ředitelem, třídami, tedy učiteli a žáky, rodiči, školskou správou. K systemickému myšlení navíc patří vědomost o tom, že děti a jejich učitelé jsou spojeni se svými původními rodinami, které doslova představují nejhlubší subsystémy školy. Každá výchova a každý vzdělávací proces zasahují do systému dítěte. A co, jak už jsme řekli, platí: pohyb a změny na kterémkoliv místě v systému mají vliv na něj jako na celek. Tímto způsobem působí rodiny na školu a škola na rodiny. Dnes víme, že žádný systém nelze od jiného úplně oddělit, stejně tak jako nelze oddělit školu od televize nebo od faktorů stávající kultury mladých lidí, nejsme také schopni rozlišit, kde končí rodinný systém a začíná školní. Cílem systemického náhledu je schopnost propojovat. Při řešení konfliktů to znamená hledat příčiny hluboko v systému a naopak při vyučovacích metodách a v každodenní praxi nacházet nové pomůcky a postupy, které dokážou věci propojovat - zaměřit se na specifické síly a možnosti kolektivu. Tento způsob komplexního vidění a vnímání interakcí je až dodnes v rozporu s tradicí logického, kauzálního myšlení, oddělování, rozlišování, analyzování, rozčleňování a vysvětlování existujícího světa, z níž celé dosavadní školství a věda obecně vycházejí. V popředí stojí schopnost osvědčit se samostatně, a proto schopnost pracovat ve skupině a umění komunikace jsou kvality, které téměř nikdo nepodporuje nebo nevyučuje. Systemická pedagogika Marianne Franke-Gricksch chce právě to změnit.

Když jsem po třech letech základní školní docházky své dcery zjistila, že má patrně poruchu učení, byla jsem tím zaskočena stejně jako většina rodičů, kteří zjistí, že jejich dítě se bude muset potýkat s problémy. Přitom jsem se již při studiu na pedagogické fakultě a v prvních letech své praxe setkávala s různými problémy žáků s výukou. U svého vlastního dítěte odlišnosti člověk nevidí a možná si je ani nechce přiznat.

SERIÁL JAZYKOVÝCH FEJETONŮ PAVLY LOUCKÉ

Pokud si při učení „srovnáme“ věci do souvislostí, učíme se lépe, rychleji, efektivněji. Z této myšlenky vychází i dále uvedená srovnávací tabulka. Žáci se v ní učí základní vlastnosti čtyř vybraných geometrických těles - krychle, kvádru, jehlanu a válce. Předkládám tabulku jako příležitost strávit se svým dítětem chvilku při logickém uvažování nad tématem z aplikované geometrie. Sám jsem tabulku prošel se svým synem, čtvrťákem, který si s mým průvodním slovem a malým návodem poradil s většinou otázek. Vedle cíle strávit společnou chvilku nad zajímavým úkolem má aktivita pro dítě ještě další přínosy. Tak třeba díky tomu, že čtyři geometrická tělesa dítě srovnává, trénuje myšlenkové operace, jako je analyzovat jednotlivé znaky tělesa a porovnat je s ostatními. Hodnotí, které znaky jsou shodné, a které naopak rozdílné. Aktivita tudíž nepřináší jen nové poznatky o vybraných tělesech, ale rozvíjí logické myšlení. Jsou tu také úlohy, které rozvíjejí představivost. Dítě si má představit, jak vypadá síť tělesa, jak vypadá jeho podstava, jakými tvary je tvořen plášť tělesa. V neposlední řadě je přínosem přesah do praktického života - dítě má propojit tvar tělesa s objekty, které vidí ve svém okolí, a říci, co všechno má tvar krychle, ať celé těleso, nebo jeho části. Tyto aktivity navíc napomáhají lépe si zapamatovat, vstřebat informace o vybraných tělesech, zejména proto, že je vše zasazeno do souvislostí.

V případě, že se rozhodujete, že se vaše dítě bude hlásit na víceleté gymnázium nebo na střední školu, musíte absolvovat proces přihlašování a to není vůbec jednoduché. Průvodcem a rádcem by vám měl být výchovný poradce ze školy, kam vaše dítě chodí, ale je možné, že se k informacím nedostanete z časových, osobních nebo jiných důvodů. Pokusíme se vás tedy provést krok za krokem procesem přijímacího řízení a upozornit vás na vše, co vás čeká a co by vás mohlo potkat a nemělo by vás zaskočit.

Přijímací zkoušky na střední školy mohou vypadat různě. Mnoho středních škol volí cestu přijímacích zkoušek připravených společností Scio, zejména test obecných studijních předpokladů (OSP). Jak se takový test připravuje a v čem je jiný než ostatní? Proč vůbec školy volí tuto formu přijímacích zkoušek?

Soňa Hanzlíková vloni nastoupila do primy osmiletého gymnázia v Havlíčkově Brodě. Zná své přednosti i nedostatky a je schopná otevřeně hovořit nejen o sobě, ale také o škole, kterou navštěvuje. Zajímalo mne, jak vypadala její příprava na zkoušky a jak vnímá středoškolské studium na prestižní škole po prvním půlroce.