Online archiv

Vydání: 10/2004

Advent s rodiči

Jana Pařízková; MŠ Za Univerzitou, Dobruška, 10/2004
Loni před adventem jsme požádali rodiče, aby zhotovili jakoukoli hvězdičku, zabalili ji jako dárek a pak už jsme každý den nedočkavě rozbalovali jeden balíček. Hvězdičky byly zhotoveny z perníku, hlíny, vyšívané, háčkované, jakopolštářek, z papíru, prostě nápadité a hlavně - dělala to jejich maminka, tatínek s Honzíkem, s Terezkou. A tak na velkých jedlových větvích přibývalo ozdob. V listopadu jsme pozvali rodiče, kteří mají dopoledne čas, aby sepřišli podívat i zacvičit si spolu s námi s molitanovými míčky při relaxační hudbě. Musím podotknout, že"míčková automasáž"je velmi příjemná, zdravá a zároveň zklidňující. Cvičení zaujalo i rodiče, požádali nás omateriály, aby mohli s dětmi cvičit i doma. Následovalo adventní odpoledne, na které jsme pozvali maminky. Nejprve jsme společně s dětmi zhotovili vánoční vrkoče z jablíček, křížal, rozinek. Pak jsme soutěžili v družstvech napřekážkových drahách při"nakupování dárků"- navléknout dítěti čepici, překonat překážky, vzít balíček a utíkat zpět. Při"pečení cukroví"- přeběhnout překážky, posbírat svoje cukroví, např. červenásrdíčka, a běžet zpět. Při"úklidu"- opět přes překážky přinést část z rozstříhaného obrázku (např. hrneček) a co nejdříve složit celý obrázek. Ani jsme nečekali, že maminky budou tak aktivní a udělají kotouly,polezou po čtyřech, že budou ze všech sil bojovat za své družstvo. Na závěr jsme si zazpívali u adventního věnečku koledy. V lednu jsme pozvali starší i mladší sourozence na"Sourozenecké odpoledne". Naše maléškolkové děti důležitě bráškům a sestrám ukazovaly hračky, vystavené obrázky, postýlky. Starší děti zase dokázaly obohatit hru novými nápady. Velmi se mi líbilo, jak spontánně se hra proměnila v dramatizaci pohádky"Operníkové chaloupce", kde se aktivně zapojili všichni, malí i velcí. Další naše pozvání přijali tatínkové na"Odpoledne pro mého tátu". Přišli trošku rozpačití a nejistí, ale ledy brzy roztály po úvodnímpřivítání a vyzvání ke skládání letadel z papíru. Děti radostně zkoušely kvalitu létání, označovaly si své letadýlko kresbou. Pak nás čekala cesta na letiště. Nebyla jednoduchá. S"batohem na zádech"(dítě na zádech),slalom s vozíkem mezi kostkami -"vezeme balík"(dítě ve vozíčku),"posílání zavazadel po páse"(dítě leze po spojených rukou tatínků). Prolézání tunelem pod rozkročenýma nohama, vybrat správné bačkorky zhromady. Pak se odehrála opravdová letadlová bitva. Nepřátelská letadla létala, děti výskaly, tatínkové se rovněž plně vžili do klukovské hry. Vyvrcholením odpoledne byla scénka"O veliké řepě", kterou nejdřívezahrály děti a pak se stejnými rekvizitami tatínkové. Pojali to s velkým humorem, dobře jsme se bavili všichni. Ještě písně s kytarou a nastalo loučení. Druhý den děti přišly do školky a ptaly se:"Kdy si zase budemetakhle hrát?"Přiznáváme, že tyto formy aktivního zapojení rodičů někomu nevyhovují. Domníváme se, že spoluprožívání dětí a rodičů je velmi důležité a zanechává v dětech nesmazatelné stopy. Přejeme všem dětem rodiče, kteřímají čas si s nimi hrát. S radostí sdělujeme, že u nás je jich většina.

O čem písnička vypráví (5)

Eva Kulhánková; MŠ Tuchorazská, Praha 10, 10/2004
K večeru 5. prosince se na ulicích objevují známé trojice. Biskup Mikuláš, který již v dávných dobách odměňoval dobré skutky, doprovázený andělem s košem dárků a čertem s metlou a řetězy.

Zimní výzdoba třídy ŠD

Karla Kadlečková; ŠD při ZŠ Jižní, Praha 4M. Jedličková, 10/2004
S přicházející zimou jsme ve školní družině pokračovali v projektu, který jsem nazvala"Roční období ve třídě ŠD"(viz Informatorium 3-8 č. 7/2004). Podzimní listí a draky vystřídala zimní výzdoba.Fantazie dětí se projeví i při stavbách ze sněhu.

Andělé z přírodnin

Jana Boumová; MŠ Sokoleč, 10/2004
Jednoduchým způsobem i malé děti dotvoří postavu anděla, který může ozdobit vánoční stůl nebo stromeček, vyjímat se v kytici květin nebo jako zápich v květináči.

Televize a děti ve školní družině

Mgr. Bedřich Hájek; PrahaMarta Jedličková, 10/2004
Prevence sociálně patologických jevů bývá ve školách zužována na kouření, drogy a občas zahrnuje i rasismus a xenofobii. Méně se zmiňuje virtuální droga - internet, televize, počítačové hry.Vychovatelky ŠD mohou účinně napomáhat tomu, aby se z problematických hrdinů televizních příběhů nestaly modely chování.

Pohybové činnosti v MŠ (2)

Mgr. Martina Kupcová; VÚP Praha, Doc. PhDr. Hana Dvořáková, CSc., PedF UK Praha, 10/2004
Jak se učitelky MŠ vypořádaly s novým pojetím výchovy a vzdělávání dětí podle RVP PV z hlediska pohybových činností? Jak je plánují a jak s dětmi pracují?

Pomozte nám stavět mosty

Dagmar Ettlerová; 90. MŠ Západní, PlzeňMŠ, 10/2004
Záměrem tohoto projektu bylo zapojit skupiny dětí, které by společně s naší třídou"procestovaly"kousek světa. Tím jsme chtěli vytvořit předpoklad porozumění jeden druhému.Projekt Pomozte nám stavět mosty ukončila výstava výtvarných prací.

Půjdou do školy, nebo ne?

Renata Špačková; MŠ Trnava, 10/2004
Před pěti lety jsme zahajovali na naší mateřské škole spolupráci s Pedagogicko-psychologickou poradnou v Třebíči. Prvotním úkolem bylo seznámit rodiče s naším záměrem. Musím přiznat, že výraz některých rodičů při sdělení, že byMŠ pravidelně navštěvoval odborník z poradny, nepůsobil příliš přívětivě. Někteří rodiče neměli jasnou představu o práci a činnosti odborníka v mateřince. Vždyť jejich děti jsou zdravé a"normální". Není tozbytečnost, která bude všechny jen zatěžovat? Podařilo se nám objasnit, co spolupráce se speciálním pedagogem či psychologem obnáší. Cílem je radit rodičům (i pedagogům při výchově a vzdělávání dětí) a dětem pomáhat. Tato pomocje zcela individuální a zaměřená na konkrétní děti. Rozhodli jsme se, že do programu spolupráce s poradnou budou zařazeni budoucí prvňáčci a také děti, které vyžadují individuální přístup a specifické řešení situace. Rodičebudou informováni, sami se budou moci s odborníkem z poradny setkat, vše s ním konzultovat, radit se, získat informace a s dítětem doma cíleně pracovat.

Dramatická výchova v MŠ

Jiřina Zemanová, PhDr. Marie Renotiérová, Ph.D.; PedF UP Olomouc, 10/2004
Učitelky mateřských škol spatřují v dramatické výchově především zajímavou formu učení, kdy pomocí jednoduchých dramatických aktivit dochází k všestrannému rozvoji dětí.Dramatická tvořivost rozvíjí schopnost dětí vcítit se do jednání a emocionálních projevů druhých.

Pro koho je domácí vzdělávání? (1)

Doc. PhDr. Ludmila Prokešová, CSc.; PedF JU České BudějoviceMarta Jedličková, 10/2004
Mnozí předškoláci najdou již pod vánočním stromečkem školní aktovku. Zároveň s radostným očekáváním vstupu do první třídy, vzbuzuje v nich tato životní událost i jisté obavy.Domácí vzdělávání umožňuje rodičům bez zásahů z vnějšku ovlivňovat hodnotovou orientaci dítěte.

Oslavy u lípy

L. Svobodová, MŠ Na Kopečku, Teplice, 10/2004
V polovině října se děti z mateřské školy"Na Kopečku"se svými rodiči sešly u lípy na školní zahradě. Proč právě u lípy? Před pěti lety slavila školka 50. narozeniny a děti tehdy zasadily malou lípu. Od té doby sekaždý rok v tuto dobu u stromku scházejí a slaví jeho narozeniny a zároveň narozeniny mateřské školy. A jak slavily letos? Lípu ozdobily vyrobenými přáníčky, zarecitovaly básničky a zazpívaly podzimní písničky. Pro pozvanérodiče připravily samy občerstvení - chuťovky. Překvapením pro děti byla sladká odměna, kterou našly pod lípou. Pak se děti pochlubily rodičům papírovými draky, které celý týden vyráběly. V sychravém počasí se všichni zahřáliteplým čajem a vydali se na louku. Za chvíli se po obloze prohánělo hejno barevných draků. První listopadový podvečer se sešly děti s lampiony opět na zahradě u lípy. Ta byla ještě ozdobena přáníčky, kterými ji děti v říjnuobdarovaly u příležitosti jejích pátých narozenin. Zahrada byla připravena na oslavu. Rodiče pomáhali shrabovat spadané listí a děti s učitelkami vyrobily dýňové strašáčky, kteří svítili na cestu. Na děti ale nejprve čekalúkol. Musely najít kouzelný klíč, kterým chtěly zamknout zahradu před přicházející zimou. Ten brzy našly u strašáka, který hlídá naši mateřskou školu. Pak už nám nic nebránilo, abychom mohli s říkankou"Zamykám, zamykámzahrádku"zahradu zamknout. Pod lípou pak na děti čekala sladká odměna. Zatímco děti zamykaly zahrádku, rodiče jim opatrovali barevné lampiony. Pak jsme se s nimi všichni společně vydali na cestu okolo naší školky"NaKopečku". Moc nás potěšilo to, že s námi šly i děti, které už naši MŠ nenavštěvují, ale stále se k nám vracejí .

Učitelé, vzdělávejte se!

Jana Polášková, 10/2004
Jsem učitelka MŠ s dvacetiletou praxí. V květnu 2001 do naší školy přišla z bývalého Školského úřadu v Kroměříži nabídka přihlásit se v rámci celoživotního vzdělávání učitelů na"Doplňující studium speciální pedagogiky promateřské školy". Studium zajišťovala UP v Olomouci. Bylo dvouleté a každá učitelka by zaplatila 16 000 Kč. V naší školce o tomto studiu proběhla mezi učitelkami diskuze. Závěrem bylo, že je celkem zbytečné, protoženeumožňuje získat vysokoškolský titul a je za mnoho peněz. Já jsem s tímto názorem nesouhlasila a na studium se přihlásila. Myslím si, že i v běžných mateřských školách stále přibývá dětí s různými problémy ať zdravotního nebopsychického rázu a učitelka musí být proto na tyto problémy připravena. Již během studia jsme ze strany univerzity i ze strany školského úřadu slyšely návrh přihlásit se k bakalářskému studiu speciální pedagogiky pro MŠ na PedFv Olomouci a studium zakončit získáním titulu bakalář. Přihlášku ke kombinovanému bakalářskému studiu jsem podala. O svém rozhodnutí studovat na vysoké škole jsem ostatní své kolegyně ve školce neinformovala. Věděla jsem, jakéstanovisko kolegyně ke studiu zaujímají. Tušila jsem, že by s tím opět nesouhlasily. Pouze když jsem žádala o den volna na přijímací zkoušky, tak jsem řekla paní ředitelce, kam jedu. Paní ředitelka mi jen odpověděla, že si iostatní ředitelky o našem vzdělávání myslí své. V přípravném týdnu jsem oznámila, že mě přijali na VŠ do kombinovaného studia. Jedná se o deset studijních pátků během školního roku a poprosila jsem, zda bych si mohla vzít natyto pátky dovolenou. Na první pedagogické radě mi paní ředitelka sdělila, že je nežádoucí, abych studovala. Ostatní učitelky její názor podpořily. Dozvěděla jsem se, že jsem kolektiv podrazila, neboť jsem se ostatníchnezeptala, zda mi vůbec dovolí podat si přihlášku na vysokou školu. Studium je moje osobní věc, nikoho nezajímá. Opět se paní učitelky shodly na tom, že i studium na vysoké škole je zbytečné. V květnu 2004 se konala pedagogickárada. Zde paní ředitelka oznámila, že musí jedné z učitelek snížit úvazek na 0,4 nebo ji propustit z nadbytečnosti. Ona nechce žádné ublížit, proto ať se jedna z nás dobrovolně přihlásí. Všechny jsme řekly, že nepůjdeme.Navrhla jsem, aby paní ředitelka zkrátila úvazky všem stejně. Jaké bylo mé zděšení, když se jedna kolegyně ujala slova a oznámila mi, že jsem to já, kdo by měl odejít. Když studuji, určitě si najdu práci jinde. Psychicky jsemten okamžik nezvládla. Druhý den jsem šla na neschopenku. V průběhu neschopenky jsem se rozhodla, že nepřijmu výpověď a ze školství neodejdu. Vezmu úvazek 0,4 (což znamená 2,5 hodiny denně) a k němu se pokusím sehnat ještějednu práci. Když jsem se vrátila na pracoviště, v ředitelně školy na mě s paní ředitelkou čekal i pan vedoucí odboru školství našeho města. Ten je zástupcem zřizovatele školy, kterým je MÚ. Tento pán mi oznámil, že společně spaní ředitelkou si myslí, že by bylo pro mě dobré, kdybych výpověď podepsala. Když jsem stále trvala na svém rozhodnutí vzít úvazek 0,4, oznámila mi paní ředitelka, že kolektiv se mnou již nechce pracovat. Ona byla se mnoudevět let spokojená, ale co jsem si dovolila tento rok, to je příliš. Na mou žádost o deset pátků dovolené pro pokračování ve studiu mi pan vedoucí řekl, že žádnou dovolenou nedostanu. Na můj dotaz, jak tedy mám studovat, kdyžmě paní ředitelka neuvolní, mi odpověděl, že studium přeruším. Neboť si oba dva myslí, že učitelky nemají studovat. Až uspěji u nějakého konkurzu a stanu se ředitelkou, tak mám ve studiu pokračovat. Studovat mají jen ředitelky.V září začal další akademický rok a já jsem se rozhodla pro pokračování ve studiu. Z tohoto důvodu jsem tříměsíční výpověď z nadbytečnosti nakonec podepsala.