Online archiv

O tom, že se v průběhu času mění pohled na mnohé věci a události kolem nás, asi nikdo nepochybuje. I vztah dospělých k dětem prošel během času velkou proměnou.

Nepříjemným zprávám se každý člověk raději vyhne. Nerad je slyší, ani sdělování takových informací není zrovna příjemné. Přesto je čas od času vyslovit musíme. Jsou-li určeny rodičům, je třeba pečlivě vážit slova i situace, v nichž padnou.

Nejspíše se shodneme na tom, že znalost cizího jazyka nám může výrazně usnadnit život. Domluvíme se na dovolené, můžeme si přečíst zajímavou knihu, která ještě nebyla přeložena do češtiny, a při sledování filmu v původním znění se nemusíme unavovat čtením titulků.

Sebeúcta, dobrý pocit z vlastní existence, nám pomáhá překonat životní těžkosti. Tento základní kámen životního růstu ale často zviklávají různá negativní hodnocení. S psychology Tatjanou a Pavlem Kopřivovými jsme si povídali o tom, jak se k dětem chovat s respektem a přitom je vychovávat.

K nejoblíbenějším aktivitám v Mateřské škole Mezi Domy patří výlety na kolech. A tak i nový školní rok jsme s dětmi zahájili vyjížďkou do našeho okolí. Všechny děti, které si přivezly kolo, zvládly bezpečně jízdu Modřanskou roklí. Ty schopnější dojely dokonce až do Cholupic a na Točnou. Za každou společnou jízdu je vždy dětem odměnou razítko do průkazu cyklisty. Této náročné aktivitě předchází seznamování s dopravní tematikou a pravidly bezpečnosti silničního provozu, jízda na koloběžkách a tříkolkách. Nejprve děti učíme jezdit mimo silnici – na školní zahradě nebo v areálu sídliště, jezdit za sebou v bezpečné vzdálenosti, z kopce si přibrzďovat, umět včas zastavit, zvládat signalizaci změny směru jízdy apod. Předpokladem této sportovní činnosti je především odvaha a nadšení pedagogických pracovnic, bezpodmínečně ukázněné chování dětí a dobrá spolupráce s rodiči. Dítě musí mít předpisově vybavené kolo – správně nastavená řídítka, sedlo, lehké ovládání brzdy… a helmu. V příštích dnech se chystáme na jízdu zručnosti mezi překážkami a dále budeme na kolech objevovat krásná zákoutí naší okrajové části Prahy Libuš Písnice.

Homole je nejvyšší místo v našem okolí, které se nachází v lese zvaném Březina. Na vrcholu najdete Jiříkův kámen, kde při svých cestách údajně odpočíval král Jiří z Poděbrad. Ráno jsme se všichni sešli ve školce. Každý měl svůj batůžek s pitím, do kterého paní učitelky rozdaly dětem svačinu. Chvilku po osmé jsme vyrazili. Děti se těšily, ale zároveň v nich bylo i trochu obav z draka. Na kraji Březiny jsme si navodili příjemnou atmosféru vůní sena a lesa. Děti se od paní učitelky dozvěděly něco o léčivých bylinách. Poté se vydaly do lesa sbírat maliník, ostružiník, jahodník, kopřivu a bez. Z těchto bylinek jim paní kuchařka druhý den uvařila čaj. Když už byl lístků plný košík, pokračovali jsme k Novému rybníku. Cestou jsme poslouchali zpěv ptáčků a šumící potůček. U něho se děti osvěžily chladnou vodou a šlo se dál. U Nového rybníka jsme se posilnili svačinou. V trávě jsme pozorovali lupou hmyz. Paní učitelka našla krásného broučka, kterého jsme sledovali v malém mikroskopu. Děti dostaly velký úkol. Spolupracovaly ve dvojicích. Musely „obkreslit“ uhlíkem na papír kůru stromů. U splavu jsme ještě chvíli pozorovali hejna ryb a byl čas pokračovat v cestě za drakem. Jedna paní učitelka šla napřed, aby zjistila, zda je drak „doma“. Děti s druhou paní učitelkou zatím stavěly domečky nejmenším obyvatelům lesa. Když se paní učitelka dlouho nevracela, vydali jsme se za ní. Čekala nás cesta do velikého kopce. Na vrcholku jsme našli pouze batoh paní učitelky, ale ona nikde! Proto jsme se rozhodli ji hledat. Kde byla? Spokojeně odpočívala na Jiříkově kameni. Dozvěděli jsme se však od ní něco nečekaného! Drak tam prý před malou chvílí, těsně než jsme se objevili my, opravdu byl! Přilétl a řekl, ať hledáme překvapení. Nikdo nevěděl, co to je, ani kde to je. Hledali jsme všude – na stromech, pod stromy, v trávě, v listí, pod kameny… Najednou děti objevily na stromě pověšeného papírového podzimního draka. Paní učitelka se zakoukala do spadaného listí a uviděla jakýsi igelitový sáček. Všichni se shodli na tom, že ten do lesa nepatří. Malinko jsme listí odhrnuli a… uviděli sáček plný medailí s bonbony. Paní učitelka je všem rozdala a následovalo sborové poděkování drakovi. Putování bylo téměř u konce. Děti velmi zaujala celá výprava i motivace. Dokonce i když už našly ono překvapení, dál hledaly stopy vedoucí k úkrytu draka… Z výletu si děti odnesly nejen medaile, uťapané nožičky a hezké vzpomínky, ale i mnoho vědomostí o přírodě, zkušenost, jak přírodu vnímat všemi smysly, a ponaučení, jak se v přírodě chovat.

V letošním školním roce jsme si pro děti ve školní družince připravili celoroční soutěž na téma,,Cesta kolem světa“. Soutěž bude probíhat po dobu celého školního roku ve všech odděleních školní družinky. Děti budou průběžně získávat body za splněné úkoly a různé soutěže. Především se ve školní družince zaměříme na multikulturní výchovu, s kterou souvisí témata naší celoroční hry. Každý měsíc si vybereme jednu zemi (Indii, Čínu, Japonsko…), o které si budeme vyprávět, a dětem přiblížíme co nejvíce život v ní (místní pokrmy, zvyky, tradice). Prostřednictvím hry či dramatizace vytvoříme příjemnou atmosféru a napodobíme kulturu dané země. Motivace dětí ve školním věku je důležitá, a proto je pro nás vychovatele vždy nesnadným úkolem vymyslet pro děti co nejpestřejší a nejzajímavější program. Věřím, že mnohé z vás, stejně jako u nás v družince, si práci usnadňujete pomocí celoročních her a jiných zábavných činností. Proto přeji všem pedagogům a vychovatelům spoustu nápadů a inspirace.