Online archiv

Eva Svobodová, Hana Švejdová Praha, Portál 2011

Zdeněk Matějček Praha, Portál 2011

Pokud máme pouze vedoucí učitelku, nikoli ředitelku, a máme čtyři třídy (dvě s celodenním a dvě s polodenním provozem), kolik hodin má být vedoucí učitelka u dětí (přímá pedagogická práce) a kolik hodin z úvazku v kanceláři? Má chodit tato vedoucí s dětmi na vycházky? Míra vyučovací povinnosti a míra povinnosti výchovné práce pedagogického pracovníka je upravena v nařízení vlády č. 75/2005 Sb. Ve spojeném zařízení základní a mateřské školy jmenuje obvykle ředitel základní školy vedoucí učitelku, v jejíž pracovní náplni je kromě přímé výchovné práce zajištění organizačních záležitostí ohledně chodu mateřské školy, například organizace práce provozního zaměstnance či vedení předepsané pedagogické dokumentace, spolupráce s ostatními pedagogickými pracovníky, spolupráce se zákonnými zástupci dětí. V případě vedoucích učitelek mateřských škol může být rozsah přímé pedagogické činnosti snížen podle počtu tříd až na úroveň zástupce ředitele školy. Tato skutečnost je stanovena v nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálněpedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků. Ve Sbírce zákonů č. 273/2009, 273 nařízení vlády ze dne 17. srpna 2009, kterým se mění nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálněpedagogické a přímé pedagogickopsychologické činnosti pedagogických pracovníků, v čl. 1, odst. 4, naleznete přehled – Týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti. Zástupce ředitele u čtyř- až šestitřídní MŠ má určen týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti 20 hodin. Zástupce ředitele u jedno- až třítřídní MŠ má určen týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti 25 hodin. V neposlední řadě zřizovatel stanovuje poměr přímé a přímé výchovné práce ředitele MŠ (vedoucí učitelky). Vedoucí pracovník chodí s dětmi na procházky v době přímé pedagogické činnosti, tak aby byla dodržena bezpečnost dětí. Zaměstnanci MŠ jsou povinni řídit se organizačními předpisy, hygienickými předpisy a předpisy k zajištění BOZP. Na webových stránkách http://www.msmt.cz/, v sekci dokumenty, naleznete přehledně roztříděné dokumenty vydané Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, dokumenty, na jejichž vzniku se ministerstvo podílelo, nebo jiné dokumenty, které přímo souvisejí s činností ministerstva.

Ráda bych se zeptala, kdo má v mateřské škole o počtu 48 přihlášených dětí na starosti omývání hraček a pomůcek. Je to povinnost učitelky?

„Vánoce, Vánoce, přicházejí po roce. Těšíme se, radujeme, koledy si notujeme.“ A kdo se na Vánoce nejvíce těší? Přece naše děti! A ty, které chodí do naší mateřské školy, si Vánoce užívaly už od počátku prosince. Se svými učitelkami a panem učitelem zpívaly písničky o zvířátkách v zimě, o Mikuláši i o čertech. Kreslily, malovaly, vytvářely přáníčka a dárečky, vystřihovaly sněhové vločky z papíru, kterými pak ozdobily své třídy a školu. V naší školce vánoční oslavy s tou pravou vánoční náladou nebraly konce. Na naší školní zahradě máme krásný urostlý vysoký smrk, který se v zimním období promění v náš vánoční strom. Každým rokem u něj zahajujeme adventní čas, který přináší tu pravou předvánoční atmosféru a také zimní radovánky. U stromu děti zpívají, promění se v koledníky a strom se jim odmění tím, že se krásně rozsvítí a spolu s ním zazáří barevnými světýlky i celá školička. Vše se s ním rozzáří a nejvíc dětská očička. Od této chvíle na děti čeká nejedno překvapení. Do školky za nimi přichází Mikuláš s rozverným čertem a plnou nůší dobrot pro hodné děti – a to jsou vždy všechny. A kdyby se – čistě náhodou – našlo nějaké „zlobítko“, tak ho schová v náruči paní učitelka, která před čertem každého ochrání. Také žáci dramatického kroužku nedaleké základní školy pro své malé kamarády každý rok připravují mikulášskou nadílku. Tentokrát si připravili příběh s tanečním vystoupením „Přišel k nám Mikuláš“. Za jejich krásné představení jim moc děkujeme. Dalším překvapením bylo rozsvěcování vánočního stromu na ulici Osové, kam nás i ostatní děti z mateřských škol naší MČ pozvali zástupci MČ Starý Lískovec v čele s panem starostou Vladanem Krásným a místostarostou Jiřím Dvořáčkem. Přišel také Mikuláš se svým pomocníkem andělem a za nimi přispěchal i čert s rezavým řetězem a velkým pytlem na ty dětské neplechy. Ten však odešel s prázdnou, zato děti si odnášely sladkosti a čokoládový adventní kalendář. Příjemnou chvíli u rozsvíceného vánočního stromu obohatili svým zpěvem koled žáci ZŠ Labská ze souboru Zvonky. Nakonec jsme si všichni zazpívali vánoční koledy s kytarovým doprovodem pana starosty. To poslední překvapení před vánočními prázdninami připravily samotné děti se svými učitelkami pro své rodiče. Krásná vánoční pásma plná říkadel, veršů a vánočních koled, dramatizace pohádky Křemílek s Vochomůrkou a zvířátka v zimě, dramatizace příběhu Za betlémskou hvězdou i tvořivé vánoční posezení s rodiči, kde si společně s dětmi zhotovili svícny z červených jablíček, připomněli si vánoční zvyky se vzájemným popřáním si všeho dobrého, ukončily v naší mateřské škole loňský rok. Do nového roku přejeme všem dětem, rodičům, prarodičům, tetám i strýčkům, prostě všem lidem hodně štěstí, radosti a zdraví.

Byla jednou jedna babička a ta měla dřevěnou krabičku. Nebyla to obyčejná krabička, ale krabička rozkládací. Když se ze stran za ni zatáhlo, rozevřela se a bylo pěkně vidět, co v ní je. Uvnitř byla spousta gumiček, špendlíků, jehel a spínacích špendlíků, barevných bavlnek na štepování, nití, patentů a hlavně knofl íků. V horní přihrádce, která měla odklápěcí víko, ležely knofl íky. Malé, větší, největší, barevné i šedé, dvoudírkové i čtyřdírkové, ozdobné, ale i ty úplně jednoduché. Byly tam knofl íky nitěné, kovové, dřevěné, ale i potažené látkou. Věřte nebo ne, v krabičce bylo i několik knofl íků skleněných. To proto, že dědeček té holčičky byl sklář a ten uměl ty knofl íky vyrábět. Taková krabička nemohla chybět v žádné domácnosti. Když si někdo doma například roztrhl kalhoty, bylo potřeba je zašít. Babička otevřela a roztáhla krabičku a našla v ní všechno, co bylo k opravě potřeba. Jednou zašívala dědečkovi kabát, jindy štepovala ponožky. Někdy bylo potřeba přišít knofl ík, patentek či vyměnit prasklou gumu. Takové krabičky byly skoro v každé domácnosti. Možná že i vaše maminka má takovou podobnou rozkládací krabičku ještě doma. Třeba po babičce. Nebo jinou krabičku se šitím. A když se takhle opravovalo a spravovalo celý rok, nejvíc se štepovaly dětem roztrhané ponožky a punčocháče, tak byl v krabičce pěkný nepořádek. Vždy před Vánocemi babička vzala krabičku a všechno v ní dala na své místo. V krabičce si pěkně uklidila. Namotala rozmotané štepovačky a bavlnky (děti znázorňují motání vlny), poházené špendlíky a jehly zapíchala do jehelníčku, spínací špendlíky navlékla pěkně k sobě a nakonec přerovnala a roztřídila všechny knofl íky. Na Vánoce totiž hospodyňky všude uklízely. Také vymetaly prach. Chtěly mít doma útulno a vše v pořádku. Babička měla holčičku a ta jí vždycky s úklidem pomáhala. A uklízelo se opravdu všude. I v babiččině rozkládací dřevěné krabičce. A když takhle jednou před Vánocemi babička s holčičkou v krabičce zase pěkně uklidily, knofl íky si řekly: „My tady jen tak ležíme a čekáme, až se někomu utrhne knofl ík, a přitom bychom mohly nazdobit pro holčičku stromeček, aby měla radost, když nás tak pěkně roztřídila. A opravdu. Jak si knofl íky řekly, tak také udělaly. Nazdobily celý vánoční stromeček. Nastal Štědrý den. Všichni se sešli u stromečku. Co je štepování? S dětmi si zkusíme štepovat ponožky. Z barevného papíru vystřihneme tvar ponožky, od špičky na ponožce nastříháme proužky. Ty potom postupně provlékáme jinými nastřihanými barevnými pruhy papíru. Provlečené proužky na koncích přilepíme. Dřevěná rozkládací krabička Přineseme dětem ukázat opravdovou rozkládací dřevěnou krabičku se šitím a knofl íky. Zkoumání různých materiálů, ze kterých jsou knofl íky vyrobeny, třídění podle barev, velikosti, porovnávání tvarů, sestavování z knofl íků ve skupinách na podložce či kousku látky. Knofl íkové Vánoce A tak jsme začali knofl íky sbírat. Děti nosily knofl íky různých barev a tvarů od maminek i babiček. „Sbíráme knofl íky, malý i veliký, zazvoní zvonečky, nazdobím stromečky.“ Na stromek z textilu, který je vyplněný vatelínem, přišijeme velké barevné knofl íky. Přišíváme knofl íky – provlékání šňůrek knofl íkovými dírkami. Výroba přání – obkreslení šablony, vystřižení stromečku, protažení vlnkovačkou, nalepení stromečku. Následující den se věnujeme tvoření s knofl íky ve skupinách na zemi. S velkými barevnými knofl íky je možné i cvičit. Děti mohou při cvičení přispívat také svými nápady. V každém knofl íku pak každý den najdeme s dětmi nějaké překvapení. Vždy po svačině se u knofl íkového stromečku scházíme, odstřihneme přišitý knofl ík a jdeme společně do pohádky, na vánoční koncert, jindy pečeme perníčky, vyrábíme papírové hvězdičky, další den si hrajeme s vánočními básničkami a písničkami nebo se vypravíme do Betléma, který byl jednoho dne ukrytý také v kouzelné krabičce. Knofl íková hádanka Co všechno může cinkat? Hledáme odpovědi. Cinkat mohou rolničky, zvonečky, činelky, skleničky i spínací špendlíky mohou cinkat, když jsou navlečené k sobě. Cinkat mohou i kovové nebo skleněné knofl íky ve skleničce. Vánoční sen Rolničky cinkají, děti si lehnou na koberec, zavřou oči a dělají, že spí děti už spinkají. Ráno se probudí, děti pomalu otevírají oči, posadí se, dlaněmi si vločky je postudí. přikryjí tváře Z postýlek ven! zatleskat, postavit se Zdál se jim sen zakroužit napnutými pažemi o zimě, o sněhu, volná improvizace v prostoru, děti mohou pohybem o andílcích, vyjadřovat vše, co k Vánocům a k zimě patří, o dárcích, cukroví, pantomimicky to předvádět. o Vánocích. Povídáme si o všem, co k Vánocům patří a co o Vánocích víme, jak se připravujeme na Vánoce u nás doma, ve školce, co děláme na Vánoce rádi a co nás baví, na co se nejvíc těšíme, co se nám na Vánocích líbí. Děti dostanou prostor vyjádřit se, podělit se s ostatními o své pocity a zážitky, o to, co mají rády či nerady, na co se těší atd. Použijeme diskusní nebo komunitní kruh a cílem toho všeho je podporovat nejen vyjadřování dětí a rozvíjet jazykový projev a slovní zásobu, ale i schopnost naslouchat druhému. V souvislosti s přírodou vnímat vše, co se děje kolem nás v tento čas. Krátká básnička poslouží kdykoli v průběhu dne k získání pozornosti a také ke zklidnění dětí. Betlém z dřevěné babiččiny krabičky Venku poletuje sníh. Díváme se s dětmi z okna na překrásně zasněženou krajinu. „Chcete se podívat do Betléma?“ Na zem rozprostřeme bílou látku, na kterou doprostřed umístíme dřevěnou babiččinu krabičku a několik čerstvých jedlových větviček. Děti se posadí kolem. Zeptáme se dětí, zda vědí, co bylo v krabičce včera. Děti si připomínají zážitky. Jednak abychom si zavzpomínali, zopakovali nebo přiblížili těm, kteří ve školce v uplynulých dnech nebyli, a také proto, abychom zjistili, co si děti pamatují a co je zaujalo. Zaťukáme na dřevěnou krabičku, zaťukáme ještě jednou. Krabička se pomalu otevírá. Začínáme vyndávat první loutku, Marii, která je vyrobena z obyčejného kousku klacíku o průměru asi 2,5 cm a dlouhého 8 cm. Loutka je ozdobena pouze bílou a kostkovanou látkou, která je kolem klacíku naskládaná tak, aby tvořila šaty. Zavázaná je provázkem, ze kterého jsou rovněž vyrobené vlasy. Na výrobu takovéto loutky nebylo vůbec potřeba lepidlo. Josef a malý Ježíšek jsou vyrobeni stejným způsobem. Ježíškovu zavinovačku ozdobíme zubatými nůžkami. Malé divadlo – vánoční příběh z krabičky Loutky vyndáváme z krabičky postupně a hrajeme dětem biblický příběh o tom, jak se Marie zaslíbila Josefovi, o jejich silné lásce, o očekávání narození miminka, Ježíška, který nejen pro Marii a Josefa, ale i pro všechen lid tehdy znamenal příchod nového, lepšího světa, plného lásky a naděje. O tom, jak Josef s Marií putují dlouhou cestou do Betléma, kde marně hledají přístřeší. Vyprávění prokládáme lidovými písničkami a koledami, které děti dobře znají. Loutky obcházejí kolem krabičky, klepou na dveře, prosí v Betlémě o nocleh. Je pozdě večer. Nikdo je nevpustí dovnitř. Odmítnutí znázorníme prudkým ťuknutím horním víkem: „U nás není pro vás místo.“ „Jděte pryč.“ Až hostinskému je Josefa a Marie líto, vidí, že Marie čeká miminko, a řekne laskavým hlasem: „Tady za domem je chlév, tam můžete hlavu složit a schovat se před zimou.“ Potom jedno horní víko otevřeme. Vznikne nám pod ním prostor a to je chlév, ve kterém se co nevidět narodí Ježíšek. Nakonec z krabičky vyndáme trochu slámy a malého Ježíška na ni položíme. Jakmile se Ježíšek narodí, zazáří nad Betlémem kometa. Rozsvítíme čajovou svíčku v průsvitné skleničce a umístíme ji z důvodu bezpečnosti nahoru, aby byla z dosahu dětí. Tak bude zářící světlo komety vidět daleko do dálky. První, kdo kometu spatřil, byli pastýři oveček a ti se šli Ježíškovi poklonit. A nesli mu dárky. Jaké dárky bys přinesl Ježíškovi ty? Pantomimicky s dětmi ilustrujeme přinášení dárků a povídáme si o smyslu Vánoc a obdarovávání. Nejen Ježíšek byl obdarován, ale i my se na závěr obdarujeme. Rozdáváme si perníčky, které jsme si v jednom z předchozích dnů sami upekli. Na knofl íkovém stromečku zbývá poslední knofl ík. To znamená, že ježíšek bude nadělovat u nás ve školce. Naším záměrem bylo přibližovat dětem nejen některé zvyky a tradice, ale také život lidí v minulosti a smysl Vánoc, a též děti seznamovat s prací švadleny a krejčího. Rozvíjet jemnou motoriku, podporovat tvořivost dětí a jejich fantazii a představivost, samostatnost při práci s papírem, nůžkami a lepidlem, rozvíjet schopnost spolupracovat. Hlavně nám však šlo o příjemné prožívání adventní atmosféry, nastínění biblického příběhu a v klidu a pohodě si užít čas při očekávání Ježíškova příchodu.