Online archiv

Claire Selby Oxford, Oxford University Press 2011

Helena Chvátalová Praha, Portál 2012

Už po třetí rok jsme na konci školního roku v naší mateřské škole naplánovali letní karnevalovou slavnost. Jako motivaci jsme využili pohádku Příhody včelích medvídků. Celý týden jsme chystali soutěže pro děti. Každá třída měla za úkol připravit soutěž pro čtyři zástupce ze čtyř tříd a veselé obaly pro bonbony. První soutěž připravila červená třída Berušek a jmenovala se Krmení rybiček, což obnášelo nošení barevných míčků do dětského bazénku. Druhá, žlutá třída Sluníček nachystala chytání rybiček na udicích s magnety. Třetí třída Rákosníčků nakopírovala obrázky pro děti a připravila veselou hru Hoky koky. Čtvrtá třída postavila překážkovou dráhu pro jízdu na koloběžkách. Každá třída ještě přinesla květinové obruče, kde děti z každé třídy prohazovaly míčky. Po zahájení karnevalu začala hra pro všechny děti. Děti dopoledne na betonovou plochu nakreslily barevné květiny ve čtyřech barvách tříd. Děti představovaly motýly, kteří podle básně Motýl spojené s jemnou hudbou reagovali pohybem. Hra se několikrát opakovala. Dále následovaly připravené soutěže doprovázené dětskými písněmi. Doprovod varhan zajistil jednoho z rodičů, který byl převlečen za včelího medvídka. Karneval organizovala a uváděla učitelka převlečená za včelku. Děti předvedly při tanci krásně připravené masky. Před vyhlášením masek každá paní učitelka, také v masce, dovedla děti s rodiči na ozdobená pískoviště, kde všichni společně hodnotili dětské výtvarné nápady, které děti nainstalovaly s paní učitelkou dopoledne. Po vyhlášení nejlepší masky, což vyhrály všechny děti a dostaly sladkou odměnu, začali všichni společně tancovat. Rodiče měli i masky a tancovali. Někteří připravili pro děti sladkou svačinku, které děti neodolaly - koblihy. Na závěr jsme si společně třikrát zakřičeli: „Hurá, hurá, hurá!“ Nezapomněli jsme na pitný režim, fotodokumentaci ani na bezpečnost dětí. Počasí se nám jako zázrakem povedlo. Děti byly veselé a šťastné. Tato atmosféra přivítala očekávané léto. Všechny potěšila veřejná pochvala babičky jedné holčičky, která pochválila zpěváka a organizaci a řekla: „Lepší karneval jsem v životě neviděla.“

V celoročním projektu, který probíhá v naší mateřské škole, se snažíme děti seznámit s různými profesemi dospělých, získat kladný vztah k práci, poznat její důležitost. Cílem je prostřednictvím prožitkového učení seznámit naše nejmenší s různými profesemi svých rodičů, napodobovat pracovní pohyby dospělých, diskutovat na téma práce a hlavně „otevřít“ co nejvíce mateřskou školu rodičům. Naše zvídavé oči už nahlédly pod pokličku povolání švadlena a dělník. Dalším tématem bylo zdraví, jak předcházet úrazu, o důležitosti lékařské pomoci. Abychom dětem téma ještě lépe přiblížili, pozvali jsme do školky rodiče „na slovo vzaté“. Na návštěvu maminky paní Halasové, která je lékařkou, a maminky paní Náplavové, jež pracuje jako zdravotní sestra, jsme se pečlivě připravovali. Využili jsme nepříznivého počasí a každý den si pustili jeden díl z cyklu Byl jednou jeden život. Po zhlédnutí dílu proběhla chvilka plná otázek a odpovědí. V logopedické třídě si děti začaly vyrábět nového „kamaráda“ Pepíka, kterého postupně skládají z kostí (špejlí), srdce vyrobí z balonku, proces trávení přiblíží dlouhá trubice. Ve třídě Sluníček, kam docházejí děti s autismem, smyslovým, mentálním nebo kombinovaným postižením, si zahráli hru na doktory a pacienty. V úterý děti zhlédly příběh s maňásky o nemocném Honzíkovi a hodné paní doktorce a pak už jsme přivítali maminky písničkou Polámal se mraveneček. Děti se už moc těšily a bílého pláště se nezalekly. Paní doktorka Halasová dětem vysvětlila, proč je důležité mít zdravé srdíčko, a zdravotní sestra paní Náplavová dětem půjčila stetoskop a každý si mohl poslechnout, jak jeho srdíčko krásně bije. Prohlédli jsme si naše tělíčko, jak vypadá zevnitř na rentgenovém snímku. Seznámili jsme se s tím, jak je důležité předcházet úrazům, a zkusili kamarádovi zavázat ruku, nohu, a někteří dokonce hlavu. Maminky dětem předvedly oblečení, které můžeme vidět na pracovnících v nemocnici. Děti si vyzkoušely natahovat a vypouštět stříkačku, změřili jsme si teplotu a při zkoušce reflexu s klepnutím pod koleno jsme se snad nejvíce nasmáli. Na závěr každý dostal omalovánku s obrázkem zdravotníka, pacienta, nemocnice nebo sanitky. Děti maminkám předaly dárečky za krásnou a poučnou besedu a poděkovali jsme za všechno, co nám předvedly a vysvětlily. Snad nám to při další návštěvě pana doktora v ordinaci pomůže překonat případný strach.

Naše mateřská škola se loni rozhodla svátek maminek oslavit trochu netradičně. Ve školce jsme děti dostatečně navnadili na tento hezký den. „Děti, tatínkové si vyzkouší, jak se věší prádlo, jak se správně vaří, jak pečovat o kytičky na zahrádce, jak uklízet.“ „Hurááá, to bude legrace,“ ozývalo se z úst dětí. „To já se těším.“ Na čtvrtek jsme si „objednali“ pěkné počasí, které přálo rodinným hrátkám. Sešli jsme se ve volnočasovém areálu, který se nabízí pro akce s větším počtem lidí. Vstupenkou byl obrázek rodiny, za který děti získaly kartičku, kde se zaznamenávalo splnění úkolu razítkem. Svoje vstupenky si malí soutěžící připevnili na plot, kde vznikla pěkná výstava šikovných malířů. A už se maminky, tatínkové a jejich potomci vydali na cestu plnou překvapení. Nejprve si vyzkoušeli, jak se věší prádlo se zavázanýma očima. Někteří tatínkové se přiznali, že to dělají poprvé, a maminky i děti si pochvalovaly, jak jim to jde. Na dalším stanovišti si oblékli zástěru, dali dobrotu na vařečku a odnesli do hrnce. To jim to slušelo! Děti si nabraly v hrnci bonbonek a snědly ho. Poté jejich cesta vedla na sluníčkovou zahrádku, kde přeskakovali z kytičky na kytičku a věřte nebo ne, děti stále vítězily. Když opatrně přelezli a podlezli pavučinou, přišli do balonkové země, kde s barevnou kulatou hračkou prošli vyznačenou trasu. A pak došlo na stavbu domu. To byl nelehký úkol pro šikulky. Dovézt si materiál na určené místo a postavit si pomyslné obydlí. A nakonec? Svázané ruce, nohy, maminka, tatínek, babička nebo děda s nejmladším členem. A společně na konci putování nakreslili velké červené srdíčko. Ve výtvarných dílnách se vyráběly pro maminky kytičky z papíru a zdobila se srdíčka na krk. Odpoledne nám uteklo a všichni se pěkně bavili. Děti „donutily“ taťky i mamky zapojit se do her a s úsměvem na tváři sledovaly, jak si rodiče umějí hrát. Náš záměr se splnil, prožít a užít si jedno odpoledne bez starostí, spěchu a uvolnit se při našich připravených hrátkách. Budeme se těšit na další setkání. Poděkování patří všem zaměstnancům mateřské školy, kteří se na tuto událost pečlivě připravovali a celá akce se i díky nim vydařila.