Mámo, táto, chci být jako ty

V celoročním projektu, který probíhá v naší mateřské škole, se snažíme děti seznámit s různými profesemi dospělých, získat kladný vztah k práci, poznat její důležitost. Cílem je prostřednictvím prožitkového učení seznámit naše nejmenší s různými profesemi svých rodičů, napodobovat pracovní pohyby dospělých, diskutovat na téma práce a hlavně „otevřít“ co nejvíce mateřskou školu rodičům. Naše zvídavé oči už nahlédly pod pokličku povolání švadlena a dělník. Dalším tématem bylo zdraví, jak předcházet úrazu, o důležitosti lékařské pomoci. Abychom dětem téma ještě lépe přiblížili, pozvali jsme do školky rodiče „na slovo vzaté“. Na návštěvu maminky paní Halasové, která je lékařkou, a maminky paní Náplavové, jež pracuje jako zdravotní sestra, jsme se pečlivě připravovali. Využili jsme nepříznivého počasí a každý den si pustili jeden díl z cyklu Byl jednou jeden život. Po zhlédnutí dílu proběhla chvilka plná otázek a odpovědí. V logopedické třídě si děti začaly vyrábět nového „kamaráda“ Pepíka, kterého postupně skládají z kostí (špejlí), srdce vyrobí z balonku, proces trávení přiblíží dlouhá trubice. Ve třídě Sluníček, kam docházejí děti s autismem, smyslovým, mentálním nebo kombinovaným postižením, si zahráli hru na doktory a pacienty. V úterý děti zhlédly příběh s maňásky o nemocném Honzíkovi a hodné paní doktorce a pak už jsme přivítali maminky písničkou Polámal se mraveneček. Děti se už moc těšily a bílého pláště se nezalekly. Paní doktorka Halasová dětem vysvětlila, proč je důležité mít zdravé srdíčko, a zdravotní sestra paní Náplavová dětem půjčila stetoskop a každý si mohl poslechnout, jak jeho srdíčko krásně bije. Prohlédli jsme si naše tělíčko, jak vypadá zevnitř na rentgenovém snímku. Seznámili jsme se s tím, jak je důležité předcházet úrazům, a zkusili kamarádovi zavázat ruku, nohu, a někteří dokonce hlavu. Maminky dětem předvedly oblečení, které můžeme vidět na pracovnících v nemocnici. Děti si vyzkoušely natahovat a vypouštět stříkačku, změřili jsme si teplotu a při zkoušce reflexu s klepnutím pod koleno jsme se snad nejvíce nasmáli. Na závěr každý dostal omalovánku s obrázkem zdravotníka, pacienta, nemocnice nebo sanitky. Děti maminkám předaly dárečky za krásnou a poučnou besedu a poděkovali jsme za všechno, co nám předvedly a vysvětlily. Snad nám to při další návštěvě pana doktora v ordinaci pomůže překonat případný strach.