Každý jsme jiný a ta Různost je bezva!

Koupit na e‑shopu

Populárně - naučná publikace RŮZNOST JE BEZVA! od Davida Jana Nadrchala představuje MBTI typologii osobnosti založenou na psychologických typech podle C. G. Junga laickým čtenářům. A to zejména mladým čtenářům, kteří se s MBTI setkají zřejmě poprvé a kteří si často kladou otázku, na co se hodím, co mi přirozeně jde a co mě baví. Odpovědi mohou najít právě v této knize.

Teoretické informace i praktické rady jsou podávány jasným a srozumitelným jazykem, takže je snadné je ihned začít aplikovat v každodenním životě, například při volbě povolání, interakcích s druhými, výchově atd. Čtenář z knihy lehce pochopí, v čem a proč se lidé od sebe liší, a tento vhled mu pomůže respektovat a pozitivně využívat rozdíly mezi lidmi. Naučí se nacházet ve svém okolí „reprezentanty“ popisovaných osobnostních typů a v knize najde „návod“ na to, jak k nim přistupovat a jak lépe vnímat jejich potřeby. Zároveň bude moci lépe poznat i sám sebe, porozumět vlastním postojům a preferovanému chování.

V úvodní části seznámí autor čtenáře s teoretickými principy MBTI metody, představí čtyři základní osobnostní dimenze s jejich možnými preferencemi. Popisuje, jak se vlastně jednotlivé typy určují a v čem se od sebe liší. Obsahuje také zjednodušený rozřazovací test, kde na konkrétních příkladech chování může čtenář sám posoudit, která preference v dané dimenzi je u něj převládající (protože nikdo není jasně vyhraněn pouze jedním směrem, preference se vyskytují v různých vzájemných poměrech a také se v průběhu lidského zrání mohou měnit).

Mohlo by se vám také líbit: Komiksový úvod do psychologie nabízí překvapivě chytré a poučené, přesto dostatečně zábavné a uvolněné uvedení do psychologie jako oboru, ale hlavně do rozumění lidskému chování a vnímání.

Myers-Briggs Type Indicator (MBTI) je osobnostní test navržený pro určení osobnostních typů. Zaměřuje se na to, jak různí lidé vnímají svět a činí svá rozhodnutí. Katharine Cook Briggsová a její dcera Isabel Briggsová Myersová vytvořily test během druhé světové války po studiu práce Carla G. Junga a jeho knihy Psychologické typy, z níž je test odvozen. MBTI je často využíván v oblastech pedagogiky, při osobních pohovorech a výběru zaměstnanců, v manželských poradnách a pro osobnostní rozvoj.

Hlavní část knihy je věnována jednotlivým typům v průběhu lidského života, vývoji od kojence (kdy je ještě určování typu skoro až nemožné) až po stáří. Na konkrétních příkladech, výrocích, situacích ilustruje autor rozdíly mezi jednotlivými typy a nezapomíná ani na další dělení – na základě temperamentu.

Závěrečná část knihy je věnována zevrubnému shrnutí a popisu každého typu, vypíchnutí jeho silných nebo slabých stránek a také konkrétním příkladům reálných osob, které daný typ reprezentují.

Ukázka:

Vnímající (P) typy v práci

P jsou flexibilní a tuto přednost využívají i na pracovišti. Na druhou stranu jim může být přítěží a v některých profesích až záhubou jejich neschopnost plánovat a neláska k přípravě. Každopádně právě flexibilita je důležitá při obchodování, podnikání, a dokonce i projektování. Například mnoho moderátorů a novinářů by těžko fungovalo, kdyby nezvládali tvůrčím způsobem reagovat na změny v chování svého okolí.

David Jan Nadrchal, student Gymnázia Jana Keplera v Praze, vedoucí skautů a mládeže ČCE. Má pět mladších sourozenců. Svou knihu o MBTI začal psát v 15 letech.

P se přizpůsobují i tlakům, které na ně jejich pracoviště vyvíjí. Pokud tlak přesáhne snesitelnou mez, odejdou, aniž by předtím projevovaly přímou nevoli (především IP). To je risk zacházení s P zaměstnanci, od nichž se manažeři jen těžko doberou zřetelné zpětné vazby. IP na velký tlak reagují spíše ignorací než vzdorem. Proto jim vyhovují méně náročné pracovní pozice. Preferují tedy obchod, ale také práci mezi lidmi, laboratorní výzkum atd.

P si rády nechávají více otevřených možností. Právě tato rezerva činí jejich plány a strategie méně jednoznačné. EP význam plánování nechápou a podobnou „ztrátu času“ nepokrytě sabotují. Pokud podle nich ještě něco není v pořádku, pak je to skutečnost, že se to něco pořád hledá. IP se často ani plánovat nesnaží a spíše se adaptují na to, co myslí,že se od nich čeká. Obzvláště ISP pak své projekty směřují k cíli, o němž si myslí, že nejlépe odpovídá představám nadřízeného. Každopádně ani EP, ani IP plánovací pozice dlouhodobě nevyhovují, a tak se místům tohoto typu – obvykle vůdčím postům – vyhýbají.

Na rozdíl od J, které drží ochrannou ruku nad rezervami všeho druhu (časovými, finančními atd.), jsou P rády, když vědí, že plány a očekávání (a ideálně vůbec nic) nejsou závazné. Jsou schopné bleskově přehodnotit strategie a očekávání a vsadit vše včetně rezerv na nečekaně odhalené eso a přinést tím velký zisk. Na druhou stranu jsou náchylnější k po􀏐lakování a je těžší je přimět k soustředěnému výkonu (v tom vyniká především ENFP). Proto je příliš neoslovuje zdánlivý výkon velkých superefektivních podniků, i když například STP v nich mohou snadno uplatnit svou zručnost. Naopak jim imponuje virtuozita oboru a schopnost dokonalé improvizace. I proto P často raději pracují mimo velké, seshora řízené podniky, byť nějakou autoritu nad sebou ocení.

Vliv temperamentů na volbu zaměstnání

Jen s máločím temperamenty souvisejí tak zjevně jako s volbou zaměstnání. Temperamenty daný vrozený životní přístup se dá v práci maximálně zúročit. Pomůcka v podobě temperamentů sdružuje typy do skupin právě podle životních přístupů, které se uplatňují v různých profesích.

Jungova kniha Psychologické typy bývá někdy označována za jeho nejznámější dílo a jeho popis introvertního a extravertního zaměření stal nejobecněji přijímaným Jungovým objevem vůbec.

Strážci: „Jsem tu pro něco seriózního“

Strážci jsou ze své podstaty nejpilnějším typem. Bývají odhodláni splnit své povinnosti do puntíku podle zadání, a to i za cenu obětí. Preferují, když nemusejí mnoho vymýšlet, ale zato jsou ochotni pracovat soustředěně, a to i po dlouhou dobu. Žádný jiný temperament není tak efektivní pracovní silou při realizaci rozsáhlých projektů (k jejichž vymýšlení zas inklinují NT), kdy je třeba kromě odvahy také hodně mravenčí práce. Strážci preferují praktickou práci před teoretickou. Svůj důvtip aplikují především u maličkostí či obhajoby zavedených – byť třeba zbytečných – tradic. Vysoké manažerské posty strážcům nebývají příjemné, jelikož je na nich třeba se odpoutávat od stálého kontrolování všech možných detailů a začít podřízeným důvěřovat, že drobné úkony zvládnou bez jejich dozoru.

Strážci jsou ze všech temperamentů nejnáchylnější k přepracování (obzvláště ISJ, kterým je vysloveně nepříjemné nechávat práci jiným), neboť mají ze všech temperamentů největší nutkání dělat vše, co dělat mohou, i když je to velmi vyčerpávající. Zároveň jen minimálně důvěřují inovacím a vše, co je možné, dělají podle prověřených metod. Proto je přitahují profese, jejichž náplň se měnívá jen velmi pomalu. Bohužel sem spadá například školství. Mnoho strážců pracuje také v řadách úředníků.

SJ více než jiné temperamenty ocení, když budou moci ve své práci hojně využívat již získané znalosti. I proto jim více vyhovují pomalu se aktualizující obory. Zároveň je lákají profese, v nichž si mohou předem „nadřít“ budoucí úspěch. Studium pro ně není příliš únavné. Díky tomu mohou dobře zvládnout obory náročné na objem studijní látky, jako je právo nebo medicína.

Pro strážce jsou velmi důležité jasně definované mravy a pravidla, a to i na úkor efektivity práce (snad s výjimkou ESTJ s jejich dominantním extravertním myšlením). Slušnost a určitá konvenčnost jsou pro ně zárukou, že jsou v dobrých rukou. Strážci bývají také častěji zaměstnanci než podnikateli – patrně proto, že podnikat znamená riskovat, předvídat a přicházet s dosud nevyzkoušeným. Nic z toho strážcům nevyhovuje.

Na pracovišti strážci oceňují zásluhový systém odměn. Uspokojuje je, když vědí, že jejich snaha jim v budoucnu vynese zasloužený zisk, ať je dnes obdivována, nebo ne (toto tvrzení se vztahuje především na ISJ, zatímco pro ESJ je obdiv často cílem sám o sobě). Svých největších úspěchů dosahují především prostřednictvím drobných, nepatrných kroků, které systémy odměňující „hrdiny“ nezaznamenávají, a tedy je sotva spravedlivě ocení. Zásluhové systémy bývají využívány například ve školství nebo státních úřadech.

Strážci zaměstnaní ve vědě preferují empirický přístup, holdují průzkumům a pokusům a jsou nedůvěřiví k teoriím postaveným čistě na logických principech. Proto strážce sotva najdeme mezi matematiky, teoretickými fyziky, a přede vším filozofy.

***

Knihu RŮZNOST JE BEZVA! Můžete zakoupit na našem e-shopu.