Sebeanalýza - praktické využití psychoanalytických technik k sebepoznání

Velmi čtivě a s vědomím, že kniha Sebeanalýza je určena nejen odborníkům, ale i pacientům v psychoanalýze či laikům se zájmem o sebepoznání, představuje Karen Horney základní body svého přístupu k analýze a vede čtenáře k praktickému využití psychoanalytických technik k sebepoznání, překonání potíží a osobnímu rozvoji.

Text knihy zdůrazňuje psychoanalytický přístup k sebeanalýze a neurotickým potřebám. 

Sebeanalýza a psychoanalýza jsou prezentovány jako nástroje k pochopení a změně narušených postojů vůči sobě a světu. Pacient v sebeanalýze by měl projevovat otevřenost, zvědomovat si nevědomé motivy a využívat volné asociace. Text zdůrazňuje rozdíl mezi příležitostnou a systematickou sebeanalýzou. Autorka rozebírá hnací síly neurotických potíží, různá stádia psychoanalytického porozumění, pacientův a analytikův podíl v procesu psychoanalýzy.

Na uvedeném příkladu Clare je ukázáno, jak lze využít sebeanalýzu. Sebeanalýza je prezentována jako doplněk k psychoanalýze, který může posloužit i těm, kteří prošli profesionální psychoanalýzou. Důraz je kladen na význam práce s odporem a akceptace limitů v sebeanalýze.

Celkově je psychoanalytický přístup vnímán jako cenný nástroj pro pochopení osobnosti a práci na sobě.

Z anglického originálu Self-analysis přeložila Pavla Le Roch.

Ukázka:

Pacientův podíl na psychoanalytickém procesu

Sebeanalýza je pokusem být současně pacientem a analytikem, a tudíž je žádoucí probrat úkoly každého z těchto účastníků analytického procesu. Měli bychom však mít na mysli, že tento proces není jen součtem práce, kterou odvedl analytik, a té, již odvedl pacient, ale také mezilidským vztahem. Skutečnost, že jsou do procesu zapojeny dvě osoby, má značný vliv na práci každé z nich.

Mohla by vás oslovit kniha Já a obranné mechanismy.

     Pacient čelí třem hlavním úkolům. Prvním z nich je vyjadřovat se co nejúplněji a nejupřímněji. Druhým je uvědomovat si nevědomé hnací síly v sobě a jejich vliv na vlastní život. A třetím je vyvinout si schopnost měnit ty postoje, které narušují jeho vztahy se sebou a s okolním světem.

     Úplného sebevyjádření je dosaženo cestou volných asociací. Freud zjistil, že volné asociace, dosud používané pouze v psychologických experimentech, lze využít v terapii. Volně asociovat znamená snahu pacienta vyjadřovat se bez zábran a ve sledu, ve kterém se objevují, tedy vše, co mu přijde na mysl, bez ohledu na to, zda se mu to zdá banální, mimo téma, nesouvislé, iracionální, indiskrétní, netaktní, trapné či ponižující. Není snad třeba dodávat, že to má být doslova „všechno“. Patří sem nejen prchavé a nejasné myšlenky, ale také konkrétní představy a vzpomínky – události, k nimž došlo od minulého sezení, vzpomínky na zkušenosti v kterémkoli životním období, myšlenky o sobě a druhých lidech, reakce na analytika nebo analytickou situaci, přesvědčení týkající se náboženství, morálky, politiky, umění, přání a plány do budoucna, minulé i přítomné fantazie a samozřejmě sny.

Je zvlášť důležité, aby pacient vyjadřoval každý pocit, který se objeví, jako je láska, naděje, pocit vítězství, odrazení, úlevy, podezření, hněvu, stejně jako každou nejasnou či konkrétní myšlenku. Pacient bude mít samozřejmě z toho či onoho důvodu námitky proti vyjadřování určitých věcí, ale měl by je vyjádřit, místo aby je používal k zatajení konkrétní myšlenky nebo pocitu.

     Volné asociace se liší od běžného způsobu myšlení či mluvení nejen co do upřímnosti a nevázanosti, ale také zdánlivou absencí směřování. Při probírání nějakého problému, když mluvíme o plánech na víkend nebo vysvětlujeme hodnotu obchodní transakce zákazníkovi, jsme zvyklí se poměrně pevně držet tématu. Z různých věcí, které nám táhnou hlavou, obvykle selektivně vyjadřujeme ty prvky, jež se vztahují k dané situaci. I když mluvíme s nejbližšími přáteli, vybíráme, co řekneme a co vynecháme, jakkoli si to neuvědomujeme. Při volných asociacích je však snaha vyjádřit všechno, co se nám mihne hlavou, bez ohledu na to, kam to může vést.

Karen Horney (1885–1952) byla významná americká psycholožka a psychiatrička německého původu, spolu s Erichem Frommem a Harrym S. Sullivanem jedna z čelních představitelek neoanalýzy vzdalující se biologickému determinismu klasické psychoanalýzy a kladoucí důraz na širší sociální vlivy a vnitřní potenciál jedince.

Knihu Sebeanalýza můžete koupit na našem e-shopu.