Nová bylinková pohádka prozradí, Co si brouká louka

Zlý černokněžník seslal na les prudkou bouři, při které se Lesní paní roztrhl perlový náhrdelník. Pokud se ztracené perly co nejdříve nenajdou, Lesnímu království hrozí zánik. Naštěstí je právě v lese statečný Matyáš, který se spolu s vílami z květin rozhodne perly najít a Lesní paní je předat.

Co si brouká louka

Oblíbená dvojice, autorka Daniela Krolupperová a ilustrátorka Eva Chupíková, po úspěšných titulech Zákeřné keře, Jde sem lesem a Mizící hmyzíci přichází s další bylinkovou knížkou Co si brouká louka.

Dobrodružný příběh je o boji dobra se zlem, o přátelství a vzájemné pomoci. Malý Matyáš se ztratí v lese, kde se setká s Lesní paní, která se pomalu ztrácí, protože přišla v bouřce o kouzelné perly. Perly jsou nejen v lese, ale také na louce, kde už hodná Lesní paní nemá moc. Matyáš s pomocí nejen lučních víl nakonec chybějící perly najde. Než se ale může vrátit domů, musí ještě přelstít zlého horského skřeta.

Zaujmou také Taje olivového háje od Daniely Krolupperové.


V pohádce jsou nenásilnou formou představeny luční květiny (mák, chrpa, koukol, smolnička, různé trávy, bodlák, planá růže atd.). 

Každá kapitola je uvedena herbářovou ilustrací květiny a informacemi o ní, poté následuje text příběhu a na jejím závěru pak otázky (a odpovědi) ke květině nebo k příběhu samotnému.

Příběh je určen předškolákům a dětem mladšího školního věku, ale zaujme i rodiče, prarodiče, vychovatele i pedagogy..

Ukázka:

„Dostal jsem dar, od sasankové víly,“ vysvětlil Matyáš.
„Teď vidím a slyším víc než ostatní.“ Potom se Lesní paní
představil a vyprávěl jí o svém setkání s vílou.
„Dobře tedy,“ souhlasila Lesní paní, když domluvil,
„myslím, že bys mi opravdu mohl pomoci. Jsem ti ze srdce
vděčná. Doprovodím tě k louce.“
Společně došli na kraj lesa. Pod nimi se rozprostírala
svěží zelená stráň, která zářila pestrými lučními květy.
Z lučních travin vykukovaly sytě modré kvítky čekanky,
hadince, šalvěje a drobných zvonků. Růžové kvítky
hvozdíku, smolničky, kohoutku, jetele, slézu a lučních
chrp, bílé kvítky řebříčku, rožce rolního a také kmínu,
který Matyášova maminka přidávala do chleba a užívala
jako koření na maso. Jasně žlutou barvou zářil štírovník,
červenaly se vlčí máky. Žlutobílé květy kopretin tu pestrou
nádheru korunovaly. Až do lesa se nesla opojná vůně
začínajícího léta. Dole ve stráni stála osamělá neudržovaná
chalupa s velkou zpustlou zahradou. Jako by se nad ní
i za plného slunce vznášel jakýsi stín. Ze zchátralé střechy
vypadávaly střešní tašky, komín z půlky spadl, okna
se ztrácela za přerostlými keři. Dřevěné plaňky plotu
se poroučely k zemi, ovocné stromy planěly. Někde tam
dole pod lesem se nacházelo sedm ztracených perel.

Matyáš vstoupil na louku. Tráva před ním se přátelsky
vlnila ve svěžím mírném vánku. Jako by ho zvala dál.
Matyáš se sklonil a pomalu procházel mezi vzrostlými
travinami, rukama před sebou rozhrnoval květiny.
Snažil se dohlédnout na zem, zahlédnout perlu. Žádnou
však nespatřil. Asi nevidím víc než ostatní, pomyslel si
zklamaně.
Pak mu pohled padl na drobné květy zvonku. Když chci
někam přijít na návštěvu, napřed zazvoním, uvědomil si.
A tady na louce jsem přece host. Dřepl si, aby si prohlédl
kvítky. Modrofialové kalichy tvořilo pět srostlých lístků.
Když se dobře podíval, uviděl v květu pět tyčinek. Žádné
srdce zvonu tam ale nebylo. Zvon bez srdce nezvoní. Jenže
maminka říká: kdo chce, ten může, vzpomněl si Matyáš.
A Matyáš chtěl zachránit les. Dvěma prsty opatrně uchopil
tenký stonek a zlehoučka jím zatřásl. Zazvonil.
K jeho úžasu se skutečně ozvalo tichoučké zacinkání.
Jako kdyby někdo přesypal maličké skleněné korálky do
kávového šálku. Za chvíli se strání nesl něžný cinkot.
Všechny zvonky zvonily, aby se vědělo, že louka má
návštěvu. Potom jako by se otevřely dveře.

Daniela Krolupperová je překladatelka a známá autorka pohádek a knih pro děti. Za dětské knihy dostala mnoho ocenění (Zlatou stuhu, Cenu knihovníků, Cenu učitelů a další). Portál vydal již několik jejích titulů, z nichž nejoblíbenější jsou „bylinkové pohádky:“ Zákeřné keře, Rybí sliby, Mizící Hmyzíci a Jde sem lesem. Kromě toho si oblibu získala i knížka prvního čtení Polární pohádka nebo pohádka O modrém světle.

Eva Chupíková se věnuje ilustrování dětských knih. Svou prací doplnila díla řady českých a slovenských autorů a na kontě má také několik vlastních autorských titulů. V Portále vyšlo mnoho knih, které ilustračně doprovázela, např. Zákeřné keře, Taje olivového háje nebo Co napoví stromoví.

Knihu Co si brouká louka můžete zakoupit na našem e-shopu.

Portál byl založen v roce 1990 s cílem pomáhat při výchově dětí a mládeže. Od začátku se proto zaměřil především na publikace z oborů pedagogika, psychologie a sociální práce, a to na odborné i populární úrovni. Později přibyly knihy pro rodiče i děti jak z oblasti beletrie, tak rozvíjející tvořivost. Nedílnou součástí knižní produkce jsou rozhovory, spirituální tituly, beletrie a non-fiction.  

Přidejte se do newsletteru