Jak vychovat děti a neuštvat se při tom? Zkuste uvolněné rodičovství

Mnoho rodičů dnešní doby má pocit, že se musí dětem věnovat bez ustání, poskytnout jim maximální bezpečí, plnit všechna přání, obstarat každou jejich potřebu. Zkrátka, že musí být dokonalí. Výsledkem je, že jsou pak rodiče vyčerpaní a děti rozmazlené, nesoběstačné nebo přetížené. Cestu, jak se tomu vyhnout, nabízí zkušená psycholožka Pavla Koucká.

Uvolněné rodičovství, Pavla Koucká, výchova dítěteVšichni rodiče chtějí pro své děti to nejlepší: aby byly šťastné, aby se ve světě neztratily, aby uměly navazovat a udržovat přátelské vztahy a samy jednou založily spokojenou rodinu. Dnešní doba nabízí na všechny tyto výzvy - a spoustu ostatních - množství návodů, jak vše perfektně zvládnout. Jenže při snaze být perfektním rodičem, nic nezanedbat, vše zvládnout a řídit se poctivě každou poučkou se rodiče nakonec pouze vyčerpají a vystresují.
V knize Uvolněné rodičovství proto naleznete úvahy i praktická doporučení, jak o své děti dobře pečovat, ale nerozmazlovat je, jak jejich rozvoj nedelegovat na zájmové kroužky, ale důvěřovat společně strávenému času, jak děti od mala podporovat v péči o domácnost a tak v nich pěstovat spoluzodpovědnost za vlastní domov, jak zvládat negativní dětí a jak je podporovat v samostatnosti. Kniha rovněž obsahuje množství ilustrativních příkladů ze života či psychologické praxe autorky.
Velkou pozornost věnuje kniha také péči, kterou musí rodiče věnovat sami sobě a svému partnerskému vztahu, a ukazuje, jak velký vliv na vývoj dětí má spokojenost či míra frustrace rodičů.

Kniha je určena budoucím rodičům, kteří teprve přemýšlejí, co výchova obnáší, stejně jako rodičům stávajícím, kterým může přinést úlevu a zmírnit pocit viny z toho, že nedělají vše perfektně. Ocení ji však i dětští psychologové či pedagogové.

Ukázka:

Výchova dětí je společensko-kulturní záležitostí par excellence. Etnologové popisují, jak se v které společnosti vychovává, jak to souvisí s danou kulturou, jejími hodnotami i ekonomikou. Způsob péče o děti se předává z generace na generaci. Nám se o tradici opírá hůře. Už proto, že naše společnost prodělala v posledních desetiletích obrovské změny. Žijeme v jiném společenském uspořádání, než v jakém jsme sami vyrostli. Změnily se oficiálně uznávané hodnoty i způsob života. Namísto nesvobody a sociálních jistot nastoupila svoboda a značná ekonomická nejistota.

Další skutečností, proč se dnešní rodiče nemohou v klidu opřít o to, jak se o děti pečovalo dříve, je, že jsme si pečující roli coby děti nevyzkoušeli. Když byly dříve rodiny větší a více se žilo v místní komunitě, pečovaly starší děti o mladší, ať už v rámci rodiny či party. Velké rodiny jsou však dnes spíše výjimkou a komunitní způsob života vzal též za své. Prvním miminkem, které dnes novopečení rodiče drží v ruce, je často jejich vlastní dítě. A to leckterým z nich táhne na čtyřicet.

připoutej se, nebo umře jednorožec, Hayers, Johannes; Achterwinter, FelixNevíte si rady s výchovou? Zkuste pár triků z knihy Připoutej se, nebo umře jednorožec!

Naše tradice ve výchově též poškodil vědecko-technický a logický přístup, který dominoval většině . století. Šířily se informace, že do mateřského mléka se vylučují různé jedy, pocházející ze znečištěného životního prostředí. Věda a technika (a propaganda) slibovala mléko neznečištěné.

Dále pak odborníci nabádali matky, aby své děti nechovaly a nenosily, aby nereagovaly na jejich „rozmary“. Však je to logické. MUDr. Mirka Klímová-Fügnerová, tehdy uznávaná odbornice, jejíž kniha Naše dítě ovlivnila dvě rodičovské generace, píše doslova: „Chcete vychovat ze svého kojence tyrana? Chcete uškodit správnému vývoji jeho povahy? Chovejte jej! (...) Nemluvně je velice chytré, ačkoliv je malé. Příjemné zážitky chce opakovat a říká to lidem. Od dřívějších nevědomých matek si vynutilo křikem podání potravy, i když ještě nebyl čas k jídlu. Tím vzniklo mnoho žaludečních i střevních katarů, a mnoho kojenců tím přišlo o život. Nestrávená potrava se směšovala v žaludku se strávenou a polostrávenou a kazila jej... Od nynějších matek si dítě vynucuje alespoň chování. Je mu příjemné. Naučí se, že se mu ho dostane, jakmile začne křičet; proč by tedy často nekřičelo? Tak utkví v dítěti tyranský návyk a nejen to, i povahově se kazí, neboť si uvědomuje, že dostane, co chce, i když to není rozumné. Později takový chybný rys povahy buď obtížně z dítěte vyháníme, nebo s ním roste a povaha je pokažena.“

Matky poslouchaly autority, však k tomu byly vychovány. Ve snaze dělat pro své děti to nejlepší je nekojily, nenosily, nechovaly. Sanace důsledků takto vychovávaných dětí je denním chlebem nás, psychoterapeutů.

Není divu, že se generace dnešních rodičů nechce řídit tím, co se propagovalo a provádělo za doby jejich dětství či dětství jejich rodičů. Zkušenosti, zdravý rozum i nové výzkumy nás již dovedly k náhledu. Už víme, že nechované děti trpí, víme, že míšení čerstvého a natráveného mléka nepůsobí dětem větší potíže, že s jedy v mateřském mléce to není tak zlé a že ani současná, ještě dokonalejší umělá mléka se nemohou rovnat mléku mateřskému.

Víme tedy, co nechceme. Jenže to ještě neznamená, že víme, co chceme a jak toho máme docílit. Výchova a péče o děti pro nás není z tradice vyplývající samozřejmost. Snadno si sice určíme ideál, jeho konfrontace s praxí se však zpravidla neobejde bez komplikací. Setkávám se s rodiči, kteří v odporu k výchově, kterou zažívali, odmítají připustit, že by cokoli z praktik jejich rodičů mohlo být i užitečné, vhodné nebo rozumné. Vytvořili si svou krásnou ideologii výchovy: S dětmi se vždy domluvíme. / Hlavně musíme své dítě vždy milovat a lásku mu vyjadřovat. / Dítě vždy na prvním místě atd. atp. Ideje jsou to krásné, brané maximalisticky se však stávají oněmi pověstnými dobrými úmysly, jimiž je dlážděna cesta do pekla.

Odklon od tradic celkově vzato způsobuje, že jsme ve svém rodičovství velmi nejistí.

Knihu můžete koupit na našem e-shopu.

Portál byl založen v roce 1990 s cílem pomáhat při výchově dětí a mládeže. Od začátku se proto zaměřil především na publikace z oborů pedagogika, psychologie a sociální práce, a to na odborné i populární úrovni. Později přibyly knihy pro rodiče i děti jak z oblasti beletrie, tak rozvíjející tvořivost. Nedílnou součástí knižní produkce jsou rozhovory, spirituální tituly, beletrie a non-fiction.  

Přidejte se do newsletteru