Didaktika předškolního vzdělávání

Knihu koupíte na e-shopu.

Kniha Didaktika předškolního vzdělávání  je určena především budoucím a začínajícím učitelům mateřských škol, ale i pedagogům v dalších institucích určených dětem v předškolním věku. Inspiraci a poučení pro vlastní práci a pro další rozvoj pedagogické práce školy v ní však naleznou i zkušení učitelé a vedoucí pracovníci mateřských škol. Odborný text je průběžně dokreslován příklady a případovými studiemi z předškolní praxe.

Prof. PhDr. Eva Šmelová, Ph.D., je docentkou a vedoucí Katedry primární a preprimární pedagogiky na PdF UP v Olomouci.
Doc. PhDr. Michaela Prášilová, Ph.D., je docentkou Ústavu pedagogiky a sociálních studií na Pedagogické fakultě UP v Olomouci, na stejné fakultě participuje i na výuce studentů preprimárních studijních oborů.

Úvodní část je věnovaná didaktice jako vědě - jejímu pojetí v předškolním vzdělávání a vývoji alternativní didaktiky v českých zemích – podle Montessori, waldorfská zařízení, program Začít spolu, lesní mateřské školy atd.

Ukázka

K didaktice výchovy podle Montessori

Objevování dítěte

Silně se rozvíjející iniciativou alternativních mateřských škol bylo hnutí pro rozvoj Montessori pedagogiky. První mateřské školy začaly vznikat na základě teorie pedagogiky Montessori silně propagované zahraničními lektory, kteří ve spolupráci s řadou českých specialistů zorganizovali první vzdělávací kurzy. V roce 1994 byla ustavena zastřešující organizace pro všechny Montessori iniciativy v České republice „Společnost Montessori, o. s.“, která prosadila český národní diplom Montessori, uznávaný a akreditovaný Ministerstvem školství. První mateřské školy vznikaly v polovině devadesátých let v Praze, byly veřejné i soukromé, často hlavně pro zahraniční klientelu. 
Obrovský boom prožívá Montessori hnutí v ČR v posledních patnácti letech, kdy vznikla převážná většina z dnes existujících několika desítek rodinných center a mateřských škol, včetně různých výrobců a prodejců Montessori didaktického materiálu. Montessori hnutí je posilováno nejen knižně vydanými překlady původních děl Marie Montessori (již celkem pět), zahraniční odborné literatury, ale i původní českou literaturou.

...

Následující část se věnuje činitelům předškolního vzdělávání, tj. dítěti předškolního věku (také v podmínkách inkluzivní mateřské školy), učiteli v podmínkách současného předškolního vzdělávání (jeho role a kompetence) a učivu v kontextu RVP PV. Na tuto část navazují teoretická východiska vzdělávacího procesu v podmínkách předškolního vzdělávání. Autoři se zabývají kurikulem, cíli, organizačními formami, metodami i didaktickými zásadami. Neopomíjejí také význam rodičů a spolupráce s nimi, zajímavá je kapitola, která s důrazem na moderní technologie přibližuje využívání materiálně didaktických prostředků (interaktivní tabule, podlahy, tablety, dataprojektory s výukovými softwary). Značnou pozornost autoři věnují pedagogické diagnostice, bez jejíhož zvládnutí se neobejde žádný učitel.

Přečtěte si také Pedagogickou diagnostiku v MŠ

UKÁZKA
kap. 11 Metody a didaktické zásady v předškolním vzdělávání
….
Volba správné vzdělávací strategie (tj. stanovení postupu pro vzdělávací proces) vyžaduje od učitele v předškolním vzdělávání řadu znalostí a dovedností, k nimž patří zejména schopnost „vyznat se v dětech“, tj. zohlednit psychologické, sociální a somatické individuální zvláštnosti dítěte. Učitelé se mnohdy při plánování vzdělávací cesty zamýšlejí nad strategiemi, jejichž součástí jsou i metody, ze svého pohledu, aniž by brali v úvahu děti.
Bruner a kol. se domnívají, že dospělí, kteří pracují s dětmi, potřebují rozvíjet a zdokonalovat své pozorovací schopnosti, aby dokázali diagnostikovat počáteční úmysl dítěte a od toho odvíjet další činnost. Blíže se dané problematice věnujeme v kapitole, v níž se zabýváme pedagogickou diagnostikou.
Obecná didaktika pracuje v souvislosti s metodami s pojmem „výukové“ či „vyučovací“ metody. Ve vztahu k předškolnímu vzdělávání budeme používat pojem vzdělávací metody (či jen metody).
Metoda z didaktického hlediska představuje způsob cílevědomého uspořádání aktivit učitele i dětí, které směřují k dosažení cílů, tj. očekávaných výstupů a klíčových kompetencí v souladu se ŠVP a TVP.
Didaktika nabízí učiteli celou škálu metod, jejichž vhodné využití a kombinace významně ovlivňují vzdělávací výsledky. Z důvodu vysokého počtu metod i jejich modifikací jsou metody různě uspořádávány a na základě společných znaků tříděny. V odborné literatuře se tak můžeme setkat s různými klasifikacemi didaktických metod.

Závěr
Zachytit a popsat všechny oblasti vztahující se k didaktice předškolního vzdělávání v rámci jedné publikace je jistě nereálné. Snažili jsme se čtenáři zprostředkovat klíčové oblasti, které se váží k aktuálním otázkám současného předškolního vzdělávání. Základním východiskem pro nás byla osobnost dítěte, jeho zdravý rozvoj v kontextu cílů Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Pokusili jsme se ukázat možné didaktické přístupy k jejich dosažení prostřednictvím odborných poznatků provázaných s jinými vědními disciplínami.

Publikaci uzavíráme slovy Marie Montessori:
„V duši dítěte je skryto neproniknutelné tajemství, které se postupně zjevuje tak, jak postupuje jeho vývoj. Je utajeno stejně jako plán, podle něhož postupuje zárodečná buňka, když se rozvíjí, a který je ve formě výsledného produktu." 

Za autorský kolektiv
prof. PhDr. Eva Šmelová, Ph.D.
doc. PhDr. Michaela Prášilová, Ph.D.