Znáte to, sedíte u stolu, místo práce se zahledíte z okna a necháte myšlenky volně ubíhat. Někteří z nás začnou myslet na to, co vše by ještě měli stihnout nebo co hrozného je čeká. Ti šťastnější z nás dokážou myslet na něco pěkného, co zažili nebo co by zažít mohli. Snění je schopnost, kterou máme ve své výbavě pro život všichni, jen ji ne každý umí využívat ve svůj prospěch. Oddat se dennímu snění má totiž potenciál snižovat hladinu stresu a zvyšovat životní spokojenost.
V dětství je pro nás snění samozřejmé a jednoduché, postupem času na to však zapomínáme. Dobrá zpráva je, že se to dá opět naučit, není to však tak lehké, jak se zdá. Profesorka psychologie na Floridské univerzitě Erin Westgate říká: „Při denním snění musíte být zároveň herci, režiséři, scenáristé i obecenstvo, a přestože to vypadá, jako že vlastně nic neděláte, je denní snění kognitivně náročná činnost. Když zkoumáme snění a řekneme lidem, aby mysleli, na co chtějí, neužijí si chvíle snění tolik, jako když jim nabídneme několik příkladů, o čem mohou snít, jako je třeba budoucí pochvala, hezká vzpomínka apod.“
Z toho vyplývá několik doporučení pro ty, co by rádi příjemně snili, ale nedaří se jim to. V první řadě věřte sami sobě, že to půjde, protože snít opravdu dokáže každý. Promyslete si dopředu, na které hezké věci budete chtít myslet, a pak už stačí vybrat ten správný čas, kdy vaše mysl není ničím jiným zaměstnaná. A v neposlední řadě mysleme taky na děti a nechme je snít, ať to nezapomenou…
PhDr. Lucie Kvasničková