… do nádoby mezi uši. Konec školního roku. Máme pocit, že v hlavě je lehce vymeteno, jsme unavení, často bez nápadů… A někdy si možná připadáme jako tělo bez duše. Nepřekvapí, že podobně na tom mohou být i děti. I když už mnoho let neučím, rytmus školního roku mám v krvi. Přes léto se nabíjím, koncem srpna mám notes plný nápadů, a hlavně spoustu sil, zatímco tento úvodník již píšu poněkud uvadlá. I tak se mi ale daří chodit do práce s radostí, jen to stojí nějaké to úsilí. O tom, jak se cítíme, rozhodujeme do značné míry my sami. Fyzickou únavu neošálíme, ale můžeme si pomoci úpravou denního režimu. Když se po ránu, kdy ještě není tolik teplo, projdeme, bude nám možná o něco lépe. Nebudeme-li věnovat tolik energie negativním zprávám, ale zkusíme se potěšit hudbou, čtením, čímkoli, co nás těší, bude to také lepší. A protože sami očekáváme, že pro nás unavené bude mít okolí pochopení, zkusíme pochopit i děti a kolegy, kteří jsou na tom možná podobně. A ano, hezky se to říká…

Milé čtenářky a milí čtenáři Informatoria 3–8, jsem moc ráda, že jsem s vámi mohla prožít další školní rok. Těší mě vaše zprávy o dění v mateřských školách a školních družinách, kde pracujete, a jsem také ráda, když mi napíšete, že se něco trochu nepovedlo, že bychom v redakci mohli něco dělat trochu lépe. Časopis tu není pro mě, ale pro vás. Těším se, že se spolu v září zase setkáme. Pěkné léto!

Mgr. Marie Těthalová


Mgr. Marie Těthalová