Inspirace z předškolního vzdělávání v Dánsku

Jaké další rozdíly panují v předškolním vzdělávání mezi českým a dánským vzdělávacím systémem? A které z tamních zvyklostí se paní ředitelka rozhodla přenést do české praxe? V rozhovoru popisuje ředitelka pražské Mateřské školy Srdíčko Mgr. Radana Mikšová svoje zkušenosti a příklady dobré praxe v oblasti předškolního vzdělávání.

Jak jste se dostala na zahraniční stáž?

Původně jsem neměla jet do Dánska, ale do Portugalska. Každé stáže se účastní vždy dvě učitelky nebo asistentky z každé školy a jsou upřednostněny ty, které ještě žádnou stáž neabsolvovaly. V lednu 2022, kdy jsem na stáž odjela, bylo podmínkou platné očkování proti onemocnění covidem-19 – a protože část pedagogů ještě nebyla ze zdravotních důvodů očkována, zbyla jsem jen já a jedna kolegyně. 

Vyjely jsme do dánského Aalborgu, což je druhé největší město v Dánsku, velké asi jako Brno. Měly jsme s sebou delegátku, která nám zajišťovala komunikaci v anglickém jazyce, a na místě byla k dispozici jako průvodkyně studentka pedagogické fakulty v Aalborgu. Je to Češka, která žije v Dánsku více než šest let. Původně začala v Dánsku studovat turismus, ale velmi brzy přešla na studium pedagogiky. Seznámila nás nejen s celým místním školským systémem, ale i s mentalitou lidí, a hlavně nás provázela ve všech třech mateřských školách, které jsme navštívily. Měly jsme možnost navštívit i integrační centrum pro cizince, kde jsme se účastnily hodiny dánštiny – za tu hodinu jsem pochopila, jak se cítí děti s OMJ, které neovládají jazyk země, v níž dochází do školky. Také jsme se byly podívat na dvou univerzitách, kde se vzdělávají pedagogové, a prohlédly si celé jejich zázemí.

Jaké vaše mateřská škola nesla finanční náklady?

Stáž byla úplně zdarma – vše, od A až do Z, jsme měly zajištěné. Financování probíhalo přes výzvu č. 54 (pozn. redakce: výzva Hlavního města Prahy z Evropských strukturálních fondů).

Mohly jste vyjet na stáž bez znalostí dánštiny nebo angličtiny?

Ano, už na pražském letišti se s námi sešla delegátka, která zajistila veškerou komunikaci, letenky, nemusely jsme se starat o nic, jen o to, abychom se jí neztratily. Na místě, kam se v rámci uvedené výzvy odlétá na stáž, je většinou k dispozici Čech, který v zemi dlouhodobě žije a buď má kontakty na předškolní zařízení, nebo sám v některém z nich pracuje. Takže nepotřebujete ani jazykové, ani finanční vybavení. Všechno je finančně pokryté, včetně ubytování, stravy i cestovného.

Jak dlouho stáž trvala?

Letěly jsme na pět dní včetně cesty, ale stáž by měla podle parametrů výzvy trvat čtyři dny.

Jaké vidíte rozdíly v předškolním vzdělávání českých a dánských dětí?

Obrovské. Je to tím, že mentalita lidí je v Dánsku úplně odlišná, než jsme zvyklí u nás. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že dánské děti tráví většinu dne venku, za každého počasí. Třeba od půl osmé ráno jsou venku až do večera. Dítě do mateřské školy přichází vybavené nepromokavou obuví, kalhotami i bundou. V Dánsku neustále fouká vítr, ale i tak tam děti běhají bez čepice a bez šály, tak jak jim je to příjemné, a přesto téměř nejsou nemocné. Jsou vedeny k tomu, aby se naučily samy vnímat svoji hranici tepelného komfortu. V Dánsku je mnoho přírodních školek. Děti jsou v nich vedené k absolutní samostatnosti. Již tříleté dítě má k dispozici skutečnou pilu, sekerku, ostrý nůž – žádné plastové nožíky, jako jim dáváme my, aby se náhodou neřízly. Ke hře se ve venkovních prostorách například využívá klasické kovové nádobí. Byly jsme i ve školce umístěné v areálu bývalých stájí, kde děti žijí spolu s ovcemi, kozami a husami – byla to taková školka na statku. Děti ve školkách mají minimum hraček. Během stáže jsem si stále více uvědomovala, že naše české školky (ale i domovy) jsou přehlcené hračkami, máme příliš vybavené a upravené zahrady.