Pohoda a spolupráce. Tak to vypadá v Mateřské škole Podlesí

Do podleské školky mě přivedl především mlsný jazýček. Mateřská škola totiž pravidelně soutěží ve vaření v Makro akademii v Praze a letos její kuchařky získaly zlatý pohár. Školka se také v roce 2015 umístila na prvním místě v žebříčku rodiči nejlépe hodnocených státních mateřských škol ve Středočeském kraji. Podle všeho je tam dětem dobře a také jim tam chutná.

Mateřská škola Podlesí je dvojtřídní, popisuje ředitelka Jitka Kala Lavičková. „Chodí k nám 40 dětí rozdělených do dvou heterogenních tříd a náš školní vzdělávací program je upravený s ohledem na dispozice školky. Ráno se v kruhu sejdou všechny děti a řekneme si, co nás čeká a nemine. Dopoledne tu jsme ve třech a rozdělíme si pak děti do věkových skupin.“ Tohle uspořádání podle ředitelky velmi napomáhá individualizaci vzdělávání i při přípravě předškoláků. „Ti mají pravidelně Maxíka, Elkonina, využíváme i matematiku profesora Hejného. Nejsme orientovaní jedním směrem, ale z každého přístupu jsme si vybrali to, co se nám líbí,“ dodává.

Adaptace už v létě

Jitka Kala Lavičková už v autě nakousla téma, které mě hodně zaujalo. Jejich školka totiž dětem, které do ní nastoupí poprvé, chystá poměrně unikátní program. V čem spočívá? „Děti, které jsme na jaře přijali k docházce, mají poslední týden v srpnu program, na který docházejí s maminkou nebo tatínkem, s někým chodí babička. Jsou tu od osmi do deseti a mají už u nás své místo v šatně i v jídelně, chystáme pro ně svačinku a malý program. Děti se adaptují, postupně se ‚odlepují‘ od doprovodu a v září pak nastupují úplně bez problémů. Pochopitelně když někdo potřebuje větší péči, chodí s ním doprovod klidně celé září. Sedí v hale a třeba si čte, dítě pak může nakouknout a zjistit, že tam má svou jistotu,“ popisuje. „Moc se nám to osvědčilo. Navíc adaptační kurz mnohdy více potřebují rodiče než děti. Když poznají, co se u nás odehrává, je to pro ně snazší.“

Podlesí je malá obec a ani školka není nijak obrovská. „Je nás tu osm holek a všechny se zúčastníme všeho, všechny se podílíme na pořádání akcí… Když nám některá provozní pracovnice ‚vypadne‘, jdeme a pomůžeme, nikdo tady nemá jen jednu roli,“ vysvětluje ředitelka. Zmiňuje také, že mateřská škola je významnou součástí obce. Školní kuchyň vaří i pro místní seniory. Pokud nezvládají si oběd vyzvednout, tak jim ho rozváží hospodářka mateřské školy. V době covidové s rozvozem pomáhali místní hasiči, s nimiž školička spolupracuje i formou různých akcí, a díky spolupráci v Podlesí vzniklo i dětské hasičské družstvo. Po celou dobu covidovou nejenže vařili pro velkou část seniorů, ale paní učitelky také každý den vysílaly online výuku a každý pátek rozvážely poštu dětem domů s přípravami na další týden vysílání. „Spolupracujeme s celou obcí, v místním pivovaru pořádáme karneval, masopust i čertiádu, chodíme s dětmi do knihovny. S paní starostkou Marcelou Duškovou a celým zastupitelstvem je spolupráce naprosto vynikající,“ zdůrazňuje ředitelka. „Vystupujeme na akcích pro seniory, vítání občánků i dalších akcích.“ Vlajkovou lodí jsou pak jejich zahradní slavnosti, při kterých se například loučí s předškoláky, vítají „maláčky“ a předávají žezlo nastávajícím předškolákům. Videa možno zhlédnout na www.mspodlesi.cz.

Otvíráme už v šest ráno

Když ředitelka podleské školky zmínila, že otvírají už v šest, trochu mě to překvapilo. Tak časnou hodinou mateřská škola vychází vstříc rodičům, kteří dojíždějí do zaměstnání. „Děti to ale zvládají dobře. Už v ranním čase, od šesti do osmi hodin, nabízíme dětem výtvarnou činnost a ty, které chtějí, si již mohou něco vytvořit. Nebo se děti mohou jen tak povalovat, odpočívat, vzít si knížku, stavebnici… V osm hodin školku zamykáme, děti mají hygienu a jdou se napít. Každé ráno mají v nabídce mléko, vodu, čaj nebo šťávičku. Každé dítě si také dá na své místo v jídelně prostírání, aby paní kuchařka viděla, koho tu má a koho ne. Pak se s dětmi sejdeme ve třídě v kruhu, kde se pozdravíme, mluvíme o tom, co nás čeká, ale také reagujeme na to, co se právě děje a co se komu třeba povedlo,“ popisuje ředitelka.

„Někdy ani na řízenou činnost nedojde, protože jsou na pořadu důležitější věci. Po ranním kruhu svačíme a pak se děti rozdělí do skupin a pracují se svou učitelkou. U jednotlivých skupin se ale střídáme, každá z nás má jeden týden na starost jednu skupinu a pak další. Ve středu na poradě si vždycky řekneme program na příští týden, abychom s kolegyněmi postupovaly stejně. Rozdělíme si i prostory, jeden den jsme v herně, další v ateliéru nebo v hale, kde máme interaktivní tabuli. S dětmi cvičíme jógu a zumbu, hrajeme klasické pohybové hry a také se věnujeme cvičení na správné držení těla. Pak opět následuje hygiena, po ní svačíme a jdeme ven,“ dodává Jitka Kala Lavičková. „Během pohybu venku si děti mohou vybrat míčové hry, koloběžky… Na zahradě máme pískoviště a prolézačky a na menší části zahrady plánujeme dopravní hřiště s plastovým povrchem. Všechny děti jsou už venku spolu. Pak zase následuje hygiena, po ní oběd a předškoláci mají třikrát týdně odpolední činnost. Některé děti u nás spinkají, jiné odcházejí po obědě domů. Provoz školky končí o půl páté odpoledne,“ zakončuje popis průběhu dne ředitelka.

Polotovary u nás nepoužíváme

Od roku 2016 je školka zapojena do projektu Zdravá školní jídelna. Jídlo, které podleská školka dětem nabízí, je opravdu výběrové. V době mé návštěvy měly děti k obědu koprovku, ovšem s celozrnnými knedlíky a masem v biokvalitě z nedalekého statku. Jak to, že jim na takové menu zbývají peníze? Odpověď je jednoduchá: všechno si připravují sami. Lučinu nekupují, ale vyrábějí si ji, stejně tak směsi na pečení připravují sami. Pečou domácí kváskový chléb a pochopitelně různé moučníky nebo bagetky, polotovary u nich v kuchyni nenajdete. Bramborovou kaši připravují z brambor, které si zpracovávají sami, nekupují loupané a předvařené brambory a už vůbec ne knedlíky z prášku.