Vladimíra Ottomanská, které v těchto dnech vyšla nová kniha rozcviček, v rozhovoru mluví o tom, že děti jsou přirození jogíni a že potřebují náš pohybový vzor. Říká také, že pohyb je cestou k omlazení ducha i těla. Nebojme se proto cvičit, prospěje nám to.
Nedávno vyšla vaše nová kniha rozcviček. V čem se liší od prvního dílu?
Myslím, že největším rozdílem oproti první knížce je rozdělení pohybových aktivit do dvou částí. První je věnována nejmladším, tedy tříletým dětem a obsahuje jednoduché rozcvičky nejen se zvířátky. Druhá část pak přináší inspiraci do pohybových činností pro děti od čtyř do šesti let. Velkou novinkou jsou průvodci těmito aktivitami – předškolačka Violka a skřítek Pip, který chce všem dětem
i dospělým ukázat, že cvičení není žádná otravná dřina, ale prima věc, při které se dá zažít spousta dobrodružství i legrace. A hlavně, že je super, když člověka poslouchá jeho vlastní tělo, nic ho nebolí a pocítí radost a lehkost na těle i na duši.
Zní to asi hloupě, ale proč je dobré s dětmi cvičit?
Určitě to hloupě nezní, myslím, že v dnešní době je potřeba víc než kdykoliv jindy stále opakovat a připomínat důležitost cvičení a pohybu vůbec. A to od nejútlejšího věku. Právě pro tu radost ze života! Pro poznání sebe sama i druhých, pro rozvoj pohybových schopností, jako je síla, vytrvalost, rychlost nebo obratnost, pro rozvoj pohybových dovedností, ale i morálních vlastností a vůle, pro rozvíjení sociálních vztahů. Je také nesmírně důležité vytvářet si pomocí zajímavých pohybových aktivit pozitivní vztah ke svému tělu.
Jak dlouho by pohybová chvilka s dětmi měla trvat?
Myslím, že minimum je patnáct minut, ideál kolem půl hodinky.
Pohybové činnosti jsou obvykle součástí dopolední řízené činnosti v mateřské škole. Můžeme je zařadit i jindy?
Určitě ano. Pohybové aktivity jsou jistě součástí i dalších činností, např. hudebních nebo hudebně-pohybových aktivit, dramatizace pohádek, nácviku a tréninku prostorové orientace a spousty dalších. Osobně jsem pro co nejširší propojování a prolínání činností. Básničku s pohybem můžeme koneckonců zařadit i do každé prostojové chvilky.
Z čeho se pohybové chvilky, ke kterým nás inspiruje vaše kniha rozcviček, skládají?
Standardní pohybová chvilka je rozdělena do čtyř částí. V úvodní se děti nejprve rozběhají, aby se zahřály. Dobře lze v této části k rozvoji pohybových schopností využít i další lokomoční pohyby, jako je lezení nebo chůze. V úvodu se dobře uplatní nejrůznější honičky, cvičení na rozvoj rychlosti nebo reakce na signál. Druhá část je zaměřena na protahovací cvičení a cviky na podporu správného držení těla. Třetí část obsahuje buď nácvik nějakého nového prvku, pohybovou hru, nebo opakování již naučeného a poslední část je věnována uvolnění a relaxaci. Důležitou součástí rozcviček je i hudba, která se dá využívat ve všech jejích částech.
Potřebujeme k nim nějaké pomůcky?
I když ne každá pohybová chvilka musí obsahovat cvičení s pomůckami, myslím, že je dobré je využívat. Mohou být dobrým pomocníkem při rychlém rozdělení do skupin, uspořádání v prostoru, pro trénování barev a podporu jemné motoriky. Pohybovou aktivitu zpestřují a obohacují. Já ráda používám lano (průměr 1–2 cm, délka cca 20 m) pro cvičení rovnováhy, klasická švihadla, obruče, lavičky, ale i drobné pomůcky jako stuhy, drátěnky, bambulky, kostičky nebo třeba kaštany. Pro tematické rozcvičky mám k dispozici řadu zatavených obrázků různých velikostí: od zvířátek přes kapky, mraky, sluníčka až ke květinám a geometrickým tvarům. Vždycky je potřeba si vše předem promyslet a připravit, aby nám pomůcky, když se rozhodneme je použít, dobře sloužily.
K vašim pohybovým aktivitám patří jóga. Je vhodná už i pro malé děti?
Za mě určitě ano! S jógou pro nejmenší mám výborné zkušenosti. Děti jsou báječní jogíni, žijí přítomným okamžikem, dospělého lehce napodobují a nechají se nadchnout a získat pro činnost. Jedním dechem ale doplňuji, že pokud chce pedagog s dětmi realizovat jógové pozice, hry a pohádky, měl by se nejprve seznámit s metodikou a ideálně sám jógu praktikovat. Věřím, že se mu tím otevře další nekonečný prostor, ve kterém může rozvíjet děti, ale i sám sebe do konce života.
A co plavání? V čem je přínosné pro předškoláky?
Plavání je přínosem nejen pro předškoláky! U předškolních dětí bych nácvik základních plaveckých dovedností doporučila hlavně kvůli bezpečnosti vzhledem k velkému množství bazénů na našich zahradách a oblibě trávení volného času u nejrůznějších vodních ploch. V případě, že děti začínají sportovat již v útlém věku, je pak pobyt ve vodě i výbornou kompenzací, protože se rovnoměrně zatěžují svalové skupiny na celém těle. Určitě bych zdůraznila i jeho relaxační prvek, kdy pravidelným plaváním lze dobře odbourávat stres. A za zmínku stojí i přínos pravidelných plaveckých lekcí pro budování fyzické kondice a odolnosti.
Pohyb nepotřebují jen děti, ale i my dospělí. Jak ho zapojit do každodenní práce s dětmi?
Odpověď je velmi jednoduchá! Všichni, kteří pracujeme s předškolními dětmi, víme, že v tomto věku se děti nejlépe učí napodobováním. Potřebují mít před sebou dobrý vzor. Pro některé pedagogy to může být výzva, protože ne každý má ke cvičení a pohybu obecně pozitivní vztah. Pokusím se ale právě tyto kolegy a kolegyně pro každodenní cvičení následujícími řádky získat: udržet si pohybový rozsah a dobrou kloubní pohyblivost znamená zastavení procesu stárnutí. A budete-li s dětmi ve školce cvičit opravdu poctivě a pravidelně každý den, tělo opět začne poslouchat, stane se pružnějším a pevnějším a ruku v ruce přijde pocit radosti a lehkosti. Nejenže se zastaví proces stárnutí, ale nastartuje se omlazování. A to už stojí za to! Milé kolegyně a milí kolegové, tak neváhejte a omlazujte se!
Mgr. Vladimíra Ottomanská vystudovala předškolní a speciální pedagogiku a také FTSV. Řadu let působila jako učitelka MŠ a v současné době je ředitelkou MŠ Ottománek. Také je lektorkou hatha jógy pro dospělé.
Foto Petr Čížek
Knižní tip
Když se řekne ROZCVIČKA 2
Cvičme s dětmi odmalička – tak zní motto nové knihy rozcviček, ve které najdete řadu pohybových inspirací. Knihou vás budou provázet Violka s Pipem, kteří děti motivují k pohybovým činnostem a ukazují jim, že cvičení může být i legrace. Knihu Vladimíry Ottomanské ilustrovala Sára Koubská a vydal ji Portál.