Pojem „halucinace“ zavedl do medicíny roku 1837 francouzský psychiatr Esquirol pro označení vjemu, který nemá objektivní podklad. Halucinace se mohou týkat kteréhokoli z našich smyslů, odpovídat běžným vjemům, ale také se od nich bizarně odlišovat (například pokud kolenem slyšíte modrou barvu). Jejich existenci spojujeme s vážným psychickým či neurologickým onemocněním nebo intoxikací látkami, které je vyvolávají. Neuvědomujeme si však, že část jich prožíváme denně fyziologicky (sen je halucinovaný komplexní děj, ale ani extatické stavy doprovázené „viděním“ nejsou patologické) a některé z nich se mohou objevit u zcela zdravých lidí ve vypjatých emočních stavech (nejčastěji truchlení) nebo v určitých stresových nebo nadhraničních situacích. Apačský náčelník Gieronimo vyhlášený svou neohrožeností, když truchlil nad svou zmasakrovanou rodinou, uslyšel hlas, který mu oznamoval: „Žádná střelná zbraň tě nikdy nezabije.“ To mu dodalo neuvěřitelnou odvahu.
Placená zóna
Předplaťte si časopis a od dalšího vydání získáte neomezený přístup k článkům publikovaným od r. 2005 až do současnosti.