Adaptační problémy se mohou promítnout i do zdraví dítěte

První dny ve školce s sebou pro mnohé nováčky nesou různé výzvy. Jsou tu noví kamarádi, nové paní učitelky i prostředí. S dětskou lékařkou Martinou Farolfi Čapkovou jsem si povídala nejen o adaptaci, ale také o alergiích na potraviny, stravování malých dětí a o tom, že je důležité znát zásady první pomoci.

Začátek školního roku s sebou u některých dětí přináší adaptační problémy. Setkáváte se s nimi ve své ordinaci?

Určitě. Obrovský rozdíl představuje už věk dítěte, je-li tříleté, čtyřleté, pětileté… To, zda dítě už někam docházelo, také hraje roli. Velmi záleží na přístupu dané mateřské školy, na tom, zda vyhoví potřebám dítěte a rodičů, nebo má spíše direktivní přístup. U některých dětí se v tomto období mohou objevit bolesti bříška nebo hlavy.

Bolesti bříška jsou asi typickým projevem. Co dalšího se může u nově nastupujících dětí projevit?

Může to být úplně cokoli, například migrény. Někoho bolí zuby, jiný má bušení srdce… a děti to zatím nedokážou úplně popsat, nemají takové znalosti anatomie lidského těla, aby dokázaly určit, kde se problém odehrává. Stává se také, že se začnou pomočovat, ačkoli to předtím už zvládaly. Je to vše důsledek neobvyklého stresu. Máme také děti více a naopak méně adaptabilní. Velký rozdíl je také mezi dětmi, které mají či nemají sourozence. Některé jsou zvyklé být středobodem vesmíru, další už ale vědí, že se pozornost dospělých dělí. Nejtypičtější jsou ovšem zažívací potíže. Zácpa, průjem, zvracení, nevolnosti, „zvednutý“ žaludek…

V různých skupinách předškolních pedagogů se opakovaně setkávám s popisem situace, kdy děti, které mají ve třídě, postihne cosi jako stresový průjem. O co jde? A lze něco udělat pro to, aby se dětem zažívání zklidnilo?

Když se bojíte, a je tomu tak i u zvířat, pomáhají nám se zvládnutím situace chemické mechanismy v našem těle. Jedním z nich je uvolňování katecholaminů, například adrenalinu, což vede k tomu, že se nám v těle všechno zrychlí. Je to aktivní, bojovný neurotransmiter našeho těla. Zrychlí se tepová frekvence i střevní peristaltika, proto nestíháme vstřebat všechnu vodu z potravy a stolice je tekutá, což vede k tomu, že děti mají průjem.

Takže vlastně odhazují zátěž, že?

Ano, je to tak. Potřebují, aby se krev koncentrovala do životně důležitých orgánů, jako jsou srdce a mozek, a zažívání jde stranou. Stresový průjem je spojen s uvolňováním adrenalinu.

Placená zóna

Mgr. Marie Těthalová