Neobvyklý test úspěšnosti manželství

Článek „Kdo to zaplatí ?“ (PD 6/2012) poskytuje korektní informaci o problému, v němž peníze jsou důležité, jen není známo, v které řadě. Pomíjí pouze variantu „chudoba cti netratí“. Je problematické, aby chudý platil večeři bohatému. Dáma takovou situaci obvykle nepřejde. Taktně a nenápadně předá peněženku milému, leč chudému studentovi (eventuálně) s rudýma ušima, nejlépe básníkovi. TBC veršotepce již dnes není podmínkou. Pán vzpomene na dobré vychování. Nemusí platit u stolu jako pan Bervitz, když hostil konkurenta, majitele cirkusu Kranze, v románu Cirkus Humberto. Při této příležitosti nenalepí obsluze tisícovku na čelo. Ba ani jí nesdělí, že nejlepší černej šrot (kaviár) je stejně v Paříži u Maxima. Eventuálně co se ho najedl vždycky na golfu v Dubaji. Ne aby utekl a dámu tam nechal samotnou. Tím by sice by otestoval, zda je to „žena do nepohody“ (brát), hysterka (rozhodně nebrat), třetí možností jsou „suspektně lehké mravy“ (bedlivě zvážit, zda brát nebo ne). To pakliže žena hodlá zaplatit jiným způsobem, než je obvyklé. Gentleman plný ohledů odejde poněkud stranou, jemně pokyne číšníkovi a uhradí účet včetně přiměřeného spropitného. K radám ala Guth-Jarkovský dodám postřeh z manželské poradny. Vychází ze situace, kdy oba partneři jsou solventní alespoň zhruba obdobně. Zkušenost klientek bývá shrnuta do věty: „Mělo mě to napadnout hned při prvním setkání. Věřil byste, že jsem musela večeři zaplatit sama?“ Katamnéza pak naznačuje složité problémy ve finančním hospodaření. Odhaduji, že podobný muž statisticky významně preferuje styl „každý za své“. Naopak opačný styl, když (muži) ptáčka lapají,velkoryse za něj platí, nemá do budoucna žádnou prediktivní hodnotu. Setkal jsem se také s řadou mužů, jejichž manželky buď byly feministky, nebo je manželé za takové považovali. Nikdy mi žádný z oněch pánů nesdělil,že by za něj žena platila. Inu, když dva dělají totéž…. Mezi chronickými osamělci jsou dosti častí „neúspěšní investoři“, kteří si stěžují: „Dnes jsou ženy hrozně vypočítavé. Když některou pozvete na rande, vyjde to nejmíň na tři kila – a nic...“. Slovo nic někteří nahrazují i tzv. českým záporem, zvučným to vulgarismem. Závěrem ještě pár slov k názorům znalců vytříbených mravů. Dáma má muži vydání oplatit drobnou pozorností. Nemusí to být fifty fifty, nebuďme pánové malicherní. Ovšem tulipán (v květomluvě beznadějná láska) za prsten s brilianty zřejmě není to pravé ořechové. Snad jedině pokud by šlo o prsten zásnubní a my hodlali trénovat na budoucí společné jmění manželů.