Indiánský týden

Již se stalo v naší jednotřídní MŠ tradicí, že v prvních červnových dnech se v rámci oslav MDD promění naše školka v"indiánskou osadu"a děti zde prožívají svůj"indiánský týden". Již od prvního dne je tadyrušno - vyrábějí se kožené i korálové náhrdelníky či náramky, šperky z přírodnin, zdobí se kožené čelenky i papírové terče na střelbu z luků. Také luky a šípy, které dětem vyrobili tatínkové, se musí řádně vyzdobit"indiánskými"motivy. Nechybí ani dýmka míru zdobená peřím. Na zahradě děti přivítá totem s ohništěm, u kterého se scházíme ke zhodnocení dne. Každodenní oblečení vystřídá"indiánský"oděv, který našimindiánům zhotovily šikovné maminky a babičky. Samozřejmě ani paní učitelky nechodily v civilu - obě mají bohatě zdobený indiánský oděv i čelenky. Ani naše paní školnice s paní kuchařkou nezůstaly v ničem pozadu. Každý bojovníkdostal své"indiánské jméno", na které byl patřičně hrdý. A hned byl z živého Deniska"Rychlý šíp", z hnědooké blondýnky Terezky"Hnědoočka", z černovlasé Míši"Černý vlas", z droboučkéLianky"Bílý kvítek"a z mudrlanta Karolínky"Chytrá liška". Jméno každého dítěte vyjadřuje jeho vlastnosti, charakterové rysy či povahu. O zdárný průběh se velmi zasloužily také paní školnice"Rychláruka"a paní kuchařka"Pilná vařečka". Na malé bojovníky každý den čekalo nějaké překvapení. Nejdříve se za přísných bezpečnostních opatření naučili střílet z luků, aby se mohli vypravit na"elektrickémkoni"(trolejbusem) do lesa na"lov medvěda". Cesta byla značena papírovými"medvědími stopami"a"medvědími chlupy"z hnědého krepového papíru. Cestou děti házely šišky do vymezenéhoprostoru, poznávaly rostliny a stromy apod. Po vystopování byl medvěd uloven a lov se oslavil indiánským pokřikem, zpěvem a tancem. Dalšími indiánskými hrami byly např."Stezka nad propastí", kdy děti se zavázanýmaočima hledaly hmatem cestu vytvořenou z molitanových podložek a dek nebo"Hra se špalíky", při které si malí bojovníci vyzkoušeli sílu nohou vykopáváním dřevěných špalíků do dálky nohama v lehu na zádech. Staršíbojovníci absolvovali některé hry a závody již s bravurou. Proto byly zařazeny nové soutěže, např."Přelévání jezer". Děti s radostí soutěžily v přelévání vody z vaniček do sklenic pomocí lžic. Probíhala"zkouškačichu", kdy se zavázanýma očima indiáni poznávali různé suroviny ve vyzdobených lahvičkách a při"zkoušce hmatu"poznávali hmatem přes látku různé předměty denní potřeby uložené v plátěných sáčcích. V rychlosti apostřehu se indiáni procvičili při"lovu zvěře", kdy v daném časovém limitu museli posbírat co nejvíce obrázků zvířat volně poházených v lese nebo na školní zahradě. Na děti čekalo ještě foukání pírek, skoky vpytlích, prolézání pavučiny apod. Při posezení u ohně jsme vždy odměnili nejlepší bojovníky a společně jsme zakončili každý den zpěvem indiánských písní. Všichni si odnesli domů kromě zážitků i mnoho vlastnoručně vyrobenýchpředmětů a vzpomínkový diplom.