Integrace obohatí život dětí s posti žením

* Ve vaší mateřské škole má integrace dětí s handicapem poměrně dlouhou tradici. Proč se do toho mateřská škola pusti la?

V roce 1991 tehdejší vedení mateřské školy zavedlo heterogenní třídy, začala zde fungovat speciální třída a následně se začaly integrovat děti se speciálními vzdělávacími potřebami do velkých oddělení. Historie integrace je v naší mateřské škole velmi dlouhá. Jako první asistenty pedagoga jsme tehdy využívali tzv. náhradní vojenskou službu. V roce 2005 získala škola od Nadace Charty 77 a Konta bariéry Cenu Marti na Palase, která se udělovala za úspěchy právě v oblasti integrace.

* Jak je péče o děti se speciálními vzdělávacími potřebami organizována dnes? Máte speciální třídy?

Naše mateřská škola má kapacitu 115 dětí . Máme čtyři velká oddělení po 26 dětech a jedno malé OE speciální oddělení, kde je většinou 10 dětí . Ve velkých odděleních jsou mezi zdravými dětmi integrovány dvě až čtyři děti se speciálními vzdělávacími potřebami a v malém oddělení probíhá skupinová integrace, každé z dětí má nějaký handicap. Z celkového počtu 115 dětí v naší mateřské škole má 21 až 23 nějakou speciální vzdělávací potřebu.

* O jaké speciální vzdělávací potřeby se jedná? S jakými handicapy k vám děti přicházejí?

Je to různé, máme zde například děti s vývojovými omezeními, často s opožděným vývojem řeči až dysfázií. Chodí k nám děti s Downovým syndromem, děti s ADHD nebo děti s poruchou auti sti ckého spektra.

* Co u vás předchází přijetí dítěte do integrace?

V podmínkách pro přijetí těchto dětí máme uvedeno jako podmínku, že rodiče musejí přijít s doporučující zprávou z odborného poradenského pracoviště. Pokud zatí m nikam nedocházejí, mohou využít toho, že součástí naší mateřské školy je speciálně pedagogické centrum. Mohou kontaktovat pracovníky SPC a spolupracovat s nimi na stanovení diagnózy. Rodiče také mají možnost domluvit si individuální návštěvu speciálního oddělení naší mateřské školy, a pokud mají zájem o zařazení dítěte do velkého oddělení, mohou se jít tam podívat v rámci pravidelně pořádaného dne otevřených dveří. Velký důraz klademe též na efektivní průběh zápisu do naší školy. Je pro nás prioritou potkat se s dítětem a jeho rodiči osobně. Podmínkou pro podání žádosti o přijetí do naší mateřské školy tedy je, aby se rodiče dostavili v doprovodu svých dětí . Organizace zápisu je tomu plně uzpůsobena. Rodiče přicházejí s dětmi v daných časových intervalech a v konkrétním čase, který si mají možnost zaevidovat na webových stránkách naší školy. Rodiče tak nemusí dlouho čekat a vše probíhá v poklidné atmosféře. Děti mají možnost si hrát v herně, kde je sledují učitelé a speciální pedagogové, kteří v případě, že se u dítěte v rámci hry a v interakci s ostatními dětmi projeví určitá symptomatika či nějaký defi cit, oslovují dané rodiče a v návaznosti na to pak nabízejí kontakt na poradenské zařízení. Když pak máme pohromadě všechny informace včetně počtu dětí , vyhodnotí me své možnosti na příští školní rok, a podle toho přijmeme nové děti . Samozřejmě neuspokojíme potřeby všech zájemců, někdy musíme vysvětlovat, proč jsme některé konkrétní dítě nemohli přijmout, ale snažíme se sestavit skupiny dětí , které budou fungovat a které personálně zvládneme.

* Máte mezi učiteli i speciální pedagogy?

Část našich učitelů má speciálně-pedagogické vzdělání a máme zde také na půl úvazku samostatnou speciální pedagožku, která si bere děti z jednotlivých oddělení k individuální práci s nimi. Díky magistrátním grantům můžeme dětem poskytovat specifi ckou terapeuti ckou péči, a to prostřednictvím metody práce v hliněném poli OE PHP a Feuersteinovy metody instrumentálního obohacování. Každý rok s napětí m čekáme, zda budeme v grantových výzvách úspěšní.

* V čem spočívá metoda práce v hliněném poli?

Práce v hliněném poli OE PHP je individuální arteterapeuti cká metoda, při níž se pracuje s jemně tvarovatelnou keramickou hlínou umístěnou v dřevěné bedně. Hlína v ohraničeném prostoru je velmi vhodný materiál, který v případě potřeb poskytuje dítěti pevnou oporu OE lze z ní postavit hrad, vysokou věž, vykutat do ní tunel. Jiné děti OE často se jedná o takové, které nezažívaly dostatečnou ranou péči OE ocení hebkost hlíny a ve spojení s vodou si mohou dosytit potřebu dotyků a jemnosti . Důležitou vlastností hlíny, třeba oproti písku, je, že drží tvar, který dítě svým pohybem udělalo. Dítě tak velmi názorně zažívá důkazy svého konání a existence. Důležitá je přítomnost terapeuta, který nedává dítěti zadání, ale podporuje ho v tom, aby mohlo navzdory svým omezením uskutečnit svůj záměr, neopouští ho ve chvílích nejistoty a frustrace, dává mu pozitivní zpětnou vazbu. Máme zkušenost, že děti si díky PHP víc rozumí, jsou vyrovnanější, lépe komunikují, zlepšují se v jemné motorice a s ní související řeči.

* A jak konkrétně aplikujete Feuersteinovu metodu instrumentálního obohacování v mateřské škole?

Feuersteinovu metodu instrumentálního obohacování využíváme díky magistrátním grantům ve školce již čtvrtým rokem (podrobné informace o metodě např. na www. atc-feuerstein.cz). Podle toho, co je pro konkrétní dítě nejvhodnější, pracujeme buď s menšími skupinkami dětí , nebo s jednotlivci. Metoda je zaměřena nejen na rozvoj myšlení a učení, ale posiluje také zdravé sebepojetí dětí , učí naslouchat si navzájem, nebát se říci svůj názor, samostatně pracovat, ale i spolupracovat s druhými dětmi. V rámci skupinové práce s předškoláky trénujeme také pozornost, schopnost předem si rozmýšlet, jak budeme v jednotlivých úkolech postupovat, rozvíjíme i grafomotoriku. Díky pravidelným hodinám v průběhu roku je možno také sledovat postupné dozrávání předškoláků, zaměřit se na to, co je třeba ještě rozvíjet, popřípadě spolu s dalšími odborníky posuzovat školní zralost předškoláka.

* Na čem závisí, zda zařadíte dítě do skupinové integrace v malém oddělení, nebo do oddělení velkého?

Hraje v tom roli spousta faktorů, například to, jak je třída složena, jaké děti tam už jsou. Nebráníme se tomu, aby do velké třídy šlo dítě i s vážnějším posti žením, a dáváme přednost tomu, aby do ní přešlo dítě, které chodilo do našeho Duhového oddělení, tedy do speciální třídy, protože už školku zná a má za sebou zkušenost fungování v malém kolektivu. Na příští školní rok jsme například do velkých oddělení "zvenku" nepřijali ani jedno dítě se speciálními vzdělávacími potřebami, protože z "našich" integrovaných dětí téměř žádné neodchází, a těch několik, které jdou do školy, nahradí děti z Duhového oddělení.

* S kým na integraci spolupracujete? Kromě speciálně-pedagogického centra při vaší škole jsou to i další organizace?

Kromě našeho SPC je to i místní pedagogickopsychologická poradna. Pro každé integrované dítě máme vypracován individuální vzdělávací program a během školního roku pořádáme několik integračních schůzek, jichž se účastní třídní učitel, asistent pedagoga, pracovník SPC a další odborníci, kteří na péči o dítě participují. Mohou to být i lidé mimo naši školku a samozřejmě jsou tam rodiče. Společně se domlouvají na dalším postupu, aby péče probíhala jednotně ve školce i doma.

* Jak velký je zájem o integraci ve vaší mateřské škole?

Je opravdu velký. Bohužel musíme odmítat děti s vážnějším posti žením, protože jsme sice školka se speciální péčí, ale ne školka speciální, naším zřizovatelem je obec a ne magistrát. Naše finanční možnosti jsou omezenější, fungujeme v jiném režimu než školy speciální, což musíme rodičům vysvětlovat.

* Zmiňujete finance. Jak zvládáte případné vyšší náklady?

Zřizovatel nám pravidelně poskytuje částku na integraci, kterou můžeme použít na nákup didaktických pomůcek a podobně. Po materiální stránce nestrádáme, mateřská škola je dobře vybavena, i když bychom samozřejmě měli další nápady, co pořídit. Problém je s financováním asistentů pedagoga. Máme zde v průměru devět dětí , které by měly nárok na asistenta pedagoga, píšeme a odesíláme žádosti , ale uspějeme v polovině případů. Vždycky s napětí m čekáme, jakou částku nám přidělí. V současné době asistenty platí me na úkor osobního ohodnocení učitelů. Pedagogové mají pak pouze holé platy bez jakéhokoliv osobního ohodnocení a odměny mohu dávat opravdu jen sporadicky. Celá situace je velmi tristní, pro učitele je velmi demotivující a vede to k fluktuaci pedagogů. Při získání financí na pozici asistenta pedagoga jsme udělali dobrou zkušenost se spoluprací s úřadem práce, odkud nám poslali několik zájemkyň. Jednu jsme si vybrali a máme s ní velmi dobrou zkušenost, a její pracovní místo je dotované.

* Jak integraci vnímají rodiče zdravých dětí , které k vám docházejí? A co děti samotné, jak vnímají své spolužáky s posti žením?

Samotné děti to nijak neřeší. Učitelé musejí samozřejmě dát pozor, aby dítě, které má z důvodu svého posti žení nějak narušenu empatii, citlivost, neohrožovalo ostatní děti , klademe na to velký důraz. Někdy mají rodiče dojem, že jejich zdravé dítě je ohroženo. Rodiče zdravých dětí si ale naši školku často vybírají právě kvůli integraci. Chtějí, aby jejich dítě získalo zkušenosti s tí m, jaké je to pomáhat někomu, kdo je v něčem jiný. Vnímají to jako velký vklad do života svého dítěte.

* V čem vidíte význam integrace, co podle vás může přinést?

Zdravým dětem integrace přináší možnost prohloubení schopnosti být empatický, naučit se pomáhat, vnímat, že každý to nemá v životě jednoduché, naopak že někdo žije do jisté míry limitovaný život. Tvoří se tak úplně jiný hodnotový žebříček, to je myslím velmi přínosné. Dětem se speciálními vzdělávacími potřebami integrace dává více impulsů do života, více podnětů, obohatí jim život.

* Jak integrační praxi vaší mateřské školy vnímá Česká školní inspekce?

V dnešní době se integrace velmi podporuje a inspekce je ráda, že některé školy to už mají takto zvládnuté. Sleduji, jak se mění legislativa v souvislosti se začleňováním dětí se speciálními potřebami, a vidím, že máme výhodu v tom, že se integraci věnujeme dlouhodobě. Dokonce se na nás obracejí z jiných mateřských škol se žádostí o radu, například když přijímají asistenta pedagoga.

* Co je podle vás při stylu práce, jaký funguje ve vaší mateřské škole, důležité?

Říci si, že nespasíme celý svět, což je pro některé velmi empatické kolegy a kolegyně složité. Děláme svou práci profesionálně a více než na 100 procent, ale nemůžeme uspokojit potřeby všech dětí , nesmíme si to vyčítat, ale naopak se vzájemně plácat po ramenou, a když nás nepochválí nikdo z venku, musíme to dělat vzájemně v našem týmu. Velkou podporou pro nás je, že máme možnost pravidelných supervizí celého týmu, což je též částečně hrazeno z grantů MHMP a z financí na vzdělávání, a dále má každé oddělení k dispozici profesionálního mentora, s kterým učitelé konzultují svou práci, případně se nechají při výchovně-vzdělávacím procesu natočit na video a pod vedením odborníka svou práci refl ektují. Tento nadstandard, který by měl být běžnou praxí, je opět hrazen z grantů.

* Měla byste nějaký příběh z integrační praxe vaší školky?

Jako velký úspěch vnímám, když se dítě, které velmi těžce komunikovalo a mělo problém začlenit se do skupiny, přijde pochlubit, jak zvládá základní školu. Na péči o tyto děti parti cipuje více lidí a naše SPC rodičům velmi pečlivě pomáhá sehnat asistenta do školy. Když u nás dítě skončí, snažíme se o to, aby naše péče měla nějakou návaznost a nadále nějakým způsobem pokračovala. Velkým úspěchem je i to, když si rodiče dítěte s nějakou speciální vzdělávací potřebou uvědomí, že jejich dítě tuhle potřebu má. Někdy to rodiče nechtějí vidět, mají obavy, že když jejich dítě bude zařazeno do programu integrace, dostane nějakou nálepku. Snažíme se jim vysvětlit, že to bude naopak, že se jejich dítěti dostane podpora a pomoc i pro start v základní škole. Komunikace s rodiči je velký úkol.

Rodiče zdravých dětí chtějí, aby jejich dítě získalo zkušenosti s tí m, jaké je to pomáhat někomu, kdo je v něčem jiný. Vnímají to jako velký vklad do života svého dítěte. Mgr. et Mgr. Irena Holemá, PhD., se narodila v roce 1970. Od roku 2011 je ředitelkou Fakultní mateřské školy se speciální péčí Arabská, Praha 6, zároveň vede vzdělávací kurzy a semináře pro učitele a asistenty pedagoga a cykly vzdělávacích seminářů v oboru dramatická výchova pro Pedagogicko-psychologickou poradnu Ústeckého kraje a pro pedagogicko-vzdělávací centra v rámci celé ČR. Od roku 2003 působí jako odborný vědecký pracovník na katedře primární pedagogiky PedF UK. Je supervizorkou praktické výuky, lektorkou kurzů osobnostněsociálního rozvoje a realizuje výuku předmětů vztahujícím se k oboru dramatická výchova.