Poslední půlrok ve školce. Jak ho využít?

Předškoláci. V červnu se s nimi rozloučíme a v září nastoupí do první třídy. Co jim můžeme nabídnout? Jak nejlépe využít poslední měsíce předškolní docházky?


Mgr. Iva Košek Bartošová, Ph.D., a PhDr. Blanka Křováčková se podílely na projektu týkajícím se přípravných tříd a společně vydaly knihy Už brzy půjdu do školy a ŠPL 26 – Už se těším do školy. Mluvila jsem s nimi o tom, co děti před nástupem do školy potřebují, aby se jim pak v první třídě dařilo. V čem je práce s předškoláky ve školce specifická? Potřebují „něco extra“? „Domníváme se, že nejde přímo o ‚něco extra‘, ale stimulace a podpora dětí, směřující k přípravě na základní školu postupně graduje. Rády bychom uvedly výsledky průzkumu, který jsme zrealizovaly se studentkami kombinovaného studia oboru Učitelství pro mateřské školy v říjnu 2017, tedy v době, kdy prvním rokem vznikla povinnost předškolního vzdělávání. Z celkového počtu 40 respondentek pouze 10 sdělilo, že mimořádnou péči předškolákům neposkytují. Ostatních 30 učitelek uvedlo, že např.: vyčleňují 20 minut denně na ‚přípravu na školu‘, seskupují předškoláky do homogenní třídy a realizují s nimi potřebné aktivity související se školní připraveností nebo s nimi více individuálně pracují. Učitelé mateřských škol si uvědomují, že tento povinný rok je posledním rokem, kdy je možné usilovat o vyrovnání dílčích deficitů u dětí,“ odpovídají pedagožky.


Co bychom u dětí, které se chystají do školy, měli rozvíjet? „Od září 2012 jsou přílohou RVP PV tzv. Konkretizované očekávané výstupy, které rozpracovávají a upřesňují, co lze u dětí na konci předškolního období považovat za žádoucí. Učitelé v mateřských školách plánují aktivity tak, aby se děti k těmto cílům co nejvíce přibližovaly. Pro zajímavost můžeme uvést výsledky průzkumu, který byl realizován v lednu 2017 v běžné MŠ s předškolními dětmi (14 dívek a 14 chlapců). Zaměřil se na oblasti, které jsou považovány, respektive jejich určitá úroveň, za podstatné z hlediska připravenosti k zahájení školní docházky. Byla sledována oblast grafomotoriky (držení tužky, postavení ruky, uvolnění ruky a tlak na podložku, plynulost tahů, správné držení těla), sluchového vnímání (sluchová diferenciace, určení první a poslední hlásky ve slově, určení počtu slabik ve slově, zopakování věty z více slov, napodobení 2–4 tónů), zrakového vnímání (přiřazení a pojmenování odstínů barev, zraková diferenciace, vyhledávání tvaru na pozadí, vnímání prostoru (nahoře/dole atd.), základní matematické dovednosti (méně/více, seřazení pěti prvků podle velikosti, jmenování číselné řady do 10, pojmenování geometrických tvarů). Dále sociální dovednosti (zvládání odloučení od rodičů, komunikace s dětmi a učitelkou, spolupráce při činnostech ve skupině, správná reakce na pokyny autority, adaptace na změny a nové prostředí), práceschopnost a pozornost (projev zájmu o činnosti úkolového typu, soustředěnost, vytrvalost, klid při práci, samostatnost při úkolu). V oblasti sebeobsluhy šlo o oblékání a hygienu. V oblasti řeči se sledovalo navazování verbálního kontaktu, užívání očního kontaktu, plynulost řeči, konverzování ve větách a souvětích, užívání všech druhů slov, gramaticky správné vyjadřování, smysluplné popsání obrázku, pojmenování nesmyslu na obrázku, interpretování pohádky. A výsledky? Se správným držením těla při psaní u stolu mělo problém 16 dětí z 28 a s úchopem psacího náčiní 18 dětí z 28. oblasti sluchového vnímání byla nejmenší úspěšnost při určení první a poslední hlásky ve slově (18 dětí z 28). Zde je třeba podotknout, že danou sluchovou percepci děti trénují a osvojují si i v průběhu 1. třídy základní školy. U zrakového vnímání se nejslabší výsledek objevil u zrakové analýzy a syntézy při skládání puzzle (18 dětí z 28). Děti byly nepozorné a často činnost nedokončily. Obtíže činilo i vyhledávání tvaru na pozadí (18 dětí z 28). Ve vnímání prostoru byla nejnižší úspěšnost v oblasti pravolevé orientace (17 dětí z 28). Dětem dále dělalo problém pojmenovat základní geometrické tvary (18 dětí z 28) a devíti dětem z 28 se nedařilo vyjmenovat číselnou řadu do deseti. Slabé výsledky byly při samostatném oblékání (včetně zavazování tkaničky, práce se zipem, skládání a ukládání věcí, používání příboru), obtíže u 18 dětí z 28. Děti často vyhledávaly pozornost a dopomoc dospělého. Problémy s koncentrací pozornosti a s vytrvalostí ve vztahu k dokončení činnosti vykazovalo 19 dětí z 28.  Můžeme tedy shrnout, že více jak 60 % předškoláků mělo obtíže se sebeobsluhou, s grafomotorikou a v oblasti sluchového vnímání. Je důležité, aby učitelé MŠ v pravidelných intervalech realizovali pedagogickou diagnostiku a zaměřovali se na konkrétní oslabené oblasti.“


Jednou budu čtenář


Jak moc je pro předškoláky důležitá matematická a čtenářská pregramotnost? „Čtenářská pregramotnost zahrnuje nejenom aktivní naslouchání, porozumění vyslechnutému textu, správnou výslovnost i gramaticky správný a přiměřeně bohatý mluvený projev dítěte, ale i psychické procesy, které souvisejí s přípravou na osvojování čtení a psaní. Tedy zrakové a sluchové vnímání, jemnou motoriku, pozornost, představivost, paměť dítěte. Podstatné je, aby se rodiče a posléze i mateřská škola podíleli na těchto aktivitách, ale především na utváření pozitivního vztahu k mluvené i psané řeči. Rodiče, prarodiče i učitelé jsou podporováni, aby rozvíjeli čtenářskou pregramotnost konkrétními projekty. Společné čtení rodičů s dětmi pomalu mizí, kéž by stalo opět rituálem před usnutím dítěte,“ shrnují pedagožky důležitost čtenářské pregramotnosti. 


A co matematika? „Matematická pregramotnost se týká předmatematických představ. Ty prolínají téměř všemi činnostmi v běžném životě dítěte.  Mezi základní předmatematické představy lze zařadit tři oblasti – představy o kvantitě, geometrické a množinové představy (třídění, uspořádání, řešení problémů). Vedeme dítě k tomu, aby postupně pochopilo pojem číslo, aby bylo schopné vytvořit skupinu s daným počtem prvků. Rozvíjení čtenářské a matematické pregramotnosti považujeme v předškolním věku za velmi důležité. Dosažení určité úrovně v těchto oblastech výrazně usnadní dítěti jeho start v základní škole.“


Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Informatorium 3-8 nebo v online archivu.

Mgr. Marie Těthalová