Co trápí ředitele základních škol?

Tuto a řadu dalších otázek si položili ve vzdělávací společnosti Tutor, která ve spolupráci s EDUkační LABoratoří uspořádala průzkum mezi řediteli základních škol. Téměř pět stovek ředitelů se v něm vyjádřilo, co jejich školu nejvíce trápí. 

Byrokracie, finance, inkluze

Výsledky průzkumu ukázaly, že pro ředitele představují zdaleka největší problém tři věci: přílišná byrokracie, nedostatek financí a současná podoba inkluze, s níž není spokojeno 80 % dotázaných ředitelů. Kromě toho často zmiňovali chybějící učitele, problémy s rodiči, malé prostory a v případě vesnických škol nedostatečný počet žáků. 

Průzkum dále ukázal, že 45 % respondentů se domnívá, že vztah rodičů ke škole a učitelům se zhoršuje, podle 40 % zůstává stejný. Ohledně existence víceletých gymnázií se ředitelé rozdělili na dva podobně velké tábory. 46 % by je zrušilo, 42 % nikoliv. Někteří se dále vyjádřili, že by tato gymnázia přímo nerušili, jen by je vymezili skutečně jen pro zlomek nejtalentovanějších dětí.

Další z dotazů se týkal jednotných přijímacích zkoušek na střední školy ve smyslu jejich vlivu na obsah výuky na základních školách. Nejvíce ředitelů zde zvolilo odpověď nevím, 40 % označilo jejich vliv jako pozitivní a 15 % jako negativní. Optimističtí byli ředitelé ohledně ochoty svých učitelů na sobě dále pracovat a zavádět do výuky nové metody. Velká většina z nich hodnotí v tomto směru převažující část svého učitelského sboru pozitivně. Jeden z dotazů se zaměřil na polytechnickou výchovu. Na 67 % škol tento předmět v rozvrhu figuruje, na zbytku nikoliv.

Výsledky průzkumu komentovala Miluše Vondráková, vedoucí přípravných kurzů společnosti Tutor: „Poměrně tvrdě se ředitelé vyjadřují na adresu inkluze, ovšem ne z pohledu jejího smyslu, ale z pohledu nedomyšleného procesu její aplikace do praxe. Velmi pozitivní zprávou je, že většina škol má pedagogy, kteří se chtějí dále vzdělávat. To je z našeho pohledu pro jakoukoli pozitivní změnu našeho školského systému to nejzásadnější,“ 

Papírová škola

Velmi často ředitelé kriticky komentovali také byrokratickou a administrativní zátěž, které čelí. Hovořili o velkém množství výkazů, jež musejí vyplňovat. Pro samé papírování nemají čas na práci s učiteli a hodnocení výuky. Mimochodem: V parodické rovině toto téma nedávno zpracoval Jan Jícha v románu Ředitel a hydra. 

Dále si ředitelé stěžovali na neustálé kontroly „kohokoliv a odkudkoliv“, přičemž tito stěžovatelé často neznají legislativu a podsouvají jim svůj názor na danou problematiku jako jediný správný. Svoji pozici ve vztahu k nejrůznějším institucím (obec, kraj, Česká školní inspekce, OSPOD, policie, BOZP, hasiči, hygiena), které jim ztrpčují život, vnímají jako slabou.

Co se týče financí, jedním z největších problémů je podle ředitelů nemožnost finančně ocenit výborné učitele. Pokud už škola získá finanční prostředky z nějakého projektu, jsou účelově vázány a ředitel je nemůže použít na to, na co konkrétně potřebuje. Rovněž chybí peníze na základní věci jako pomůcky a IT technika.

Ředitelé škol měli v rámci průzkumu také možnost uvést tipy na snížení byrokracie ve školství. Zmiňovali například zjednodušení výkaznictví – jedna položka se nyní častokrát uvádí ve více formulářích. Jednotlivé instituce by měly být propojeny elektronicky, aby se jim nemusely neustále posílat ty samé údaje. Další tip byl směrem k MŠMT, aby pro školy centrálně vytvářelo dokumenty jako školní řády, GDPR, platové směrnice, BOZP atd. Nyní si tyto dokumenty složitě připravuje každá škola sama. V neposlední řadě by měl být pozměněn formalistický ráz Školních vzdělávacích programů.

Ředitel roku

Letos startuje první ročník ankety Ředitel roku. Jejím cílem je ocenit nelehkou práci ředitelů a ředitelek základních i středních škol a vybrat z nich na základě nominací veřejnosti toho nejlepšího pro daný školní rok. Rodiče, žáci a studenti, zřizovatelé, učitelé nebo absolventi škol mohou vyplnit jednoduchý nominační formulář na webu www.tutor.cz/reditelroku. Nominace budou probíhat do konce prosince 2018, odborná porota následně ze všech nominovaných vybere toho nejlepšího. 

Hlavními kritérii, na jejichž základě odborná porota rozhodne o vítězi, jsou manažerské dovednosti ředitele, jeho osobní nasazení v zájmu školy a konkrétní aktivity nebo projekty, které ředitel realizoval nebo je výrazně rozvinul a které přispěly ke zlepšení úrovně a dobrého jména dané školy.

Vítěz získá manažerský kurz od společnosti Top Vision a pro svou školu barevnou tiskárnu Samsung Multifunction Xpress C460FW od vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř, partnera ankety. Z nominujících budou vylosováni tři výherci, kteří obdrží ceny od společnosti Tutor, která anketu pořádá, i od odborných a mediálních partnerů ankety, mezi něž patří i časopis Rodina a škola.

Tuto a řadu dalších otázek si položili ve vzdělávací společnosti Tutor, která ve spolupráci s EDUkační LABoratoří uspořádala průzkum mezi řediteli základních škol. Téměř pět stovek ředitelů se v něm vyjádřilo, co jejich školu nejvíce trápí. 

Byrokracie, finance, inkluze

Výsledky průzkumu ukázaly, že pro ředitele představují zdaleka největší problém tři věci: přílišná byrokracie, nedostatek financí a současná podoba inkluze, s níž není spokojeno 80 % dotázaných ředitelů. Kromě toho často zmiňovali chybějící učitele, problémy s rodiči, malé prostory a v případě vesnických škol nedostatečný počet žáků. 

Průzkum dále ukázal, že 45 % respondentů se domnívá, že vztah rodičů ke škole a učitelům se zhoršuje, podle 40 % zůstává stejný. Ohledně existence víceletých gymnázií se ředitelé rozdělili na dva podobně velké tábory. 46 % by je zrušilo, 42 % nikoliv. Někteří se dále vyjádřili, že by tato gymnázia přímo nerušili, jen by je vymezili skutečně jen pro zlomek nejtalentovanějších dětí.

Další z dotazů se týkal jednotných přijímacích zkoušek na střední školy ve smyslu jejich vlivu na obsah výuky na základních školách. Nejvíce ředitelů zde zvolilo odpověď nevím, 40 % označilo jejich vliv jako pozitivní a 15 % jako negativní. Optimističtí byli ředitelé ohledně ochoty svých učitelů na sobě dále pracovat a zavádět do výuky nové metody. Velká většina z nich hodnotí v tomto směru převažující část svého učitelského sboru pozitivně. Jeden z dotazů se zaměřil na polytechnickou výchovu. Na 67 % škol tento předmět v rozvrhu figuruje, na zbytku nikoliv.

Výsledky průzkumu komentovala Miluše Vondráková, vedoucí přípravných kurzů společnosti Tutor: „Poměrně tvrdě se ředitelé vyjadřují na adresu inkluze, ovšem ne z pohledu jejího smyslu, ale z pohledu nedomyšleného procesu její aplikace do praxe. Velmi pozitivní zprávou je, že většina škol má pedagogy, kteří se chtějí dále vzdělávat. To je z našeho pohledu pro jakoukoli pozitivní změnu našeho školského systému to nejzásadnější,“ 

Papírová škola

Velmi často ředitelé kriticky komentovali také byrokratickou a administrativní zátěž, které čelí. Hovořili o velkém množství výkazů, jež musejí vyplňovat. Pro samé papírování nemají čas na práci s učiteli a hodnocení výuky. Mimochodem: V parodické rovině toto téma nedávno zpracoval Jan Jícha v románu Ředitel a hydra. 

Dále si ředitelé stěžovali na neustálé kontroly „kohokoliv a odkudkoliv“, přičemž tito stěžovatelé často neznají legislativu a podsouvají jim svůj názor na danou problematiku jako jediný správný. Svoji pozici ve vztahu k nejrůznějším institucím (obec, kraj, Česká školní inspekce, OSPOD, policie, BOZP, hasiči, hygiena), které jim ztrpčují život, vnímají jako slabou.

Co se týče financí, jedním z největších problémů je podle ředitelů nemožnost finančně ocenit výborné učitele. Pokud už škola získá finanční prostředky z nějakého projektu, jsou účelově vázány a ředitel je nemůže použít na to, na co konkrétně potřebuje. Rovněž chybí peníze na základní věci jako pomůcky a IT technika.

Ředitelé škol měli v rámci průzkumu také možnost uvést tipy na snížení byrokracie ve školství. Zmiňovali například zjednodušení výkaznictví – jedna položka se nyní častokrát uvádí ve více formulářích. Jednotlivé instituce by měly být propojeny elektronicky, aby se jim nemusely neustále posílat ty samé údaje. Další tip byl směrem k MŠMT, aby pro školy centrálně vytvářelo dokumenty jako školní řády, GDPR, platové směrnice, BOZP atd. Nyní si tyto dokumenty složitě připravuje každá škola sama. V neposlední řadě by měl být pozměněn formalistický ráz Školních vzdělávacích programů.

Ředitel roku

Letos startuje první ročník ankety Ředitel roku. Jejím cílem je ocenit nelehkou práci ředitelů a ředitelek základních i středních škol a vybrat z nich na základě nominací veřejnosti toho nejlepšího pro daný školní rok. Rodiče, žáci a studenti, zřizovatelé, učitelé nebo absolventi škol mohou vyplnit jednoduchý nominační formulář na webu www.tutor.cz/reditelroku. Nominace budou probíhat do konce prosince 2018, odborná porota následně ze všech nominovaných vybere toho nejlepšího. 

Hlavními kritérii, na jejichž základě odborná porota rozhodne o vítězi, jsou manažerské dovednosti ředitele, jeho osobní nasazení v zájmu školy a konkrétní aktivity nebo projekty, které ředitel realizoval nebo je výrazně rozvinul a které přispěly ke zlepšení úrovně a dobrého jména dané školy.

Vítěz získá manažerský kurz od společnosti Top Vision a pro svou školu barevnou tiskárnu Samsung Multifunction Xpress C460FW od vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř, partnera ankety. Z nominujících budou vylosováni tři výherci, kteří obdrží ceny od společnosti Tutor, která anketu pořádá, i od odborných a mediálních partnerů ankety, mezi něž patří i časopis Rodina a škola.