Nebuďme idealisty. Děti se ve volném čase opravdu nedívají na Khanovu akademii. Jak jsem však odpozoroval, už se přesytily i youtuberů či naservírovaných „funny“ videí. Ambicí surfujícího teenagera je sám ulovit nějaké bizarní sekvence.

Podaří-li se vám přemluvit puberťáka, aby vám ukázal, co frčí, připravte se na pořádně zlomyslnou jízdu. Začít to může hudebními perličkami zpěváků bez soudnosti, ať už je to Marie Pojkarová (Pejskové se koušou), duo, které zpívá Skútr song, nebo Němec Denny Schönemann, jenž se pustil česky do milostné písně: „Znam mnocho krásnych šen, ale něco takovýcho nykdy sem nevitěl“.

Vděčné jsou pořady televizní věštkyně Jolandy („tady vidím velký špatný“) i jejího kolegy Vlastíka Plamínka (skeč Štěně). Posměváčci se napasou i na přebreptech soutěžících pořadu Kolotoč („O jako ucho“). Silný náboj mají Kamna ze série Tvůj soused, jež jsou ozvěnou povídky Š + G Jak jsme chovali užitečné zvíře. Reálný protagonista nechová v paneláku prase, ale topí v kamnech. Dříví řeže v obýváku na cirkulárce, třísky seká sekerou na špalku.

Další videa už tak nepotěší. Jednak jsou vulgární (Svatba bezdomovců), jednak zneužívají chudáky (Pražský úchyl). Možná byste mohli s dětmi zhlédnout film Blbec k večeři, který tematizuje utahování si z prosťáčků. K pedagogickému působení lze využít i reportáž o alkoholicích Škopkovi a Čurdovi. Když se potká bezdomovec, co propil milion, s řidičem fekálního vozu, který s osmi promile zaparkoval v rybníku, je to smutná groteska. A vydá za přednášku dr. Nešpora.

Spousta dalších úlovků je ale opravdu úsměvných. Třeba pořad o rybářském kroužku Okoun, kde přehánějí i malí rybáři („štika, padesátka, zaútočila na mě u břehu“). Rozhodně lze podobné legrácky využít k navázání kontaktu s puberťákem. Když uvidí, že se zajímáte o to, co zajímá jeho, určitě vám ty mírnější šílenosti ukáže. Dokonce můžete spolu udělat silvestrovské „best of“ a pobavit rodinu. A pošlete mu i svoje tipy, třeba jeho humor zkultivujete. A co víc, hlášky z videí se mohou stát vašimi šiframi. U nás stačí jen zaševelit plamínkovské „štěně-ně-ně-ně“ a dobrá nálada je zpět.



Podaří-li se vám přemluvit puberťáka, aby vám ukázal, co frčí, připravte se na pořádně zlomyslnou jízdu. Začít to může hudebními perličkami zpěváků bez soudnosti, ať už je to Marie Pojkarová (Pejskové se koušou), duo, které zpívá Skútr song, nebo Němec Denny Schönemann, jenž se pustil česky do milostné písně: „Znam mnocho krásnych šen, ale něco takovýcho nykdy sem nevitěl“.


Vděčné jsou pořady televizní věštkyně Jolandy („tady vidím velký špatný“) i jejího kolegy Vlastíka Plamínka (skeč Štěně). Posměváčci se napasou i na přebreptech soutěžících pořadu Kolotoč („O jako ucho“). Silný náboj mají Kamna ze série Tvůj soused, jež jsou ozvěnou povídky Š + G Jak jsme chovali užitečné zvíře. Reálný protagonista nechová v paneláku prase, ale topí v kamnech. Dříví řeže v obýváku na cirkulárce, třísky seká sekerou na špalku. 


Další videa už tak nepotěší. Jednak jsou vulgární (Svatba bezdomovců), jednak zneužívají chudáky (Pražský úchyl). Možná byste mohli s dětmi zhlédnout film Blbec k večeři, který tematizuje utahování si z prosťáčků. K pedagogickému působení lze využít i reportáž o alkoholicích Škopkovi a Čurdovi. Když se potká bezdomovec, co propil milion, s řidičem fekálního vozu, který s osmi promile zaparkoval v rybníku, je to smutná groteska. A vydá za přednášku dr. Nešpora.


Spousta dalších úlovků je ale opravdu úsměvných. Třeba pořad o rybářském kroužku Okoun, kde přehánějí i malí rybáři („štika, padesátka, zaútočila na mě u břehu“). Rozhodně lze podobné legrácky využít k navázání kontaktu s puberťákem. Když uvidí, že se zajímáte o to, co zajímá jeho, určitě vám ty mírnější šílenosti ukáže. Dokonce můžete spolu udělat silvestrovské „best of“ a pobavit rodinu. A pošlete mu i svoje tipy, třeba jeho humor zkultivujete. A co víc, hlášky z videí se mohou stát vašimi šiframi. U nás stačí jen zaševelit plamínkovské „štěně-ně-ně-ně“ a dobrá nálada je zpět. 


Jan Nejedlý