Jak se chránit před sluncem aneb Pozor na opalovací krém

Na začátku léta, hlavně před dovolenými, řešíme, zda se máme na sluníčku mazat opalovacími krémy, jaké složení by měly mít, jak se vůbec chránit před UV paprsky. Slyšíme přece ze všech stran, že slunce je nebezpečné a je nutné se před ním chránit.

Vzpomínám si na Kongres primární péče v Praze asi před čtyřmi roky, kde renomovaný kožní lékař důrazně varoval před slunečními paprsky jako před velkým nebezpečím vzniku karcinomu kůže, zvláště mimořádně nebezpečného melanomu, jehož výskyt v současné době narůstá. Vzápětí vystoupil se svým sdělením ortopéd, který hovořil o významu slunečního záření pro tvorbu vitaminu D. Zdůraznil význam vitaminu D pro zdravou kostru a uvedl, že vitamin D je silný antioxidant, může potlačit nekontrolovaný růst buněk, a tím vzniku karcinomu zabránit. Vystoupila jsem tehdy s dotazem, jak si mám jako laik tyto vlastně protichůdné informace přebrat, a dostalo se mi odpovědi, že sami odborníci se ještě „zcela nedohodli a neshodli“…

Na základě této zkušenosti (a podle „zdravého selského rozumu“) bych tedy řekla, že krátkodobý pobyt na slunci je samozřejmě zdraví prospěšný, protože podporuje vznik vitaminu D. Pro jeho tvorbu stačí v našich podmínkách 20 minut denně. Při dlouhodobém pobytu je však skutečně nutné se chránit.

Proč je slunce nejen životadárné, ale i škodlivé?

Víme, že slunce k nám vysílá tzv. UV záření – toho existují tři typy. Prvním typem je UVA záření, které je obsaženo v 99 % ultrafialového záření dopadajícího na zemský povrch. U UVA záření dosud nebyl prokázán žádný vliv na živý organismus.

Další je tzv. UVB záření a bývá většinou zachycené ozonovou vrstvou. Na zemský povrch ho dopadne zhruba třetina. UVB záření ale živým organismům škodí, protože dokáže rozložit a narušit bílkoviny a ostatní životně důležité látky. To má velmi negativní vliv na metabolismus ozářených jedinců a časem může vzniknout karcinom. UVB záření však nemá vliv pouze na kůži, ale také na zrak. Je tak silné, že jsou-li mu přímo vystavené oči, může dojít ke kompletnímu spálení tyčinek, čípků, gangliových buněk a nervových zakončení v rohovce. UVB záření proniká také několik metrů pod hladinu, takže nejsme chráněni, ani když plaveme nebo šnorchlujeme. A třetím typem záření je UVC, které je nezbytné pro vznik ozonové vrstvy. Bohužel je prokázáno, že UVC záření dokáže proniknout hlouběji do buněčných struktur než UVB záření.

Opalovací přípravky

Opalovací přípravky se na trhu objevily v 70. letech 20. století (do té doby jsme se pohybovali na slunci bez ochrany, ale hlavně bez obav, a kdo měl možnost vyjet k moři, bral si s sebou tubu Nubianu nebo Sahary – starší ročníky si to určitě ještě pamatují…). Od té doby se postupně rozvíjela kampaň, že bez opalovacího krému nesmíme na sluníčko. A stejně jako v potravinářském průmyslu se i v tom kosmetickém nahrazují přírodní látky levnějšími chemikáliemi.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Informatorium 3-8 nebo v online archivu.

PhDr. Helena Chvátalová