Jak se chránit před sluncem aneb Pozor na opalovací krém

Na začátku léta, hlavně před dovolenými, řešíme, zda se máme na sluníčku mazat opalovacími krémy, jaké složení by měly mít, jak se vůbec chránit před UV paprsky. Slyšíme přece ze všech stran, že slunce je nebezpečné a je nutné se před ním chránit.

Vzpomínám si na Kongres primární péče v Praze asi před čtyřmi roky, kde renomovaný kožní lékař důrazně varoval před slunečními paprsky jako před velkým nebezpečím vzniku karcinomu kůže, zvláště mimořádně nebezpečného melanomu, jehož výskyt v současné době narůstá. Vzápětí vystoupil se svým sdělením ortopéd, který hovořil o významu slunečního záření pro tvorbu vitaminu D. Zdůraznil význam vitaminu D pro zdravou kostru a uvedl, že vitamin D je silný antioxidant, může potlačit nekontrolovaný růst buněk, a tím vzniku karcinomu zabránit. Vystoupila jsem tehdy s dotazem, jak si mám jako laik tyto vlastně protichůdné informace přebrat, a dostalo se mi odpovědi, že sami odborníci se ještě „zcela nedohodli a neshodli“…

Na základě této zkušenosti (a podle „zdravého selského rozumu“) bych tedy řekla, že krátkodobý pobyt na slunci je samozřejmě zdraví prospěšný, protože podporuje vznik vitaminu D. Pro jeho tvorbu stačí v našich podmínkách 20 minut denně. Při dlouhodobém pobytu je však skutečně nutné se chránit.

Proč je slunce nejen životadárné, ale i škodlivé?

Víme, že slunce k nám vysílá tzv. UV záření – toho existují tři typy. Prvním typem je UVA záření, které je obsaženo v 99 % ultrafialového záření dopadajícího na zemský povrch. U UVA záření dosud nebyl prokázán žádný vliv na živý organismus.

Další je tzv. UVB záření a bývá většinou zachycené ozonovou vrstvou. Na zemský povrch ho dopadne zhruba třetina. UVB záření ale živým organismům škodí, protože dokáže rozložit a narušit bílkoviny a ostatní životně důležité látky. To má velmi negativní vliv na metabolismus ozářených jedinců a časem může vzniknout karcinom. UVB záření však nemá vliv pouze na kůži, ale také na zrak. Je tak silné, že jsou-li mu přímo vystavené oči, může dojít ke kompletnímu spálení tyčinek, čípků, gangliových buněk a nervových zakončení v rohovce. UVB záření proniká také několik metrů pod hladinu, takže nejsme chráněni, ani když plaveme nebo šnorchlujeme. A třetím typem záření je UVC, které je nezbytné pro vznik ozonové vrstvy. Bohužel je prokázáno, že UVC záření dokáže proniknout hlouběji do buněčných struktur než UVB záření.

Opalovací přípravky

Opalovací přípravky se na trhu objevily v 70. letech 20. století (do té doby jsme se pohybovali na slunci bez ochrany, ale hlavně bez obav, a kdo měl možnost vyjet k moři, bral si s sebou tubu Nubianu nebo Sahary – starší ročníky si to určitě ještě pamatují…). Od té doby se postupně rozvíjela kampaň, že bez opalovacího krému nesmíme na sluníčko. A stejně jako v potravinářském průmyslu se i v tom kosmetickém nahrazují přírodní látky levnějšími chemikáliemi.

MUDr. Marie Dufková na www.zdravibezchemie.cz uvádí, že nezisková organizace Environmental Working Group (EWG) testovala 700 přípravků a z tohoto výzkumu vyplývá, že 84 % testovaných opalovacích krémů škodí lidskému zdraví, protože obsahují karcinogenní chemikálie, které se vstřebávají do krevního oběhu.

Jak vybírat opalovací přípravky

Mnoho lidí se při výběru „opalováků“ zaměřuje především (nebo pouze) na tzv. ochranný faktor. Myslí si, že čím vyšší číslo je na etiketě obalu, tím bude lepší ochrana. Ale ukázalo se, že krémy s ochranným faktorem 60 nás neochrání více než krémy s ochranným faktorem 50. Již ochranný faktor 25 filtruje asi 96 % škodlivého záření. Ochranný faktor 50 filtruje 98 %. To je téměř maximum, co mohou opalovací přípravky zvládnout. S vyšším ochranným faktorem se pak zvyšuje filtrace tohoto záření pouze o setiny procent. A to se opravdu nijak nepozná na ochraně, zato na naší peněžence ano…

Opalovací krémy mají dva druhy filtrů – minerální a chemický. Chemický chrání pouze proti UVB záření, kdežto minerální (oxid zinečnatý) také před UVA zářením. Mnozí výrobci proto kombinují chemické filtry s minerálními, aby docílili kompletního spektra ochrany.

Krémy s minerálními filtry jsou ale hůře roztíratelné. Kosmetické firmy proto zmenšily mikro částečky na velikost nano a ty jsou už tak malé, že se lehce vstřebají kůží do organismu.

Nezkoumejme proto na opalovacím krému pouze výši faktoru, ale věnujme pozornost také složení. Náš opalovací krém by neměl obsahovat tyto látky: Octinoxate, Oxybenzone, Methoxycinnamát, Padimate O/ Octyl Dimethyl Paba/paba ester, Sulisobenzone/Benzophenone-4, Octisalate, Avonzone, Octocrylene, Homosalate, Ensulizole.

Je možné také používat přírodní produkty, protože řada přírodních olejů má přirozený ochranný faktor a zároveň pokožku vyživuje.

Mezi deset přírodních olejů s ochranným faktorem patří: olej z karotkových semen (ochranný faktor – SPF 38–40), olej z malinových semen (SPF 28–50), olej z obilných klíčků (SPF 20), avokádový olej (SPF 4–15), kokosový olej (SPF 2–8), olivový olej (SPF 2–8), makadamiový olej (SPF 6), mandlový olej (SPF 5), bambucké máslo (SPF 3–6), jojobový olej (SPF 4).

„Namazat se můžete samostatně, např. kokosovým olejem (v České republice stačí), nebo si vytvořte kombinací některých olejů ještě např. s bambuckým máslem skutečného ochránce vaší kůže. Recepty na domácí krém na opalování určitě najdete na internetu,“ uvádí MUDr. Dufková. A dodává, že EWG na svém webu každoročně zveřejňuje výrobky a jejich složení včetně vlivu na lidské zdraví. Jinak platí pro pobyt na slunci všeobecně známá pravidla – nechodit na slunce v poledních hodinách, chránit si hlavu a oči (to platí hlavně u dětí), být raději ve stínu a dostatečně doplňovat tekutiny.

PhDr. Helena Chvátalová


Havajský zákon proti opalovacím krémům 

Víte, že některé opalovací krémy obsahují natolik nebezpečné chemické látky, že poškozují mořské korály?

Na Havajských ostrovech byl začátkem května 2018 schválen zákon SB2571 s platností od roku 2021, který je zatím světovým unikátem – zakazuje použití opalovacích krémů, které obsahují dvě nejčastější nebezpečné chemické látky v opalovacích krémech, syntetické UV filtry oxybenzon a oktinoxát. Ty se totiž z namazaných koupajících se lidí splachují do vody a páchají škody na korálových útesech.

Tyto chemikálie snižují odolnost korálů, vedou k vymývání živin z jejich povrchu a tím k postupnému bělení. Současně se počítají mezi významné endokrinní disruptory, které narušují hormonální procesy u vodních živočichů. Jejich vlivem může dojít k feminizaci korálových ryb, k poruchám rozmnožování mořských živočichů či deformacím embryí. Myslíte, že to přece není možné? Nikoliv. Na www.ekolist.cz se uvádí tato hrozivá čísla: „K útesům se ročně z koupajících dostane okolo 14 000 tun opalovacího krému. V listopadu loňského roku se koncentrací nebezpečných chemikálií v mořské vodě při pobřeží Havaje zabýval ekotoxikolog Craig Downs. Výsledky? V průměru 4 661 nanogramů oxybenzonu na litr mořské vody, s extrémy u populární zátoky Hanauma – až 29 000 nanogramů na litr.

„Přitom všechno nad zhruba 50 nanogramů na litr už může spouštět toxické jevy u mořských živočichů,“ říká. „Tyto látky z opalovacích krémů negativně zasahují do života korálů, mořských řas, mořských ježků, a všech, kdo se jimi živí.“

PhDr. Helena Chvátalová