Pláči se přisuzuje schopnost zmírnit psychickou i fyzickou bolest. Dovede pláč přinášet úlevu?
Zdá se, že na tom něco opravdu bude, alespoň podle nové studie, podle níž pláč skutečně podporuje pozitivní fyziologické procesy. Skupina vědců z australské Queenslandské univerzity vybrala 197 žen ve věku 17–50 let. Těm pak nejdříve pustili smutné či neutrální video. Jako neutrální vybrali záznam vědeckých přednášek, smutná videa obsahovala dokumentární zpracování reálných smutných životních situací. Natolik smutných, že mnohé z žen se u nich rozplakaly. Nakonec vznikly tři skupiny: 71 žen, které u smutných dokumentů plakaly, 61 žen, které se dívaly na stejná videa, ale neplakaly a kontrolní skupina, která zhlédla neutrální video. Následoval test stresu: dobrovolnice dostaly za úkol držet ruku v ledové vodě tak dlouho, jak jen to zvládnou. Zároveň vědci zaznamenávali tepovou frekvenci a frekvenci dýchání a odebírali vzorky slin. Výsledek? Ženy, které se u videa rozplakaly, sice udržely ruku v ledové vodě stejně dlouho jako ostatní, ale hladina stresových hormonů u nich byla nižší než u zbylých dvou skupin. A to se týkalo i dechové a tepové frekvence. „Pláč,“ vysvětlují svůj nález vědci, „zřejmě podporuje přirozenou homeostázu.“ Pomáhá tak organismu vrátit se po psychickém a fyzickém rozrušení do rovnováhy.