Online archiv

BC. VLASTA KAISEROVÁ Tvrdí to Bc. Vlasta Kaiserová, ředitelka sokolovské MŠ Barevný klíček. Povídala jsem si s ní o tom, co její mateřská škola nabízí dětem i jejich rodičům, i o některých aktuálních otázkách předškolního vzdělávání.

Recyklohraní je celorepublikový program, který vzdělává děti (a jejich prostřednictvím i dospělé) v oblasti ekologie. V rámci toho žáci plní pořadatelem zadané praktické úkoly a sbírají a k recyklaci odevzdávají nepotřebné elektrospotřebiče. Naše škola se k Recyklohraní hlásí již sedmým rokem. Za tuto dobu žáci se svými pedagogy vypracovali desítky speciálních úkolů, provedli desítky přínosných pokusů. Vyhledávali a fotili černé skládky, zakreslovali do mapy obce sběrné dvory, připravovali jídlo bez použití energie, sestavovali galvanický článek z ovoce či zeleniny a mnoho, mnoho dalšího. Hlavně ale celé ty roky sbírali a na určeném místě ve škole shromažďovali vysloužilé televizory, počítače, drobné elektrospotřebiče, mobilní telefony i monočlánky. Neziskové společnosti Asekol, která zpětný odběr provádí, jich již odevzdali mnoho tisíc kilogramů. Přínos tohoto počínání je nemalý. Studie uvedené společnosti prokázaly, že například odevzdáním a recyklací jednoho kusu notebooku dojde k úspoře ropy, a to v množství, jež spotřebuje běžný automobil k ujetí sta kilometrů. Nebo k úspoře téměř čtyř set litrů pitné vody, nebo- příkladů je nespočet. Jasné je, že každý, kdo k recyklaci odevzdává nepotřebné elektro, přispívá aktivně k ochraně životního prostředí. Za odpovědný přístup ke zpětnému odběru a včasné plnění jednotlivých úkolů je i okamžitý přínos pro děti . Škola jako celek je odměňována body. Ty jsou připisovány na bodové konto právě podle počtu odevzdaných kilogramů, či míry splnění úkolu. Body je následně možné měnit za učební, výtvarné a sportovní potřeby. Za staré elektro jsme tak již pořídili našim dětem velký stolní fotbal, florbalové branky a hokejky, míče, naučnou literaturu a mnoho dalšího. Ony tak od mala vědí, že být zodpovědný a pracovat se vyplatí . Vědí, že ten na hřišti tolik potřebný míč byl vlastně směněn za starou rozbitou žehličku. A my všichni máme velice dobrý pocit, že naše škola ušetřila životnímu prostředí řadu důležitých surovin.

V polabinské Mateřské škole Zvoneček se personál školní jídelny, mnohdy ve spolupráci s učitelkami a rodiči, snaží vařit chutně a navíc zdravě. „V loňském roce jsme se, jako školka, zapojili do programu Zdravý talíř, zúčastňujeme se nejrůznějších seminářů spojených se zaváděním moderních a zdravých trendů vaření a poté je uvádíme do praxe," říká vedoucí školní jídelny Jana Strýčková. „Sestavit jídelníček, to je v dnešní době takové malé sudoku, kdy se musí sladit hlavní jídlo se správnou polévkou a ranní a odpolední svačinkou tak, aby po celý týden skladba jídelníčku splňovala spotřební koš, pestrost jídelníčku a hlavně, a to je nejdůležitější, aby bylo jídlo chutné pro mlsné jazýčky našich malých strávníků. Proto velice vítáme, že v naší školce funguje stravovací komise z řad rodičů, která namátkově chodí ochutnávat jak oběd, tak i svačinky," dodává Jana Strýčková. Jednou z dalších novinek, která začala od nového roku ve Zvonečku fungovat, jsou ovocné a zeleninové misky ve třídách. „Dříve děti dostávaly ovoce a zeleninu pouze jako přílohu ke svačinkám a k hlavnímu jídlu. Nyní jim dáváme plné ovocné a zeleninové misky během celého dne, a tak si mohou kdykoliv samy brát podle chuti," představuje tuto novinku vedoucí školní jídelny. Další novinkou, kterou již děti ve Zvonečku vzaly za svou, jsou „mazací čtvrtky". V praxi to znamená, že si děti každý čtvrtek pod dohledem paní učitelky samy mažou svačinky, tedy pečivo s připravenou pomazánkou. Tím se mimo jiné učí samostatnosti a samoobsluze při jídle. Z mističky si samy nabírají pomazánku, kterou poté pečlivě a rozvážně mažou na připravený krajíc chleba či veky. Některé si dokonce ze zeleninové mísy vezmou rajče, papriku nebo okurku, dají si je na veku a druhou vekou vše přikryjí a mají hotovou bagetu. „Když si to takto děti samy namažou, tak to většinou i snědí. Někdy se stává, že zejména některé holčičky chléb s pomazánkou moc nejedí, ale když si ho samy připraví, tak to minimálně ochutnají a alespoň párkrát si kousnou," říká se smíchem paní učitelka Ivana Kolaříková. „Její slova vzápětí potvrdila i šestiletá Anetka Fürbachová: „Když si to namažu sama, lépe si to vychutnám. Když mi totiž namaže chleba paní kuchařka, tak to někdy ani nesním." Naprosté většině dětí „mazací čtvrtky" nijak nevadí a mnohé se na ně dokonce velmi těší. „Vůbec mi nevadí, že si to musím sám mazat, jde mi to a namažu si pomazánky, kolik chci. Úplně klidně bych si svačinky mazal každý den," potvrdil šesti letý Honzík Kašuba, který však přesto v tomto doma ještě důvěru nedostal. „Doma mi svačinu maže mamka."

Předškolní vzdělávání je nezastupitelné, důležité, podstatné a je to dobrý start do života! O tom už dnes nikdo nepochybuje. Možná právě to je jeden z důvodů, proč stát uvažuje, že by mělo být v posledním ročníku povinné, i když většina odborníků je proti .

Psychologové z Marylandské university se ve svém výzkumu zabývali souvislosti mezi časem, který matky tráví doma se svými dětmi, a úspěšnosti jejich potomků. Studie ukazuje, že doba, po kterou matky pracují na zlepšení rodinné finanční situace, může mít příznivější vliv na to, jak se jejich dětem vede ve škole, než čas strávený výlučně v domácnosti. Zejména pokud se matky školních děti soustředí výlučně na své potomky, mohou jim podle autorů studie spíše ublížit. Autorka studie Melissa Milke a její kolegové zjistili pozoruhodnou věc: současní rodiče tráví se svými dětmi více času, než tomu bylo v minulosti. Jak je to možné? Podle autorů studie je to ti m, že jsou zvyklí hospodařit s časem. Melissa Milke zjistila, že rodiče děti ve věku 3-11 let tráví se svými potomky v průměru týdně 11-30 hodin společnými činnostmi. Matky dospívajících děti tráví se svými potomky 11-20 hodin týdně. Podle autorů studie není rozhodující objem času, ale výchovný styl rodiny. Přehnaně ochranářská výchova dětem spíše škodí, protože se děti nenaučí samostatně se rozhodovat a řešit problémy. Podle autorů studie by si tedy rodiče rozhodně neměli vyčítat, že s dětmi nezůstávají doma a chodí do práce.

Psycholog John M. Grohol uvádí, že příčiny ADHD stále ještě nejsou zcela známé. Podle stávajících výzkumů se ale zdá, že mezi možné příčiny patří dědičnost. U děti, které mají ADHD, se v rodinné anamnéze často uvádí, že touto poruchou trpí někdo z jejich příbuzných. Psycholog také uvádí, že jistý vliv má též výživa a stravovací návyky dítěte. Za možnou příčinu považuje také užívání drog a kouření během těhotenství, předčasný porod a též situace, v nichž je nastávající matka vystavena škodlivinám, především polychlorovaným bifenylům. Dodává, že neexistují důkazy pro to, že by s výskytem ADHD souvisela konzumace cukru.

Tvrdí to studie, ve které výzkumníci porovnávali zvyky více než 6000 Britů, kteří se narodili v jednom týdnu roku 1970. Porovnávali jejich zvyklosti týkající se sledování televize, a to v jejich 10 a 42 letech. Podle vědců z University College London, kde výzkum probíhal, by rodiče měli povzbuzovat své děti k fyzickým aktivitám. Navrhují, aby rodiny místo společného večerního sledování televize raději vyrazily na procházku. Ze studie vyplývá, že děti, které ve svých 10 letech trávily hodně času u televize, v dospělém věku mají téměř dvojnásobnou tendenci trávit více než tři hodiny denně u televize, než dospělí, kteří v dětství televizi sledovali jen málo. Vědci též zjisti li, že ti dospělí, kteří se dívají déle než tři hodiny denně na televizi, mají častěji zdravotní problémy a trpí nadváhou nebo obezitou. Studie prokazuje, že výchovný styl rodičů ovlivňuje život jejich děti i dlouho poté, co se z nich stali dospělí.

BEZ PÍSMENEK