Online archiv

„České vydání mé knihy je fantastické!" Tak zakončila náš rozhovor Frida Nilsson, švédská spisovatelka knih pro děti, jejíž kniha Gorila a nedávno vyšla v nakladatelství Portál. Povídala jsem si s ní nejen o její knize, ale i o tom, jak bychom se měli chovat k dětem.

Děti si poměřují, zda je vajíčko větší než jejich hlava.

Jak se líhnou ptáčci a kuřátka z vajíček? Nejprve se musí vejce pořádně vykroužit, pak je třeba si s ním pěkně pohrát a nakonec mu najít pohodlné hnízdečko. A pak už si jen představujeme, jaký ptáček se asi vylíhne... Jaké ptáčky znáte? A chodí nějací k vám do školky na okno?

Zhruba u 8 % dětí tedy potravinová alergie vzniká a přibližně u 2 % až 4 % dospělých přetrvává. Alergie na potraviny propukne méně často až v dospělém věku, pokud se to však stane, bývá dost nebezpečná. „Pokud je malé dítě kojeno či je mu nabídnuta lahvička s kojeneckou výživou, nabízíme mu kromě kalorií a vitaminů také miliardy bílkovinných znaků. Lékaři nazývají tyto originální znaky odbornějším výrazem -antigény. Drtivá většina těchto bílkovinných antigénu (např. části syrovátky, bílku či lepku) je pro zdravé děti výhodná a měla by projít fyziologickým trávením, ovšem za velkorysé tolerance slizniční obranyschopnosti. Bohužel ale až u 8 % malých dětí jsou výživné bílkoviny pochopeny buňkami slizniční imunity trávicího traktu jako agresor-vetřelec a jsou zahájeny nepřiměřené obranné kroky, které ve svém důsledku poškodí sliznici střev i systém trávení. Po lavinovitém biochemickém šíření krví a tkáněmi ovlivní nakonec i celý organismus," vysvětluje na stránkách České iniciativy pro astma alergolog a imunolog MUDr. Martin Fuchs.

Školka v přírodě je téma, které mateřské školky rozděluje - některé s ní mají výborné zkušenosti a opakovaně tyto akce pořádají, jiné školky jsou zdrženlivější a mají za to, že dlouhodobější výjezdy jsou vhodnější až pro školáky.

Zavedení povinného předškolního vzdělávání má své příznivce i odpůrce. A argumenty obou stran stojí za zvážení. V nedávné době proběhly dvě veřejné diskuse na toto téma, kde měli možnost vyjádřit se zástupci obou názorových proudů.

Mezi lákadly v podobě televize, počítačů, mobilů a ostatní rychlé zábavy se dá snadno přeslechnout šustění stránek a klouzavý let očí po řádcích se zdá být příliš pomalý. V tomto souboji nám nejde o vítězství, postačila by remíza. „Existuje spousta faktorů, které jsou pro posouzení nějaké knížky důležité, alespoň pro mne, jako kvalita papíru, barva, celková struktura. A hlavně její vůně. Nemůžu se seriózně začíst do knihy a necítit její vůni. Bylo mi vysvětleno, že na veřejnosti se to nesluší. Tak se to snažím dělat skrytě. Dost rychle zapomínám názvy děl a jména autorů, ale docela dobře si pamatuji texturu papíru, vůni, ořízku, barvu desek a podobně. Tyhle věci jsou skutečně identifikační prvky a v mých očích tvoří identitu knihy mnohem víc než její název a autor," říká Josef Schovanec, autor knihy O kolečko míň aneb Můj život s autismem.