Online archiv

Víkend bez televize a ostatních moderních médií, jako jsou PC, DVD a podobně si vyzkoušely děti třídy Motýlek MŠ Anenská z Frýdku-Místku, se svými rodiči. Tato akce vycházela z třídního projektu „Co knihy skrývají“, který našel inspiraci v celorepublikovém projektu „Celé Česko čte dětem“, do něhož je mateřská škola zapojena již od roku 2010. V rámci projektu se děti například seznámily se vznikem knihy a s lidmi, kteří se na jejím vzniku podílejí. A protože mateřská škola vychází z modelu prožitkového učení, děti samy mohly zažít, jaké to je psát či ilustrovat knihu. A jak to zvládly děti předškolního věku, které ve většině případů ještě neumějí číst a psát? Samozřejmě si na pomoc pozvaly své rodiče. V rámci zábavné akce společně s rodiči vytvořily „Příběhy housenky Míši“. Během přátelsky laděného odpoledne tak vzniklo celkem pět příběhů, jejichž hlavní hrdinkou se stala „velmi hladová housenka“ – letošní maskot třídy. Děti si příběhy velmi oblíbily a pracovaly s nimi v průběhu dalších dní. Cílem této aktivity nebylo „jen“ napsat příběhy či strávit společně čas, i když i toto je velmi důležité, ale hlavně ukázat rodičům další cestu, kterou se mohou vydat nejen při víkendu bez televize. A jak tento víkend dopadl? Z provedené ankety mezi rodiči vyplynulo, že rodiče tuto aktivitu přivítali a poctivě zákaz dodržovali. Odměnou jim byl získaný čas, který věnovali sobě navzájem. Někteří rodiče také uvedli, že si díky této akci uvědomili negativní vliv nadměrného sledování televize a ostatních médií pro psychický i fyzický vývoj jejich dítěte. V tomto případě měla akce opravdu význam! Zkuste to také, vždyť se jedná o naši budoucí generaci. Necháme ji „spolknout“ moderními médii?

V České republice trpí nadváhou nebo obezitou až 52 % obyvatel, z toho je 16 % dětí, což je asi třikrát více než před 15 lety. Méně chodíme pěšky, nesnídáme, na jídlo nemáme čas a za to všechno si můžeme sami. Aby děti byly zdravé, je důležitá rovnováha mezi výživou a pohybovou aktivitou. Nedostatek pohybu vede k nadváze a poté také k obezitě. Pohybová aktivita se u dnešních předškoláků výrazně snižuje. Děti sportují málo, tráví mnohem méně času venku s kamarády, raději sedí doma u počítače nebo u televize. Právě předškolní dítě by mělo mít pravidelný pohyb a sportovat, což je pro ně důležité. Tyto dovednosti pak může i v dospívání dále rozvíjet. Děti jsou soutěživé a velmi rády napodobují sportovní aktivity dospělých, ti mají zásadní vliv na jejich pohybový rozvoj a výchovu. V tomto období se utváří a upevňuje vztah dětí ke sportu obecně a rodiče jej mohou do značné míry ovlivnit. Měli by podporovat děti v pohybu, chodit s nimi sportovat, protože dítě v tomto období získává obecné základy pro množství sportů (mělo by umět jezdit na kole, kopat, házet, chytat míč apod.). V mateřské škole se děti snažíme naučit základní pohybové dovednosti, zejména obratnost. Třída Zajíčků (odloučené pracoviště MŠ Zaječí) je umístěna v základní škole. V blízkosti se nachází nejen tělocvična, ale i sportovní areál, který děti využívají k pohybovým aktivitám všeho druhu. V areálu mají možnost se pohybově rozvíjet – skok do dálky, závody v běhu, rozcvičky, fotbal, házení míčem, atd. A také si rády hrají v dětském koutku. Tělocvičnu využívají ke cvičení, pohybovým hrám, sportovním soutěžím a učí se cvičit s náčiním. Z iniciativy dětí ze třídy Zajíčků vznikl nápad uspořádat fotbalové utkání mezi dětmi mateřské školy a žáky první třídy v tělocvičně ZŠ. V dresech zaječského přípravného družstva děti zápas proti prvňáčkům sice nevyhrály, ale s velkým nadšením bojovaly o pohár a medaile. Utkání skončilo vítězstvím žáků první třídy za stavu 1:0. Již teď se děti těší na další sportovní aktivity uspořádané mezi MŠ a ZŠ. Mezi dětmi jsou oblíbené i vycházky do přírody například k rozhledně Maják. Okolí dětem poskytuje krásný výhled. V předškolním věku by děti měly být vedeny k pohybu nejen formou dětských her, ale i chůzí do přírody. Bylo by vhodné, aby si rodiče pro děti našli více času, více s nimi absolvovali pěší chůzi. Rodiče i děti se přimějí k nějaké pohybové aktivitě, a tím se také upevňuje vztah mezi rodiči a dětmi. Okolí naší vesnice Zaječí nabízí možnost velkého sportovního vyžití v přírodě. Sportovní areál je vhodným místem pro posilování fyzické kondice a hlavně k organizování her, utkání a různých turnajů. Za nepříznivého počasí je možnost se dobře protáhnout v tělocvičně. A proto sportu zdar!

Holčička se sněženkami

V březnu už zima ztrácí svou moc a každým dnem se přibližujeme jaru a sluníčku. Jakou má vlastně sluníčko barvu a jaký má tvar? Kde je sluníčko, když je nevidíme? Je vůbec na obloze? A jak vypadají sluneční paprsky? Motivace

Jedinečnost a rozmanitost a na druhou stranu diskriminace, to jsou témata, s nimiž pracují učitelé, kteří v českých školách a školkách pracují s metodou Persona Dolls.

Alergie se pomalu stává běžnou součástí našeho života – a hlavně života našich dětí. Podle posledního průzkumu Státního zdravotního průzkumu trpí nějakou formou alergie téměř 30 % dětí mezi pěti a 17 lety. Co dnes o alergiích víme a jaké možnosti pomoci se nabízejí?

To dobře vědí děti z liberecké MŠ U Potůčku. Mají kamarády nejen v různých školkách a školách v České republice, ale přátelí se také s dětmi z mateřské školy v Olbersdorfu, do které jezdívají na návštěvu.

Někteří rodiče by chtěli s učitelkou neustále řešit, co jejich dítě ve školce dělá a prožívá, jiné takové informace vůbec nezajímají. Bohatě stačí, když musejí reagovat na to, že mají přinést peníze na divadlo a čisté tepláky. Cokoli dalšího vnímají jako „prudění“.

Moudrost obvykle spojujeme až se stářím, jenže směřujeme k ní klopotně, usilovně a často neúspěšně celý život. S dětstvím a mladou dospělostí nebývá zvykem spojovat moudré jednání.

S Honzíkem a jeho rodinou pracuji od jeho šesti let. Rodina vyhledala naši organizaci v souvislosti s obtížemi s chováním, které se vyskytovaly v mateřské škole. Chlapec byl podle učitelek mateřské školy kamarádské povahy, společenský, milý. Jeho schopnosti a dovednosti hodnotily takto: chybná výslovnost, méně rozvinutá sluchová diferenciace, nezájem o nácvik básní, písní a říkadel, paměť spíše krátkodobá, dominantní ruka pravá, hrubá i jemná motorika těžkopádná, odbíhání od nedokončených aktivit, potíže se soustředěním, které by se daly charakterizovat větou: „Má svůj svět.“ Klient nebyl schopen reagovat na jakékoli pokyny, které mu byly několikrát opakovány, musel mít neustálý dohled učitelky, chyběl mu zdravý pud sebezáchovy (při procházce se sám vydal do neznáma, nebál se). Vzhledem k velkému počtu dětí ve třídě mateřské školy (28 dětí na jednu učitelku) doporučila mateřská škola rodičům jiné zařízení, případně speciální mateřskou školu podle zjevných poruch chování a soustředění, s menším počtem dětí ve třídě, s možností individuální péče. Rodiče tedy našli soukromou mateřskou školu, ve které se chlapec velmi rychle adaptoval. Honzík byl vyšetřen u dětského neurologa se závěrem syndrom ADHD a koordinační nedostatky. Chlapci byla z důvodu oslabení předškolních dovedností odložena školní docházka o jeden rok. V předškolním věku docházel také na logopedii z důvodu úpravy výslovnosti některých hlásek. Honzík v naší organizaci nejprve absolvoval komplexní vyšetření, úroveň rozumových schopností byla v normě. Chlapec prokázal velmi kvalitní logické usuzování, s ohledem na svůj věk dokázal velmi dobře pracovat s analogiemi, vizuomotorické dovednosti se rovněž ukázaly na dobré úrovni. Rovněž všeobecné znalosti i základní čtenářské i početní dovednosti se také ukázaly zcela standardně rozvinuté. Naopak obtíže se ukázaly především v oblasti grafomotoriky, řečových schopností, soustředění, krátkodobé pracovní paměti a motorického neklidu, což odpovídá syndromu ADHD. Na základě komplexního vyšetření byla zahájena spolupráce s rodinou, chlapec začal navštěvovat naši organizaci jednou za dva týdny, společně jsme se věnovali především rozvoji grafomotoriky a posílení koncentrace pozornosti. Úvodní setkání byla věnována nácviku správného sezení při malování a správného úchopu kreslícího náčiní. Vzhledem k tomu, že chlapec při malování vyvíjel velmi silný tlak na tužku a jeho ruka nebyla uvolněná, soustředil se grafomotorický nácvik nejdříve na uvolňovací cviky na větší formáty papíru (formát A3). S klientem jsme se postupně soustředili na osvojení jednotlivých grafických prvků. Zpočátku se jednalo o tyto grafické prvky: kolo, svislá a vodorovná čára a šikmá čára. Chlapec nejdříve obtahoval předkreslené tvary, později je zkoušel kreslit samostatně. Kreslili jsme také různé obrazce do písku nebo napodobovali jejich tvary ve vzduchu. Později jsme přidávali i náročnější prvky – oblouky a smyčky, „zuby“ (obrácené písmeno V), „osmičky“ apod. Postupně bylo chlapci možné také zmenšovat formát papíru, až zvládl plnit úkoly v pracovních sešitech. Honzík při našich setkáních velmi dobře pracoval, zadané úkoly ochotně plnil. Velmi dobrá spolupráce byla i s rodinou klienta. Klient s matkou každodenně trénovali aktuálně procvičované prvky a splněné úkoly vždy přinesli ukázat na další setkaní. Nyní dochází Honzík do třetí třídy základní školy, ve škole je úspěšný. Do školy chodí rád, má hodně kamarádů. Velmi dobře čte, čtení ho baví. Jeho písemný projev je místy hůře čitelný, psaní mu zabere více času a musí na něj vynaložit větší úsilí. Při psaní téměř nechybuje, na písemný projev má však vliv kolísající pozornost. Honzík je méně motivovaný k procvičování počtů v matematice, nemá rád, pokud má příklad pouze jedno řešení a raději se zabývá úkoly, při kterých může vymýšlet vlastní postup práce s více možnostmi.