Online archiv

Stalo se již tradicí, že v MŠ Bělkovice-Lašťany každoročně uspáváme broučky na zimu. Co všechno předchází tomu, než se všichni sejdeme u pařezu? Naše MŠ si zakládá na úzké spolupráci s rodiči, a proto je neváháme oslovit ani při přípravě broučkové slavnosti. Ochotní rodiče nám postupně donášeli vše, co mohli na svých zahrádkách postrádat – velké dýně, okrasné tykve, suché traviny, pestrobarevné listy a mnoho dalšího. Za to jim patří velké poděkování. Paní učitelky s dětmi na vycházkách do přírody dosbíraly, co bylo třeba – kaštany, šípky, ořechy, jeřabiny… Společně s dětmi jsme pak z těchto materiálů vyzdobili prostory MŠ a těšili se na akci. Takto podzimně laděným prostředím se nesl zpěv písničky Podzim a zvířátka, kterou se učily děti ve všech odděleních. Nezapomněli jsme ani na básničku Pláče brouček maličký. Ale co by to bylo za uspávání broučků, kdybychom neměli koho uspat? Předem si proto každé z dětí vyrobilo svého broučka-berušku z ořechové skořápky, motýlka z těstovin, včelku z arašídu…, fantazii se meze nekladly. S blížícím se termínem slavnosti dělal každý něco: učitelky vyřezávaly dýním obličeje, děti vydlabávaly hmotu se semínky (která jsme dali sušit a později zužitkujeme), pan školník instaloval osvětlení na zahradu, maminky zadělaly těsto na koláče… Vše bylo připraveno a jednoho podzimního odpoledne se ke školce začaly trousit děti s lampiony. Při krátkém průvodu obcí se setmělo a děti s rodiči dorazily k nádherně osvětlené zahradě. U vchodu děti uvítala čarodějnice ve strašidelném hradě, dál procházely cestou lemovanou svítícími dýněmi, až došly k ozdobeným stromům Podzimníčkům, mezi kterými se skrýval vykotlaný osvětlený pařez. Děti svým broučkům zarecitovaly básničku, zazpívaly písničku a uložily je ke spánku do pařezové chaloupky. Na závěr akce rodiče využili krásných podzimních zákoutí k fotografování a neodolali punči a drobnému občerstvení. Za rok na shledanou! Navzdory množství práce, materiálu a času, jež si příprava takové slavnosti žádá, jsou nám odměnou ta světýlka lampionů v očích dětí, obdivné pohledy rodičů a uznání ostatních, kteří se uspávání broučků do pařezu účastnili v hojném počtu. Celá akce proběhla v rámci integrovaného bloku Kouzelné barvy přírody a zahrnovala prvky environmentální výchovy, kterou v naší MŠ uplatňujeme.

Na úvod jsem dětem řekla, že dnes si spolu „napíšeme“ knihu plnou zajímavých příběhů a pohádek. Dívalo se na mě osmnáct nedůvěřivých tváří. Na koberec jsem rozložila zabalené bonbony. Děti měly za úkol si každý jeden najít a posadit se k němu. Vyzvala jsem děti, aby si sladkost rozbalily, daly do úst a představily si, že právě zasadily semínko stromu, který začne růst. A děti opravdu rostly. Za chvíli nám vyrostl ve třídě krásný, hustý les. Les bylo potřeba ošetřit, udělat probírku a ty stromy, které bránily v růstu ostatním, porazit. Tak se někteří proměnili v dřevorubce a označené stromy pokáceli. Dál jsme stromy zbavili větví, rozřezali na přijatelnou velikost, naložili na nákladní vůz a odvezli do papíren. V papírnách jsme dřevo „jako“ drtili, míchali, lisovali, a když bylo vše hotovo, na koberci ležely děti a každé mělo na bříšku čistý list papíru. Pracovali jsme ve dvojicích, popřípadě ve skupině, a děti se v jednotlivých rolích střídaly. Přesunuli jsme se ke stolům, kde děti měly připravené tužky a pastelky. V tuto chvíli jsme se proměnili ve spisovatele. Děti měly vymyslet a „napsat“ (nakreslit) na papír, který si „vyrobily“, svůj příběh nebo pohádku. Děti se daly s velkou chutí do práce. Bylo vidět, že hra je zaujala a podpořila jejich snahu co nejlépe uspět. Po obědě, při relaxaci, jsem děti vyzvala, aby nám každý svůj příběh nebo pohádku vyprávěl. Děti vždy svoji práci ukázaly ostatním a děj nám převyprávěly. Všechny práce jsme společně zhodnotili jako zajímavé a určitě patřící do naší společné knihy. Teď bylo třeba pokračovat dál. Vysvětlili jsme si, že příběhy se nabídnou vydavateli, v tomto případě paní učitelce Monice, a ten pak, když se mu předložený materiál bude líbit, sepíše s námi smlouvu a rozhodne se knihu příběhů vydat. Text poputuje do tiskárny a nakonec do obchodů, kde si můžeme knihu zakoupit. Na závěr jsme si společně vyjmenovali všechny profese, které se během hry vyskytly. Děti byly překvapené, kolik lidí se na vytvoření knihy podílelo. Za velký přínos považuji to, že dvě třetiny dětí si vymyslely úplně nový příběh, pouze malá část dětí použila některou ze známých pohádek. Rovněž jsem zaznamenala, že děti se ke knížkám začaly chovat mnohem ohleduplněji a šetrněji.

Vladimíra Gebhartová Praha, Portál 2011

Essex, CYP Limited 2010

VÝŠE ÚVAZKŮ – OLOMOUCKÝ KRAJ Působím v Olomouckém kraji jako učitelka mateřské školy, v naší dvoutřídní mateřské škole máme 50 dětí a úvazky učitelek jsou celkem 3,80. Zajímalo by mě, zda jsou úvazky stanoveny v souladu s vyhláškou č. 43/2006 Sb., o předškolním vzdělávání. Ze svého okolí vím, že mateřské školy, které jsou při základních školách, jsou na úvazcích kráceny. Ano, úvazky jsou stanoveny v souladu s platnou právní úpravou. VÝŠE ÚVAZKŮ – ZLÍNSKÝ KRAJ Jsme jednotřídní mateřská škola sloučená se základní školou, nacházíme se ve Zlínském kraji. Pro příští školní rok máme přihlášeno 28 dětí. Jaký úvazek pro pedagogy nám náleží? Při stavu 26 dětí nám byl ředitelem přiznán úvazek 1,76. Zajímalo by mě, zda byl jeho postup správný. V tomto případě je postup ředitele školy správný, respektive v souladu s platnou právní úpravou. VOLNO NA NÁVŠTĚVU LÉKAŘE V letošním roce jsme dostali pokyn, že si musíme napracovat návštěvu u lékaře. Problém je v tom, že v případě specializovaného vyšetření musíme jet na nejbližší pracoviště, které je však v krajském městě vzdáleném 48 km. Domníváme se, že zaměstnanec by neměl být povinen napracovávat si vyšetření u lékaře. Je postup vedení školy, které od nás toto vyžaduje, v pořádku? Zaměstnavatel je povinen poskytnout v souladu s ustanovením § 199 odst. 1 zákoníku práce zaměstnanci pracovní volno k návštěvě lékaře. „a) Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout, pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu. b) Bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, poskytne se pracovní volno na nezbytně nutnou dobu; náhrada mzdy nebo platu však přísluší nejvýše za dobu uvedenou v písm. a).“

Jednoho podzimního dne se Mateřská škola Údlice pomocí slovutné kouzelnice paní Drakové proměnila v neobyčejnou „dračí školu“. To vše se nestalo jen tak náhodou. Děti a jejich paní učitelky se rozhodly společně přenocovat ve školce. Velkým překvapením pro ně byl příchod paní Drakové, která si jejich školku popletla se školou dračí. No, ale když už dorazila, proč si dračí předměty nevyzkoušet? A tak jsme si prošli celou dračí výukou. Po celé budově byly připravené různé úkoly. A tak jsme se začali učit dračímu řemeslu. Takový dráček musí umět sfoukávat listí ze stromu. Úkol to byl docela nelehký, tvářičky se nám nafukovaly a nafukovaly, fučeli jsme o sto šest, lístkům se ale ze stromu nechtělo. Nakonec jsme přišli na správnou techniku. Navazování mašlí na dračí ocásek, to byl úkol pro správné šikovné děti. V jedné z místností naší školky byl natažený pořádně veliký dračí ocas (lano), pod ním byla plná podlaha šátků, a na nás bylo uvázat krásné mašličky. I s tímto úkolem jsme si nakonec poradili bez problémů. Létání mezi mraky, které jsme nesměli shodit z oblohy, pro nás bylo úplnou hračkou a bezvadnou zábavou. Dračí honěná, kdy jsme se rozdělili do skupinek po čtyřech, pevně jsme se chytili za sebou a snažili se dohonit s ostatními a přitom si předat babu, nebyla vůbec jednoduchá. V malování dračího podpisu jsme byli plni fantazie a tvořivosti. Nakonec nám odpoledne uteklo rychleji než mávnutí kouzelného proutku. Za výborné zvládnutí všech úkolů každý dostal bonbonkovou mašličku na ocásek jako vysvědčení správného létajícího podzimního dráčka. No a pak už se nám sladce spinkalo.

Obrázky se nám trochu zpřeházely. Zkus si je vystřihnout a pak je seřaď podle toho, jak se příběh stal. Až je správně poskládáš, můžeš si je vybarvit. (Dítě doma snídá s maminkou; odcházejí z domu; jdou společně po ulici; přicházejí do šatny ve školce, kde je vítá paní učitelka; dítě se loučí s maminkou a dává jí pusu; dítě se vítá s kamarády ve třídě.)