Odpovídáme na vaše dotazy
Mgr. Helena Müllerová, 5/2009
Ochrana proti plagiátorům
V naší mateřské škole maminky a učitelky šily, pletly, háčkovaly a oblékaly panenky podle poslední módy. Společnými silami zde přišlo na svět 22 panenek. Každou panenku jsme představili, pohoupali v kolébce, vyplnili jsme potřebné údaje do „křestních listů“ s fotografi í a nyní panenky pošleme do světa. A proč jsme se rozhodli zapojit do projektu Českého výboru UNICEF? Každá panenka představuje skutečné dítě, které bude v rámci očkovací kampaně UNICEF v rozvojových zemích proočkováno proti šesti hlavním smrtelným chorobám. Projekt „Panenka“ je jednou z forem, jak každý z nás může pomáhat ohroženým dětem.
Filozofi e naší mateřské školy spočívá ve spolupráci s rodinou a v pořádání společenských a kulturních aktivit. Snažíme se nejrůznějšími akcemi během školního roku zapojit do společné činnosti rodiče s dětmi. Nabízíme jim možnost prožívat společně mimořádné chvíle. Rodina dává dítěti největší základy, které potřebuje k životu ve společnosti a škola je zde i proto, aby pomohla rodičům najít správný směr ve výchově dětí. Chceme pro naše děti a jejich rodiče vytvořit školu nejen jako zdroj získávání poznatků, ale zejména místo pohody, radosti, zdraví a společných prožitků. Společné akce s rodiči se již staly tradicí. K nejoblíbenějším patří táboráky na zahájení školního roku, zahradní slavnosti, vánoční besídky a živý Betlém, tříkrálové zpívání, pochovávání basy, vynášení Moreny, oslava Dne matek a další. Letošní školní rok se neobejde bez májky, kterou staví tatínkové na školní zahradě vždy na začátku měsíce května. Maminky naopak dětem zajistí barevné stuhy. Úkolem dětí je přivázání své stužky na májku dříve, než bude hrdě vztyčena u vchodu do mateřské školy. Tento obřad se neobejde bez zpěvu hymny naší mateřské školy – každá třída má svou vlastní sloku. Součástí májové oslavy bývá folklorní vystoupení souboru Zobáček. V areálu školní zahrady paní učitelky připravují stanoviště, na kterých děti plní pohybové, výtvarné a pracovní aktivity. Za každý splněný úkol děti dostanou razítko. Pak již nic nebrání tomu, aby paní kuchařky dětem za splnění všech úkolů předaly špekáček k opékání, osvěžující nápoj a samozřejmě pamlsek na přilepšenou. U táboráku s rodiči pak děti tráví celý zbytek odpoledne. Barevné stužky na májce denně vítají příchozí až do dne dětí, kdy nás bude čekat slavnostní kácení májky.
Odpovídáme na vaše dotazy
Mgr. Helena Müllerová, 4/2009
Finanční situace školy versus platy učitelů
Klub zvídálků a první pokusy
Ing. Radka Juhászová, 4/2009
Náš každodenní život ovlivňuje mnoho faktorů. Žijeme v moderním světě, kde nám technika pomáhá zvládat náš život, ať už v práci, v domácnosti, nebo ve volných chvílích. Všechny přístroje už ani nevnímáme a bereme je jako pevnou součást našich životů. A takto náš svět vidí také malé děti. V dětských očích svět prostě funguje tak, jak jej vidí, vědí, že auto jezdí na benzin, televize hraje, jakmile se zapne ovladačem, maminka upeče bábovku, když ji dá do trouby. Už ale nevědí, proč se tak děje, jaké přírodní jevy, fyzikální a chemické zákony stojí za tím, že se něco stane. Už nevědí, díky čemu bábovka vykyne, proč se domluvíme telefonem, odkud se vzal benzin ve stojanech na benzince nebo proč díky brýlím vidíme lépe. A právě zodpovězení takovýchto otázek si dala naše mateřská škola za cíl, když pro děti připravila projekt Klubu zvídálků. Děti v tomto projektu provádějí jednoduché pokusy, kterými demonstrují dané jevy týkající se probíraného tématu. Experimenty jsou velmi jednoduché, ale přitom názorné. Snažíme se vše přizpůsobit vnímání dětí, a proto při pokusech používáme mimo jiné hračky a věci dětem blízké, ale také barvičky, aby činnosti byly co nejpestřejší, a tak jsme zvýšili atraktivitu práce. Při našich setkáních dbáme na samostatnost. Děti pracují buď individuálně, nebo v malých skupinkách maximálně tří dětí. Děti si také vyrábějí výrobky, které mohou s danou problematikou souviset a prohlubovat tak vědomosti nabyté při provádění pokusů. Vyrobily si např. různé hudební nástroje, hračky nebo periskop, samy si namíchaly šuměnku nebo si vypěstovaly krystaly. Při vytváření výrobků se snažíme děti seznámit s dalšími materiály, se kterými se ještě nemusely setkat. Tak děti pracovaly se sádrou nebo si vyrobily model sopky ze škrobu. Naše „zkoumání“ bereme nejen jako hru, ale také jako osvětu. Děti byly seznámeny s nebezpečími, která na ně mohou v domácnostech, ale nejen tam, číhat. Byly upozorněny na chemikálie, které se v domácnostech mohou vyskytovat, nebo na důsledky zásahu elektrickým proudem. Předškolní děti jsou velmi zvídavé, mají přirozenou potřebu poznávat svět kolem sebe. Věříme, že činnosti, které s dětmi v Klubu zvídálků provádíme, možnost vše si vyzkoušet a osahat, poznatky získané z netradičních ukázek a takto nabyté zkušenosti budou základem pro jejich budoucí koníčky.
Velikonoce plné zábavy
Miluše Svobodová, 4/2009
Před loňskými Velikonocemi jsme měli v naší mateřské škole napilno. Velikonoční atmosféru navozovala výzdoba interiéru MŠ, před budovu jsme postavili velkého zajíce ozdobeného senem, který nás s pamihodou neboli pomlázkou v ruce každé ráno vítal. A to už jsme se s chutí pustili do zdobení kraslic. Jedno odpoledne bylo tvořivé, i pro naše rodiče, kteří společně s dětmi vytvářeli, krásné kraslice. Pracovali různými technikami, nejvíce se jim líbilo i dařilo zdobení bílým i barevným voskem. Měli jsme hodně námětů pro tvořivé činnosti, povedl se nám krásný velikonoční zajíček, zručnost projevily děti při zdobení velikonočních perníčků cukrovou polevou a nezapomněli jsme si zasít do kelímku jarní osení. Děti si s radostí odnesly domů své vlastnoručně vyrobené velikonoční dekorace a velkého perníkového zajíčka, kterého upekla jedna šikovná babička pro všechny děti. Děti se naučily koledu i jarní písničky, nechybělo vyprávění o slepici a kuřátkách ani pohádka. Hned po Velikonocích jsme se vydali hledat opravdového zajíčka, kterým byla maminka jednoho z našich dětí. Zajíček se totiž při koledě ztratil a neznal cestu zpět do lesa. Zajíčka jsme hledali na cestě vyznačené fáborky, plnili jsme úkoly, až jsme smutného zajíčka našli – to bylo radosti. Rozveselili jsme ho písničkou, pohráli si s ním a odvedli na cestu k lesu, kterou už dobře znal.