Online archiv

Mezi roky končícími osmičkou, které se významně zapisují do našich dějin, má své zastoupení i výročí spojené s předškolní výchovou. Právě sto let uplyne od rezoluce, jež zazněla v červnu 1908 na 5. sjezdu pěstounek českých mateřských škol. I když je její jazyk poněkud archaický, řada požadavků, které v ní zazněly, by měla své oprávnění ještě dnes. Ostatně posuďte sami.

Mateřská škola Korálek Liberec se stala již po jedenácté hlavním pořadatelem oblastního kola celostátní přehlídky mateřských škol známé jako Mateřinka. V sobotu 16. února jsme v Liberci s radostí po roce přivítali Mateřinku. Tentokrát nám připravila nemalé překvapení, a tak jsme se při příležitosti 11. ročníku festivalu tvořivosti dětí z mateřských škol poprvé sešli v příjemném moderním prostředí liberecké Základní umělecké školy, kde všichni s napětím očekávali, až se rozezní mateřinková hymna. Všichni jsme byli příjemně překvapeni, kolik diváků přišlo podpořit šikovné dětičky. K vidění zde bylo dvanáct souborů z Libereckého kraje. Přijely děti z Hejnic, Nového Boru, České Lípy a Liberce. Učitelky spolu s dětmi vymyslely a secvičily překrásná taneční, hudební a dramatická vystoupení s veselými náměty z říše zvířátek, pohádek a cirkusu, a tak v širokém obecenstvu zářily veselé úsměvy a chvilkami také slzičky dojetí. Celý den utekl jako voda a vše dopadlo skvěle. Zdá se, že Mateřince se v novém prostředí zalíbilo, a tak už se moc těší na příští rok a my s ní.

Studium pro učitelky MŠ Svatojánská kolej - vyšší odborná škola pedagogická přijímá do 31. 5. 2008 přihlášky ke studiu zaměřenému na přípravu učitelek mateřských škol a vychovatelů (akreditace MŠMT). Je možné studovat ve formě denního studia (3 roky) nebo dálkového studia (4 roky). Dálkové studium probíhá jednou měsíčně v pátek a v sobotu - ubytování a stravování je zajištěno. Denní studenti mohou navázat v bakalářském studiu na TF JU v Českých Budějovicích. Specifi kem školy je zaměření na ekologickou výchovu, křesťanské hodnoty, bohatě zastoupená praxe, zachovalé přírodní prostředí, ale například i možnost seznámení se se základy čínštiny. Studenti denního studia zde najdou společenství vhodné pro svůj osobní i profesní růst. Více informací a formulář přihlášky najdete na www.svatojanskakolej.cz nebo na adrese: Svatojánská kolej - VOŠP, Svatý Jan pod Skalou 1, 266 01 p. Beroun, tel. 311 671 308.

Sdružení rodičů Čtyřlístek se snaží doplnit již tak dost pestrý program dětí z Mateřské školy Drobného o víkendové akce určené i jejich rodičům. Již po několikáté jsme se pokusili přiblížit dětem staré zvyky a obyčeje. Tentokrát jsme se rozhodli pro vynášení Smrtky. Tato činnost patřila vždy mládeži, a tak jsme ji svěřili těm nejmenším. Vše jsme naplánovali na Smrtnou neděli 25. března. Paní učitelky se s dětmi naučily mnoho jarních básniček a písniček. My dospělí jsme se vydali do knihovny pátrat po popěvcích a říkadlech k vynášení Smrtky právě z Nového Města. Jaro nám však připravilo překvapení v podobě bohaté sněhové nadílky, a tak jsme vynášení odložili na neděli květnou, která loni připadla na první dubnový den. Smrtku připravily děti z výtvarného kroužku. Povedla se jim natolik, že jsme váhali, zda ji vůbec do potoka hodit. V určenou hodinu jsme se sešli před školkou a za zpěvu jarních písní a za křiku hesel jako „Zimo, zimo táhni pryč…“ nebo „Neseme Smrtku do Nového Města…“ jsme se vydali na Oboru k potoku. Tam jsme svrhli Smrtku do vody, ale nerozběhli jsme se podle tradice pryč, ale naopak všichni jsme se zájmem sledovali, kam až Smrtka dopluje. Na závěr jsme si všichni zatančili, zazpívali a přivítali jaro zvoláním: „…Hu, hu, hu, jaro už je tu!“ Kromě oživování starých tradic se snažíme zavádět i zvyklosti nové. A tak se stalo již tradicí, že první teplou dubnovou sobotu se sejdou rodiče s dětmi na školní zahradě ke slavnostnímu otevření. Ale neslaví se se šampaňským a chlebíčky, ale s lopatou, hráběmi a kolečkem. Loni jsme se sešli už 14. dubna. Rodiče se tradičně pustili do úklidu celé zahrady, aby děti už v pondělí mohly vytáhnout lopatky a bábovky a pustit se na písku do práce. Děti se pod vedením jedné z maminek pustily do přípravy kotlíkové polévky. Krájely zeleninu, podávaly koření a ochutnávaly. Úklidové práce šly všem od ruky, a tak než se polévka dovařila, zahráli jsme si s dětmi několik her. I loni se podařilo uvařit polévky dvě. Když byla první z nich hotová (mimochodem byla to výborná gulášovka), všichni se s chutí pustili do jídla. Než se dovařila druhá polévka, tentokrát zeleninová, mohly děti vyzkoušet nové prolézačky na školní zahradě. I zeleninová polévka, která byla tak hustá, že v ní stála vařečka, všem chutnala. I když myslím, že dětem víc chutnala ta gulášovka. Taky z ní nezbyla ani kapka. Nakonec jsme u dohořívajícího ohně vypili kávu, děti si daly čaj a s pocitem dobře vykonané práce jsme se rozešli domů.

Stalo se již tradicí, že koncem dubna přilétají na naši školní zahradu ježibaby a ježidědci, a to ne jen tak ledajací. Využíváme tohoto sletu i jako adaptace přijatých dětí v září, které se tak nenásilně začínají začleňovat mezi děti z MŠ. Vracejí se k nám jako vlaštovky na jaře i ježibaby a čarodějové školce dávno odrostlí, kteří nemohou zapomenout na tu „svou školku“, stále se zajímají, co je tady nového, a rádi se jdou pochlubit svými úspěchy paní učitelce. Kdo pracuje s dětmi, ví, jak dojemná tato setkání jsou. Loni jsem se do slavnostního oblékla i já, vždyť už jsem docela zralá čarodějnice. Ušila jsem si z pytloviny a záplat sukni, na černé triko jsem našila pavouky, hady a záplaty a zakoupila jsem pořádný nos a klobouk. No, byla jsem,,štramanda“. Děti z toho měly opravdový zážitek. Děti se již dlouho na slet těšily a pilně doma s rodiči připravovaly neuvěřitelné kostýmy. A že si na nich daly záležet, to tedy mohu dosvědčit. Každým rokem se módy ježibab a ježidědků zdokonalují a jejich tvořivost je ohromující a pro nás neskutečně podporující. Z látek převládají pytlovina a bavlna, z doplňků klobouky, šátky, paruky, nosy, kočky, hadi a pavouci. Košťata byla březová, velká, malá i starodávná, co už něco obletěla. Nejdříve jsme rodičům pořádně zazpívali čarodějnické písničky. Za velkého potlesku rodičů se ježibaby a ježidědci představili a provedli svůj první jarní let mezi překážkami. Neuvěřitelné modely. Naše zahrada se pak proměnila v kouzelnou čarodějnickou školku. Všude se soutěžilo a hlavně bylo slyšet všude plno smíchu a legrace. Pro čarodějníky nebylo jednoduché spočítat pavouky v síti, složit rozstříhané čarodějnice ani zasáhnout míčem netopýra. Pro účastníky bylo zajímavé i házet koštětem do obruče, se zavázanýma očima rozmetat koštětem naplněné plastové láhve vodou nebo házet žábou a hadem do rozhoupané houpačky s kyblíkem. Velké nadšení u ježibab vyvolala pavoučí síť natažená mezi stromy, která je se zavázanýma očima vyvedla z lesa ven. Mnoho ježidědků se zapojilo do chytání pavouků na udici nebo do házení velkým míčem do velké čarodějnické krabice. Trochu odvahy potřebovaly při poznávání předmětů ve velké černé krabici, kde byl otvor pouze pro ruku. Největší zájem sklidila ježibaba, kterou děti házely na lopatce do pece - tu představoval dlouhý papírový tunel, a procházka s velkým pavoukem po laně. Každý si našel to své. Nakonec se rozhořel oheň, kde jsme si všichni opekli párky, zazpívali písničky, a nikomu se nechtělo domů. Ještě dlouho se bude dětem honit hlavou tento nádherný slet čarodějnic a čarodějů, ježibab a ježidědků, a to určitě i když budou již sami dospělí. A to bylo naším cílem. Vytvořit prožitek, na který děti nikdy nezapomenou, a utužit kolektiv dětí v mateřské škole, aby měly k sobě ještě blíž.

Dnes je hezké počasí, sluníčko příjemně hřeje a stihlo už vysušit všechny louže i loužičky po včerejším jarním dešti. Děda stojí u okna a přemýšlí o tom, co bude dnes dělat. „Babičko, pojď se mnou do lesa. Podíváme se, jak se probudil ze zimního spánku.“

Naše mateřská škola se na několik dní proměnila ve velké mraveniště. Děti zkoumaly mravenčí obydlí i zvyky a opravdu je to bavilo. Chcete to zkusit také? Tak čtete dál.

Naše málotřídní škola loni v dubnu ožila velkou slávou; čekal nás Den Země, který jsme oslavili s velkou „parádou“. Začali jsme zeleným pondělkem. Při hodině matematiky na děti čekaly pracovní listy ve tvaru stromu.

Naše země je překrásná modrá planeta, která nám poskytuje rozmanité přírodní bohatství. K ochraně přírody před nečistotami a devastací slouží zákony, různé ekologické projekty i ohleduplné chování každého z nás. Například tříděním odpadů se můžeme zabývat všichni. Další možností je také tvořivé využívání odpadových materiálů. Malá sbírka víček pak docela dobře poslouží místo stavebnice nebo jako netradiční výtvarný materiál. Nevěříte? Zkuste to s námi! Budeme potřebovat barevná plastová víčka, odstřižky zeleného papíru nebo látky, papír a kreslicí potřeby a nůžky. Z připraveného zeleného materiálu vystřihneme stonky a listy květin. Z víček sestavíme květy. Čtyři víčka umístíme přímo na podložku a jedno víčko odlišné barvy položíme navrch. Hotové květy doplníme stonky a listím. Květy sestavujeme na podlaze - například na koberci. Nakonec nakreslíme barevnou konvičku, vystřihneme ji a budeme květiny „zalévat“.

Malá, velmi hornatá země leží téměř v samém srdci Evropy. Ve švýcarských horách se rozprostírají ledovce a na jihu rostou palmy. O tom, jak vypadá školství této malebné země, nám napsala česká rodačka Daniela Christoffel.

Jak lépe žít se zdravotními problémy