Zima je nádherné roční období, a kdo ji umí prožít i jinak než doma za oknem, je obohacen o spoustu krásných a hlavně veselých zážitků, protože se sněhem se dá užít kopec legrace. Loni v zimě Školička Kamarád prožila týden v duchu zimních sportů. Při denních výchovně-vzdělávacích činnostech se děti se svými učitelkami zaměřily na poznatky o zimě a na zimní sporty, které k zimě neodmyslitelně patří. Říkali jsme si, jaké sportovní náčiní se při těchto sportech používá, ale i to, že i při sportování je nutné dbát na své zdraví a bezpečnost. Děti se učí, jaké oblečení k zimě patří a také jak si v zimě utužovat zdraví, aby na nás bacily nemohly. A protože se blížila zimní olympiáda, povídali jsme si i o ní. Skřítek naší mateřské školy, který se jmenuje Ciferníček a pobývá v každém oddělení, dětem oznámil, že by se chtěl vypravit na olympiádu. Děti seznámil s pojmem olympijské hry, co je jejich smyslem, jaké jsou symboly tohoto sportovního svátku a kde se olympiáda uskuteční. Kluci hned hledali na mapě, jak bychom se na olympiádu do Itálie dostali, jakými prostředky, holčičky vybíraly, co bychom si s sebou vzali… Pak jsme celý týden zaměřili na sportování a soutěžení a snažili se naplňovat i hlavní myšlenku olympijských her - soutěžení v duchu pravidel, v duchu fair play. V tomto týdnu také proběhla rodinná sportovní akce s názvem Sněhové dovádění. Jednalo se o odpolední akci a pro rodiče a děti byly připraveny různé sněhové úkoly. Pro velký úspěch vždy zařazujeme sněhové tvoření a malování. Letos byl nádherný vlhký sníh, který dobře lepil, a tak se brzy na zahradě MŠ objevilo auto, kostel, šnek, golem, ryba, vláček a jiné stavby, které rodiče s dětmi zvýraznili barvami. Nakonec se každá rodina zapojila do vytvoření „Stromu Prstovníku“, a to nalitím barevné vody do lékařských rukavic, čímž se vytvořily barevné ruce, které se po zmrznutí vody vyklepnou z rukavic a pověsí na strom. V zimní krajině tak vznikne nebývalý úkaz. Tím však týden zimních sportů neskončil. V pátek na děti čekala malá školní olympiáda - závody v běhu na lyžích. Těm předcházel asi týdenní lyžařský výcvik předškoláků, do kterého se přihlásilo 19 dětí. Při samotných závodech paní učitelky rozdělily děti do skupin podle schopností. Ostatní děti byly fanoušky a vybaveny různými hrkacími a pískacími nástroji se přesunuly k dějišti závodů. Pak jsme všichni už jen hlasitě povzbuzovali, abychom závodníky vyburcovali k nejlepším výkonům. Na zahradě proběhlo za účasti celé MŠ vyhodnocení a dětizávodníci měli radost z diplomů, lyžařských certifikátů a pěkných cen. Týden zimních sportů skončil, ale zima ještě ne. Všichni si odnášeli spoustu zážitků, ale děti získaly i mnoho nových poznatků. A my budeme doufat, že příští rok se na sněhovém dovádění sejde více rodičů, kteří se nebudou stydět zadovádět si se svými dětmi. Vždyť společné prožitky jsou tím největším bohatstvím každé rodiny. A určitě je lepší prožít zimu naplno, než sedět doma za pecí.
V naší MŠ se snažíme co nejvíce zapojit rodiče do dění, zveme je na naše akce, nespokojujeme se s tím, co znám z počátků své pedagogické praxe, kdy se spolupráce odehrávala jen v rámci uskutečnění vánoční besídky či oslav MDŽ. Naše školka je zařazena do projektu Zdravá MŠ a akce pro děti i rodiče se staly již tradicí - pořádáme je každé dva měsíce. Zájem o „společné hrátky rodičů a dětí“, jak jsme akci nazvali, je tak velký, že je ve školce vždy plno. Nevíme, zda je tento zájem dán především tím, že děti tak lákají rodiče na společné hrátky, nebo zda se rodiče cítí v naší MŠ příjemně a vědí, že jsou u nás vždy vítáni a že i oni mohou rozhodovat o náplni a termínu další akce či výletu. Slavíme společně např. velikonoční svátky nebo pořádáme výtvarné soutěže. Jedna z nich se jmenovala Veselá sluníčka. Rodiče s dětmi vytvořili opravdu překrásná sluníčka, která byla zhotovena z různých tradičních i netradičních materiálů. Nápaditost a originalita neznala mezí, proto musela být všechna sluníčka bez rozdílů sladce odměněna. Nyní zdobí prostory MŠ. V minulém školním roce se ještě uskutečnil společný odpolední výlet na kolech za krásami regionu Poodří. Každoroční tradicí se stala i oslava MDD společně se ZŠ, vystoupení s tělovýchovným programem dětí pro veřejnost. Vyvrcholením ukončení školního roku bylo rozloučení s předškoláky spojené s táborákem. Přeji všem mateřským školám, aby se i jim dařila spolupráce s rodiči tak úspěšně jako nám a přinášela radost a uspokojení nejen rodičům, ale především dětem.
V zimě se většinou zkracuje doba vycházek a her venku, a tak děti tráví mnohem více času ve třídě. Jak tento čas využíváme v naší mateřské škole? Děti se seznamují nejprve se začátkem zimy a postupně si zvykají na změny, které nastávají díky chladnějšímu počasí. Vyprávíme si o oblečení, které se v zimě nosí, začínáme zpívat zimní písničky, učíme se nové básničky, které se hodí k tomuto období, povídáme si, co dělají zvířátka v zimě. Také sypeme do krmítek dobroty, které děti přinesou z domu ptáčkům, vystřihujeme sněhové vločky z papíru a děláme spoustu dalších činností, které se k tomuto období váží. S blížícími se Vánocemi začínáme každoročně s nácvikem vánoční besídky, abychom ve vánočním shonu alespoň na chvíli zpříjemnili rodičům přípravu na tyto svátky. Nejvíce se ale děti těší na oslavu Vánoc, která probíhá i v naší školce. Děti pomáhají s vánoční výzdobou i se zdobením stromečku. Vyrábí dárky pro maminky a kreslí přáníčka. Když je vše hotovo, společně se těší na den, kdy má do školky přijít Ježíšek. V tento den je vše přichystáno tak, aby děti hned po příchodu pocítily vánoční atmosféru. Po celé školce se rozléhají koledy a voní purpura. Děti seznamujeme s tradicemi, které dělaly již naše babičky. Pouštíme lodičky z ořechových skořápek, rozkrajujeme jablíčka a společně si vypravujeme o Ježíškovi. Pak nastává očekávaný odchod ke stromečku. Děti zazpívají koledy, které se naučily, a s radostí se pouštějí do prozkoumávání vánočních dárečků. Před obědem si ještě přiťukneme dětským šampaňským a popřejeme si hodně zdraví. Tento den patří určitě mezi nejoblíbenější dny ve školce. Na tvářích dětí je vidět smích a to je ta nejkrásnější odměna, kterou mohou dostat ti, kteří se o děti celoročně starají.
K vánočnímu stolu patří také rozmanité dekorace. I když asi není nic jednoduššího než koupit si vánoční ozdoby v obchodě, my se s tím nespokojíme a připravíme si vánoční výzdobu sami.
Při balení dárků, které jsme vyrobili sami, se naskýtá otázka, jestli je máme zabalit do kupovaných dárkových papírů. Copak si nemůžeme zajímavý dekorační papír vyrobit sami?
Dny plné pohádek
Alena Kutílková, 10/2006
Kdo by neměl rád pohádky! Příběhy plné tajemství, kouzel i napětí zaujmou všechny děti. Tak proč pohádky nevyužít i při výchovné práci v mateřské škole.
Světýlko na vánoční stůl
Věra Lorencová, 10/2006
Na vánočním stole by nemělo chybět sváteční světýlko, lucernička, která nám zpříjemní společné posezení. Jednoduchý vánoční svícen zvládneme hravě vyrobit, tak s chutí do toho. Co budeme potřebovat? Prázdnou PET láhev o objemu 1,5 nebo 2 l, barevný samolepicí papír, 1 kladívkovou čtvrtku A4, tužku, pravítko, fixy, nůžky, ostrý nůž, disperzní lepidlo, 2 špejle, kus polystyrenu o tloušťce alespoň 1 cm, dárkovou stuhu, 1 čajovou svíčku, 1 menší hřebík. A jak na to? PET láhev rozřízneme v půli, potřebovat budeme dolní část. Horní okraj takto upravené PET láhve nastřihneme na šestiny, délka zástřihů asi 5 cm. Jednotlivé nastřihnuté pásky ohneme směrem ven a zaoblíme je do půlkruhů. Na barevný samolepicí papír si podle šablony obkreslíme 6 hvězdiček. Hvězdičky vystřihneme a nalepíme na zaoblené okraje lahve. Na bílou čtvrtku si narýsujeme 4 obdélníky o výšce 7 cm a šířce 4,5 cm. Do připravených obdélníků nakreslíme 2 různé vánoční motivy (každý z nich dvakrát), můžeme si opět pomoci šablonami. Tyto motivy si vybarvíme a vystřihneme. Z rubu přilepíme na každý motiv špejli s přesahem dolů asi 1,5-2 cm. Z polystyrenu si vyřízneme kruh o průměru shodném s vnitřním průměrem PET láhve. Doprostřed polystyrénového kruhu připevníme čajovou svíčku pomocí hřebíku vpíchnutého do polystyrenu z rubové strany. Kruh se svící opatrně vsadíme do lahve a srovnáme. Po obvodu kruhu zapícháme vánoční motivy na špejli, střídáme první a druhý motiv. Láhev dozdobíme dárkovou stuhou, kterou uvážeme pod vyhnutými obloučky. Na závěr okraje stuhy nařasíme. Lucernička může doplnit vánoční výzdobu dětského pokoje či třídy MŠ nebo ji využijeme jako vánoční dárek. Nesmíme ale zapomenout, že plast a polystyren jsou hořlavé materiály, a tak nikdy nenecháme děti u zažehnuté lucerničky bez dohledu.
Vánoční dárky pro radost
Renata Špačková, 10/2006
Vánoce jsou dobou přijímání, ale také obdarování. Děti rády vytvářejí dárky pro své blízké. Jejich snahu a touhu potěšit můžeme využít i při výtvarných a pracovních činnostech v mateřské škole.
Děti z naší mateřské školy vědí, co mají dělat, když najdou v přírodě zraněné zvířátko. Jsou hrdé na to, že už zachránily zraněného ježka a ptáčka při vycházce.
Hej mistře, vstaň bystře!
Mgr. Marie Těthalová, 10/2006
Známá Česká mše vánoční je pro většinu z nás synonymem Vánoc. Asi málokdo ale ví, jak pohnutý a náročný život měl Jakub Jan Ryba, který nebyl jen skladatelem, ale také venkovským kantorem.
Spát nebo nespat?
Mgr. Lenka Vaculová, 10/2006
Ráda bych se s vámi podělila o své zkušenosti a reagovala na článek z Informatoria 8/2006 „Polední klid není pro každého“. Souhlasím s autorkou, že malý odpočinek prospěje všem dětem. Ale co potom? Jako problém se mi jeví žádat rodiče, aby si „nespavce“ brali domů po obědě, neboť jsou často v době odpočinku dětí v práci, tudíž o vyzvednutí dítěte z mateřské školy nemůže být ani řeč. V naší mateřské škole, která má dvě heterogenní třídy, se nám osvědčilo toto řešení: po obědě si menší děti z obou tříd odvede do ložnice jedna z učitelek, které mají odpolední službu. Druhá převezme starší děti a má pro ně připravený program. Nejprve si i ony odpočinou, mohou si přitom půjčit z proutěného koše polštářek i deku. Po pohádce, která někdy slouží i jako motivace k další činnosti, se věnují předškolní přípravě - každý den z jiné oblasti. S rodiči je domluveno, že pokud bude odpočinek v ložnici potřebovat i někdo ze starších dětí, mohou o něj ráno při příchodu požádat a dítě po obědě bude odpočívat v ložnici s menšími. Jednou týdně, když máme po obědě pedagogickou poradu, se pohádky zúčastní všechny děti společně a starší děti mají místo předškolní výchovy sportovní kroužek. U starších dětí se nám osvědčil odpočinek dlouhý asi 30 minut. Menší děti odpočívají od 13.00 do 14.15, pokud má někdo potřebu spánku větší, necháváme ho po dohodě s rodiči „dospat“ i do 15 hodin. Náš model je organizačně trochu náročnější a vyžaduje od učitelek jistou pružnost a ochotu přizpůsobit se potřebám dětí. Zatímco se skupina mladších dětí osvěží spánkem, starší děti, hrdé na to, že patří do skupiny předškoláků, se mohou něco nového naučit.
Velmi rádi bychom vytvořili dětem ideální podmínky respektující jejich individuality, ale narážíme stále na hlavní provozní problém - jsme dvoutřídní MŠ a ve třídách máme zapsáno 28 dětí.