Online archiv

Nadační fond MATEŘINKA (NFM), organizátor celostátního festivalu mateřských škol MATEŘINKA, vyhlásil 22. listopadu v Nymburce vítěze 4. ročníku ankety o nejlepšího pedagoga v mateřské škole pro rok 2006. Cena ankety, která je mladší sestrou Zlatého Amose, se uděluje za příkladné a inspirativní působení v oblasti předškolního vzdělávání, za tvůrčí a inspirativní práci s dětmi, pedagogický cit, laskavost a velké srdce. Kandidáty navrhují rodiče dětí z mateřských škol a kolegové z řad pedagogů. Letos se sešlo 32 kandidátů, z nichž NFM vybral na základě zaslaných podkladů a po zvážení všech okolností 5 finalistek: Marii Šmídovou z MŠ pro zrakově postižené děti v Hradci Králové, díky níž si může užívat krásného předškolního života i řada dětí se zrakovým handicapem, Eleonoru Hauserovou z MŠ Prackovice nad Labem, která učinila z mateřské školy kulturní centrum obce a přilehlého okolí, Zuzanu Bublíkovou z MŠ Hlávkova v Teplicích, neúnavnou organizátorku rozličných akcí pro děti i jejich rodiče, oblíbenou pro svoji vstřícnost, iniciativu a tvořivost, Petru Soukupovou z MŠ Kralovice, učitelku s hudebním nadáním, věnující dětem mnoho ze svého volného času, a Ivanu Stuchlíkovou z MŠ Světlá Hora (Bruntál), oč mladší, o to šikovnější učitelku s vrozeným pedagogickým citem. Koruna z květin pro vítěze nakonec ozdobila paní Marii Šmídovou, zástupkyni ředitelky MŠ Lentilka pro děti se zrakovým postižením v Hradci Králové. Její kultivovaný projev, z nějž čišel úžasný klid a jistota odbornice v oblasti speciální pedagogiky, ale nepostrádal humor a nadhled, nenechal nikoho na pochybách o tom, že v Lentilce je dětem i přes nepřízeň osudu hezky. Že jim zdejší program pomáhá překonávat překážky, že na své svízele mohou ve společnosti paní učitelky Šmídové a celého kolektivu šťastně zapomínat. Důkazem toho byl i patnáctiletý Pavlík, absolvent Lentilky, který se do ní stále rád vrací. Přijel podpořit svoji paní učitelku zpěvem a hrou na klavír, s níž se chystá ucházet o studium na pražské konzervatoři pro zrakově postižené. Vítězce nasadila korunu pro vítěze loňská vítězka ankety, paní Zuzana Mikešová z MŠ Papírenská v Českých Budějovicích. NFM i všichni přítomní nepochybují o tom, že je pro letošek ve správných rukách.

Jiřina Rákosníková, Jan Kudláček Praha, Vyšehrad 2006, 80 s.

Příprava žáků na vyučování měla v náplni práce školní družiny vždy významné místo. Před rokem 1989, kdy školní družina plnila především sociální funkci, to bylo poslání téměř dominující.

Děti v naší mateřské škole se na Vánoce nesmírně těší, hlavně na Ježíška. Jaké ty dárečky letos budou? Loni je napadlo, že by bylo pěkné, kdyby malý Ježíšek přišel k nám do školky. Mikulášovi se to přece daří každý rok, a jak jsou děti šťastné. Děti okamžitě začaly vymýšlet, jak to zařídit: „To by tady musel mít maminku Marii a Josef byl jeho tatínek, přece.“ A kdo všechno za Ježíškem přišel, když se narodil? A každý nosil dárečky. Ale ty dárky nebyly jako dnes. Chudobní lidé darovali, co se dalo, co kdo zrovna měl. Po Ježíškovi děti opravdu toužily, tak nezbylo, než vymyslet, jak na to. Naše šikovné holčičky se pustily hned do práce. Namalovaly velké postavy Marie a Josefa. Kluci zvládli figury zvířat, objevily se ovečky, kravička i vůl. Teď ještě vymyslet, kam Ježíška uložit. Jeden z kluků donesl z domova látkovou plenku a už bylo miminko zabalené a uložené. Ještě nám přece schází Betlém i s hvězdou, to byl asi největší oříšek. Děti si společně lámaly hlavy, jak na to. Pomohly nám velké dřevěné díly z Polikarpovy stavebnice, které jsme umístili na dřevěný žebřík, a vše se zahalilo do vhodné látky. Nahoru jsme zavěsili vánoční betlémskou hvězdu a drobný svítící řetěz z červených žárovek a kouzlo bylo hotovo. Teď už děti chodily kolem „betlémku“ téměř po špičkách - Ježíšek přece spí.

Vánoce jsou spojeny s množstvím zvyků a tradic. Některé přežívají, jiné jsou zapomenuty. V naší mateřské škole máme folklórní kroužek „Straňánek“. Děti vystupují ve straňanském kroji, který rodiče opatrují, uchovávají pro další generaci, ale také ochotně připravují pro každé vystoupení. S přípravou kroje, oblékání, péče i přípravou na vystupování mají i rodiče hodně práce. Jako poděkování jsme pro ně připravili vánoční posezení v mateřské škole. Představte si vyzdobenou mateřskou školu, vánoční stromeček, vůni cukroví, které nám napekly naše kuchařky, jmelí, jablíčka, svícen z ovoce vyrobený dětmi, řetězy a vánoční ozdoby, dárky pro nejbližší. Venku sněží a jídelna je plná hostů - rodičů i prarodičů, kteří se ve svém shonu zastavili a na chvíli se ponořili do vánoční chvíle plné klidu a pohody. Vánoční zvonky zazvoní a přiběhnou děti v krojích, které zpívají, tancují, koledují. Připomínáme si různé vánoční zvyky a pak už hybaj ke stromečku, kde na nás čekají kouzelné hrníčky, které věští, co nás čeká v příštím roce. Děti postupně odkrývají pokličku a hledají, co je pod ní schované (když je v hrnečku perníkové srdíčko, čeká je v novém roce láska a přátelství, když v něm leží střepy, budou mít děti v novém roce hodně štěstí…). Pak přijde na řadu kouzelný oříšek - kdo ho má v ruce, může vyslovit své přání. Nakonec si společně zazpíváme „Štědrý večer nastal“ a děti rozdají napečené cukroví a také dárky, které vyrobily. S maminkou si ještě rozkrojí jablíčko a už je na čase jít domů. Děti nezapomenou projít pod jmelím, to aby měly celý příští rok štěstí.

Zima je nádherné roční období, a kdo ji umí prožít i jinak než doma za oknem, je obohacen o spoustu krásných a hlavně veselých zážitků, protože se sněhem se dá užít kopec legrace. Loni v zimě Školička Kamarád prožila týden v duchu zimních sportů. Při denních výchovně-vzdělávacích činnostech se děti se svými učitelkami zaměřily na poznatky o zimě a na zimní sporty, které k zimě neodmyslitelně patří. Říkali jsme si, jaké sportovní náčiní se při těchto sportech používá, ale i to, že i při sportování je nutné dbát na své zdraví a bezpečnost. Děti se učí, jaké oblečení k zimě patří a také jak si v zimě utužovat zdraví, aby na nás bacily nemohly. A protože se blížila zimní olympiáda, povídali jsme si i o ní. Skřítek naší mateřské školy, který se jmenuje Ciferníček a pobývá v každém oddělení, dětem oznámil, že by se chtěl vypravit na olympiádu. Děti seznámil s pojmem olympijské hry, co je jejich smyslem, jaké jsou symboly tohoto sportovního svátku a kde se olympiáda uskuteční. Kluci hned hledali na mapě, jak bychom se na olympiádu do Itálie dostali, jakými prostředky, holčičky vybíraly, co bychom si s sebou vzali… Pak jsme celý týden zaměřili na sportování a soutěžení a snažili se naplňovat i hlavní myšlenku olympijských her - soutěžení v duchu pravidel, v duchu fair play. V tomto týdnu také proběhla rodinná sportovní akce s názvem Sněhové dovádění. Jednalo se o odpolední akci a pro rodiče a děti byly připraveny různé sněhové úkoly. Pro velký úspěch vždy zařazujeme sněhové tvoření a malování. Letos byl nádherný vlhký sníh, který dobře lepil, a tak se brzy na zahradě MŠ objevilo auto, kostel, šnek, golem, ryba, vláček a jiné stavby, které rodiče s dětmi zvýraznili barvami. Nakonec se každá rodina zapojila do vytvoření „Stromu Prstovníku“, a to nalitím barevné vody do lékařských rukavic, čímž se vytvořily barevné ruce, které se po zmrznutí vody vyklepnou z rukavic a pověsí na strom. V zimní krajině tak vznikne nebývalý úkaz. Tím však týden zimních sportů neskončil. V pátek na děti čekala malá školní olympiáda - závody v běhu na lyžích. Těm předcházel asi týdenní lyžařský výcvik předškoláků, do kterého se přihlásilo 19 dětí. Při samotných závodech paní učitelky rozdělily děti do skupin podle schopností. Ostatní děti byly fanoušky a vybaveny různými hrkacími a pískacími nástroji se přesunuly k dějišti závodů. Pak jsme všichni už jen hlasitě povzbuzovali, abychom závodníky vyburcovali k nejlepším výkonům. Na zahradě proběhlo za účasti celé MŠ vyhodnocení a dětizávodníci měli radost z diplomů, lyžařských certifikátů a pěkných cen. Týden zimních sportů skončil, ale zima ještě ne. Všichni si odnášeli spoustu zážitků, ale děti získaly i mnoho nových poznatků. A my budeme doufat, že příští rok se na sněhovém dovádění sejde více rodičů, kteří se nebudou stydět zadovádět si se svými dětmi. Vždyť společné prožitky jsou tím největším bohatstvím každé rodiny. A určitě je lepší prožít zimu naplno, než sedět doma za pecí.

V naší MŠ se snažíme co nejvíce zapojit rodiče do dění, zveme je na naše akce, nespokojujeme se s tím, co znám z počátků své pedagogické praxe, kdy se spolupráce odehrávala jen v rámci uskutečnění vánoční besídky či oslav MDŽ. Naše školka je zařazena do projektu Zdravá MŠ a akce pro děti i rodiče se staly již tradicí - pořádáme je každé dva měsíce. Zájem o „společné hrátky rodičů a dětí“, jak jsme akci nazvali, je tak velký, že je ve školce vždy plno. Nevíme, zda je tento zájem dán především tím, že děti tak lákají rodiče na společné hrátky, nebo zda se rodiče cítí v naší MŠ příjemně a vědí, že jsou u nás vždy vítáni a že i oni mohou rozhodovat o náplni a termínu další akce či výletu. Slavíme společně např. velikonoční svátky nebo pořádáme výtvarné soutěže. Jedna z nich se jmenovala Veselá sluníčka. Rodiče s dětmi vytvořili opravdu překrásná sluníčka, která byla zhotovena z různých tradičních i netradičních materiálů. Nápaditost a originalita neznala mezí, proto musela být všechna sluníčka bez rozdílů sladce odměněna. Nyní zdobí prostory MŠ. V minulém školním roce se ještě uskutečnil společný odpolední výlet na kolech za krásami regionu Poodří. Každoroční tradicí se stala i oslava MDD společně se ZŠ, vystoupení s tělovýchovným programem dětí pro veřejnost. Vyvrcholením ukončení školního roku bylo rozloučení s předškoláky spojené s táborákem. Přeji všem mateřským školám, aby se i jim dařila spolupráce s rodiči tak úspěšně jako nám a přinášela radost a uspokojení nejen rodičům, ale především dětem.

V zimě se většinou zkracuje doba vycházek a her venku, a tak děti tráví mnohem více času ve třídě. Jak tento čas využíváme v naší mateřské škole? Děti se seznamují nejprve se začátkem zimy a postupně si zvykají na změny, které nastávají díky chladnějšímu počasí. Vyprávíme si o oblečení, které se v zimě nosí, začínáme zpívat zimní písničky, učíme se nové básničky, které se hodí k tomuto období, povídáme si, co dělají zvířátka v zimě. Také sypeme do krmítek dobroty, které děti přinesou z domu ptáčkům, vystřihujeme sněhové vločky z papíru a děláme spoustu dalších činností, které se k tomuto období váží. S blížícími se Vánocemi začínáme každoročně s nácvikem vánoční besídky, abychom ve vánočním shonu alespoň na chvíli zpříjemnili rodičům přípravu na tyto svátky. Nejvíce se ale děti těší na oslavu Vánoc, která probíhá i v naší školce. Děti pomáhají s vánoční výzdobou i se zdobením stromečku. Vyrábí dárky pro maminky a kreslí přáníčka. Když je vše hotovo, společně se těší na den, kdy má do školky přijít Ježíšek. V tento den je vše přichystáno tak, aby děti hned po příchodu pocítily vánoční atmosféru. Po celé školce se rozléhají koledy a voní purpura. Děti seznamujeme s tradicemi, které dělaly již naše babičky. Pouštíme lodičky z ořechových skořápek, rozkrajujeme jablíčka a společně si vypravujeme o Ježíškovi. Pak nastává očekávaný odchod ke stromečku. Děti zazpívají koledy, které se naučily, a s radostí se pouštějí do prozkoumávání vánočních dárečků. Před obědem si ještě přiťukneme dětským šampaňským a popřejeme si hodně zdraví. Tento den patří určitě mezi nejoblíbenější dny ve školce. Na tvářích dětí je vidět smích a to je ta nejkrásnější odměna, kterou mohou dostat ti, kteří se o děti celoročně starají.

K vánočnímu stolu patří také rozmanité dekorace. I když asi není nic jednoduššího než koupit si vánoční ozdoby v obchodě, my se s tím nespokojíme a připravíme si vánoční výzdobu sami.

Při balení dárků, které jsme vyrobili sami, se naskýtá otázka, jestli je máme zabalit do kupovaných dárkových papírů. Copak si nemůžeme zajímavý dekorační papír vyrobit sami?

Kdo by neměl rád pohádky! Příběhy plné tajemství, kouzel i napětí zaujmou všechny děti. Tak proč pohádky nevyužít i při výchovné práci v mateřské škole.

Na vánočním stole by nemělo chybět sváteční světýlko, lucernička, která nám zpříjemní společné posezení. Jednoduchý vánoční svícen zvládneme hravě vyrobit, tak s chutí do toho. Co budeme potřebovat? Prázdnou PET láhev o objemu 1,5 nebo 2 l, barevný samolepicí papír, 1 kladívkovou čtvrtku A4, tužku, pravítko, fixy, nůžky, ostrý nůž, disperzní lepidlo, 2 špejle, kus polystyrenu o tloušťce alespoň 1 cm, dárkovou stuhu, 1 čajovou svíčku, 1 menší hřebík. A jak na to? PET láhev rozřízneme v půli, potřebovat budeme dolní část. Horní okraj takto upravené PET láhve nastřihneme na šestiny, délka zástřihů asi 5 cm. Jednotlivé nastřihnuté pásky ohneme směrem ven a zaoblíme je do půlkruhů. Na barevný samolepicí papír si podle šablony obkreslíme 6 hvězdiček. Hvězdičky vystřihneme a nalepíme na zaoblené okraje lahve. Na bílou čtvrtku si narýsujeme 4 obdélníky o výšce 7 cm a šířce 4,5 cm. Do připravených obdélníků nakreslíme 2 různé vánoční motivy (každý z nich dvakrát), můžeme si opět pomoci šablonami. Tyto motivy si vybarvíme a vystřihneme. Z rubu přilepíme na každý motiv špejli s přesahem dolů asi 1,5-2 cm. Z polystyrenu si vyřízneme kruh o průměru shodném s vnitřním průměrem PET láhve. Doprostřed polystyrénového kruhu připevníme čajovou svíčku pomocí hřebíku vpíchnutého do polystyrenu z rubové strany. Kruh se svící opatrně vsadíme do lahve a srovnáme. Po obvodu kruhu zapícháme vánoční motivy na špejli, střídáme první a druhý motiv. Láhev dozdobíme dárkovou stuhou, kterou uvážeme pod vyhnutými obloučky. Na závěr okraje stuhy nařasíme. Lucernička může doplnit vánoční výzdobu dětského pokoje či třídy MŠ nebo ji využijeme jako vánoční dárek. Nesmíme ale zapomenout, že plast a polystyren jsou hořlavé materiály, a tak nikdy nenecháme děti u zažehnuté lucerničky bez dohledu.