Online archiv

Skřítkování

Daniela Klímová, 3/2006
I v tomto roce uspořádala MŠ a ZŠ Libáň pro děti akci s názvem Skřítkování. Říká se, že jednou do roka se nám otvírá tajuplný svět skřítků, čar a kouzel. Tito skřítkové, kteří v podzemí a ve skalách chrání své poklady, se zjevípouze hodným lidem, a to pouze na jeden jediný den. Letos se ukázali 20. ledna 2006 v prostorách Základní školy v Libáni a pozvali nás do své Kouzelné země.Děti se v ní setkaly se Šiškovým skřítkem, který byl moc smutný, protože se mu z jeho kouzelného košíčku rozkutálely šišky a on je nemohl najít. Děti mu ale pomohly šišky najít a vrátit je zpátky. Objevil se zde i Vodnískřítek s prosbou o pomoc při hledání kouzelných šupinek pro rybičku. Ztratila je prý při sáňkování a teď je smutná a pláče. Houbovému skřítkovi zase děti pomohly uvařit houbovou polévku. Se Skotačivým skřítkem si zadováděly aPtačímu skřítkovi pomohly v přebírání zrníček pro ptáčky, aby měli i v zimě co jíst a mohli nám na jaře a v létě krásně zazpívat. Květinovému skřítkovi se stýskalo po květinkách, a tak mu děti namalovaly různé barevné kytičky.K dětem přitančila i Zimní víla, která přináší zimu a ráda si hraje se sněhovými vločkami.Byli jsme moc rádi, že i přes nepřízeň počasí na tuto akci přišlo mnoho dětí a rodičů, a těšíme se na další společné akce.

Naši čápi

Miroslava Vykoupilováfoto MŠ, 3/2006
Máme to štěstí, že se čáp bílý vrací již téměř třicet let na starý komín domu sousedícího s mateřskou školou. Zpravidla první týden v dubnu prožíváme společně velkou radost, že se nám čápi z jižních krajů v pořádku vrátili.Nejprve přiletí"pan čáp"a jakmile opraví hnízdo (často březovými proutky, které jsme s dětmi nanosili na hromádku na školní zahradě), přilétá"paní čápová".Přímo z oken mateřské školy a ze školní zahrady můžeme po celé dny pozorovat ladnost a krásu letu čápa, opravy hnízda, čapí námluvy, čapí tance a veselý klapot zobáků, který se rozléhá do všech světových stran. Zanedlouhonastává doba, kdy se čapí pár trpělivě, mnohdy v dešti, větru a sněhových plískanicích, střídá v sezení a zahřívání vajíček. Odpočítáváme dny, kdy se malá čápata vylíhnou. Protože je hnízdo hluboké, zpočátku nejsou mláďatavidět, a proto netrpělivě čekáme, až povyrostou a začnou vystrkovat hlavičky. A protože"pan čáp"a"paní čápová"jsou pilní rodiče a neúnavně shánějí potravu, mláďata rostou jako z vody.Několik dnů se dohadujeme, kolik jich tam vlastně je. Brzy je to jasné, v hnízdě bývají většinou tři čápata. S velkým zaujetím pozorujeme první pokusy o létání. Nejprve stačí dovednosti a síly mláďat jen na nejbližšístřechy, ale zanedlouho létají a krouží nad celou vesnicí. Je krásné je pozorovat, jak létají kolem našich oken nebo nad našimi hlavami.Po celou dobu hnízdění jsou nám čápi velkou inspirací, a to nejen při tvořivých činnostech. Kreslíme je, malujeme, modelujeme, vytváříme z krabiček a jiných materiálů. Děti velmi rády poslouchají povídky, bajky a pohádky očápech, každoročně se o nich naučíme spoustu básniček a písniček. Nejoblíbenější hra v tomto období je pohybová hra"Na čápa a žáby". Zkrátka - čáp je náš každodenní pozorovatel a kamarád, který nám pomáhá přiměřenouformou seznamovat děti s nutností ochrany přírody a životního prostředí.Když se začínáme těšit na prázdniny, pomalu se s čápy loučíme, neboť odletí většinou dříve, než se po prázdninách do školky vrátíme. Vzpomínáme na ně celou zimu:"Jaký osud je na jejich dlouhé cestě nebo v jižníchkrajích čeká?","Vrátí se k nám zase příští rok?","Nezabloudí?"Jsme rádi, že se to každý rok opakuje a už se zase těšíme na další jaro a na naše čápy.

Bonifácova školička

Milena VlkováNamaloval Jakub Leskovjan, MŠ Lišná, 3/2006
Ve třídě Berušek začala v listopadu Bonifácova školička. Jednou za dva týdny, vždy ve středu, přicházejí děti s maminkami za velkým plyšovým slonem Bonifácem. Bonifác má pro děti připraveny různé úkoly, ale také všem drží palce.Každá hodina začíná společnou hrou - to abychom se všichni lépe poznali a užili si legrace. Potom nás čeká hodně práce. Začínáme říkadlem, při kterém si procvičíme prsty na obou rukou, napodobíme hru na klavír, také jsmesi zkusili, jak se solí (jemná motorika). Potom již následují pracovní listy na rozvoj grafomotoriky. Maminky kontrolují správné sezení u stolu, správné držení tužky a také své děti povzbuzují pochvalou, aby se vše lépe dařilo.Další úkoly jsou z oblasti sluchové analýzy a syntézy - pojmenování předmětů, vytleskání slabik, rozlišení první hlásky ve slově. V další části hodiny si procvičíme pojmy nahoře, dole, vpravo, vlevo, geometrické tvary(matematické představy). Zkoušíme také rozpoznat různé zvuky, které slyšíme (sluchové vnímání) a se zavázanýma očima poznáváme různé předměty (hmat). Na závěr si společně vyprávíme známou pohádku.Děti mají po celou dobu opravdu hodně práce a snaží se ze všech sil. Na konci hodiny je čeká sladká odměna a pomazlení se slonem Bonifácem. Z každé lekce si maminky odnášejí domů pracovní listy a náměty a mají dva týdnyčas na to, aby doma s dětmi vše procvičovaly.

Bodlinka

Hana Králová, 3/2006
Do mateřské školy nikdy nechodil, je ze všech nejmenší, ale přesto si umí sjednat respekt. Mnoho toho"nenamluví". Přes den s ním není"řeč", v noci by se"bavil"ale nemá s kým. Má pro sebespeciálně sestavený jídelníček, školkovou (mírně upravenou) stravou nepohrdne, ale nejvíce si pochutná na"psích a kočičích"granulích.Uhádnete, kdo je tím záhadným kamarádem? Je to ježek západní - lépe řečeno"ježčí mimino"pokřtěné dětmi na Ťapku.V listopadu jej přivezli dospělí kamarádi ze Sdružení Mladých ochránců přírody ČSOP z Prahy 1 a ze Záchranné stanice pro volně žijící živočichy. A tak začala naše spolupráce na ekovýchovném programu"Bodlinka",který podporuje MŠMT a Magistrát hl. m. Prahy.Tento program v rámci praktické environmentální výchovy umožňuje dětem přímý kontakt s přírodou, posiluje některé vlastnosti (pečlivost, starostlivost, systematičnost) a především přispívá k lepšímu poznání přírodníchzákonitostí. Zajišťuje přežití malých zdravých ježků z pozdních nebo druhých vrhů, kteří by ve volné zimní přírodě určitě zahynuli. Díky péči dětského kolektivu ježek dosáhne určitou váhu, usne"zimním spánkem", poprobuzení je buď dokrmen a nebo rovnou vypuštěn do volné přírody (z programu"Bodlinka").Pěkně si, Ťapko, přes zimu"schrupni", a na jaře tě s dětmi vzbudíme písničkou. Tak, jako jsme tě ukolébavkou na podzim uspávali.

Učíme děti zvládat nebezpečí

Ivana MichalíkováNamaloval Patrik Míl, MŠ Martínkovice., 3/2006
Neopomenutelným bodem při výchově malých dětí je i nutnost děti dobře připravit na to, jak mají správně a přiměřeně reagovat na mimořádné situace v době ohrožení. Proto do naší výchovné práce zařazujeme také přípravu nanebezpečné události, mezi které patří třeba požáry.Již čtvrtým rokem se nám úspěšně daří realizovat akci ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem v Jeseníku. Hravou a pro děti poutavou formou vytváříme nenadálé situace, nastolíme vždy nečekaný problém (např. dítě, kterése ukrylo v budově školy) a nacvičujeme rychlé opuštění budovy a přesuny na daná stanoviště. Celá akce je modelovou situací za použití veškeré techniky.Po úspěšném zvládnutí všech úkolů je pro děti připravena na zahradě školy poutavá beseda s ukázkami práce a vybavení hasičů, kde se mohou děti dozvědět mnoho zajímavého o náročnosti tohoto povolání. V návaznosti na tutoakci děti v odpoledních hrách vyjádří své dojmy a zážitky i výtvarně a svými výtvory tak poděkují hasičům za jejich náročnou práci.Děti jsou tak díky hravé a přijatelné formě připraveny reagovat klidně a beze strachu na případné ohrožení. Tato setkání je velmi baví a vždy se na ně těší již den dopředu. Úspěchem je i skutečnost, že děti se dokážou(většinou již před příjezdem zásahové jednotky v době po nahlášení nenadálé události) přesunout z budovy ven, a to velmi disciplinovaně a ukázněně.Proto děkujeme i touto formou členům Hasičského záchranného sboru v Jeseníku a přejeme jim hodně úspěchů v jejich náročné práci.

Vítáme jaro

Eva HurdováNamalovala Monička Lysáková, MŠ Trnava., 3/2006
K vítání jara jistě nerozlučně patří písnička. Řada pedagogických pracovníků v mateřské škole nebo ve školní družině čerpá náměty z publikace Pavla Jurkoviče a Ludmily Battěkové Neseme, neseme májíček a zařazuje například pásmočtyř lidových textů Jaro se otvírá, které mohou i předškoláci doprovázet hrou na bubínek, xylofon, zvonkohru a metalofon.S písničkou Návrat přivítáme vlaštovičky, které se k nám s jarem vrátily. Part zvonkohry může také hrát zobcová flétna. I písnička Létala si vlaštověnka je u dětí oblíbená. Snadný doprovod na zvonkohru umožní aktivnízapojení do hry na hudební nástroj i dětem, part pro metalofon může zahrát učitelka. V publikaci nalezneme i hudební úpravu písně Hřej, sluníčko, hřej. Všechny tyto písně lákají děti ke spojení s pohybem. Můžeme vycházet zchoreografie Ludmily Battěkové nebo vymyslet spolu s dětmi vlastní pohybové ztvárnění.Z další publikace Pavla Jurkoviče Hudební nástroj ve škole určitě nečerpají jen školy základní, ale i mnoho škol mateřských. Jarní zelená tráva vybízí děti k hrám i ke zpěvu písničky Travička zelená. Pavel Jurkovič ji vtéto publikaci doprovodil party na flétnu, zvonkohru, metalofon, tympány a tamburínu. Také úprava písně Vrby se nám zelenají, ve které zní zobcová flétna, zvonkohra, metalofon a tympány, se bude dětem líbit. Do hry na nástrojemůžeme zapojit i rodiče. Zkuste se podle písně projít tanečním krokem v jarním průvodu. Děti jdou ve dvojicích, drží v ruce větvičku břízy, jívy nebo forsythie, ze kterých pak vytvoříme jarní kytici do vázy.Jaro můžeme společně s dětmi přivítat i písní Vítáme jaro z kompletu knížky a CD Hrajeme a zpíváme si s pohádkou. Dospělí nebo starší děti mohou písničku doprovodit hrou na zvonkohru nebo využijeme zvukovou nahrávku. Pokudse děti zaposlouchají do hudebního doprovodu Pavla Jurkoviče, budou mít pocit, že opravdu slyší prozpěvovat ptačí hlásky. I s touto písní můžeme jít v jarním průvodu, zatančit si mazurku nebo vymyslet vlastní pohybovéztvárnění. Některé děti rády uplatňují vlastní nápady, pro které by měl být vždy ponechán dostatečný prostor.Písnička Vítáme jaro je ve třídobém taktu, proto můžeme v přípravné fázi zařadit rytmizaci tříslabičných slov, která mají souvislost s textem pohádkového povídání, například: vrabeček, sýkorka, hrdlička, skřivánek,travička, sněženka, sluníčko. Ve třídobém taktu si řekneme říkadlo"Husičky, husičky řádkem, řádkem, já vám dám koláče s mákem, s mákem". Vymyslíme si jednoduchou melodii a doprovodíme hrou na zvonkohru. K melodii v Cdur hrajeme C a G, k D dur hrajeme D a A.Oblíbená je písnička Na jaře, na jaře, čáp jede v kočáře. Přes hru na tělo přecházíme postupně do ladného tanečního kroku a nezapomínáme na to, že vzorem pro pohyb dětí jsme my, učitelky.

S princem Bajajou

Alena KutílkováNakreslila Monička Luskačová, MŠ Želetice., 3/2006
V únoru uplynulo 186 let od narození Boženy Němcové, proto jsem dopolední činnosti motivovala pohádkou Princ Bajaja. Dětem jsem přinesla knihu pohádek Boženy Němcové, ve které jsem jim ukazovala obrázky a vyprávěla pohádku oBajajovi. Spisovatelku jsem dětem představila jako ženu, která sepisovala příběhy, jež si lidé po večerech vypravovali. Po vyprávění jsme si začali s pohádkou hrát.Děti se rozeběhly po třídě za zvuků bubínku jako koníčci a každou chvíli mocně zařehtaly. Potom jsem vytáhla z krabičky obrázky domácích zvířat, děti je pojmenovaly, napodobily, jak se správně ozývají, a každé zvířátkojsme dali do jiného kroužku. Pak se děti postavily doprostřed třídy. Já jsem ukázala vždy obrázek zvířete, děti určily jeho název a ten, komu jsem obrázek dala, s ním běžel, napodoboval zvířecí zvuky a přidal obrázek do kroužkuse stejným druhem zvířátka (kočku ke kočce, koně ke koni...).Určila jsem dětem prostor pro záhonky - položila jsem tři obruče. V prostoru jsem rozhodila květiny tří barev a různých velikostí. Děti velmi rychle rozdělily květiny podle barev do obručí. Potom si sedly před"záhonky"do řady a nosily mi (jako princ princezně) květiny podle přání a pokládaly je na různě velké vázy. Určila jsem vždy počet, velikost i barvu - princezna si přeje tři velké žluté květy, čtyři nejmenší červenékvěty, tři stejně velké modré květy..."Zahradníci"nosili květiny správně a dokonce bezchybně určovali i velikosti váziček. Která je největší? Která je nejmenší?Vytvořili jsme společnými silami jednoho draka z obručí. Velká obruč tvořila tělo a Vojtíšek podal pět menších obručí, které tvořily dračí hlavy. Pak si děti přesedly na kraj třídy a tvořily draky samostatně. Každé dostalotělo - kroužek, vybralo si čtyři kolečka a přiřadilo je k tělu jako hlavy. Kdo byl hotov, stoupl si a už se rozhlížel, aby zkontroloval ostatní. Děti se opět přesunuly na volnou část třídy, dostaly kroužky jako dračí těla atentokrát měly vybrat tři hlavy z červených plastových víček. Barvu poznaly bezpečně všechny, ale počet si děti vzájemně poradily. Starší děti ochotně pomáhaly mladším kamarádům. A opět následoval přesun do jiné části třídy atvořili jsme hlavy ze čtyř modrých víček.Děti si sedly do kroužku a chvíli si kutálely žlutým míčkem - přitom jsme vzpomínali na to, jak princezna posílala po zemi jablíčko, které jí našlo správného ženicha. Protože včera nastoupil do naší třídy nový chlapeček,pojmenovávala jsem děti, ke kterým se míček zakutálel, aby Prokop své nové kamarády lépe poznával.Seznámili jsme se s různými obyvateli zámku na obrazech. Zahráli jsme si pexeso s několika velkými kartami pohádkových postav. Byl zde král, princezna, kašpárek a další postavičky. Každému se podařilo najít dvojiciobrázků. Děti si mohly svou dvojici odnést domů. Po svačině si ještě každý nakreslil obrázek z pohádky.

Putování za pohárem poznání (7)

Ivana StaňkováObrázek ze ŠD Slavkovice., 3/2006
Na mapě putování přibyly další vlaječky, poháry se plní barevnými dílky a děti zaplňují další stránky Cestovního deníku. Po prozkoumání říše zvířecí a rostlinné se dostáváme k lidem.Vládce Říše človíčka Lidumila.

Logopedie v mateřských školách (4)

Doc. PaedDr. A. Peutelschmiedová, Ph.D.Namalovala Sabinka Maštalířová, Stařeč., 3/2006
V poslední části seriálu o logopedii v mateřských školách se zaměříme na diagnostické metody při zjišťování rozsahu narušení komunikační schopnosti a výběr logopedických pomůcek.Hra na čertíka patří k oblíbeným formám cvičení motoriky jazyka.

Učitelé vytvářejí školní klima

PaedDr. Soňa Koťátková, Ph.D.Namaloval Vojta Sliž, MŠ Běstvina., 3/2006
Školní klima je vytvářeno všemi subjekty, které se podílejí na výchovně vzdělávacím procesu. Jde o relativně trvalý stav kvality mezilidských vztahů a sociálních procesů mezi zúčastněnými.O příznivém klimatu školy svědčí podpora tvořivosti a svébytného výtvarného vyjádření každého dítěte.

Role učitelky MŠ

Věra Soutnerováilustrační foto M. Jedličková, 3/2006
Rodiče od učitelek mateřských škol očekávají, že budou ve své práci profesionály a zvládnou všechny role potřebné při výchově a vzdělávání jejich dětí.Povzbuzovat děti k tvořivé a samostatné hře - i to patří k roli učitelky.

Noc s Andersenem

, 3/2006
Z pátku 31. března na sobotu 1. dubna 2006 se uskuteční šestý ročník akce Noc s Andersenem, kdy budou stovky dětí nocovat v knihovnách (a už také i ve školních družinách, domech dětí a mládeže, ústavech sociální péče apod.).Provázet je bude především předčítání pohádek a příběhů, ale i různé hry a dobrodružství. Přihlásit se na tuto akci, kterou české knihovny povzbuzují zájem dětí o knihy, můžete prostřednictvímwww.knihovnabbb.cz/cz/noc_s_andersenem.