Online archiv

Středisko služeb školám Zlínského kraje a Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, ALCEDO - středisko volného času Vsetín zve pedagogy a další zájemce na semináře pro učitele a vychovatele:*Prezentace školy, práce s veřejností a médii. Public relations v praxi, komunikační strategie, image školy, tiskové zprávy, prezentační materiály. Termín: 9. 2. 2006 od 9.30 do 14.30 hod.*Rukodělné činnosti pro děti a mládež. Tradiční i netradiční techniky, řemesla, materiály, burza nápadů. Termín: 15. 2. od 9.30 do 14.00 hod.*Velikonoce za dveřmi. Tradice, aktivity a náměty k přípravě a oslavě svátků jara. Termín: 16. 3. od 9.30 do 14.00 hod.*VII. Vsetínská pedagogická konference"Škola - místo k životu". Termín: 29. 3. od 8.30 do 16 hod.Přihlášky: Ivana Machalová, ALCEDO, Z. Kalandry 1095, 755 01 Vsetín, tel.: 571 417 704, 737 259 255, e-mail: alcedo@vs.inext.cz

Česká Orffova společnost nabízí semináře aktivního, tvořivého přístupu k hudební, pohybové a dramatické výchově, které přispívají k pozitivnímu vytváření školního i mimoškolního prostředí pro všechny. Zaměřeny jsou na pedagogyvšech typů škol, vychovatele, sociální pracovníky, rodiče, studenty pedagogických, uměleckých a sociálních oborů.V rámci chystaných změn v České Orffově společnosti a České hudební společnosti se na vás obracíme s prosbou o pomoc při aktualizaci našeho adresáře. Prosíme vás o vaše vyjádření, zda a v jaké formě se chcete i nadálepodílet na životě ČOS a být o její činnosti i nadále informováni. Noví zájemci o naši činnost, přihlaste se, prosím, také.24.-26. 3. 2006 se koná tradiční jarní seminář s Lenkou Pospíšilovou a jejími kolegy a kolegyněmi v ZŠ Gen. Fajtla v Praze 9 Letňanech, ul. Rychnovská. Zahájení v pátek 24. 3. v 17-18 hod., ukončení v neděli 26. 3. v poledne.Informace a přihlášky: Centrum ČOS, MŠ Hřibská 2012, 100 00 Praha 10, tel.: 721 238 713 (M. Drbohlavová), e-mail: orff@seznam.cz, nebo přímo u předsedkyně ČOS PhDr. Jarmily Kotůlkové, Pražská konzervatoř, Na Rejdišti 1,110 00 Praha 1, tel.: 222 321 783, e-mail: kotulkova@prgcons.cz

Na již 12. ročník mezinárodního semináře Dítě - pohyb 2005, který se konal 2.-3. prosince 2005 tradičně ve Francouzském institutu v Praze, jsem se opět těšila. Že má stoupající úroveň, dokazuje stále větší počet nadšenýchcvičitelek oddílů rodičů s dětmi nebo předškolních dětí a také učitelek mateřských škol, které propagují pohyb dětí v těchto oddílech nebo kroužcích.Seminář byl zaměřen na zdravotní problematiku pohybového aparátu předškolních dětí a zdravotní přínos dětské jógy pro rozvoj pohybu dítěte. Tomu odpovídalo i úvodní vystoupení dětí z MŠ Vladivostocká v Praze 10, které zadoprovodu písniček J. Nohavicy předvedly cvičení a pohybové hry na balančních míčích.Tematickou přednášku Působení cvičení jógy na pohybový aparát a psychomotoriku dětí předškolního věku přednesl Pavel Hájek. Na základě precizně vypracované prezentace a svých zkušeností se cvičením jógy s předškolnímidětmi podrobně vysvětlil, jak lze pomocí jógových cvičení rozvíjet pohybové a dechové návyky, správné držení těla a smysl pro rovnováhu. Zajímavá byla cvičení pro rozvoj jemné motoriky prstů a také způsoby relaxace dětí.Důkladně se věnoval potřebné motivaci dětí.S ohlasem se setkala přednáška Doc. PhDr.Hany Dvořákové z PedF UK Praha, která se věnovala problematice zdraví v předškolním věku. Je důležité si uvědomit, že zdraví není jen záležitost těla, ale vliv na zdraví má ipsychika a sociální oblast člověka. Aby cvičení mělo význam pro zdraví dítěte, je tedy třeba, aby byla zapojena stránka tělesná, psychická i sociální. Dítě potřebuje věřit ve své síly. Cvičitelé by proto měli dětem pohybovéaktivity nabízet, motivovat děti k pohybu a podporovat je v překonávání překážek.MUDr. Vlasta Syslová seznámila účastníky se zásadami pohybových aktivit vhodných pro předškolní děti, s faktory, které limitují kvalitu a kvantitu pohybu, s efektem pohybu na dětský organismus. Shlédli jsme také působivývideozáznam cvičení rodičů s dětmi ze začátku 90. let minulého století, ve kterém byly zdůrazněny momenty posilující citový vztah mezi rodičem a dítětem. Více než o rozvoj tělesný a motorický jde v těchto pohybových aktivitáchrodičů s dětmi o sociální a psychologickou stránku osobnosti dítěte.Účastníci semináře si také mohli prohlédnout a ohodnotit fotografie z pohybových aktivit dětí při cvičení v oddílech ČASPV nebo v mateřských školách. Druhý den semináře si všichni mohli cvičení dětí vyzkoušet prakticky podvedením Pavla Hájka a Doc. Hany Dvořákové.Semináře se pravidelně zúčastňují tělovýchovní pracovníci, odborníci z pedagogických fakult, cvičitelky a také učitelky mateřských škol, které se zajímají o nové možnosti pohybových aktivit dětí nebo jsou zároveňcvičitelkami předškolních dětí. Také prof. PhDr. Jana Berdychová, která se nemohla semináře osobně zúčastnit, stále s velkým zájmem sleduje současné aktivity a dění na poli pohybové výchovy a cvičení dětí, zvláště těch nejmenších.Seminář organizovala Komise cvičení předškolních dětí a rodičů s dětmi České asociace Sport pro všechny ve spolupráci s MŠMT ČR a Francouzským institutem v Praze. Jak uvedla předsedkyně Komise PD a RD MR ČASPV Mgr. SimonaSkoumalová, seminář přináší každý rok novou inspiraci pro pohyb dětí a vede k zamyšlení nad postojem učitelů a cvičitelů k těm nejmenším.Informace o dalších seminářích a metodických materiálech získáte na adrese: ČASPV, Vaníčkova 2, 160 17 Praha 6, tel.: 233 351 247 (Mgr. Dana Kašparová), e-mail: kasparova@caspv.cz, www.caspv.cz.

Edwige Antier Praha, Portál 2005, 144 s.

Taťjana Macholdová, Martin Ryšavý Praha, Portál 2005, 120 s.

Děti naší školní družiny tvořivá práce baví. Vesměs se ježci stali tajnými vánočními dárky pro maminku nebo babičku. Motivace navnadila i prvňáčky, u kterých zpočátku byla nutná individuální pomoc.Pomůcky: papír, fix, párátka, vodové barvy, štětec, bílá čtvrtka, vylisované listy, lepidloPostup: Vystřihneme z papíru ježka, naznačíme fixem ucho, oko, čumáček. Bodliny nalepíme z dřevěných plochých párátek. Po krátkém zaschnutí natřeme vodovými barvami bodliny i celého ježka. Na bílou čtvrtku ježka položíme,kolem rozprostřeme vylisované listy a vše nalepíme. Tam, kde lupeny nejsou, domalujeme vodovými barvami. Děti používaly různé barevné kombinace.

Nevím, kdo a kdy vymyslel zábavu, která tkví ve skládání dílků k sobě, z čehož vznikne jeden ucelený obrázek. V mateřské škole se skládání řadí k nejoblíbenějším činnostem. Máme puzzle velkých tvarů pro ty nejmenší, puzzlestřední velikosti i třeba 400 dílkové. Myslíte, že to ta škvrňata ze školky neumí skládat? Omyl! S obdivuhodnou lehkostí a omračující pamětí skládají znovu a znovu, ve stále se zvyšujícím tempu.To nás přivedlo k otázce:"Zdalipak jsou stejně šikovní a zruční také rodiče?"Tak vznikla naše první společná puzzliáda. Uspořádali jsme ji jedno odpoledne s rodiči, dětmi a učitelkami ve školce. Děti se na tuslávu připravovaly už týden předem a vytvořily si pozvánku v podobě puzzle, na kterou rodiče doma potvrdili svou účast na puzzliádě. V tento slavnostní den jsme s dětmi ukuchtili pohoštění pro rodiče. Vlastnoručně vyrobenéjednohubky a dobroty jsme přichystali v jídelně.K naší radosti se nás sešla velká spousta. Rozdělili jsme se do dvou skupin, abychom se vešli na koberec v herně, který byl zároveň i naším"skládacím místem". Soutěžilo se společně - maminka nebo tatínek a jehoratolest proti ostatním. Nejprve si dvojice vylosovala jedny z mnoha veselých pohádkových puzzlí (stejného počtu a velikosti dílků) a pak už nezbývalo nic jiného, než najít si své místečko a počkat na společný start.Druhá skupina buď zvědavě pozorovala, co je čeká, nebo pilně trénovala skládání ve třídě. Závodění bylo nejprve ohraničeno časovým limitem, který byl 15 minut, poté se posuzovala velikost dostavěného obrázku. Finále mezišesti nejlepšími však proběhlo až do úplného dostavění puzzle. Všichni skládali opravdu s velkým zápalem a chutí. Ten, kdo nepostoupil, mohl fandit nebo se jít občerstvit připraveným pohoštěním.Specialitou byla také mezihra"Namaluj si své puzzle". Každá dvojice obdržela čisté bílé puzzle, které čekalo na svoje dotvoření. Všichni se do toho pustili po svém. Fixy či pastelkami, někde kreslili rodičespolu s dětmi, jinde zase maminky a tatínkové nechali výsledek na své dcerce či synkovi. Jak si je kdo vytvořil těžké, každý posoudil doma sám, neboť odměnou za námahu mu bylo právě toto vlastnoručně vyrobené puzzle.Na závěr si každý odnášel diplom, první tři velkou krabici puzzlí, ostatní dvojice malé puzzle a nějakou tu dobrotu jako upomínku na naše klání. Z plánované hodiny tak najednou byly dvě příjemně strávené společné hodinysmíchu, zábavy a legrace, kdy každý naslouchal každému, a věřím, že všem dohromady bylo dobře.

S dětmi v naší školce nám už loni v únoru připadala zima příliš dlouhá. Stále sněžilo a byly velké mrazy. I když děti bobovaly na kopci do posledních zbytečků sněhu a i jinak si užívaly sněhovou nadílku (stavba sněhuláků,sněhových domečků, honičky ve vyšlapaném bludišti), přesto se nám začalo stýskat po jaru. Když jaro na sebe nechalo dlouho čekat, rozhodli jsme se, že si ho uděláme sami.Tak jsme si tedy zasadili travnatý záhonek přímo ve třídě na vhodné skříňce. Nejprve jsme z kartonu vytvořili krabičku - truhlík, přesně ve velikosti skříňky a z obou stran ji potáhli igelitovou fólií. Na zadní stranuskříňky jsme barvami na sklo namalovali sroubek v zahrádce. Další den vedla naše společná vycházka do místního hospodářství. Prohlíželi jsme si různé květiny i suché vazby. Vybrali jsme travní semeno, levanduli, řeřichu asamozřejmě zeminu. Na školní zahradě jsme nasbírali písek na cestičku a klacíky, které jsme nalámali na délku asi 15 cm. Náš"pozemek"jsme pokryli hlínou, udusali ji a vysadili trávu.Nejprve jsme však museli vysypat cestičku ke srubu pískem a rozvrhnout, kde bude travnatá plocha, kde záhonek s řeřichou, kam zasadíme levanduli a také bylo potřeba ještě vyrobit plot. To děti bavilo ze všeho nejvíce.Nalámané klacíky zapichovaly jeden vedle druhého do modelíny po celé délce"zahrádky". Levanduli jsme vysadili na zadní záhonek a zakryli jsme ji skleníkem z igelitu. Travička a řeřicha začaly krásně rašit. Každý denjsme s dětmi pozorovali, o jaký kousek zase poporostla. Tráva rostla hodně rychle a bylo nutné ji i sekat (nůžkami) a hrabat. Během velikonočních příprav a tvoření nám zahrádka posloužila k zapichování zdobených vajíček i jinédekorace, a tím posloužila zároveň jako netradiční výzdoba třídy.

Dostali jsme se do druhé poloviny naší celoroční hry. Děti už si osvojily historii své obce a základní poznatky o České republice, orientují se na glóbusu a pronikly do nedozírných končin vesmíru.Hrníček dobré nálady.

Týdenní program, ve kterém se děti seznámily s různými povoláními dospělých, jsem si ve třídě dětí od 3 do 5 let rozdělila do několika tematických částí.V cukrárně U zvonečku se dětem líbilo.

Mandala je symetrický diagram, soustředěný kolem svého středu a většinou rozdělený do čtyř stejných kvadrantů. Mandalový kruhový obrazec můžeme využí v práci s předškolními dětmi.Nikolka vybarvování mandalové předlohy začala žlutou vrtulkou (od středu). Při vybarvování postupovala velmi pomalu, otáčela papírem. Později se zaměřila na větší plochy:"Tužka mě víc poslouchá, vidíš, vešlo se totam."Barvy, které si vybrala, byly identické s barvami jejího oblečení. Při vybarvování je nejistá, pozorujeme nepřiměřený přítlak a s tím související nesprávný úchop tužky. Při práci neustále obrací pozornost kfaktu, že"neumí kreslit". Vybarvená mandala jí připomíná veselý míček se žlutou vrtulkou.

Zabývala jsem se řadu let různými způsoby a typy chůze. K tomuto zájmu mne přiměly malé děti, které jsem měla možnost sledovat více než třicet let nejen v předškolních zařízeních, ale také v jejich vývoji od kojeneckého věku.Hodně mne naučila také výchova vlastních dětí a jejich každodenní pozorování při pravidelném nebo nepravidelném cvičení.Mnoho lidí si vůbec neuvědomuje, jak je pro další vývoj i zdraví člověka významné zdravé tvarování chodidla. Tady záleží především na vhodném výběru obuvi, ale také na způsobu, jakým se mladé maminky věnují svým dětem jižod narození. Vždyť nás právě naše nohy nosí po celý náš život a právě na nich záleží, jakým způsobem chodíme, zdali se pohybujeme lehce, ladně, esteticky, zdali našlapujeme měkce a bezbolestně.Dnes již většina naší populace ví, že nervová zakončení obsažená v celé ploše chodidla mohou v případě nezdravě tvarovaného chodidla negativně ovlivňovat celkové zdraví jedince. Lidé s plochými chodidly trpí zejména vdospělosti velkými bolestmi chodidel. Příčně nebo podélně plochá noha a další deformace chodidel způsobené např. módním obutím, mají následky v podobě různých onemocnění, kterým bychom mohli včas zabránit. Dle sdělení ortopedůse většina případů deformací chodidel získává nevhodnou obuví.Nožička dítěte by měla být obuta do pevné a zároveň pohodlné kožené obuvi, s patřičným zdravotním atestem. Naprosto nevhodné jsou ploché sportovní boty, tenisky, cvičky, umělé pantofle, tzv. sněhule... Pro každý účelpotřebujeme jiné obutí.I pohodlná domácí obuv by pro dítě měla být s menším klínkem a plošně tvarovaná, aby napomáhala při tvoření zdravého chodidla. V mateřské škole paní učitelky zařazují průběžně během režimových činností takzvané zdravotnícviky - podpůrné pro rozvoj zdravé a pružné chůze.V současné době se módní trendy ubírají většinově jedním - sportovním směrem, co se týče možností obutí. Přimlouvám se tímto za možnost uvést na současný český trh kvalitní obuv. Dovoluji si svůj požadavek opřít o potřebydítěte a o jeho zdravý a šťastný vývoj. Přimlouvám se zároveň za estetický tvar nejen dětského obutí, protože právě krásná chůze přispívá i k zdravému sebevědomí každého dítěte i dospělého člověka.