Online archiv

Všichni patrně známe základní dovednosti, které v minulosti umožňovaly dětem vstup do mateřské školy. Takže jen připomenu:*znát své jméno, příjmení, adresu svého bydliště,*umět se oblékat i svlékat, zapínat oděv a zavazovat tkaničky,*umět se najíst,*udržovat čistotu,*umět si vyčistit nos,*respektovat pokyny dospělého,*umět říci co potřebuji,*dodržovat zásady slušnosti (pozdravit, požádat a poděkovat).Některá mateřská škola požadovala umět vyjmenovat dny v týdnu, znát jméno a příjmení rodičů, vědět, kde jsou zaměstnáni apod. Jistě lze podotknout, že některé požadavky byly přemrštěné, zvláště zavazování tkaniček bylo nočnímůrou dětí i rodičů.

Je sobota večer a před budovou mateřské školy v Loučné stojí klimatizovaný autobus. Poslední pusa, zamávání a dvacet předškolních dětí, patnáct školáků a deset dospělých mizí z očí.

Předškolní vzdělávání v mateřské škole přispívá k vývoji dítěte v mnoha oblastech. Je však potřeba si uvědomit i jeho možná výchovná rizika.Program MŠ by měl negativní vlivy na vývoj dítěte minimalizovat.

Šikovné paní učitelky v mateřských školách hýří novými nápady i způsoby práce. Doba jde kupředu a její rychlé tempo nabízí dětem počítačové hry i další atraktivní možnosti využití času. Děti a jejich psychika se rozvíjejízávratným tempem. Někdy mívám pocit, že naše předškolní děti jsou již daleko za možnostmi svého věku a že znají o mnoho více, než odpovídá jejich věku.Dětem dnes nechybí ani dostatek hraček, ani počítače, ani sezení u televizních obrazovek, běžnou potřebou se stávají kazetové přehrávače. Paní učitelky v MŠ znají metodiku zdravého pohybu a využívají svých schopnostízískaných studiem. Dalo by se říci, že je úplně vše s dětstvím, nejen předškolních dětí - v pořádku. Děti mají dostatek volného času i spoustu možností se realizovat.Co však velmi často postrádám, je základní slušnost, kouzelná slovíčka"děkuji","prosím","dovolte mi", milé a upřímné pozdravení, citlivý a opatrný přístup k osobním věcem, skromnost, pěknéa příjemné vystupování v soukromí, ve škole i na veřejnosti. Často dětem chybí osobní vlastnosti, jako je ctižádostivost, snaha pracovat, něco si udělat pro radost, pomoci rodičům. Čím to je? Dá se udělat něco víc? Možná. Snadže příklady táhnou, ale nejen ty počítačové a matematické.

S předškoláky jezdíme často městskou hromadnou dopravou. Jezdíme do divadla, ale i na předplaveckou průpravu do krytého bazénu. A protože děti jsou všímálkové všeteční, často vidí to, co dospělí bohužel vidět nechtějí, pokud seto netýká jich samotných.Vašík a Lukáš si při cestě autobusem přisedli na sedadlo k paní, která neustále očima sledovala podlahu pod nohama. Aha, kluci hned přišli na tu záhadu. Na zemi cestoval pejsek, ukázněně seděl s vyplazeným jazykem aprohlížel si děti. Kluci hned začali pejska chválit a obdivovat. Paní jejich zájem lichotil a dala se s kluky do řeči. Vyprávěla, jak se pejsek jmenuje, jaký má doma pelíšek, co mu chutná."Ale paní,"hlásí se o pozornost Lukášek,"váš pejsek nemá náhubek. V autobuse ho mít musí, co kdyby někoho pokousal."Na dost hlasitou otázku reaguje paní vysvětlením, že její pejsek nenosí náhubekrád, tlapičkou ho sundává z čumáčku, a tak mu ho nedává. Je totiž tak hodný, že by nikomu neublížil. Vašík se zapojuje do debaty důležitou poznámkou:"Paní učitelka nám říkala, že nemáme cizím pejskům věřit a třeba jehladit. Maminka by se na mě taky zlobila."Tento rozhovor slyšelo hodně lidí v autobuse. Jen se mile usmívali. V duchu možná děti chválili, jak jsou dobře vychované, ale to bylo všechno. Jen do té doby, než autobus zastavil a paní s pejskem se chystala vystoupit.Pejsek, zřejmě nespokojený z dlouhé cesty, začal vyskakovat v uličce mezi sedadly a štěkat. Při této ukázce psího chování tlapkami s drápky poškodil jakési paní rukáv od saka. A dokonce dvakrát. Zvláštní. Teď teprve začala paníreagovat, rozčilovat se a zlobit, proč nemá pes v autobuse náhubek.Autobus se znovu rozjel a bylo slyšet, jak cestující hodnotí tento naštěstí malý incident. Víte, jak?"Ty děti mají víc rozumu než paní s pejskem. Jsou dobře vychované."

Od útlého věku jsou naše děti - pokud mají štěstí a jsou v normální rodině - zahrnovány péčí a dárky v roli obdarovávaného. Pod stromečkem bylo dárků tolik, že už děti na některé po pár dnech zapomněly.K tradičnímu křesťanskému pojetí Vánoc patří také svátek Tří králů 6. ledna. Příběh narození Ježíška a vyprávění o putování králů - mudrců jsme se snažili přiblížit dětem s tradiční tříkrálovou koledou nad knížkou Vánočnípříběh a Děťátko se narodilo. Chtěli jsme, aby naši kluci a holčičky věděli, proč děti dříve koledovaly a hlavně proč se s třemi králi mohou potkat v našem městě i dnes. Třicet trojic králů s kasičkou v Hradci Králové chodilopo městě a vybízelo občany k podpoře tříkrálové sbírky pro oběti posledního velikého neštěstí ve světě. Hodní lidé s dobrým srdcem si pomáhají - věděly naše děti ve školce a malovaly tři krále a možná o tom i vyprávěly doma.Co se potom stalo, vzalo trochu dech i nám učitelkám. 6. ledna nečekaně zavítali tři králové do naší mateřské školy - přivezla je obětavá maminka malého Péti. Každému dítěti dala v obálce dvacetikorunu, aby každý sám mohlbýt tím, kdo pomáhá jiným, kdo je hodný - má dobré srdce, kdo dává a je dárcem. Svátek Tří králů si děti určitě uchovají v paměti, snad si i někdy později vybaví pocit, že dávat je stejně hezké jako dostávat.

Pedagogické centrum v Brně pořádalo vzdělávací kurzy a semináře na rozmanitá témata. Ráda navštěvuji ty, které mají výtvarně pracovní náplň. Naposledy mě zaujal seminář ,,Další tématické dílny"rozdělený do čtyř částí:sláma a slaměné ozdoby, malba na hedvábí, nový materiál fimo, kašírované ozdoby. Přínos vidím (kromě získaných nápadů, technik, znalostí materiálů apod.) v tom, že se s kolegyněmi z různých MŠ i ZŠ setkáme čtyřikrát za sebou.Navazujeme přátelství a spolupráci předáváním svých zkušeností. Povíme si, kde se který materiál dá sehnat, co jsme zkusily a nepovedlo se a naopak, co se dařilo. Získané vědomosti předáváme dál na své škole.Zájem o nápadité semináře je značný. A to díky paní Janě Žáčkové, která se vzorně stará, abychom měly kvalitní lektory a vhodné prostory. Na seminářích je vždy báječná atmosféra. A to i přesto, že tam jdeme až po pracovnídobě. Často se sejdeme unavené a uhoněné. Na semináři z nás únava spadne a úspěšně zvládáme nové techniky, povzbuzujeme se, chválíme si navzájem zhotovené výrobky. Brzy začíná (již pod hlavičkou Střediska služeb školám - pozn.red.) seminář:"Proměny roku v MŠ - Jaro". Už se na něj moc těším.

Pracovala jsem několik let ve třídě MŠ, do které byly integrovány děti s postižením. V září 2004 se změnila na speciální třídu pro děti s mentálním postižením. Do třídy byli zařazeni dva postižení chlapci, které nikdo v okolínechtěl do mateřské školy přijmout. Vím, že práce s nimi je velice náročná, ale myslím si, že do školky mohou chodit všechny děti, i když se jedná o děti se střední či těžší mentální retardací ještě ve spojení s epilepsií apod.Jejich docházka však byla podmíněna asistentem ke každému z nich. V průběhu předešlých let jsme měli zkušenosti se získáváním asistentů, proto jsme mohli rodičům handicapovaných dětí pomoci a poradit jim, jak mohouasistenta ke svému dítěti získat. Jsem ráda, že je v našem regionu organizace, která pomáhá postiženým lidem a snaží se jim maximálně vyjít vstříc.Práci asistentky může získat dívka či chlapec se středoškolským vzděláním, nejlépe pedagogickým, ale pouze na jeden rok To je bohužel problém, který mě trápí. Nejen že asistenti pracují osm hodin za minimální mzdu, alejejich práce je časově omezena na jeden rok. Jak se asi cítí handicapovaný člověk či dítě, když mu jeho kamarád odchází? Je mi smutno, když se loučí. Za rok si mnozí vytvoří vzájemný vztah, vyhovují si a to je moc důležité. Obasi rozumí a najednou vše končí. Proč? Ten, kdo přichází ve svém životě do styku s postiženými lidmi, ví, že mnozí z nich by se bez asistentů nemohli obejít. Nemohli by"žít obyčejný život jako my".Asistentky v mateřských, speciálních i v základních školách jsou velkou pomocí dětem i nám, pedagogům. Proto si jejich práce velmi vážím a děkuji jim za to, že i za těchto nevýhodných podmínek jsou ochotni shandicapovanými dětmi pracovat.

Kvalifikace je pojem, který všichni pedagogové chápou; jedná se o předepsaný stupeň vzdělání a z něho vyplývající kompetence k vyučování na příslušném stupni vzdělávání. Proto se pedagogové podle zákona dělí na kvalifikované anekvalifikované. Nechci polemizovat o tom, že kromě vzdělání je pro práci s dětmi potřeba ještě"něco jiného", protože opravdový vztah a láska k dětem a učitelský talent se nedají změřit a často nejsou v přímé úměře svyšším vzděláním.Chtěla bych jen upozornit na problém, který je opravdu jen ve školství. V jiných resortech jsou také podmínky pro výkon povolání - dosažené středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání, ale je jedno, zdali je"paninženýr"chemik, strojař či z jiného oboru, ekonoma nikdo nepřezkušuje proto, že promoval před sametovou revolucí. Ve školství jsme pro"škatulky". Má-li pedagog ukončené vysokoškolské studium a titul Mgr. prodruhý stupeň ZŠ, je v páté třídě nekvalifikovaný, právě tak jako prvostupňový pedagog v šestce. Jistě didaktika a metodiky pro příslušný věk jsou důležité, ale po určité praxi (2-3 roky) a vysokoškolském vzdělání se rozdílnepozná, spíše záleží na tom, zda si pedagog s příslušnou věkovou kategorií"rozumí".V naší mateřské škole z pěti učitelek má jen jedna vysokoškolský diplom pedagogické fakulty pro práci s dětmi a mládeží a titul Mgr. - u nás je nekvalifikovaná. V mateřské škole pracuje již 6 let ke spokojenosti dětí,rodičů a své vlastní. V současnosti není pro její budoucnost v mateřské škole jiné řešení, tak magistra studuje na bakaláře předškolní výchovy. Mimochodem o toto vzdělávání je právem velký zájem - tak"zabírá místo"některé jiné kolegyni se vzděláním středoškolským.Máme sklon brát si vzory ve světě. Co kdybychom se protentokrát inspirovali na Slovensku. Vzdělávání pedagogů předškolní výchovy a prvního stupně je společné - možná, že by se podobné"bourání škatulek"hodilopři slučování mateřských a základních škol i u nás. Zajímal by mě názor ze škol i pracovníků MŠMT.

Náš svět.XIII. ročník literární soutěže pro děti ve věku od 6 do 15 let. Soutěž není námětově omezena, uzávěrka je 20. února. Nejlepší práce budou oceněny a předány do národního kola soutěže. U prací je třeba uvést jméno apříjmení autora, věk, třídu, adresu školy, jméno učitele, adresu bydliště, název práce. Obálku s pracemi označte vlevo dole názvem soutěže.Kniha a já. Čtrnáctý ročník dětské výtvarné soutěže se zachycením zážitků z četby a oblíbeného literárního hrdiny má uzávěrku 30. března. Kategorie ve věku MŠ-9. ročník ZŠ. Nejlepší výtvarné práce budou předány ve prospěchkonta"Naděje"Nadace pro transplantace kostní dřeně v Plzni. Výstava všech oceněných prací 13. ročníku je na adrese http://sis.znojmo.cz/ddmsumna.Informace: Dům dětí a mládeže, 671 02 Šumná, tel./fax: 515 291 436, e-mail: ddmsum@mboxzn.cz

Cílem 11. ročníku celostátní výtvarné a literární soutěže"Máme rádi přírodu"je přivést děti k hledání a nalézání krásy přírody a krajiny, k umění dívat se kolem sebe. Hlavní téma je"Kouzlo chvíle a místa".Pro děti MŠ-2. třída ZŠ je vyhlášena výtvarná oblast: a) kresba - Domov lesních skřítků, b) model - Kouzelní kamarádi přírody. Pro žáky 3.-4. tříd ZŠ výtvarná oblast: a) malba - Kouzelný vodní svět, b) koláž - Místo, které majízvířátka rády a literární oblast: a) příběh - Jak zvířátka zachránila studánku.Uzávěrka soutěže je 7. dubna 2005. Výsledky budou vyhlášeny u příležitosti Dne Země. Práce označené jménem, adresou, třídou, názvem školy, věkem autora, názvem díla a soutěžní kategorií zašlete na adresu: Ekocentrum,Červené domky 4A, 695 03 Hodonín nebo Brďo Vlkani, Moravská 184, 696 19 Mikulčice. Informace na tel.: 518 321 502, e-mail: ekocentrum.hodonin@seznam.cz, brdo.vlkani@seznam.cz

*Metoda dobrého startu. Metoda je vhodná pro použití v posledním ročníku MŠ nebo po nástupu do l. tř. ZŠ či ZvŠ, u dětí s odkladem školní docházky, pro děti z minoritních skupin. Termín: 7. února, 8.30-13.30 hod. Lektor:PhDr. Jana Swierkoszová.*Jak rozvinout a kultivovat naši vztahovou inteligenci (Kouzlo osobnosti). Osvojit si postupy jak rozvinout"vztahovou inteligenci"; do jaké míry má"vztahová inteligence"vliv na sociální vnímavost aempatii, na profesní úspěšnost. Termín: 15. února. Lektor: PhDr. Rostislav Vraník.*Cílená komunikace a její vliv na harmonizaci dítěte a jeho vztahů. Osvojit si prostředky"cílené"komunikace a naučit se je používat tak, aby došlo k emocionální stabilizaci dítěte, snížení tenze a poruchchování. Termín: 15. března. Lektor: PhDr. Rostislav Vraník.*Multikultura - Svět s místem pro všechny. Soužití dětí v multikulturním prostředí, tolerance a rasová snášenlivost v praxi školy, ověření vlastního postoje, plán multikulturní výchovy v MŠ. Termín: 4.-5. dubna. Lektor:Mgr. Vlasta Berylová a Mgr. Jarmila Peterková.*Hospitace (RVP PV a priority předškolního vzdělávání). 19. 5. v Novém Jičíně, 20. 5. v Ostravě. Rozdíl mezi evaluací a hodnocením, produktem a procesem, kvalitou a kvantitou. Základní kritéria hodnocení. Práce svideozáznamy, metoda videotréninku. Lektor: Mgr. Eva Svobodová.Přihláška a celá nabídka je na http://www.kvic.cz, informace: KVIC Nový Jičín (Krajské vzdělávací a informační centrum), Štefánikova 7, 741 11 Nový Jičín, tel.: 556 764 744, e-mail: ilona.brazinova@kvic.cz