Třídní schůzky
Zdena Falková, MŠ Habánská, Mikulov, 10/2004
Jak seznámit rodiče se vším, co by měli při vstupu dítěte do MŠ vědět? Jak udělat z nudné třídní schůzky zajímavou akci? Kolektiv z MŠ Zelený háj v Mikulově si těmito otázkami lámal hlavu a poutavou akci se podařilo uskutečnit.V každé ze tří tříd zasedli jednoho odpoledne rodiče, aby si vyslechli od paní učitelky, co v novém školním roce čeká je i jejich děti, co se naopak očekává od nich a v čem vidíme v naší školce možnost spolupráce. Zároveň mohliochutnat jednohubky s různými druhy pomazánek, které pro ně i pro děti připravily paní kuchařky. Děti zatím společně s druhou paní učitelkou v šatně pracovaly. U"Ježečků"vznikaly větrníky, u"Krtečků"papíroví draci s pískovýma očima a u"Myšiček"přírodninový závěs ze šípků, listů, kukuřice, kaštanů a žaludů. Rodiče se po chvilce k dětem připojili, prohlédli si školku a vyráběli společně s dětmi. Mnozí se takpřesvědčili, jak je jejich dítě šikovné a samostatné. Domů odcházeli všichni spokojení, s plnýma rukama výrobků. V nejednom pokojíčku"našich školčátek"teď létá drak Pískovák, vítr za oknem roztáčí větrník a oknozdobí přírodninový závěs. I takhle mohou vypadat třídní schůzky.
Skřítci hlídají MŠ
S. Frgálová, B. Spáčilová, MŠ Čehovice, 10/2004
Mateřská škola Čehovice je malá školička na vesnici s kapacitou 27 dětí. K přírodě máme opravdu blízko a tak umožňujeme dětem objevovat a odhalovat krásy přírody na vlastní kůži, vlastním prožitkem. Učíme je vážit si všehoživého, probouzíme v nich citový vztah k přírodě. Poskytujeme jim základní poznatky o správném a nesprávném chování člověka v přírodě. Na každém výletě do okolí se děti dovídají něco nového. Jak se jmenuje potok, který protékáza naší vesnicí, kam se vlévá, jeho cestu sledujeme až do moře. Určujeme směr cest a víme, kam by nás dovedly. Známe směr cesty, kudy odlétají ptáci na jih. Pozorovali jsme jejich chování na podzim, hnízdění, slet na drátechelektrického vedení. Rozlišovali jsme obydlí vlaštovek, špačků, kosů. Dovedeme pojmenovat ty nejznámější ptáčky. Milá byla nečekaná setkání se šnečky, žížalami, kobylkou, ještěrkou, myškou, zajícem, divokou kačenou na potoce,dokonce i hádkem - užovkou v malém teráriu. Nevěřili byste, kolik informací dětem utkvělo v paměti z přímého setkání. O každém zvířátku jsme společně hledali další zajímavosti v encyklopediích, na počítači. A těch říkadel abásniček, kolik o nich děti umí. Už jsme si vyzkoušeli i pouštění draka."Ten vítr má ale panečku sílu,"znělo z úst dětí, když pevně svíraly klubko s nití, na jejímž konci v povětří skotačil ten náš. Umíme pojmenovati rozmary podzimního počasí - mlha, déšť, jinovatka, vítr, babí léto. Každodenní procházky do přírody kolem zahrádek a polí nám umožnily sledovat sklizeň plodin, ale i ovoce a zeleniny. Těch nových slov! Strniště, bulva,skrajek, vyorávač, sadař. Nasbírali jsme všechny možné druhy plodů. Zeptáte-li se našich dětí, kam u nás v obci na šípky, kaštany či"vrtulky"z javoru, určitě vás dovedou správně. Ve školce se nám postupněrozšiřovala podzimní výstavka. Děti třídily - ovoce, zelenina, polní plodiny a další plody."Přece tu všechno nenecháme jen tak ležet!"A tak začala vznikat zvířátka z kaštanů, makovic, šípků. Brambory se změnily napichlavé ježky."Není jim tu bez nás v noci smutno?"ptaly se děti. Dýně a zelenina byly dalším vhodným materiálem pro vznik skřítků, panáčků a strašidýlek. Naši zeleninoví skřítci nám školku opravdu dobře hlídají.Přijďte se podívat! Je nám tu všem společně hezky.
Půjdem spolu do Betléma
Ita Cyrusová; MŠ Čistá v Krkonoších, 10/2004
Již delší dobu jsme si s kolegyní lámaly hlavu, jakým způsobem vyvolat ve skupině tři a půl až šesti a půl letých dětí empatii. Jakou situaci navodit, aby aspoň částečně pochopily obsah slov"radost, pomoc, sounáležitost,sobectví, smutek, chudoba, slušnost, bezmocnost, dar, štěstí"apod. Při pročítání několika čísel Informatoria 3-8 jsem objevila krátký příběh O Ježíškovi a hned jsem věděla, že je to ono. Teď by se nám to mohlo podařit!Při prvním upraveném vyprávění děti ani nedutaly a pak hned žádaly opakování. Po několikeré repríze se už zapojovaly do zpěvu koled provázejících děj příběhu. Potom už bylo mnohem snazší navodit téma povídání o mezilidskýchvztazích. Obě jsme byly překvapené, kolik empatie v dětech je a jaké mají vlastní zkušenosti. A což teprve, když jsme dětem nabídly pokus o dramatizaci vánočního příběhu. Každý si mohl vybrat svou roli i jednoduchý kostým,takže se zapojily i ty nejmenší děti. Po první hře"na divadlo"jsme musely slíbit, že zítra zase půjdeme do Betléma a pak zase a znovu. Onemocněl-li někdo z dětí, kterékoliv další jej bylo ochotné nahradit. Tak vážněvzaly svůj úkol pozvat k nám do školky hosty a udělat jim radost. Půvabný příběh O Ježíškovi zahrály a zazpívaly děti celkem čtyřikrát - rodičům i prarodičům, seniorům z naší obce, žákům zdejší základní školy a dětem z jednéměstské mateřské školy. Podle projevů dětí při volné hře anebo různých dialozích jsme spolu s kolegyní zjistily, že se nám podařilo naplnit náš záměr - obohatit prožitky dětí nejen nyní v mateřské škole, ale navést je na cestubohatého citového života.
Advent s rodiči
Jana Pařízková; MŠ Za Univerzitou, Dobruška, 10/2004
Loni před adventem jsme požádali rodiče, aby zhotovili jakoukoli hvězdičku, zabalili ji jako dárek a pak už jsme každý den nedočkavě rozbalovali jeden balíček. Hvězdičky byly zhotoveny z perníku, hlíny, vyšívané, háčkované, jakopolštářek, z papíru, prostě nápadité a hlavně - dělala to jejich maminka, tatínek s Honzíkem, s Terezkou. A tak na velkých jedlových větvích přibývalo ozdob. V listopadu jsme pozvali rodiče, kteří mají dopoledne čas, aby sepřišli podívat i zacvičit si spolu s námi s molitanovými míčky při relaxační hudbě. Musím podotknout, že"míčková automasáž"je velmi příjemná, zdravá a zároveň zklidňující. Cvičení zaujalo i rodiče, požádali nás omateriály, aby mohli s dětmi cvičit i doma. Následovalo adventní odpoledne, na které jsme pozvali maminky. Nejprve jsme společně s dětmi zhotovili vánoční vrkoče z jablíček, křížal, rozinek. Pak jsme soutěžili v družstvech napřekážkových drahách při"nakupování dárků"- navléknout dítěti čepici, překonat překážky, vzít balíček a utíkat zpět. Při"pečení cukroví"- přeběhnout překážky, posbírat svoje cukroví, např. červenásrdíčka, a běžet zpět. Při"úklidu"- opět přes překážky přinést část z rozstříhaného obrázku (např. hrneček) a co nejdříve složit celý obrázek. Ani jsme nečekali, že maminky budou tak aktivní a udělají kotouly,polezou po čtyřech, že budou ze všech sil bojovat za své družstvo. Na závěr jsme si zazpívali u adventního věnečku koledy. V lednu jsme pozvali starší i mladší sourozence na"Sourozenecké odpoledne". Naše maléškolkové děti důležitě bráškům a sestrám ukazovaly hračky, vystavené obrázky, postýlky. Starší děti zase dokázaly obohatit hru novými nápady. Velmi se mi líbilo, jak spontánně se hra proměnila v dramatizaci pohádky"Operníkové chaloupce", kde se aktivně zapojili všichni, malí i velcí. Další naše pozvání přijali tatínkové na"Odpoledne pro mého tátu". Přišli trošku rozpačití a nejistí, ale ledy brzy roztály po úvodnímpřivítání a vyzvání ke skládání letadel z papíru. Děti radostně zkoušely kvalitu létání, označovaly si své letadýlko kresbou. Pak nás čekala cesta na letiště. Nebyla jednoduchá. S"batohem na zádech"(dítě na zádech),slalom s vozíkem mezi kostkami -"vezeme balík"(dítě ve vozíčku),"posílání zavazadel po páse"(dítě leze po spojených rukou tatínků). Prolézání tunelem pod rozkročenýma nohama, vybrat správné bačkorky zhromady. Pak se odehrála opravdová letadlová bitva. Nepřátelská letadla létala, děti výskaly, tatínkové se rovněž plně vžili do klukovské hry. Vyvrcholením odpoledne byla scénka"O veliké řepě", kterou nejdřívezahrály děti a pak se stejnými rekvizitami tatínkové. Pojali to s velkým humorem, dobře jsme se bavili všichni. Ještě písně s kytarou a nastalo loučení. Druhý den děti přišly do školky a ptaly se:"Kdy si zase budemetakhle hrát?"Přiznáváme, že tyto formy aktivního zapojení rodičů někomu nevyhovují. Domníváme se, že spoluprožívání dětí a rodičů je velmi důležité a zanechává v dětech nesmazatelné stopy. Přejeme všem dětem rodiče, kteřímají čas si s nimi hrát. S radostí sdělujeme, že u nás je jich většina.
O čem písnička vypráví (5)
Eva Kulhánková; MŠ Tuchorazská, Praha 10, 10/2004
K večeru 5. prosince se na ulicích objevují známé trojice. Biskup Mikuláš, který již v dávných dobách odměňoval dobré skutky, doprovázený andělem s košem dárků a čertem s metlou a řetězy.
Zimní výzdoba třídy ŠD
Karla Kadlečková; ŠD při ZŠ Jižní, Praha 4M. Jedličková, 10/2004
S přicházející zimou jsme ve školní družině pokračovali v projektu, který jsem nazvala"Roční období ve třídě ŠD"(viz Informatorium 3-8 č. 7/2004). Podzimní listí a draky vystřídala zimní výzdoba.Fantazie dětí se projeví i při stavbách ze sněhu.
Andělé z přírodnin
Jana Boumová; MŠ Sokoleč, 10/2004
Jednoduchým způsobem i malé děti dotvoří postavu anděla, který může ozdobit vánoční stůl nebo stromeček, vyjímat se v kytici květin nebo jako zápich v květináči.
Televize a děti ve školní družině
Mgr. Bedřich Hájek; PrahaMarta Jedličková, 10/2004
Prevence sociálně patologických jevů bývá ve školách zužována na kouření, drogy a občas zahrnuje i rasismus a xenofobii. Méně se zmiňuje virtuální droga - internet, televize, počítačové hry.Vychovatelky ŠD mohou účinně napomáhat tomu, aby se z problematických hrdinů televizních příběhů nestaly modely chování.
Pohybové činnosti v MŠ (2)
Mgr. Martina Kupcová; VÚP Praha, Doc. PhDr. Hana Dvořáková, CSc., PedF UK Praha, 10/2004
Jak se učitelky MŠ vypořádaly s novým pojetím výchovy a vzdělávání dětí podle RVP PV z hlediska pohybových činností? Jak je plánují a jak s dětmi pracují?
Pomozte nám stavět mosty
Dagmar Ettlerová; 90. MŠ Západní, PlzeňMŠ, 10/2004
Záměrem tohoto projektu bylo zapojit skupiny dětí, které by společně s naší třídou"procestovaly"kousek světa. Tím jsme chtěli vytvořit předpoklad porozumění jeden druhému.Projekt Pomozte nám stavět mosty ukončila výstava výtvarných prací.
Půjdou do školy, nebo ne?
Renata Špačková; MŠ Trnava, 10/2004
Před pěti lety jsme zahajovali na naší mateřské škole spolupráci s Pedagogicko-psychologickou poradnou v Třebíči. Prvotním úkolem bylo seznámit rodiče s naším záměrem. Musím přiznat, že výraz některých rodičů při sdělení, že byMŠ pravidelně navštěvoval odborník z poradny, nepůsobil příliš přívětivě. Někteří rodiče neměli jasnou představu o práci a činnosti odborníka v mateřince. Vždyť jejich děti jsou zdravé a"normální". Není tozbytečnost, která bude všechny jen zatěžovat? Podařilo se nám objasnit, co spolupráce se speciálním pedagogem či psychologem obnáší. Cílem je radit rodičům (i pedagogům při výchově a vzdělávání dětí) a dětem pomáhat. Tato pomocje zcela individuální a zaměřená na konkrétní děti. Rozhodli jsme se, že do programu spolupráce s poradnou budou zařazeni budoucí prvňáčci a také děti, které vyžadují individuální přístup a specifické řešení situace. Rodičebudou informováni, sami se budou moci s odborníkem z poradny setkat, vše s ním konzultovat, radit se, získat informace a s dítětem doma cíleně pracovat.
Dramatická výchova v MŠ
Jiřina Zemanová, PhDr. Marie Renotiérová, Ph.D.; PedF UP Olomouc, 10/2004
Učitelky mateřských škol spatřují v dramatické výchově především zajímavou formu učení, kdy pomocí jednoduchých dramatických aktivit dochází k všestrannému rozvoji dětí.Dramatická tvořivost rozvíjí schopnost dětí vcítit se do jednání a emocionálních projevů druhých.