Online archiv

Jednou z tradičních akcí, která se nám osvědčila, je soutěž o nejhezčí vlastnoručně vyrobený betlém. Již sedmý rok mají děti z naší mateřské školy na vánoční prázdniny stejný domácí úkol - společně s rodiči vyrobit betlém a poprázdninách ho přinést do školky. Každý betlém dostane číslo a je umístěn na výstavě. Do sčítací krabičky, která je u vystavených betlémů, se dávají lístky s číslem betlému, jež rodiče a děti zaujal a líbil se nejvíc. Vpolovině ledna se hlasy sečtou a potom následuje slavnostní vyhlášení výsledků. Odměnu a diplom dostanou všichni, kdo si našli chvilku na společnou práci a betlém do školky přinesli. Kromě toho, že tak roste spolupráce srodinou a zúčastnění rozvinou svoji tvořivost, je společná příprava betlémů výbornou příležitostí k prožití hezkých rodinných chvil, což je v době, kdy přibývá rozvodů, životní styl se zrychluje a rodiče a děti si na společnásetkání někdy těžce nacházejí čas, pro vzájemný dialog a růst v lásce a porozumění určitě přínosné.

Tvořivé činnosti patří u dětí k těm nejoblíbenějším. Není proto divu, že na prostředí v mateřských školách je radost pohledět. Upravené výklenky na chodbách, vystavená"výtvarná díla"na zdech často přinutí návštěvníkak zastavení. Každá pochvala potěší a děti i učitelky jsou na své výsledky hrdé. Děti jsou rády, když mohou ukázat, co vytvořily. Jestlipak by něco podobného dokázali s dětmi rodiče? Tak jsme jim dali příležitost a připravilispolečné hraní:"Mámo, táto, pojď si hrát a se mnou si udělat..."Děti s rodiči vyráběly bramboráčky, podzimníčky, čerty, Mikuláše, vánoční a velikonoční výrobky, skřítky a čarodějnice. Velice nás potěšila vstřícnosta chuť všech si hrát. Opravdu jsme netušili, co mnozí rodiče a prarodiče dokážou. Společné tvoření provázela pohoda a dobrá nálada. Šikovnost a fantazie dospělých i dětí nám na dlouhou dobu zdobila mateřskou školu.

Poslední letní den pořádala naše mateřská škola II. ročník sportovního odpoledne pro děti a rodiče z této MŠ, pro širokou veřejnost a pro děti z Dětského domova v Ostravě Zábřehu. Ty se ovšem kvůli onemocnění nemohly zúčastnit.Start byl na školní zahradě,"orientační běh"pak probíhal v areálu Bělského lesa v blízkosti mateřské školy. Děti se vydaly se startovním číslem a mapou trasy plnit úkoly. Na stanovištích nám ochotně pomohli iabsolventi naší MŠ (žáci ZŠ Srbská) a studentky ze Středního odborného učiliště společného stravování v Ostravě Hrabůvce. Všem patří dík. V cíli dostaly děti za splnění úkolů diplom, žluté tričko s logem naší mateřské školy anázvem akce a také malou sladkost a občerstvení. Děti si své zážitky sdělovaly nad opečeným párkem u táboráku. Akci, která se líbila také dětem z blízkého okolí, ukončil déšť. Děti z Dětského domova jsme navštívili a dodatečnějim darovali žlutá trička s logem naší mateřské školy. Se všemi se těšíme na setkání při další akci.

Poslední kalendářní měsíce jsou v naší MŠ prosyceny vůní vanilky, skořice a badyánu, kouzlem nadcházejících svátečních chvil a nadílky Mikuláše či překvapení pod vánočním stromkem. Jsou to však i měsíce pečlivých příprav celéhokolektivu zaměstnankyň, včetně kuchyně a personálu, jež usiluje především o navození vánoční atmosféry. V každém oddělení se děti aktivně zapojují do veškerých předvánočních příprav. Vykrajují perníkové cukroví, lepí papírovéřetězy, vyrábí co největší vánoční ozdobu, svícny z přírodních materiálů, betlémy z chlebového těsta a ze sádry, připravují se na vystoupení pro rodiče, malují novoroční přání, zpívají koledy a poslouchají vyprávění o vánočníchzvycích a tradicích, vyzdobují si jednotlivá oddělení a ještě si stihnou hrát, smát se a"napsat"dopis Ježíškovi. Při vánočním vystoupení se rodiče potěší pokroky a úspěchy svých potomků a společně se pobaví přishlédnutí programu, který si děti za pomoci svých učitelek připravily. Při zdobení perníčků se již zapojují sami rodiče. Zdobí s dětmi perníčky (loni nás čekalo 14 kg těsta), zkusí si znovu vyrobit řetězy z papíru nebo vánočníozdobu, vybarvit figurku do sádrového betlému, ochutnají cukroví a pohoštění naší kuchyně, vymění si názory a postřehy na výchovu ratolestí s ostatními, zazpívají koledu, odnesou si malý dárek a možná se i na chvilku vrátí dodětského světa a zapomenou na starosti všedního dne. Účast rodičů je nejkrásnějším dárkem a odměnou za organizaci celé akce. Vrcholem je pro všechny vánoční nadílka a slavnostní oběd. Děti přicházejí v tento den slavnostněoblečeny a naladěny. Dopoledne se všechny sejdou kolem rozsvíceného vánočního stromu, zapalují se prskavky, zavoní purpura, zazní koledy a potom se již všichni mohou těšit z překvapení. Po náležitém prozkoumání a vyzkoušenídárků nás v poledne přivítá slavnostně vyzdobená tabule, kdy stolujeme všichni dohromady i s celým personálem školky. Nechybí přípitek, společné přání a tradiční menu - bramborový salát, ryba, cukroví. Nutno podotknout, že i tynejmenší děti dokážou vycítit výjimečnost atmosféry a vychutnat si ji. Přestože Vánoce v kruhu rodiny děti teprve čekají, těší nás tento čas, kdy jsme pospolu a kdy můžeme tomuto radostnému očekávání přispět i naší prací, péčía láskou, neboť v jakém jiném duchu by měly právě tyto svátky být.

Začalo to zcela nepoeticky. Do naší MŠ jsme potřebovali novou lednici. Byla zabalená ve velké kartónové krabici, která se nabízela k využití. Co takhle paraván? Určitě by se hodil dětem do hry. Společně jsme vymýšleli, jakztvárnit naše nápady a představy. Vytvoříme pohádkový hrad, domek se zařízenou kuchyňkou nebo obchod s hračkami? Perníková chaloupka, to je ono! Děti vydatně pomáhaly, kreslily své představy nejdřív na papír. Vystřihovaly myšipro nepořádnou ježibabu, zdobily perníčky na papírovou střechu. Vznikl domek, který zvenku hlídá vlídná ježibaba. Hodné děti vpustí dovnitř ohřát se u velikých kachlových kamen. Z velikého hrnce se kouří, ježibaba vaří čarovnélektvary. Paraván slouží dětem každý den k námětovým hrám a k divadelním aktivitám.

Jak seznámit rodiče se vším, co by měli při vstupu dítěte do MŠ vědět? Jak udělat z nudné třídní schůzky zajímavou akci? Kolektiv z MŠ Zelený háj v Mikulově si těmito otázkami lámal hlavu a poutavou akci se podařilo uskutečnit.V každé ze tří tříd zasedli jednoho odpoledne rodiče, aby si vyslechli od paní učitelky, co v novém školním roce čeká je i jejich děti, co se naopak očekává od nich a v čem vidíme v naší školce možnost spolupráce. Zároveň mohliochutnat jednohubky s různými druhy pomazánek, které pro ně i pro děti připravily paní kuchařky. Děti zatím společně s druhou paní učitelkou v šatně pracovaly. U"Ježečků"vznikaly větrníky, u"Krtečků"papíroví draci s pískovýma očima a u"Myšiček"přírodninový závěs ze šípků, listů, kukuřice, kaštanů a žaludů. Rodiče se po chvilce k dětem připojili, prohlédli si školku a vyráběli společně s dětmi. Mnozí se takpřesvědčili, jak je jejich dítě šikovné a samostatné. Domů odcházeli všichni spokojení, s plnýma rukama výrobků. V nejednom pokojíčku"našich školčátek"teď létá drak Pískovák, vítr za oknem roztáčí větrník a oknozdobí přírodninový závěs. I takhle mohou vypadat třídní schůzky.

Mateřská škola Čehovice je malá školička na vesnici s kapacitou 27 dětí. K přírodě máme opravdu blízko a tak umožňujeme dětem objevovat a odhalovat krásy přírody na vlastní kůži, vlastním prožitkem. Učíme je vážit si všehoživého, probouzíme v nich citový vztah k přírodě. Poskytujeme jim základní poznatky o správném a nesprávném chování člověka v přírodě. Na každém výletě do okolí se děti dovídají něco nového. Jak se jmenuje potok, který protékáza naší vesnicí, kam se vlévá, jeho cestu sledujeme až do moře. Určujeme směr cest a víme, kam by nás dovedly. Známe směr cesty, kudy odlétají ptáci na jih. Pozorovali jsme jejich chování na podzim, hnízdění, slet na drátechelektrického vedení. Rozlišovali jsme obydlí vlaštovek, špačků, kosů. Dovedeme pojmenovat ty nejznámější ptáčky. Milá byla nečekaná setkání se šnečky, žížalami, kobylkou, ještěrkou, myškou, zajícem, divokou kačenou na potoce,dokonce i hádkem - užovkou v malém teráriu. Nevěřili byste, kolik informací dětem utkvělo v paměti z přímého setkání. O každém zvířátku jsme společně hledali další zajímavosti v encyklopediích, na počítači. A těch říkadel abásniček, kolik o nich děti umí. Už jsme si vyzkoušeli i pouštění draka."Ten vítr má ale panečku sílu,"znělo z úst dětí, když pevně svíraly klubko s nití, na jejímž konci v povětří skotačil ten náš. Umíme pojmenovati rozmary podzimního počasí - mlha, déšť, jinovatka, vítr, babí léto. Každodenní procházky do přírody kolem zahrádek a polí nám umožnily sledovat sklizeň plodin, ale i ovoce a zeleniny. Těch nových slov! Strniště, bulva,skrajek, vyorávač, sadař. Nasbírali jsme všechny možné druhy plodů. Zeptáte-li se našich dětí, kam u nás v obci na šípky, kaštany či"vrtulky"z javoru, určitě vás dovedou správně. Ve školce se nám postupněrozšiřovala podzimní výstavka. Děti třídily - ovoce, zelenina, polní plodiny a další plody."Přece tu všechno nenecháme jen tak ležet!"A tak začala vznikat zvířátka z kaštanů, makovic, šípků. Brambory se změnily napichlavé ježky."Není jim tu bez nás v noci smutno?"ptaly se děti. Dýně a zelenina byly dalším vhodným materiálem pro vznik skřítků, panáčků a strašidýlek. Naši zeleninoví skřítci nám školku opravdu dobře hlídají.Přijďte se podívat! Je nám tu všem společně hezky.

Již delší dobu jsme si s kolegyní lámaly hlavu, jakým způsobem vyvolat ve skupině tři a půl až šesti a půl letých dětí empatii. Jakou situaci navodit, aby aspoň částečně pochopily obsah slov"radost, pomoc, sounáležitost,sobectví, smutek, chudoba, slušnost, bezmocnost, dar, štěstí"apod. Při pročítání několika čísel Informatoria 3-8 jsem objevila krátký příběh O Ježíškovi a hned jsem věděla, že je to ono. Teď by se nám to mohlo podařit!Při prvním upraveném vyprávění děti ani nedutaly a pak hned žádaly opakování. Po několikeré repríze se už zapojovaly do zpěvu koled provázejících děj příběhu. Potom už bylo mnohem snazší navodit téma povídání o mezilidskýchvztazích. Obě jsme byly překvapené, kolik empatie v dětech je a jaké mají vlastní zkušenosti. A což teprve, když jsme dětem nabídly pokus o dramatizaci vánočního příběhu. Každý si mohl vybrat svou roli i jednoduchý kostým,takže se zapojily i ty nejmenší děti. Po první hře"na divadlo"jsme musely slíbit, že zítra zase půjdeme do Betléma a pak zase a znovu. Onemocněl-li někdo z dětí, kterékoliv další jej bylo ochotné nahradit. Tak vážněvzaly svůj úkol pozvat k nám do školky hosty a udělat jim radost. Půvabný příběh O Ježíškovi zahrály a zazpívaly děti celkem čtyřikrát - rodičům i prarodičům, seniorům z naší obce, žákům zdejší základní školy a dětem z jednéměstské mateřské školy. Podle projevů dětí při volné hře anebo různých dialozích jsme spolu s kolegyní zjistily, že se nám podařilo naplnit náš záměr - obohatit prožitky dětí nejen nyní v mateřské škole, ale navést je na cestubohatého citového života.

Loni před adventem jsme požádali rodiče, aby zhotovili jakoukoli hvězdičku, zabalili ji jako dárek a pak už jsme každý den nedočkavě rozbalovali jeden balíček. Hvězdičky byly zhotoveny z perníku, hlíny, vyšívané, háčkované, jakopolštářek, z papíru, prostě nápadité a hlavně - dělala to jejich maminka, tatínek s Honzíkem, s Terezkou. A tak na velkých jedlových větvích přibývalo ozdob. V listopadu jsme pozvali rodiče, kteří mají dopoledne čas, aby sepřišli podívat i zacvičit si spolu s námi s molitanovými míčky při relaxační hudbě. Musím podotknout, že"míčková automasáž"je velmi příjemná, zdravá a zároveň zklidňující. Cvičení zaujalo i rodiče, požádali nás omateriály, aby mohli s dětmi cvičit i doma. Následovalo adventní odpoledne, na které jsme pozvali maminky. Nejprve jsme společně s dětmi zhotovili vánoční vrkoče z jablíček, křížal, rozinek. Pak jsme soutěžili v družstvech napřekážkových drahách při"nakupování dárků"- navléknout dítěti čepici, překonat překážky, vzít balíček a utíkat zpět. Při"pečení cukroví"- přeběhnout překážky, posbírat svoje cukroví, např. červenásrdíčka, a běžet zpět. Při"úklidu"- opět přes překážky přinést část z rozstříhaného obrázku (např. hrneček) a co nejdříve složit celý obrázek. Ani jsme nečekali, že maminky budou tak aktivní a udělají kotouly,polezou po čtyřech, že budou ze všech sil bojovat za své družstvo. Na závěr jsme si zazpívali u adventního věnečku koledy. V lednu jsme pozvali starší i mladší sourozence na"Sourozenecké odpoledne". Naše maléškolkové děti důležitě bráškům a sestrám ukazovaly hračky, vystavené obrázky, postýlky. Starší děti zase dokázaly obohatit hru novými nápady. Velmi se mi líbilo, jak spontánně se hra proměnila v dramatizaci pohádky"Operníkové chaloupce", kde se aktivně zapojili všichni, malí i velcí. Další naše pozvání přijali tatínkové na"Odpoledne pro mého tátu". Přišli trošku rozpačití a nejistí, ale ledy brzy roztály po úvodnímpřivítání a vyzvání ke skládání letadel z papíru. Děti radostně zkoušely kvalitu létání, označovaly si své letadýlko kresbou. Pak nás čekala cesta na letiště. Nebyla jednoduchá. S"batohem na zádech"(dítě na zádech),slalom s vozíkem mezi kostkami -"vezeme balík"(dítě ve vozíčku),"posílání zavazadel po páse"(dítě leze po spojených rukou tatínků). Prolézání tunelem pod rozkročenýma nohama, vybrat správné bačkorky zhromady. Pak se odehrála opravdová letadlová bitva. Nepřátelská letadla létala, děti výskaly, tatínkové se rovněž plně vžili do klukovské hry. Vyvrcholením odpoledne byla scénka"O veliké řepě", kterou nejdřívezahrály děti a pak se stejnými rekvizitami tatínkové. Pojali to s velkým humorem, dobře jsme se bavili všichni. Ještě písně s kytarou a nastalo loučení. Druhý den děti přišly do školky a ptaly se:"Kdy si zase budemetakhle hrát?"Přiznáváme, že tyto formy aktivního zapojení rodičů někomu nevyhovují. Domníváme se, že spoluprožívání dětí a rodičů je velmi důležité a zanechává v dětech nesmazatelné stopy. Přejeme všem dětem rodiče, kteřímají čas si s nimi hrát. S radostí sdělujeme, že u nás je jich většina.

K večeru 5. prosince se na ulicích objevují známé trojice. Biskup Mikuláš, který již v dávných dobách odměňoval dobré skutky, doprovázený andělem s košem dárků a čertem s metlou a řetězy.

S přicházející zimou jsme ve školní družině pokračovali v projektu, který jsem nazvala"Roční období ve třídě ŠD"(viz Informatorium 3-8 č. 7/2004). Podzimní listí a draky vystřídala zimní výzdoba.Fantazie dětí se projeví i při stavbách ze sněhu.

Jednoduchým způsobem i malé děti dotvoří postavu anděla, který může ozdobit vánoční stůl nebo stromeček, vyjímat se v kytici květin nebo jako zápich v květináči.