Online archiv

Přání dětí se mají plnit a tak paní učitelky loni i z té trochy sněhu, co napadla, vyrobily pět sněhuláků. A že děti pilně pomáhaly, je jasné.

Naše MŠ se nachází v horském středisku Janské Lázně, proto i zaměření naší školy je sportovní. Je již tradicí, že nový kalendářní rok začínáme lyžařským výcvikem, kterého se zúčastní všechny děti, které mají lyžařské vybavení,ve věku od 4 do 6 let (nejsou výjimkou ani tříleté děti). Během dvou týdnů paní učitelka - lyžařská instruktorka - naučí děti jezdit na provázkovém i kotvičkovém vleku, zatáčet, zastavovat. Starší děti se za pomoci rodičůzdokonalují ve slalomu. V polovině března uskutečňujeme lyžařské závody. Loni poprvé jsme uspořádali závody ve spolupráci s MŠ Svoboda nad Úpou a MŠ Dolní Maršov. Závodů se zúčastnilo 29 dětí, nálada byla výborná, povzbuzovatmalé závodníky přišli rodiče i prarodiče. Závody jsme zakončili vyhlášením vítězů a předáním cen. Po závodech následoval karneval na lyžích. Atmosféra karnevalu byla kouzelná, na vlek přišli nejen učitelky a děti z MŠ vmaskách, ale i rodiče převlečení do masek. Děti, které nelyžují, si v maskách zatančily, povzbuzovaly kamarády. Nad všemi princeznami, vodníky, Karkulkami, vojáky dominoval velký lední medvěd (tatínek), maskot karnevalu.

Naše mateřská škola nemá žádné specifické zaměření. Klademe důraz především na pohodu, zážitky a spolupráci s rodinou. V loňském školním roce jsme poprvé organizovali barevné dny. V září v rámci týdenního tématu"Našeškolka"jsme zařadili první barevný den, a to Žlutý den. Jak tento den probíhal?•Děti přišly ve žlutém oblečení a dokonce i někteří rodiče.•Pro sympatizující rodiče byly připraveny žluté stužky na připnutí na oděv.•Děti si mohly přinést z domova žluté hračky.•Společně jsme si uvařili žlutý vanilkový pudink.•Soutěžili jsme ve stavbě žlutých komínů a v převlékání žlutých triček a čepiček.•Rozfoukávali jsme žlutou barvu do nejroztodivnějších tvarů.•Hledali jsme, co všechno je na světě žluté.•Neobvyklou atmosféru doplnila veselá diskotéka.Druhý barevný den jsme vyhlásili v lednu. Byl to Bílý den.•Pro sympatizující rodiče jsme připravili háčkované bílé sněhové vločky na připnutí.•Děti i učitelky přišly do MŠ v bílém oblečení.•Malovali jsme sněhuláky na sklo vchodových dveří.•Společně s dětmi jsme vyhodnotili soutěž"Sněhuláci bez sněhu". Děti za pomoci rodičů zhotovovaly sněhuláky doma z libovolného materiálu. Děti přidělovaly jednotlivým sněhulákům body - bílé kuličky, každé dítěrozdělilo šest kuliček a bylo rozhodnuto.•Soutěžili jsme ve znamení bílé barvy: omotávali jsme se toaletním papírem; závodili na bílém pohyblivém chodníku z kancelářských papírů; skákali jsme s bílými nafukovacími balónky mezi koleny. Zajímavá byla soutěž vestavbě sněhuláků, kdy jednotlivá družstva plnila mačkaným papírem předem připravené látkové části sněhuláka a přilepovala další doplňky.•Na všechny děti čekala bílá dobrota - šlehačka.Veškeré naše aktivity se neobejdou bez spolupráce a nadšení všech učitelek, spolupráce s rodiči, ale i pomoci provozních zaměstnanců. Všem zaměstnancům bych chtěla za jejich práci touto cestou poděkovat.

Všichni si přejeme bílou zimu, ale co když venku není žádný sníh? Tak jsme si v mateřské škole zahráli na pohádkovou zimu, jakou jsme viděli v knize od Josefa Lady. Ve třídě se objevil bílý pytel. Byl plný víček od limonád,které děti sbíraly společně s rodiči. Vybrali jsme jen ty bílé - to byly sněhové vločky. Všechny děti začaly z víček stavět"sněhuláka". Předškoláci už uměli udělat velké, menší a malé kruhy. Malé děti vyplňovalyplochu uvnitř a nosily další bílý sníh, ale i červená víčka na nos, tmavá na knoflíky, žlutá na sluníčko a modrá na mráčky. Ze zbývajících víček jsme vytvořili po celé třídě"cestičky", které se různě zamotávaly.Jenom jedna cesta vedla přímo k"iglú", které kluci postavili z molitanové stavebnice. Kde je pořád sníh a zima? V Grónsku a na Antarktidě. Ve školce máme velkou mapu světa, kde jsme tato území našli. V jedné knizejsme se dočetli, že zde žijí eskymáci. Uměli jsme pěknou říkanku"Eskymácké pusinky"a naše maminky nám ty pusinky namalované rtěnkou obtiskly na bílý papír. A hned jsme měli obrázky na výzdobu iglú. Když jsme přišliráno do školky, byly všude po cestičkách různé stopy. Kdo tu asi byl? Papírové stopy byly moc velké. Obkreslili jsme si i svoje chodidla, ale nezjistili jsme, komu ty velké stopy patřily. Asi tu byl sněžný muž"Yeti".Ten den byl sněhulák pořád smutný. Děti mu zazpívaly všechny písničky, co znaly o zimě, ale u očí měl pořád modré kapičky - slzičky. Proč byl smutný? V komunitním kruhu jsme s dětmi přemýšleli, proč je asi sněhulák smutný.Nakonec jsme to zjistili. Byl sám. Děti mu namalovaly bílou křídou na černý papír nové sněhuláky - jeho kamarády. Hurá, hned bylo veselo. Do plastových lahví děti nasypaly"vločky"- ne sněhové, ale ty dobré, co sidáváme do mléka k snídani. A začal koncert. Děti třásly lahví, poskakovaly po jedné noze, přeskakovaly různé překážky, ale najednou naši slavnost přerušil divný zvuk. Brum, brum. Kdo to je? Žádného hnědého medvěda jsmeneviděli. Přišel medvěd lední, celý bílý. Nebáli jsme se, byl přece plyšový. V naší knihovničce jsme si našli knihy o zvířatech z jiných světadílů. Před spaním jsem dětem přečetla pěknou pohádku z knihy Dobrodružství medvídkaBruma, který cestoval po celém světě a byl na návštěvě i u eskymáků. Pak se děti zavrtaly do teplých postýlek a za oknem začal padat sníh. Když se děti probudily, byla už zahrada okolo školky skoro zasněžená. Tak už je tuopravdová bílá zima. Můžeme jít sáňkovat, koulovat se a postavit si velkého sněhuláka a možná i iglú. To už všechno umíme.

Pro děti ve školní družině je zajímavá společná práce na prostorových objektech, které mohou vytvořit atraktivní výzdobu školních hal nebo chodeb.

"Nástrahy pohádkového království budou jedinou překážkou, kterou musí vaše děti zdolat."Transparent s tímto textem umístěný nad vchodem do školy zval rodiče a děti k zápisu do 1. třídy.

V zimním období rádi posloucháme pohádky a příběhy ze světa kouzel a fantazie. Pohádka Sněhová královna se stala částí našeho školního vzdělávacího programu.

Jednou z velkých radostí, které můžeme v zimě prožívat, je pobyt na horách. Dětem z naší MŠ v Dolní Rokytnici nad Jizerou je tato radost každoročně umožněna. Sněhová nadílka je pro ně příjemným zážitkem ať již při sáňkování,bobování, hrách na sněhu, ale zejména při lyžování. Krakonoš má prý svátek, když se na horách"narodí nový lyžař". Naše školka mu dělá hodně radosti každý rok. Dětí jako smetí se už po několik let připravuje na stránipod Studenovem s lyžařskou výzbrojí. Děti zahájí lyžování týdenním lyžařským výcvikem pod vedením lyžařských instruktorů a s pomocí učitelek. Jelikož je o lyžování v naší MŠ veliký zájem, přihlásí se každým rokem přes 30 dětí.Ty se potom rozdělí podle zdatnosti a lyžařských schopností do menších skupinek. Během celého týdne se využívá zábavné formy výuky se spoustou her a na závěr týdne uspořádáme závody na lyžích. Pokud se na nás Krakonoš usmívá amá z nás radost tak jako předešlou zimu, užíváme si krásných zimních dnů na lyžích dál a zároveň rozvíjíme a upevňujeme lyžařské dovednosti dětí. Naše MŠ má velmi výhodnou polohu k provozování sjezdového lyžování a hlavně jsmedosud vždy měli velké pochopení a podporu ze strany majitelů lyžařského areálu Studenov. Další velkou pomoc vidíme také v ochotě a přístupu obsluhy lyžařských vleků. Důležitá je jejich trpělivost a pěkný přístup k dětem.Pokročilí lyžaři již sjíždějí obtížnější terén a naučí se vyjíždět na kotvovém vleku (o délce 1100 m) až na samý vrchol. Nezapomínáme na bezpečnost a všechny děti musí mít lyžařské přilby a seřízené bezpečnostní vázání. Děti sivelmi rychle osvojí organizaci ve skupinkách, jsou k sobě ohleduplné a vytvářejí mezi sebou pěkné kamarádské vztahy. Jelikož lyžování věnujeme velkou část zimní sezóny, vždy se snažíme, aby dopoledne bylo pestré, příjemné aoptimálně pohybově aktivní. Během lyžování pořádáme pro děti různé výlety, což jsou např. přejezdy na lyžích na různá vyhlídková místa, kde nás většinou čeká nějaký mls. Velký úspěch má také karneval na lyžích s pohoštěním, nakterý se děti velmi pečlivě připravují a těší. Většinou se na ně přijdou podívat také rodiče a to je pak jejich úsměv ještě šťastnější.

Zdá se nám, že dítě trochu"zadrhává". Máme dítě upozorňovat na chyby v řeči a opravovat je? Máme vyhledat logopeda raději hned, nebo až v určitém věku?

Do naší mateřské školy nastoupilo mnoho nových dětí. Abychom co nejlépe poznali nejen děti, ale i nové rodiče, uskutečnili jsme několik společných akcí.

Nová role školáka přináší dítěti nejenom vyšší sociální prestiž, ale zároveň změnu životního stylu a zvýšení nároků. Vstup dítěte do školy ovlivňuje život celé rodiny.

Seznamování dětí s počítačem by mělo být postupné a nenásilné. Pokud děti nemají zájem pracovat na počítači, rozhodně je k činnosti nenutíme.